Za třetí upozorňuji, že zprávu
je nutné chápat jako stručný informativní
materiál určený všem poslancům,
který nechtěl záměrně rozsahem
překročit materiál, k němuž byl
jen přílohou, tedy zprávu o hospodářské
situaci.
Výbory pro životní prostředí
byly však v rámci trvalé spolupráce
s Federálním výborem pro životní
prostředí už dříve dohodnuty
k 30. 6. 1991, a na dalších periodických informacích
tohoto druhu a rozsahu, obsáhleji soubor dat a hodnocení
by tedy měl být v podobě parlamentního
tisku Federálního shromáždění
k dispozici do poloviny července t.r. Tuto zmínku
naleznete i v návrhu závěrečného
usnesení tohoto pléna.
Výbory pro životní prostředí
konečně nepokládají za přesný
název zprávy. "Zpráva o řešení
ekologické situace v České a Slovenské
Federativní Republice". Tisk č. 614 víceméně
pouze konstatuje stav životního prostředí
v České a Slovenské Federativní Republice
sám o sobě však řešení v
zásadě nenabízí, pouze v základní
koncepční podobě. Federální
vláda však již schválila materiál
zpracovaný Federálním výborem pro
životní prostředí za účasti
Slovenské komise pro životní prostředí
a ministerstva životního prostředí České
republiky pod názvem "Státní program
péče o životní prostředí".
Tento dokument teprve skutečně stanoví a
rozpracovává státní ekologickou politiku
včetně návaznosti na ekologické problémy
globální, je otevřený iniciativám
zdola a dokonce zčásti poskytuje i obecný
koncept řešení zcela konkrétních
místních nebo podnikových ekologických
problémů. Proto veškeré skutečné
zájemce o životní prostředí odkazujeme
na tento státní program a na materiály další,
o kterých se ještě zmíním. Jmenovaný
státní program je rovněž zmíněn
v návrhu usnesení pléna jako příloha
k tisku č. 614.
Nyní se už budu věnovat vlastnímu textu
zprávy. Vzhledem k tomu, že byl zcela dostatečně
zdůvodněn předkladatelem a výbory
životního prostředí, které ho
na základě pověření politickým
grémiem jako jediné a gesční projednaly,
text plně schvaluji, zaměřím se spíše
na to, co z textu vyplývá a co výbory pro
životní prostředí budou na vládě
v nejbližší době požadovat. Zároveň
se vždy pokusím zdůvodnit přeslušný
bod návrhu usnesení společně schůze
těchto sněmoven.
Realistický popis stavu životního prostředí
v úvodní kapitole je třeba doplnit pouze
jedním konstatováním: že v některých
oblastech nevzrůstá pouze znečištění
životního prostředí, ale i samo tempo
tohoto znečišťování. Jinými
slovy znečištění nenarůstá
rovnoměrně, ale exponenciálně. Tuto
jedinou větu bychom bez jakýchkoliv doplňujících
údajů měli pochopit jako maximálně
alarmující.
Jednou z nepřímých příčin
tohoto stavu je i nedostačující způsob
monitorování životního prostředí,
informování a vzdělávání
veřejnosti. Řada zpráv i pořadů
sdělovacích prostředků přikládá
již sice životnímu prostředí dostatečnou
vážnost a hodnotí jeho stav odpovídajícím
způsobem, stále zde však chybí promyšlený
a cílevědomý systém informací
a vzdělávání, zaměřený
adresně na jednotlivé vrstvy společnosti.
Požadavek na vytvoření tohoto systému
naleznete v návrhu usnesení pod bodem 5 f).
Stav legislativy v oblasti životního prostředí
hodnotí citovaná zpráva jako neuspokojivý.
Přímost tohoto přiznání je
imponující. Nelze však zamlčet, že
na tomto stavu má podíl i současná
vláda jako celek, která podle názoru výborů
pro životní prostředí nevěnuje
ekologické legislativě dostatečnou pozornost.
Dovolte, abych toto tvrzení doložil.
Ve svém legislativním plánu předpokládala
vláda projednání tří klíčových
zákonů: střechového zákona
o životním prostředí a složkových
zákonů o ovzduší a o odpadech, do 21.
března t.r. Takže předmětem jednání
tohoto pléna měly být podle legislativního
plánu Federálního shromáždění
již na této květnové schůzi všechny
tři zákony.
Výbory pro životní prostředí
doporučily urychlení legislativního procesu
tak, aby poslední jmenovaný zákon mohl být
přijat - tedy zákon o odpadech - Federálním
shromážděním už v dubnu; jak víte,
bude projednáván teprve na tomto zasedání.
V této situaci nezbývá výborům
pro životní prostředí než doporučit
vám, plénu Federálního shromáždění,
bod 5 c) návrhu usnesení, kde se žádá
předložení zbylých dvou zákonů
k projednání alespoň na červnovém
plénu Federálního shromáždění.
Výbory pro životní prostředí
obou sněmoven spatřují příčinu
zmíněných průtahů nejen v jistě
nepružnosti vládního legislativního
mechanismu, ale především v Phyrrhově
vítězství tohoto parlamentu, ve vymezení
kompetencí mezi federací a oběma republikami
tak, jak byly kompetenčním zákonem schváleny.
Oblast životního prostředí pokládám
za typickou ukázku následků politického
kompromisnictví na úkor věcnosti. Formulace,
která vyměřuje federaci "zákonnou
úpravu v zásadních věcech životního
prostředí", je od prvních praktických
aplikaci trvalým předmětem sporů.
Nutno říci, že jejích aktéry
jsou naprosto rovnou měrou vlády obou republik oproti
federaci. Rozpory se týkají jak hloubky kompetencí
ve smyslu zákonných úrovní a pravomocí
federace a republik, tak i věcného rozsahu. Ačkoli
ve výčtu oblastech, v nichž je kompetentní
federace, vládla mezi národními radami a
Federálním shromážděním
plná shoda, jeden ze základních zákonů
- o odpadech - byl principiálně zpochybněn
nejprve legislativní radou česká vlády
a po zdlouhavém přesvědčovacím
procesu i vládou slovenskou.
Zastavuji se však u tohoto bodu podrobněji nejenom
proto, že jej pro kompetenční otázky
považuji za příznačný odstrašující
příklad, ale i proto, že zde naštěstí
vidím i možnost překladných řešení.
Minulý měsíc se v Papietničke u Modry
konala společná schůze výborů
pro životní prostředí obou národních
rad za účasti všech tří ministrů
a předsedů výborů pro životní
prostředí obou sněmoven tohoto parlamentu.
Po důkladné věcné diskusi byly oběma
národními radami přijaty zásady rozdělení
kompetencí mezi republiky a federaci a stanovení
zásadních oblastí životního prostředí,
s nimiž se mohou plné ztotožnit výbory
pro životní prostředí tohoto parlamentu.
V těchto výborech ostatně, podle mého
názoru, vždy dominovala věcnost a dobrá
vůle. Popsaná situace je nejen dokladem nezbytnosti
přehodnocení kompetenčního zákona,
ale snad i ukázkou konstruktivního budování
skutečně funkční federace i republik
zdola a na základě odborných, nikoli politických
kritérií.
Při stížnosti na nedostatečnou pozornost
věnovanou ekologické legislativě nemohu vynechat
zákon nejvyšší. Návrh pasáží
týkajících se životního prostředí
byl předán politické i odborné parlamentní
komisi pro přípravu ústavy. Já zde
jen prosím přítomné poslance o připomínky
a podporu.
Ekologické legislativě je věnován
bod č. 5 c) návrhu usnesení této 15.
společné schůze. Připadají-li
vám některé z uvedených požadavků
na legislativu přílišné, doporučuji
k nahlédnutí další materiál,
který si výbory pro životní prostředí
od federální vlády vyžádaly.
Přehled mezinárodních závazků
v oblasti životního prostředí zpracovaný
Federálním výborem pro životní
prostředí přesvědčivě
dokládá, kolik nelehkých kroků nás
na cestě do Evropy ještě čeká.
O současném stavu na tomto poli dostatečně
pojednává pátá část
projednávané zprávy.
Komentář 4. části zprávy, státní
ekologické politice a státnímu programu péče
o životní prostředí, jsem již věnoval
část svého úvodu. Zbývá
doplnit požadavek na vytvoření souboru energetických
programů a projektů, které bude vláda
podporovat a který bude možno předkládat
jako jakýsi nabídkový katalog zahraničním
partnerům, tedy sponzorům počínaje
úrovní vlád i podnikatelským sdružením
i firmám.
Tento způsob práce se začíná
osvědčovat v oblasti životního prostředí
(např. v rámci programu PHARE). Výbory pro
životní prostředí doufají, že
bude akceptován i hospodářským resortem
federální vlády. Tento požadavek je
včleněn do bodu 5 b) návrhu usnesení
spolu s žádostí o dopracování
konceptu aktivní energetické politiky, která
by, jak víte, měla být základem nebo
jedním ze základů péče o životní
prostředí.
Posledním bodem mě zpravodajské zprávy
jsou ekonomické nástroje péče o životní
prostředí, tedy třetí kapitola vládní
zprávy. Zbývá mi upřesnit, vedle toho,
co již uvádí sama zpráva, že soubor
těchto vybraných ekonomických nástrojů
požaduji výbory pro životní prostředí
na federální vládě již od října
loňského roku. Přitom podle námi schváleného
programového prohlášení vlády
a scénáře ekonomické reformy, kde
je ekologie správně chápána jako integrální
součást ekonomiky, měl být tento materiál
zpracován, a to z vládní iniciativy, již
dávno.
Nyní je tento dokument konečně připraven.
Výbory pro životní prostředí
jej pokládají za zdařilý výchozí
podklad, který však stále není vládou
projednán. Proto vás, vážení
kolegové, výbory žádají o podporu
bodu 5 d) návrhu usnesení, který dává
vládě více než postačující
lhůtu k jednání do 30. června. V této
souvislosti mě zaráží, že zde není
přítomen žádný z hospodářských
ministrů vlády. Nejenom v této chvíli,
ale již delší dobu.
Ve zmíněném bodu dále výbory
doporučuji částečnou distribuci fondů
životního prostředí ve výši
40 - 60 % až na obecní úroveň s plným
přesvědčením, že uvedený
podíl poplatků a pokud musí zůstat
v místech, kde ke znečištění
životního prostředí došlo, aby
tak mohla být s dostatečnou selektivní účinnosti
řešena situace v nejvíce ohrožených
regionech. Toto doporučení je adresováno
v bodu 3 usnesení i národním radám
obou republik.
K podpoře nejohroženějších oblasti
Československa slouží i poslední nástroj
péče o životní prostředí,
který je na federální úrovni možno
začít vytvářet, a tím je kvantifikační
nebo chcete-li bodovací systém vyhodnocování
vnějších vlivů působících
na životní prostředí a člověka,
který je uveden v bodu 5 e) usnesení.
Závěrem shrnuji, že výbory pro životní
prostředí berou na vědomí Zprávu
o řešení ekologické situace ve znění
tisku č. 614. Výbory plně schvalují
tuto zprávu při jejím doplnění
Státním programem péče o životní
prostředí, Souborem vybraných ekonomických
nástrojů péče o životní
prostředí a Přehledem mezinárodních
závazků v oblasti životního prostředí.
Konečně, výbory doporučují
oběma sněmovnám schválit body 1, 3
a 5 a) - f) návrhu usnesení v podobě tisku
č. 634. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Kolega Rynda ukončil svým vystoupením zpravodajské
zprávy. Děkuji mu. Než přikročíme
k rozpravě, požádal mě ještě
Miloš Zeman, předseda výboru pro plán
a rozpočet o podání určité
informace.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
půjde fakticky o 2 - 3 minutovou poznámku vyplývající
z jednacího řádu, který stanoví,
že jestliže zpravodajové z gesčního
výboru vyjadřují stanoviska, která
mohou být v určitém rozporu se stanoviska
jiných výborů, mají předsedové
nebo další z těchto výborů právo
stanoviska těchto výborů obhájit.
Svým individuálním diskusním vystoupením
vás tedy budu obtěžovat, až na mne dojde
řada.
Úvodem bych chtěl konstatovat, že výbory
pro plán a rozpočet se ve svém usnesení
opíraly o velice podrobné a dlouhé semináře
s hospodářskými ministry, ať to už
byl ministr hospodářství, financí,
ministryně kontroly nebo předseda Státní
banky. Tím bych chtěl reagovat na vystoupení
jednoho ze zpravodajů hospodářských
výborů, který si stěžoval, že
neměli dostatečné informace z vládní
sféry. Samozřejmě, že kolegy z hospodářských
výborů jsme na tyto semináře pozvali.
Dále bych chtěl konstatovat, že usnesení,
jehož tři body vám nyní navrhnu jako
pozměňovací návrhy, bylo v obou výborech
pro plán a rozpočet přijato výraznou
většinou hlasů.
K prvnímu pozměňovacímu návrhu:
Výbory s politováním konstatují, že
ve zprávě o hospodářské situaci
vláda České a Slovenské Federativní
Republiky neprovedla analýzu nedostatků přijaté
hospodářské politiky a přesunula odpovědnost
za nežádoucí trendy ekonomického vývoje
na faktory na vládě nezávislé".
Toto je hodnocení, se kterým můžeme
nebo nemusíme souhlasit, podle toho, jaký dojem
v nás zpráva o hospodářské
politice vlády vyvolala, když jsme si ji přečetli.
Čili rozhodne hlasování, nic víc,
nic méně.
Druhý návrh: Výbory žádají
o doplnění zprávy kritickým rozborem
zahrnujícím i konkrétní odpovědnost
za ta přijatá rozhodnutí, která se
ukázala jako neadekvátní, a doplnit o návrh
na korekci hospodářské politiky". Kolega
Kudláček jako jeden ze zpravodajů hospodářských
gesčních výborů interpretoval toto
stanovisko jako zpochybnění celého scénáře
ekonomické reformy. Chtěl bych zdvořile upozornit,
že je podle mého názoru častá
profesionální nebo spíš neprofesionální
chyba ztotožňovat poměrně obecné
teze scénáře ekonomické reformy s
konkrétními variantami hospodářské
politiky. Kromě toho by odmítnutí tohoto
bodu dovedené ad absurdum mohlo znamenat, že dobrý
scénář nemůže být realizován
špatnou hospodářskou politikou, nebo dokonce,
že každý krok hospodářské
politiky je správný, a právě o konkrétních
krocích hospodářské politiky se zde
mluví, rozhodnutích, která dokonce někde
nejsou přijímána na úrovni vlády,
ale jenom na úrovni jednotlivých ministerstev.
Mimochodem - a to by byla poslední část tohoto
komentáře - krátce po předložení
hospodářské zprávy, patrně
na základě březnových dat, byli dva
ministři, ministr Valeše a ministr Hoffmann, pověřeni
zpracováním dalšího materiálu,
což také o něčem vypovídá.
A domnívám se, že právě do tohoto
materiálu by se tento požadavek, pokud ho přijmeme,
dal začlenit.
A konečně poslední, třetí návrh:
Výbory v souvislosti s petici Svazu průmyslu doporučuji
vládním orgánům zintenzívnit
dialog s podnikovou sférou. Jsem pro to, číst
text tak, jak je psán. Je-li interpretován tento
text jako souhlas s peticí Svazu průmyslu, tak tam
prosím vás tento souhlas najděte. Jestliže
se domníváme, že dialog s podnikovou sférou
a s vládními orgány je dostatečný,
odmítněme tento doplňovací návrh.
Jestliže se domníváme, že nikoliv, a že
jedním ze signálů může být
i petice Svazu průmyslu, potom ho přijměme.
Ale nedělejme interpretace, které jsou nekorektní.
Abych vás nezdržoval, jenom poslední poznámka
na závěr. Nechci v myšlenkách zalétat
do roku 1850. Nechci projevovat dětský údiv
nad tím, že některé expertízy
- ať už vyžádané nebo nevyžádané
- jsou kritické vůči vládě.
To jsme přece chtěli, oponenturu oficiálních
názorů. A tak se nedivme, když ji máme
a i když je to někdy nepříjemné,
uvědomme si, že je to v podstatě dobré.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já také děkuji poslanci Zemanovi. Měli
bychom nyní přistoupit k rozpravě, ale protože
čas pokročil, domnívám se, že
by bylo rozumně udělat polední přestávku.
Do rozpravy je zatím přihlášeno 18 poslanců.
Nepřihlásil se nikdo z mluvčích poslaneckých
klubů, takže rozpravu zahájíme na základě
přihlášek.
Než se rozejdeme, vystoupí teď ještě
s faktickou poznámkou pan poslanec Rajczy.
Poslanec SN L. Rajczy: Vážené dámy a
páni, v rokovacom poriadku je jednoznačne stanovené,
že pri prejednávaní predloženého
návrhu zákona, keď ho predloží
vláda, majú byť prítomní zástupcovia
vlády. Ako som zistil, páni ministri, ani pán
podpredseda vlády pri prejednávaní zákona,
ktorý predložili spravodajcovia, neboli prítomní.
(Citujeme § 41 odstavec 1 rokovacieho poriadku.) Pýtam
sa prítomných členov vlády, či
je niekto poverený alebo nie. V tom prípade bol
rokovací poriadok porušený. Správu o
hospodárskej situácii v Českej a Slovenskej
Federatívnej Republike (tlač 554) a ďalšie
odstavce má predniesť minister Miller a minister Vavroušek.
Ten je tu. Pýtam sa, kde je pán minister Miller?
(Smích v sále.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Chtěl bych konstatovat, pane poslanče, že žádný
zákon neupravuje přítomnost členů
federální vlády ve Federálním
shromáždění. Paragraf 41 jednacího
řádu říká zcela jednoznačně,
že návrh zákona při projednávání
ve výborech sněmoven odůvodňuje a
obhajuje navrhovatel. V odstavci 2 se říká:
"Za federální vládu může
jednat pověřený člen vlády
nebo jiná, vládou pověřená
osoba". Takže žádný zákon
nebyl porušen, nebo dokonce jednací řád.
Ministr má právo podle potřeby jednání
na chvíli opustit. Takže doufám, že jste
s mojí odpovědi spokojen.
Přerušuji nyní jednání na dobu
polední přestávky, sejdeme se ve 13.30 hodin.
(Jednání přerušeno v 11.48 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.34 hodin.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Paní a pánové, vážené
poslankyně, vážení poslanci, zahajuji
odpolední pokračování třetího
dne naší společně schůze.
Na programu je zahájení rozpravy. Celkem je přihlášeno
kolem dvaceti poslanců. Jako první je přihlášen
poslanec Miroslav Tahy. Současně bude mluvit za
poslanecký klub Křesťansko-demokratického
hnutí. Připraví se poslanec Martin Kontra.
Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
vážení hostia, odpusťte mi, keď budem
hovoriť trochu improvizovane, ale na mnohé otázky,
resp. odporučenia, ktoré som chcel vo svojom príspevku
predniesť, v podstate reagoval pán podpredseda vlády
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky Valeš,
ktorý predniesol dnes ráno doplňujúcu
správu ku správe, ktorú nám predložil
pán premiér Čalfa.
Osobne si myslím, že naše procedurálne
možnosti vo Federálnom zhromaždení vytvárajú
ten paradox, že k problémom, ktoré sa menia
z hodiny na hodinu a zo dňa na deň, sa vyjadrujeme
po šiestich týždňoch, kedy situácia
veľakrát vypadá dosť odlišne. Preto
si myslím, že nie je dôležité zaoberať
sa konštatačnou časťou správy federálnej
vlády, ani v budúcnosti by nás minulosť
nemala veľmi zaujímať, pokiaľ i v budúcnosti
budeme takúto prax vo Federálnom zhromaždení
mať, že nebudeme mať aktuálnu rozpravu k
problémom, ktoré sa vyskytujú v tej dobe,
kedy rozprava prebieha, aby sa federálna vláda v
správe zamerala nie na pozitíva, ktorých
sa v minulosti dosiahlo, ale hlavne na problémové
otázky a zároveň pripravila názory,
ako tieto problémy teraz federálna vláda
v budúcnosti bude riešiť pomocou tých
nástrojov, ktorými vládne. Tieto zámery
sa prirodzene dajú i potom s určitým časovým
odstupom patrične hodnotiť, kontrolovať alebo
upresňovať pri takejto rozprave.
A teraz mi dovoľte, aby som zaujal stanovisko za Kresťansko-demokratické
hnutie, ktoré sa bude zameriavať hlavne na problémy,
ktoré vznikajú medzi federálnou vládou
a republikovými vládami, resp. medzi vládou
Slovenskej republiky, pretože Kresťansko-demokratické
hnutie v podstate tu reprezentuje jednu politickú silu,
ktorá je len na Slovensku.