Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Poznámku má
pán poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pokud by tento statistický materiál
měl být podkladem pro hlasování o
tomto bodu, domnívám se, že by s ním
měla být sněmovna seznámena, pokud
na tom paní zpravodajka trvá. Jinak nechť vyjádří,
že tento materiál nemá a není důvodem
jejího návrhu. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Rozprava skončila, opakujem. Budeme
hlasovať.
(11.25 hodin.) Kto z poslancov Snemovne národov je za návrh
pána poslanca Stomeho, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.)
(Deset.) Desať. Ďakujem.
Kto je proti? (Dvacet devět.) Dvadsaťdeväť.
Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania?_ (Šedesát dva.) Šesťdesiatdva.
Ďakujem.
10 poslancov bolo za, 29 proti, 62 sa zdržalo hlasovania,
2 poslnaci hlasovanie ignorovali.
Snemovňa národov tento pozmeňovací
návrh neprijala.
Teraz bude hlasovať Snemovňa ľudu. Kto je za
tento návrh, nech zdvihne ruku! (Dva.) Dvaja. Ďakujem.
Kto je proti? (Třicet tři.) Tridsaťtri. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Padesát sedm.) Päťdesiatsedem.
Ďakujem.
V Snemovni ľudu za tento návrh hlasovali 2, proti
33, 57 sa zdržalo hlasovania, 5 poslancov hlasovanie ignorovalo.
Ani Snemovna ľudu tento pozmeňovací návrh
neprijala.
Myslím, že tým sme všetky pozmeňovacie
návrhy odhlasovali, teraz budeme hlasovať za celý
zákon. Najprv bude hlasovať Snemovňa národov.
Kto je za, nech zdvihne ruku! (Devadesát jeden.) Deväťdesiatjeden.
Ďakujem.
Kto je proti? (Tři.) Tri. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Šestnáct.) Šestnásť.
Ďakujem.
91 hlasovalo za, 3 hlasovali proti, 16 sa zdržalo, 1 ignoroval.
Snemovňa národov prijala tento zákon.
Teraz bude hlasovať Snemovňa ľudu. Kto je za
tento zákon nech zdvihne ruku! (Devadesát osm.)
Devaťdesiatosem. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.
98 poslancov hlasovalo za, nikto proti, 1 sa zdržal, nikto
neignoroval.
Po súhlasnom uznesení obidvoch snemovní mžeme
konštatovať, že Federálne zhromaždenie
Českej a Slovenskej Fedratívnej Republiky schválilo
zákon o patentových zástupcoch.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 135, SL
č..15, SN č. 215)
Dostal som teraz prosbu od predsedu klubu komunistických
poslancov, aby sme prerušili rokovanie, potrebujú
sa poradiť.
(Hlas z pléna: Ať se poradí přes oběd.
Je třeba o tom hlasovat.)
Kto je za to, aby sme okamžite prerušili rokovanie a
urobili prestávku, zo Snemovne národov, nech zdvihne
ruku! (Hlasuje se v 11.27 hodín.) Ďakujem. (Dvaacet
osm.) Dvadsaťosem. Ďakujem.
Snemovňa národov tento návrh neprijala.
Teraz bude hlasovať Snemovňa ľudu. Kto je za
okamžité prerušenie nášho rokovania?
(Čtyřicet.) Štyridsať. Ďakujem.)
Ani snemovňa ľudu neprijala tento návrh.
Budeme pokračovať v rokovaní a po prerokovaní
tohto zákona bude obedňajšia prestávka.
Ďalej prerokujeme
19
vládny návrh, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu ČSFR na vyslovenie
Dohoda medzi ČSFR a Talianskou republikou o podpore a ochrane
investícií, podpísaná v Benátkach
1. augusta 1990, Dohoda o vzájomnej podpore a ochrane investícií
medzi ČSFR a Francúzskou republikou, podpísaná
v Prahe 13. septembra 1990, Dohoda medzi ČSFR a SRN o podpore
a vzájomnej ochrane investícií a Protokol
k nej, podpísaná v Prahe 2. októbra 1990,
Dohoda medzi ČSFR a Švajčiarskou konfederáciou
o podpore a vzájomnej ochrane investícií
a Protokol k nej, podpísaná v Berne 5. októbra
1990 a Dohoda medzi ČSFR a Rakúskou republikou o
podpore a ochrane investícií, podpísaná
vo Viedni 15. októbra 1990 - tlač 562.
Vládny návrh odôvodní minister financií
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pán
Václav Klaus. Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené
Federální shromáždění,
každý investor pred svým rozhodnutím
investovat v zahraničí zkoumá podmínky,
za kterých svou investici bude v přijímacím
státě uskutečňovat. Kromě politické
a ekonomické situace jsou pro něj důležité
i právní aspekty a záruky, které jeho
investici chrání. Tyto záruky, které
jsou v právních státech obvyklé, poskytují
dohody o podpoře a ochraně investic. Jde o mezinárodní
hospodářské smlouvy obecné povahy
nejvyšší právní síly.
Jejich dodržování je mezinárodně
vymahatelné, což je pro investory dostatečnou
zárukou. Dohody obsahuji tyto nejdůležitějši
zásady:
Jde o doložku nejvyšších výhod, kterou
je všem zahraničním investorům zaručeno
stejné zacházení, jde o tzv. národní
režim, kterým se zahraničním investorům
a jejich investicím zaručuje zacházení
neméně příznivě než požívají
domácí investoři, jde o možnost volného
převodu výnosu z investic do zahraničí
za volně směnitelné měny a konečně
jde o ochranu investic před znárodněním,
vyvlastněním nebo obdobným opatřením
s podobným účinkem.
Dohody také obsahují ustanovení pro případné
řešení sporu mezi smluvními státy
navzájem a mezi zahraničním investorem a
přijímacím státem.
Jedna z nejvýznamnějších zásad
je zakotvena v československém právním
řádu, například volný transfer
všech plateb spojených s investicí v devizovém
zákonu, který jste schválili. Nicméně
zahraniční investoři dosud poukazují
na nestabilitu našeho právního řádu
a stále mají obavy z případné
změny vnitrostátní zákonné
úpravy v jejich neprospěch. Proto požadují,
aby byli jejich zájmy ještě navíc chráněny
mezistátní dohodou uzavřenou jejich domovským
státem se státem přijímajícím
investici.
Tyto dohody jsou sjednávány na dobu 10 - 15 let.
Po tuto dobu je nelze vypovědět a po vypršení
stanovené lhůty mohou být dále prodlouženy.
To dává investorům obou smluvních
stran záruku, že budou mít pro své investice
v zahraničí zajištěny příznivé
podmínky. Chtěl bych zdůraznit, že takovými
dohodami jsou chráněny zájmy investorů
smluvních stran oboustranně, čili i zájmy
česko-slovenských investorů, pokud budou
investovat v zahraničí.
Do současné doby bylo za Českou a Slovenskou
Federativní Republiku podepsáno celkem 13 dohod
tohoto typu, před podpisem je dohoda s Norskem a v nejbližší
době budou Federálnímu shromáždění
předloženy čtyri další dohody -
se Švédskem, Finskem, Španělskem a Kanadou
a pět dalších dohod (Izrael, Austrálie,
USA, Bulharsko a Řecko) je rozpracovaných.
Při projednávání těchto dokumentů
ve výborech Federálního shromáždění
jsme byli požádáni, abychom vysvětlili
dvě věci: otázku zpětné účinnosti
z hlediska možných restitučních nároků
a problematiku tzv. duševního vlastnictví.
Chtěl bych k tomu říci toto. Ve všech
předkládaných dohodách o ochraně
a podpoře investic, které mají většinou
pro mnoho zemí standardni formu, je obsaženo ustanovení
o zpětné účinnosti těchto dohod.
Hlavním smyslem je zajistit, aby investice uskutečněné
před vstupem dohod v platnost požívaly stejné
ochrany jako investice uskutečněné investorem
jedné smluvní strany na území druhé
smluvní strany až po vstupu dohod v platnost.
My potřebujeme, aby na investice, uskutečněné
vloni v souladu s novelou zákona o podniku se zahraniční
majetkovou účastí z května loňského
roku platilo přesně to, co bude platit na investice
budoucí. Obvykle tam žádné omezení
o zpětné účinnosti není uvedeno.
My jsme to naopak zdola omezili rokem 1950 a první leden
1950 byl zvolen vzhledem k tomu, že vydávání
konfiskačních a znárodňovacích
zákonů bylo v Československu v letech 1948
a 1949. Stanovením zpětné účinnosti
platnosti dohod byl vyjádřen zájem československé
strany, aby investice dotčené předpisy o
konfiskaci a znárodňování nepožívaly
ochranu předkládaných dohod.
Chtěl bych říci, že z pěti dohod,
které dnes predkládáme, za znárodnění,
vyvlastnění, konfiskaci nebo jakékoliv jiné
dotčení majetku státních příslušníků
Itálie, Francie, Rakouska a Švýcarska už
bylo poskytnuto odškodnění na základě
majetkoprávních dohod buď formou globálního
odškodnění, nebo formou odškodnění
poskytnutého za konkrétní majetek v individuálních
případech. Se Spolkovou republikou Německo
dosud takováto majetkoprávní dohoda uzavřena
nebyla. Očekává se, že buď bude
uzavrena pred podpisem Státní smlouvy o dobrém
sousedství a prátelské spolupráci
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
a Spolkovou Republikou Německo, nebo na základě
této smlouvy budou i majetkoprávní otázky
vzájemně uzavřeny, aniž o tom bude sjednávána
mezistátní majetková dohoda. V tomto případě
termín 1. leden 1950 nevyvolává žádný
problém.
Ke druhé otázce, týkající se
duševního vlastnictví používaného
jednou ze smluvních stran nebo jejím jiným
subjektem neoprávněně, to je bez souhlasu
vlastníka tohoto duševního vlastnictví,
pocházejícího ze druhé smluvní
strany, musím říci, že se nejedná
o investice ve smyslu dohody o ochraně investic, neboť
zde chybí dva základní atributy předpokládané
v těchto dnes schvalovaných dohodách.
Těmito atributy jsou: úmysl a činnost vlastníka
takového duševního vlastnictví vedoucí
k realizaci této majetkové hodnoty na území
druhého smluvního státu ve formě investice.
Nemá to charakter investice. Na druhé straně
ani realizace této majetkové hodnoty není
chápána jako investice v souladu s právnín
rádem. V tomto smyslu se to nevztahuje na problém
duševního vlastnictví.
Chtěl bych pripomenout, že Federální
shromáždění vyslovilo nedávno
souhlas s dohodou o ochraně a podpoře investic,
uzavřenou s Hospodárskou unií belgicko-lucemburskou.
Doporučuji poslancům, aby tyto dohody schválili.
Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Vládny návrh prerokovali výbory pre plán a rozpočet, výbory zahraničné a výbory hospodárske obidvoch snemovní.
Prosím poslanca Jaroslava Kosa, aby predniesol spoločnú
spravodajskú správu výborov Snemovne ľudu.
Společný zpravodaj výboru SL poslanec J.
Kos: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, po úvodním vystoupení pana ministra
Klause mám zjednodušenou situaci, a proto vystoupím
stručně jako zpravodaj Sněmovny lidu k vládnímu
návrhu, kterým se predkládá Federálnímu
shromáždění k vyslovení souhlasu:
Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Italskou republikou o podpore a ochraně investic, podepsaná v Benátkách 1. 8. 1990, - Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou, podepsaná v Praze 13. 9. 1990,
- Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o podpore a ochraně investic a Protokol k ní, podepsané v Praze 2. 10. 1990,
- Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic a Protokol k ní, podepsaný v Bernu 5. 10. 1990,
- Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic,
podepsaná ve Vídni 15. 10. 1990.
Uvedené dohody, jak již zde bylo řečeno,
a jak je rovněž uvedeno v důvodové zprávě,
podporují rozvíjení vzájemně
výhodných forem hospodářských
vztahů mezi jednotlivými zeměmi a lze předpokládat,
že ve větší míře podnítí
zájem zahraničních investorů na zakládání
podniků se zahraniční majetkovou účastí
na území České a Slovenské
Federativní Republiky. Zabezpečují podporu
zahraničních investic a příliv kapitálu,
v současné době tolik potrebného pro
československou ekonomiku.
Tyto dvoustranné mezivládní dohody skýtají
dostatečné právní záruky investorovi,
který se rozhodne investovat ve druhém smluvním
státě. Dovolím si poznamenat, že se
jedná o mezinárodní dohody nejvyšší
právní síly. Uvedené dohody působí
tedy prakticky jako určitá pojistka a zabezpečují
investorům stejná práva jako mají
naše, ale i ostatní subjekty,
Zároveň garantují, že tyto investice
nebudou postiženy žádnými opatreními,
aby byly vyvlastněny, či jinak dotčeny. Pokud
by k tomu došlo, pak je to možno pouze výjimečně,
kdy k vyvlastnění dochází v důležitém
obecném zájmu, a to pouze za náhradu a v
plné výši, která je převoditelná
do druhého smluvního státu. Tyto dohody rovněž
garantují investorům převody všech plateb
spojenych s investicemi. Zpětná účinnost
- jak je uvedeno v důvodové zprávě
a jak již zde bylo rečeno - je stanovena k 1. lednu
1950 a to z důvodů konfiskačních a
znárodňovacích dekretů v Československu.
Nároky, zakotvené v dohodách třeba
bude po vstupu v platnost vztahovat i na investice uskutečněné
před platností dohod, což platí pochopitelně
i pro naše investice, vybudované případně
v těchto zemích. Dohody řeší
i prípadné spory mezi investorem a státem,
či oběma státy. Rovněž zabezpečují
tyto dohody významné záruky i pro československé
podniky, které budou umísťovat své investice
v zahraničí.
Podotýkám, že sjednávání
uvedených dohod nevyžaduje změnu v československém
právním rádu a nedotýká se
závazků vyplývajících z jiných
mezinárodních smluv, kterými je Česká
a Slovenská Federativní Republika vázána.
Jediným požadavkem vyplývajícím
z jednání výborů hospodářských,
výborů pro plán a rozpočet a výborů
zahraničních byl požadavek, aby federální
ministerstvo financí předložilo podrobnější
dokumentaci retroaktivity nároků vyplývajících
z návrhu dohod včetně ochrany duševního
vlastnictví v termínu do 30. 4. 1991. K uvedené
problematice zřejmě jestě vystoupí
ministr financí. Tento požadavek ovšem nepodmiňoval
schválení uvedených hodnot.
Závěrem bych opětovně zdůraznil,
ze se jedná o velmi významné a potrebné
dohody, a proto jako zpravodaj hospodářského
výboru Sněmovny lidu doporučuji Federálnímu
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky vyslovit souhlas s dohodami v souladu
s návrhem usnesení uvedeného na úvodní
straně vládního návrhu (tisk 562).
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem, slovo má poslanec
Miloslav Roubal za výbory Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Roubal: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne poslankyne a poslanci. Ako
spoločný spravodajca Snemovne národov sa
pripájam ku spravodajskej správe poslanca Kosa za
výbory Snemovne ľudu.
K prednesenému by som chcel len dodať, že uvedené
dohody v zmysle tlače č. 562 boli prerokované
vo výboroch pre plán a rozpočet, vo výboroch
zahraničných, vo výboroch hospodárskych
Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia, kde boli schválené bez pripomienok
len s požiadavkou na predkladateľa o špecifikáciu
navráteného majetku, ako už bolo povedané
i pánom ministrom Klausom, vzhľadom k roku 1950, ktorý
je tu uvedený. Týmto však nie je podmienená
ratifikácia týchto dohôd.
K prerokovávanému sa súhlasne vyjadrili i
zahraničný výbor Slovenskej národnej
rady a výbory Českej národnej rady ústavnoprávny,
národohospodársky, rozpočtový a kontrolný.
Požiadavka jednotlivých krajín na možnosť
prevodu kapitálovej hotovosti pri podpise dohôd v
minulom roku sa v podstate vyriešila, vytvorením podmienok
pre vnútornú konvertibilitu právnických
osôb v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike
do 1. januára 1991.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov vám odporúčam jednotlivé
dohody v rámci tlače 562 schváliť.
Předsedající místopredseda FS K. Viktorín:
Ďakujem. Prihlásil sa pán poslanec Zeman s
faktickou poznámkou.
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
oba zpravodajové se zde zmínili o požadavku
na písemnou dokumentaci, vyplývající
z retroaktivity těchto smluv a prípadných
restitučních nároků.
Chtěl bych konstatovat, že včera jsem dostal
od prvního náměstka ministra financí,
ing. Kočárníka písemné zdůvodnění,
které považuji za uspokojivé.