3. den jednání - čtvrtek 16. 5. 1991
(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)
Přítomno: | 137 poslanců Sněmovny lidu |
72 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice | |
66 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice |
Nepřítomní poslanci:
Sněmovny lidu: Adámek, Bakšay, Baštigal,
Čič, Dienstbier J.st., Hanák, Jambor, Knažko,
Langoš, Mornár, Ropek, Suchánek, Zavřel
Sněmovny národů zvolení v české
republice: Arnošt, Motyčka, Uhl
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
republice: Boros, Čalfa, Kanis, Mečiar, Pánis,
Posluch, Slota, Sýkora, Zelenay
(Řízení schůze místopředseda
FS a předseda SL R. Battěk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vážené Federální shromáždění,
srdečně vás vítám a zahajuji
třetí pracovní den 15. společné
schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
Podle sčítacího zařízení
sice nejsme usnášení schopní, ale k
projednání dnešního pořadu můžeme
přistoupit.
Dnešní program zahájíme zprávou
vlády o hospodářské situaci, včetně
doplňujících zpráv. Jde o parlamentní
tisky č. 554, 592, 614. Po projednání tohoto
bodu by měly následovat odpovědi na interpelace
poslanců a ústní otázky poslanců.
Tento bod, nemýlím-li se, jsme zahájili už
včera odpoledne.
Pokud bude dostatek času, pokračovali bychom ještě
dalším bodem, kterým je usnesení k používání
hlasovacího technického zařízení.
K tomuto bodu jsou tisky č. 489 a č. 586. Dále
případně vládní návrh
zákona o odpadech (tisk 590), vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky k vyslovení souhlasu Dohoda
mezi ČSFR a Italskou republikou o podpoře k ochraně
investic (tisk 562). To by byl ovšem asi optimální
rozsah našeho dnešního jednání.
Dovolte, než přistoupíme přímo
k prvnímu bodu, abych vás ještě seznámil
s tímto sdělením. Při zahájení
společné schůze jsme vám slíbili,
že zpracujeme přehled o složení poslaneckých
klubů a dáme vám ho k dispozici. Diskuse
s některými poslanci však ukazuje, že
je potřebné aktualizovat přehledy, které
kluby předaly podle § 8 odstavec 2 zákona o
jednacím řádu Federálního shromáždění.
Od odevzdání seznamu mohlo dojít k některým
změnám a patrně došlo.
Proto doporučuji, po dohodě s předsedou Federálního
shromáždění, aby předsedové
všech poslaneckých klubů prověřili
tyto seznamy v sekretariátu předsedy Federálního
shromáždění u dr. Jaroše v pátém
patře, č. dveří 538, případně
předložili nové seznamy, nejpozději
do zítřka 17. května 1991.
Zvláště upozorňuji, že Klub maďarského
křesťansko-demokratického hnutí Egyutélés-Spolužitie
nepředal žádný seznam. Prosil bych vás
o zajištění tohoto úkolu.
Dovolte, abych zahájil dnešní program. Prvním
bodem programu je zpráva vlády o hospodářské
situaci České a Slovenské Federativní
Republiky a hospodářské politice federální
vlády (tisk 554), doplňující zpráva
o sociální politice federální vlády
(tisk 592) a doplňující zpráva o řešení
ekologické situace v České a Slovenské
Federativní Republice (tisk 614). Návrh usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů k
těmto zprávám (tisk 634) předkládají
výbory hospodářské. Upozorňuji
však, že platí upravená verze tohoto tisku.
Tento parlamentní tisk jste obdrželi včera
do lavic, protože ještě v úterý
odpoledne o něm jednaly hospodářské
výbory. Podle § 19 odstavec 1 zákona o jednacím
řádu Federálního shromáždění
nemůže však být jednání
zahájeno, jestliže poslanci nemají předány
materiály 48 hodin předem. Abychom mohli zařadit
tento bod dnes na pořad společné schůze,
navrhuji sněmovnám přijmout usnesení,
že přes nedodržení stanovené lhůty
sněmovny souhlasí s projednáváním
zprávy o hospodářské situaci České
a Slovenské Federativní Republiky i obou doplňujících
zpráv a navrženého usnesení (tisk 634).
Domnívám se, že můžeme o tom rozhodnout
bez rozpravy, přesto se ptám, zda někdo žádá
slovo? Hlásí se pan poslanec Rajczy.
Poslanec SN L. Rajczy: Vážený parlamente, nasaďte
si, prosím sluchátka. Budu hovořit maďarsky.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ale pane poslanče, vy přece hovoříte
velmi pěknou slovenštinou!
Poslanec SN L. Rajczy: (Poslanec hovořil v maďarském
jazyce.) Překlad: Vážený pane předsedající,
vážení poslanci, reakce na včerejší
událost, že v našem parlamentě poprvé
zazněla maďarština, byla taková, že
v televizi a v tisku k tomuto problému zaujali jednotné
stanovisko v tom, že parlament musí zaplatit za tuto
službu 12 000 Kčs. Kam se dostalo právo, o
kterém parlament mluvil? Ale kde jsou ty milióny
korun, které parlament vyhazoval v uplynulých letech?
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pane poslanče, já vás přerušuji.
(Poslanec Rajczy hovoří maďarsky dále,
ale není slyšet překlad.) Žádám
vás, abyste vyslechl moje přerušení.
Poslanec SN L. Rajczy: (z maďarského překladu
do češtiny) Vy mne upozorňujete, ale já
bych chtěl upozornit na to, že i včera pan
předsedající porušil jednací
řád.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Nemluvíte k věci, pane poslanče.
Poslanec SN L. Rajczy: (z maďarského překladu
do češtiny) Parlament se má zabývat
zákonem č. 608 a my jsme tento zákon nedostali
48 hodin předem.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Jsem nucen konstatovat, že chování pana poslance
bylo dost nepříjemným a hrubým porušením
jednacího řádu.
Žádá ještě někdo o slovo?
(Nikdo se nehlásil.) Není-li tomu tak, provedeme
hlasování o schválení tohoto bodu
jednání i s ohledem na disproporci, která
se týkala nevčasného předložení
textu.
Sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejprve bude hlasovat Sněmovna národů. (Hlasování
v 9.16 hodin.)
Kdo z poslanců souhlasí s takto navrženým
pořadem, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko! (Hlasuje se.)
(Šedesát tři.) Šedesát tři.
Děkuji.
Kdo je proti? (Dva.) Dva. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Čtrnáct.)
Čtrnáct. Děkuji.
Konstatuji, že Sněmovna národů počtem
hlasů 63 schválila navržený pořad,
2 poslanci byli proti, 14 se zdrželo hlasování
a 10 hlasování ignorovalo.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z poslanců je pro navržený pořad, nechť
zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje se.)
(Sedmdesát sedm.) Sedmdesát sedm.
Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.
Kdo se zdržel hlasování? (Deset.) Deset. Děkuji.
Konstatuji, že Sněmovna lidu rovněž schválila
navržený pořad 77 hlasy, jeden byl proti, 10
se zdrželo hlasování a 1 poslanec nehlasoval.
Usnesení bylo tedy schváleno oběma sněmovnami.
Zprávu o hospodářské situaci ČSFR
včetně doplňujících zpráv.
Zprávu přednesl na 14. společné schůzi
sněmoven Federálního shromáždění
předseda vlády ČSFR Marián Čalfa.
Obě sněmovny rozhodly, že rozprava k této
zprávě bude zahájena na 15. společné
schůzi, až po jejím projednání
ve výborech sněmoven. Součástí
této zprávy se však staly doplňující
zprávy o sociální politice a o řešení
ekologické situace, které dnes přednesou
ministři Petr Miller a Josef Vavroušek. Před
jejích vystoupením se ale ptám pana místopředsedy
vlády Václava Valeše, zda chce zprávu
o hospodářské situaci a hospodářské
politice federální vlády doplnit a aktualizovat.
Jak vidím, chce tak učinit, uděluji mu slovo
a prosím, aby předstoupil před sněmovnu.
Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci. Jak už
bylo řečeno, úvodní slovo ke zprávě
o hospodářské situaci, kterou vláda
předložila v březnu Federálnímu
shromáždění, přednesl už
při jejím předkládání
předseda vlády, proto se omezím při
výkladu jednak na doplnění informací
o dosavadních výsledcích transformačního
procesu, charakterizovaných alespoň některými
základními údaji a jednak bych chtěl
informovat o opatřeních, která vláda
přijala pro formování hospodářské
politiky pro nejbližší období.
Především několik doplňujících
dat, jak byly zjištěny statistikou ke konci dubna,
resp. ke konci kvartálu letošního roku. Pokud
se týká tempa výroby, pokračoval její
pokles a dosáhl ke konci dubna 13 %. Ve stavebnictví
poklesla výroba o 35 %, i když tyto údaje se
týkají pouze podniků nad 100 pracovníků
a jsou bez soukromého sektoru, kde lze očekávat,
že podrobnější údaje z této
oblasti mohou vykazované údaje poněkud zlepšit.
U spotřebitelských cen se růst sice zpomalil,
v dubnu byl růst proti minulému měsíci
2,9 %, ale celkový vzrůst spotřebitelských
cen dosáhl do konce dubna proti prosinci 1990 indexu 136,3
%. Tomu odpovídá i růst indexu životních
nákladů, které vzrostly v dubnu o 1,7 % a
dosáhly proti prosinci indexu 132,9 %.
K podstatným změnám dochází
i v oblasti zaměstnanosti, ke konci dubna bylo evidováno
cca 220 000 žadatelů o práci, tj. asi 2,8 %
z celkového počtu pracujících, a počet
osob pobírajících příspěvek
před umístěním dosáhl počtu
145 000 a bylo vyplaceno na podporách do konce dubna 540
miliónů Kčs.
Průměrné mzdy vzrostly za první čtvrtletí
o 2,6 %, reálné mzdy byly proti prosinci 1990 nižší
o cca 20 %.
V oblasti zahraničního obchodu probíhal odlišně
vývoj se zeměmi s tržní ekonomikou a
odlišně se zeměmi s netržní ekonomikou,
tedy především se Sovětským svazem
a zeměmi Rady vzájemné hospodářské
pomoci.
Zatímco vývoz do zemí s tržní
ekonomikou dosáhl indexu 78 % a představoval celkový
vývoz asi 32 mld. Kčs, dovoz byl nižší,
dosáhl pouze indexu 69 % a celkového objemu 20,9
mld. Kčs, takže v této oblasti skončila
výměna zboží aktivním saldem
2,7 mld. Kčs.
Do zemí s netržní ekonomikou, především
do Sovětského svazu a bývalých zemí
RVHP byl dosažen vývoz v rozsahu 19,5 mld. Kčs,
tedy asi 80 % proti stejnému období loňského
roku. A proti dubnu dovoz stoupl na 109,8 % proti stejnému
období loňského roku a bylo dosaženo
pasivního salda 7 mld. Kčs. Na tomto saldu se podílí
především změna platových podmínek
a růst cen ropy a malý rozsah objednávek
i na dohodnuté rozsahy obchodní výměny
jak ze Sovětského svazu, tak některých
dalších zemí Rady vzájemné hospodářské
pomoci.
Platební bilance v konvertibilních měnách
vykázala předběžný schodek cca
300 miliónů dolarů, to je v podstatě
stejný výsledek jako v minulém roce. Podařilo
se udržet stabilní kurs koruny při nižším
čerpání stabilizační půjčky
a při mírném nárůstu devizových
rezerv. Hospodaření státních rozpočtů
skončilo za první čtvrtletí přebytkem
15, 3 mld. Kčs. O tom byla však předložena
Federálnímu shromáždění
samostatná zpráva, která bude zvlášť
projednávána, a proto ji dál nekomentuji.
Chtěl bych se však ještě zmínit
o postupu privatizace a přísunu zahraničního
kapitálu. V malé privatizaci bylo zatím privatizováno
přes 4 000 objektů a hodnota získaná
na aukcích přesahuje 2 mld. Kčs. Počet
podniků se zahraniční kapitálovou
účasti se proti počátku letošního
roku zdvojnásobil a dosáhl již počtu
2 638 subjektů a zahraniční kapitál
vzrostl o 7,8 mld. Kčs a dosáhl více než
10 mld. Kčs.
Už tato stručná charakteristika dosavadního
průběhu transformačního procesu prokazuje,
že všech pět jeho základních pilířů,
to znamená privatizace, vnitřní směnitelnost
a liberalizace zahraničního obchodu, liberalizace
cen, makroekonomická restriktivní politika a sociální
záchranná síť, zapustilo kořeny
a začíná s různou mírou intenzity
působit. Je tedy zřejmé, že nejnaléhavějším
úkolem je formulovat takovou hospodářskou
politiku pro nejbližší období, která
by působení všech pilířů
transformačního procesu harmonizovala. Současně
musí být zvolen takový postup, aby v přípravě
i realizaci hospodářské politiky bylo koordinováno
působení všech hlavních subjektů
hospodářského života, tj. státních
orgánů, měnové banky, komerčních
bank i podniků a podnikatelů. Pro dosažení
tohoto cíle přijala vláda počátkem
dubna soubor opatření, jehož cílem je
zpracovat především podrobnější
analýzu reálného vývoje ekonomiky
z hlediska dosavadního postupu transformačního
procesu a dalších vnitřních a vnějších
faktorů. Analýza je zaměřena především
na to, aby byl odlišen vliv systémových změn
od působení dalších, zejména
vnějších faktorů, aby byly posouzeny
zejména otázky, na kolik reálný vývoj
ekonomiky odpovídá původním kvantifikovaným
předpokladům, jaká je účinnost
restriktivní finanční a měnové
politiky ve vztahu k vývoji cenové hladiny a reálné
adaptaci hospodářských subjektů, jak
působí vnitřní konvertibilita koruny
a výše kursů na zvýšení
míry konkurence, vývoj platební bilance a
stimulace exportu, jak postupuje privatizace a demonopolizace,
jak je vytvářeno konkurenční prostředí,
příliv zahraničního kapitálu,
a rovněž bude provedeno předběžné
zhodnocení situace v podnikové sféře
z hlediska výroby, odbytu, platební schopnosti a
prosazování strukturálních změn.
Zvláště jsou hodnoceny sociální
souvislosti dosavadního ekonomického vývoje,
to znamená míra nezaměstnanosti, vytváření
nových pracovních příležitostí,
postup rekvalifikace se zaměřením na republikové
a regionální dopady a konečně cenový
vývoj a jeho vliv na životní náklady
druhově zabezpečení sociální
záchranné sítě a podmínky fungování
rozpočtové sféry.
Tato analýza má být zpracována do
20. května, na jejím podkladě pak připraven
program hospodářské politiky pro nejbližší
období. Odhad krátkodobého vývoje
ekonomiky je zaměřen na formování
makroekonomického rámce na odhad vývoje vnějších
podmínek, na základní tendence a problémy
v jeho rozpočtové sféře a očekávaný
vývoj v zemědělsko-potravinářském
komplexu.
Program hospodářské politiky v nejbližším
období bude připraven do konce května, ve
vládách projednán v první polovině
června. Předpokládáme, že dosáhneme
souhlasu, aby projednání tohoto programu bylo společné
se všemi třemi vládami.
Federální vláda požádala o spolupráci
při přípravě tohoto materiálu
obě národní vlády. Jejich účast
je zajištěna nejen spoluprací v příslušných
pracovních komisích, ale také tím,
že se bude opírat o programy rozvoje ekonomické
reformy, které zpracovaly nebo připravují
obě národní vlády. Je to nezbytné
nejen proto, že rozdělení kompetencí
vyžaduje zejména při formulaci průmyslově
strukturální politiky aktivní účast
národních vlád, ale také proto, že
jenom za jejích aktivní účasti může
hospodářská politika dostat také nezbytnou
regionální dimenzi. Mluvím o regionální
dimenzi, nikoli o národních zvláštnostech,
protože regionální problematika a odvětvová
odlišnost existuje. Existuje ovšem nejen v českých
zemích, ale také na Slovensku. V tom smyslu je třeba,
aby regionální politika, resp. hospodářská
politika z této dimenze regionální dostala
patřičné nástroje. Je známo,
že růst nezaměstnanosti probíhá
rychlejším tempem na Slovensku, ale zejména
je složité, že probíhá velmi rychle
v některých okresech, a to zejména tam, kde
převažují podniky textilního průmyslu,
orientované převážně na trh Sovětského
svazu, a také tam, kde na zpracovatelský průmysl
dopadá devalvace, zdražení vstupních
materiálů a kde není možná rychlá
přizpůsobivost exportu.
Je samozřejmě velmi známo a v usneseních
výborů je zmínka o transformaci, resp. o
problémech konverze zbrojního průmyslu, ale
soudím, že některé z těchto regionálních
problémů jsou minimálně stejně
brizantní jako tento problém.
Podobně je to i v českých zemích,
kde v důsledku útlumových programů,
příp. jiných odlišných podmínek
jsou stejně některé regiony, které
vyžadují určitou konkrétní hospodářskou
politiku. Kromě toho pouze aktivní spoluprací
s národními vládami může být
formulována hospodářská politika pro
oblast zemědělsko-potravinářského
komplexu, která je zatím značnou slabinou
současné hospodářské politiky.
Přes omezené kompetence musí však i
v této oblasti federální vláda spolupracovat.
Další oblasti, ve které musí být
připravena a realizována hospodářská
politika v úzké a tvořivé spolupráci
všech tří vlád, je soubor opatření,
který kromě likvidace neefektivních článků
ekonomiky nastartuje postupně také adaptační
procesy, pro něž už trh poskytuje dostatečné
signály a jež umožní obnovit rozvoj výroby
a tvorbu nových pracovních míst v podnicích,
kde jsou nebo mohou být vytvořeny podmínky
efektivního rozvoje. Je přirozené, že
součástí všech analytických i
programových práci je také vyhodnocení
rozpočtové politiky a hledání možností,
jak i v této oblasti nejen uplatnit dosažený
stupeň transformace ekonomiky, ale najít i možnosti
na povzbuzení poptávky pokud možno s multiplikačním
účinkem.
Rovněž Státní banka, jako tvůrce
měnové a úvěrové politiky,
provádí důkladnou analýzu dosavadního
vývoje a připravuje aktivní opatření
v této oblasti. Jako zvláštní část
prováděné analýzy a připravovaných
opatření je hodnocení vývoje v podnikové
sféře. Těžiště prací
této oblasti leží na průmyslových
resortech národních vlád, s nimiž federální
ministerstvo hospodářství aktivně
spolupracuje. Hlavním cílem zde musí být
provést alespoň základní selekci článků
ekonomiky, které je možno nechat utlumit a těch,
kterým je třeba poskytnout šanci a čas
k obnově růstu a konečně takových,
u nichž je možno podporovat ohniska růstu rozvoje
efektivnosti. Je ovšem samozřejmé, že
tato selekce nemůže být podkladem pro uplatnění
administrativních metod rozhodování, ale
naopak může a musí sloužit jako základní
informace pro aktivní hospodářskou politiku
komerčních bank.
Základem pro selektivní výběr budou
nejen signály trhu, ale také - a to především
- vlastní transformační projekty podniků.
Mimořádnou důležitost v této
oblasti sehraje příprava a realizace velké
privatizace, jejíž prováděcí
dokumenty se připravují. V tomto měsíci
budou projednávat vlády jednak zásady pro
výběr podniků, jednak zásady pro přípravu
projektů privatizace i jejích způsobu.