Toto sú v stručnosti vyjadrené
dôvody, prečo sme s uspokojením pristúpili
na prerokovávanie tejto novely v branno-bezpečnostných
výboroch.
Čo nám jednotlivé návrhy
zmien po prijatí prinesú v niektorých oblastiach?
Bude to predovšetkým rozšírenie úlohy
ozbrojených síl o stráženie objektov
zvláštneho významu a k ochrane štátnych
hraníc pri mimoriadnych prípadoch. Ďalej to
bude pozitívny dopad na hospodárstvo pri povolávaní
vojakov zo zálohy na cvičenia, kde sa zníži
dĺžka pravidelného vojenského cvičenia,
o ktorom hovorí § 39, a tiež zarátanie
mimoriadnej alebo zvláštnej služby ako vojenského
cvičenia. Hovorí o tom § 39. Ďalší
pozitívny dopad bude, že to bude humánnejší
prístup, napr. predĺženie vekových hraníc,
do ktorých môže byť umožnený
odklad vojenskej činnej služby - posúva sa
to na 25 rokov a u vysokoškolákov na 30 rokov - hovorí
o tom § 34. Ďalej sa zmenšuje administratíva
pre obecné úrady, ktoré nemusia viesť
pomocnú vojenskú evidenciu - § 51. Ďalší
pozitívny dopad je, že ide o prispôsobenie organizačným
zmenám v rámci štátnej správy.
Ide o zrušenie KNV a tým zrušenie krajských
obvodných komisií - tieto budú nahradené
obvodnými komisiami § 15 a § 18.
To sú najvýznamnejšie zmeny,
ktoré sa v praxi ukážu. Novela zákona
bola prerokovaná v Českej národnej rade aj
v Slovenskej národnej rade - u nás vo Federálnom
zhromaždení to boli ústavnoprávne výbory
a branné a bezpečnostné výbory. Česká
národná rada uvedenú novelu bez pripomienok
schválila, v Slovenskej národnej rade vyjadril súhlas
branný a bezpečnostný výbor a výbor
pre sociálnu politiku. Ústavnoprávny výbor
Slovenskej národnej rady o výsledku tejto novely
neprijal uznesenie, pretože s ním nevyslovila súhlas
nadpolovičná väčšina výboru.
Ústavnoprávne výbory Federálneho zhromaždenia
tiež odporučili návrh zákona prijať
s pripomienkami. Do uznesenia k tlači 610 neboli zahrnuté
tri pripomienky. Jedna pripomienka z branného a bezpečnostného
výboru Slovenskej národnej rady, druhá ústavnoprávneho
výboru Federálneho zhromaždenia a jedna pripomienka
je spoločná. Vecne bude o tom referovať kolega.
Záverom by som chcel odporučiť,
aby uvedený návrh zákona v zmysle tlače
467 a v zmysle tlače 610 bol prijatý a schválený,
pretože navrhovaná novela je vypracovaná aktuálne,
solídne a hlavne ju potrebujeme.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem poslancovi Kloknerovi.
Za výbory Snemovne ľudu bude teraz hovoriť spravodajca
poslanec Zdeněk Jedinák. Udeľujem mu slovo.
Společný zpravodaj výborů
SL poslanec Z. Jedinák: Dámy a pánové,
připojuji se ke společné zprávě
zpravodaje Sněmovny národů. Novela zákona
přináší výrazné změny
v daném zákoně. Návrh zákona
byl projednán Slovenskou národní radou, a
to výbory ústavně právními,
výbory branně bezpečnostními, výbory
pro sociální politiku, kulturu a sociální
vztahy, dále Českou národní radou,
a to výbory branně bezpečnostními
a ústavně právními a ve Federálním
shromáždění výbory ústavně
právními a garančním výborem
branným a bezpečnostním.
Nejzávažnější
připomínky, které jsou obsaženy v tisku
610, garančního výboru, jsou připomínky
k § 15, kde se zavádí nový institut
- odvolání ve věcí odvodní
povinností. Další podstatnou změnou
je § 25, kde je nově vložen odstavec 2, který
zní: "Vojáci z povolání setrvají
ve vojenské službě do splnění
převzatého závazku, který činí
nejméně 10 let." Toto ustanovení nově
vloženého odstavce 2 má tu funkci, že
má stabilizovat armádu, aby se vytvořil trvalý
stabilní důstojnický sbor, aby byla jistota,
že důstojníci určitou dobu budou fungovat
jako důstojníci bojeschopné armády.
Závažné připomínky
vznesly výbory Slovenské národní rady,
a to k § 1 odstavec 2, kde navrhovaly v odstavci 2 vložit
písm. d), které mělo podle návrhu
Slovenské národní rady znít: "Zabezpečit
ochranu prezidenta republiky při současném
plnění reprezentačních povinností
Hradní stráže." Úlohy ostrahy Hradní
stráže jsou již provedeny zákonem č.
20 z roku 1990 a kdybychom formulovali tento bod v § 1, dostali
bychom se do rozporu se zákonem č. 20 z roku 1990,
navíc i při ostraze prezidenta republiky plní
určité úkoly příslušníci
Sboru národní bezpečnosti, jak to vyplývá
ze zákona o ochraně Hradu a prezidenta.
Další návrh, který
přednesl ústavně právní výbor
Federálního shromáždění,
se týká § 30 odstavec 3 a 4, kde doporučovaly
ke zvážení garančnímu výboru,
zda pří rozhodnutí o žádostech,
zda určení k náhradní službě
by nemělo být přípustné odvolání.
Tento návrh nebyl garančními výbory
schválen a nedoporučujeme tento návrh. Proti
rozhodnutí o žádostech na určení
k náhradní službě bude nově rozhodovat
náčelník okresní vojenské správy
a shodli jsme se v garančních výborech na
tom, ze musí být zakotven v § 18 branného
zákona a v prováděcím vládním
nařízení, jak o tom mluvil pan ministr.
Další návrhy, které
přednesly ústavně právní výbory
Federálního shromáždění
a výbor branný a bezpečností, se týká
§ 34 prvního odstavce, kdy dávají ke
zvážení, zda povolení odkladu základní
služby by nemělo být obligatorní. Podle
§ 34 odstavec 1 současné právní
úpravy je možné povolit odklad základní
vojenské služby z důvodů přípravy
na povolání, nebo z důvodů studia
na vysoké škole, a to ještě po zákonem
stanovených podmínkách, které jsou
omezeny určitým věkem. Nově navrhovaná
hranice 25 let u studentů středních škol
a hranice 30 let u studentů vysokých škol.
Tady jsou garanční výbory toho názoru,
že bychom vytvořili podmínky, aby zákon
v těchto případech mohl být zneužíván,
aby se našli odvedenci, kteří by zneužívali
dobrodiní tohoto paragrafu a snažili by se neplnit
zákonem stanovenou brannou povinnost. Tyto tři návrhy,
které vzešly z jiných orgánů,
nebyly garančními výbory akceptovány.
Naopak vzešla celá řada
pozměňovacích návrhů, doplňujících,
legislativně technických, které akceptovány
byly. Týkají se zejména úvodních
ustanovení zákona, kde je nutné doplnit úvodní
číslo tedy úvodního zákona,
zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon
ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se pouze o legislativně technický doplněk,
který precizuje text zákona v úvodních
ustanoveních. Dále jsme precizovali ustanovení
§ 39 odstavec 1, kde jsme vyhověli také požadavku
ústavně právního výboru, a
to v úvodní větě, kdy začátek
věty zní: "...svobodníci a poddůstojníci
v záloze jsou povinní...", jak je uvedeno v
tisku 610 pod bodem 7. Dále jak výbory branné
a bezpečnostní navrhly vypustit z tisku 467 články
uvedené pod II a II.
Pokud se týká článku
druhého, věc je již upravena kompetenčním
zákonem a není nutné v tomto zákoně
zvlášť specifikovat nový název
"ministr z federálního ministerstva obrany".
Z tohoto důvodu jsme vypustili článek druhý
a článek třetí, který se týká
nové publikace resp. úplného vyhlášení
textu zákona předsednictvem Federálního
shromáždění. Úplný text
branného zákona byl vyhlášen loňského
roku zákonem č. 390 z roku 1990. Názor garančního
výboru je ten, že s odstupem několika měsíců
není nutné, i když změny jsou závažné,
ale nejsou systematické v tom směru, že by
se měnila velká většina ustanovení,
přijímat nebo vyhlašovat předsednictvem
Federálního shromáždění
úplný text zákona.
Dámy a pánové, jako společný
zpravodaj Sněmovny lidu vám doporučují
přijmout navrhovaný text zákona č.
467 ve znění usnesení garančních
výborů (tisk 610). Je nutné se pouze vypořádat
s jedinou připomínkou, jak zde přednesl pan
ministr Dobrovský, s připomínkou, která
se týká § 15 odvolání v odvodních
věcech.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem. Otváram diskusiu.
Konštatujem, že písomne sa do diskusie nikto
neprihlásil. Ale pýtam sa, či chce niekto
vystúpiť v rozprave? Hlási sa poslanec Jégl.
Poslanec SL P. Jégl: Pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, dovolte mi, abych se vrátil k jednání
o této novele v branných a bezpečnostních
výborech. Probíhala zde dost bouřlivá
diskuse o konzistenci této novely branného zákona
vůbec s ústavním zákonem, kterým
se uvozuje Listina základních práv. Problém
se konkrétně týká článku
9, kde se hovoří o nucených pracích.
Článek 9 odstavec 1 praví, že nikdo
nesmí být podroben nuceným pracím
nebo službám. Odstavec 2 tohoto článku
činí jisté výjimky, a to sice pro
případ vojenské služby nebo služby
jiné, stanovené zákonem namísto této
vojenské služby, čímž je myšlena
služba civilní.
Tento článek přináší
jisté komplikace. Mezinárodní pakt o hospodářských,
sociálních a kulturních právech řeší
tuto otázku poněkud vágněji, místo
pojmu vojenská služba používá poněkud
širší pojem "služba vojenské
povahy". My jsme na tento širší pojem nepřistoupili,
čímž jsme se ovšem dostali do problému
právě se zněním branného zákona,
a to sice s jeho celým oddílem 4 a oddílem
5, které stanoví instituty zvláštní
služby, to je služby, která je konaná
příslušníky veřejných
ozbrojených sborů. Co se týká osobních
úkonů, týká se to osob, které
jsou povolány k osobním úkonům pro
potřeby ozbrojených sil a které se stávají
po dobu svého působení v ozbrojených
silách také příslušníky
ozbrojených sil.
Problém je v tom, že jak osoby
povolané pro účely zvláštní
služby, tak osoby povolané pro osobní úkony,
se stávají příslušníky
ozbrojených sil, aniž musí být vojáky,
aniž musí být odvedeni, takže nemáme
žádný podklad pro jejich činnost, protože
se na ně nevztahují jakékoliv výjimky,
které se týkají článku o nucených
pracích.
Upozorňuji na to proto, že bude
nutné už v novém připravovaném
zákonu o branné povinnosti toto vzít na zřetel
a tyto instituty zrušit a brannou povinnost koncipovat poněkud
jinak.
Pokud k tomu nepřistoupíme,
tak to řeší § 6 odstavec 1 uvozovacího
zákona, kde se praví, že zákon a jiné
právní předpisy musí být uvedeny
do souladu s Listinou základních práv a svobod
nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají
účinnosti ustanovení, která s Listinou
základních práv a svobod nejsou v souladu.
Tuto situací nechci řešit
podáváním žádných pozměňujících
návrhů, protože zase je zde jistý problém
rozkolísanosti právního řádu,
co se týče ozbrojených sil. Nemáme
žádný podklad, jak tuto situaci řešit
nějakým ústavním zákonem o
stavu ohrožení, který zde ještě
nebyl přijat. Ale domnívám se, že by
ministerstvo mělo vzít tuto věc na vědomí
a brát na tuto záležitost zřetel při
koncipování nového zákona.
Ještě na jednu skutečnost
bych rád poukázal, která se týká
také otázky lidských práv příslušníků
ozbrojených sil. V současné době se
§ 9 branného zákona týká ústavních
práv a svobod vojáků v činné
službě. Odstavec 3 vojákům v činné
službě, s výjimkou vojáků povolaných
na vojenská cvičení po dobu výkonu
této služby přerušuje členství
a činnost v politických stranách a v politických
hnutích. Toto ustanovení chápu také
jako poněkud archaické, byť, co se týče
našich specifických poměrů v ozbrojených
silách, do značně míry i logické.
Nicméně se domnívám, že nová
právní úprava by měla řešit
tuto otázku poněkud jinak, tak, jak je to obvyklé
u evropských států, s tím, že
by zakazovala sice činnost politických stran a politických
hnutí příslušníků ozbrojených
sil a činnost politických stran a hnutí v
ozbrojených silách. Nicméně měla
by být podle mého názoru umožněna
politická činnost vojáků mimo prostory
kasáren.
Dále bych chtěl ještě
poukázat, že záležitost působních
úkonů pro potřeby ozbrojených sil
má značný přesah, a to i do zákona
o civilní službě, neboť zákon o
civilní službě umožňuje povolat
tyto osoby pro osobní úkony, což způsobuje,
že pro jisté skupiny není tento zákon
pochopitelně přijatelný a odpírají
potom i službu civilní. Děkuji.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Jégl.
Kto ďalší sa hlási
do rozpravy? (Nikdo.) Nehlási sa nikto. Rozpravu prehlasujem
za skončenú.
Pýtam sa pána ministra Dobrovského,
či sa chce vyjadriť k tomu, čo tu zaznelo?
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský:
Děkuji za možnost ještě se k tomu vyjádřit.
Já bych ještě jednou prosil, abyste věnovali
pozornost mému doporučení doplnit v onom
už zmíněném § 15 branného
zákona k doplňku, který je navržen výbory,
jak ho zpravodajové zde přečetli, ještě
další větu tak, že ono odvolání
proti odvodnímu rozhodnutí je možné
pouze na základě nových skutečností,
které nebyly při odvodu známy, a že
podání odvolání nemá odkladný
účinek. Považuji toto doplnění
za velice důležité pro stabilizaci Československé
armády. Stabilita armády je do značné
míry znejistěna i dosud platným zákonem
o civilní službě, který umožňuje
v podstatě nejen uplatňovat skutečné
zájmy těch žadatelů, které se
opírají opravdu o vážné důvody,
jejich svědomí, náboženské přesvědčení
atd., ale umožňuje určité spekulace.
Nebude-li v navrženém doplnění
tato věta, obávám se, že vytváříme
prostor pro novou možnost spekulace, kterou nebudeme moci
zastavit.
Pokud jde o návrhy a názory,
které tady vyslovil pan poslanec Jégl, pak je chápu
jako dobrý podklad k pracím na zákonech o
Československé armádě a na zákonech
o obraně. Myslím, že jsou to závažné
podněty a závažné připomínky
a musíme je nějakým způsobem vyřešit.
Ale přece jenom chtěl bych tady
říci názor, který je možná
maličko - alespoň vnějškově -
v rozporu s tím, co zde pan poslanec Jégl řekl.
Zvláštní služba a osobní úkony,
to je záležitost, na kterou přichází
řeč při výjimečných
situacích, při vyhlášení branné
pohotovosti státu, to je ta situace, ke které se
podle mého názoru také velmi významným
způsobem vztahuje text, především druh
nové vojenské doktríny, která upozorňuje
na povinnost všech občanů pociťovat odpovědnost
za obranu vlasti, za obranu této země.
Myslím si, že budeme-li příliš
se snažit o to, aby existovaly nové a nové
možnosti, jak tuto občanskou povinnost ze sebe setřást,
ať už to budou důvody sebedůstojnější,
sebezávažnější, bude to přece
jenom znamenat oslabení základního principu,
na němž je vojenská doktrína, která
zde byla přijata a kterou všichni pociťujeme
jako závadnou, do značné míry ve své
podstatě oslabována. To je to, co jsem chtěl
k tomu říci. Děkuji vám.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem. Teraz udeľujem záverečné
slovo spravodajcom. Chcem sa opýtať, či sa
nejakým spôsobom chcú ujať podnetu pána
ministra, aby § 15, domnievam sa odsek 3, bol doplnený
o to, čo tu vyslovil, a akým spôsobom to zapracujeme
do návrhu uznesenia. Pán poslanec Jedinák.
Společný zpravodaj výborů
SL poslanec Z. Jedinák: Já si uvědomuji rizika,
která zde byla v případě, že
bychom nekladli legislativní meze důvodům,
pro které se odvedenec může odvolat proti tomu,
že byl nebo nebyl odveden nebo že se má dostavit
k odvodu příští rok. Já si tento
návrh osvojuji.
Doplňte si v tisku 610 na straně
2 pod bodem 3. V § 15 odstavec 3 ve větě za
slova: "není opravného prostředku"
nahrazují slovy "se branec může odvolat."
Původní text zůstává. Nyní
se doplňuje další věta: "Odvolání
proti odvodnímu rozhodnutí je možné
pouze na základě nových skutečností,
které v době rozhodnutí nebyly známy."
Pokračuje další věta: "Odvolání
nemá odkladný účinek." Pak následuje
text původního zákona, toho odstavce.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: K iným problémom necítite
potrebu sa vyjadriť? Ďakujem.
Beriem toto vyjadrenie spravodajcu pána
Jedináka ako dôvod na to, aby sme o tomto bode 3
na strane dva hlasovali zvlášť, mimo rámec
celkového hlasovania o návrhu uznesenia.
Začneme teda týmto pozmeňovacím
návrhom, ako ho predniesol poslanec Jedinák. Venujte
pozornosť strane 2 odstavec 3. Týka sa to § 15
odsek 3.
Aj na schválenie tohto zákona,
na schválenie pozmeňovacích návrhov
je dostatočná polovica prítomných
v obidvoch snemovniach.
(Hlasování v 11.40 hodin.) Pýtam
sa teraz poslancov Snemovne ľudu, či súhlasia
s pozmeňovacím návrhom, ako ho predniesol
pán poslanec Jedinák, keď si osvojil návrh
pána ministra Dobrovského. Kto súhlasí,
nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo! (Osmdesát
dva.) Osemdesiatdvaja. Ďakujem.
Kto je proti? (Dva.) Dvaja. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.)
Deväť. Ďakujem.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne
národov, konštatujem, že aj Snemovňa národov
je schopná sa uznášať. Kto súhlasí
s pozmeňovacím návrhom pána poslanca
Jedináka, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo! (Sedmdesát
devět.) Sedemdesiatdeväť. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.)
Deväť. Ďakujem.
Konštatujem, že Snemovňa
ľudu aj Snemovňa národov schválila pozmeňovací
návrh pána poslanca Jedináka, ktorý
sa týka § 15 odsek 3.
Teraz vám navrhnem a požiadam
vás, aby ste hlasovali o návrhu uznesenia (tlač
610) k vládnemu návrhu zákona, ktorým
sa mení a dopĺňa branný zákon
(tlač 467).
(Hlasování v 11.42 hodin.) Bude
hlasovať Snemovňa ľudu. Pýtam sa poslancov
Snemovne ľudu, či súhlasia s návrhom
uznesenia, ako je obsiahnutý v tlači 610, so zmenou,
ktorú sme práve odhlasovali, nech zdvihne ruku a
stisne tlačidlo! (Devadesát sedm.) Deväťdesiat
sedem. Ďakujem.
Kto je proti? (Nula.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.)
Traja. Ďakujem.
Pýtam sa poslancov Snemovne národov,
či súhlasia s návrhom uznesenia, ako je obsiahnutý
v tlači 610. Kto súhlasí, nech zdvihne ruku
a stisne tlačidlo! (Osmdesát osm.) Osemdesiatosem.
Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Dva.) Dvaja.
Ďakujem.
Konštatujem, že obidve snemovne
návrh uznesenia (tlač 610) prijali.
Dávam hlasovať o vládnom
návrhu zákona (tlač 467), ktorým sa
mení a dopĺňa branný zákon.