(Hlasování v 11.44 hodin.) Budeme
hlasovať o vládnom návrhu zákona (tlač
467) v znení uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov.
Hlasovať budú poslanci Snemovne
ľudu. Kto súhlasí s predloženým
návrhom zákona v znení príslušného
uznesenia, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(Devadesát devět.) Deväťdesiatdeväť.
Ďakujem.
Kto je proti? (Nula.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Dva.) Dvaja.
Ďakujem.
Budeme hlasovať v Snemovni národov.
Pýtam sa, kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s predloženým návrhom zákona v znení
príslušného uznesenia, nech zdvihne ruku a
stisne tlačidlo! (Osmdesát sedm.) Osemdesiatsedem.
Ďakujem.
Kto je proti? (Nula.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.)
Traja. Ďakujem.
Konštatujem, že po súhlasnom
uznesení obidvoch snemovní Federálne zhromaždenie
schválilo zákon, ktorým sa mení a
dopĺňa zákon č. 92/1949 Zb., branný
zákon v znení neskorších predpisov.
(Poznámka redakce: usnesení
FS č. 133, SL č. 213, SN č. 213).
Do poludňajšej prestávky
prerokujeme ešte jeden armádny zákon, a síce
8
vládny návrh zákona,
ktorým sa mení a doplňuje zákon č.
73/1973 Zb., o brannej výchove (tlač 468) a návrh
uznesení Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač
611).
Predtým by som vám rád
prečítal jedno prehlásenie, ktoré
som obdržal.
Prehlásenie poslancov Federálneho
zhromaždenia za maďarské kresťansko-demokratické
hnutie a ESW. Poslanci MKDH a ESW oznamujú svojim kolegom
poslancom, že pán poslanec Rajczy od 18. 12. 1990
nie je členom poslaneckého klubu MKDH a ESW a žiadne
styky s ním neudržiavajú. S jeho prejavmi a
spôsobmi prejavov nesúhlasia a dištancujú
sa od neho. Podpísaní poslanci Magyár, Molnár,
Szöcs, Niedoba, Varga, Bugár,
Duray, Boros, Batta, Novitzký, Vince. (Potlesk.)
Hlási sa s technickou poznámkou
pán Rajczy.
Poslanec SN L. Rajczy: Musím konštatovať,
že sa tento výrok nezakladá na pravde, ako
ho prečítal predseda. Ja som totiž nikdy nebol
členom tohoto klubu.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: V poriadku. Prosím teraz pána
ministra Luboša Dobrovského, aby nám odôvodnil
príslušné návrhy, ako sú v tlači
611, event. 468. Bude to, myslím, jeho posledná
dnešná povinnosť u nás.
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský:
Vážené Federální shromáždění,
mám takový pocit, že zde mám dnes benefici.
Je to už naposledy, kdy vás budu obtěžovat
svým vystoupením...
Návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
73/1973 Sb., o branné výchově, byl zpracován
podle plánu legislativních prací vlády
k překlenutí období do přijetí
nového branného zákonodárství
po přijetí nové ústavy.
Novela sledovala a sleduje odstranění
nesouladu zákona o branné výchově
s platným právním vztahem a společenskými
změnami. Především reaguje na zrušení
článku 4 Ústavy o vedoucí úloze
Komunistické strany Československa ve společnosti,
změnu článku 16 Ústavy o výchově
a vzdělávání v duchu vědeckého
světového názoru, marxismu-leninismu a návrhu
zákona o soustavě základních a středních
škol.
Podstatná změna byla navržena
ve třetí části zákona, kde
brannou výchovu žáků, učňů
a studentů vzhledem k novelizaci příslušných
zákonů měla nahradit branná výchova
mládeže.
Smyslem návrhu bylo, aby v rámci
výchovného systému na školách,
ve školských zařízeních a sdruženích
probíhala humanitární a vlastenecká
výchova mládeže fakultativním způsobem
- tzn. zapracováním jednotlivých jejích
prvků do různých vyučovacích
předmětů, jiných forem vyučování
a zájmové činnosti nebo naplnění
činnosti jednotlivých sdružení.
Vzhledem ke změnám systému
řízení, plánování a
financování je v novele stanoveno, aby si orgány
a organizace vytvářely materiální
a finanční prostředky na brannou výchovu
ze svých zdrojů. Současně byla navržena
povinnost federálnímu ministerstvu obrany, aby zabezpečilo
materiálně a finančně brannou přípravu
vojáků v záloze, přípravu branců
a přípravu občanů k civilní
obraně ze svého rozpočtu. Ovšem výbory
Federálního shromáždění
branně bezpečnostní, výbory ústavní,
výbory sociální a kulturní dospěly
k názoru, že novela není nezbytně nutná
a při využití zkušeností z Francie,
Velké Británie a Spolkové republiky Německo,
kde branná výchova není upravena v samostatném
zákoně, bylo doporučeno zákon o branné
výchově bez náhrady zrušit.
Já bych chtěl ovšem v této
souvislosti velice důrazně upozornit na závažnou
okolnost, že zákon o branné výchově,
jeho důsledky se dotýkají škol a dětí,
pronikají do kompetence republikových vlád
kromě jiného. Domnívám se také,
že výchova k obraně vlasti by měla být
v centru naší pozornosti. Před malou chvílí
jsem tady argumentoval k některým názorům,
které vyslovil pan poslanec Jégl a myslím,
že bych je mohl i v souvislosti s touto novelou do jisté
míry zopakovat. Myslím si, že zrušením
tohoto zákona bez náhrady - a obávám
se toho - bude význam občanské odpovědnosti
za obranu vlasti přece jenom snížen. Už
samotným tím aktem bude zpochybněna tato
míra odpovědnosti.
Proto bych doporučoval, abyste této
věci věnovali ještě jednou pozornost,
zvážili i jiné možnosti řešení
a navrhuji jednu z možných variant: přijmout
navrhovanou novelu, která je dočasná samozřejmě,
až do přijetí nových zákonů,
které otázky výchovy k obraně vlasti
nově upraví.
Zrušením tohoto zákona
bude zkomplikována řada věcí. Do složitých
situací se dostanou jak školství v republikách,
tak i federální ministerstvo obrany bude mít
jisté problémy a potíže s přípravou
branců k výkonu vojenské základní
služby. V situaci, kdy směřujeme stále
k radikálnějšímu, pronikavějšímu
snižování délky vojenské základní
služby, je pro výcvik vojáků základní
služby předodvodní příprava,
která je upravována i tímto zákonem,
velice důležitá. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem pánu ministrovi.
Návrh prerokovali výbory branné a bezpečnostné
a výbory ústavnoprávne Snemovne ľudu
a Snemovne národov.
Branné a bezpečnostné
výbory predložili návrh uznesení Snemovne
ľudu a Snemovne národov v tlači 611. Je to
v podstate návrh zrušovacieho zákona. Prosím
spoločných spravodajcov o prednesenie správ.
Za Snemovňu ľudu vystúpi poslanec Jégl.
Společný zpravodaj výborů
SL poslanec P. Jégl: Pane předsedající,
dámy a pánové poslanci, předložená
novela zákona o branné výchově reaguje
na zrušení článku 4 Ústavy o
vedoucí úloze KSČ ve společnosti a
na změnu článku 16 Ústavy o vzdělávání
v duchu vědeckého světového názoru
marxismu-leninismu a též odstraňuje rozpor
s novelizovaným zákonem o soustavě základních
a středních škol a se zákonem o vysokých
školách, v nichž byly školy zbaveny povinnosti
realizovat ve výchově a vzdělávání
brannou výchovu.
Návrh sice podstatně mění
obsah zákona, nicméně jeho koncepce zůstává
jednak stále odvozena z původního zákona
o branné výchově, tj. zákon č.
184/1937 Sb., jehož ridigní charakter byl adekvátní
tehdejší mezinárodně politické
situaci, a jednak poznamenána implantací postulátů
"vědeckého světového názoru"
do zákona o branné výchově z roku
1973.
V současnosti se branná výchova,
nebo lépe řečeno výchova k obraně,
jako samostatný předmět na školách
v České republice již nevylučuje. Byla
vypuštěna z učebních osnov a její
prvky zařazeny do jiných předmětů.
Občanské nauky, tělesné výchovy,
biologie a dalších. Ve Slovenské republice
je branná výchova nově koncipována,
jakožto výchova humanitární.
Návrh novely projednávaly ve
Federálním shromáždění
výbory sociální a kulturní, ústavně
právní a výbory branné a bezpečnostní
- jako výbory garanční. Všechny ve svých
usneseních k této věci shodně navrhují,
aby zákon o branné výchově ve znění
pozdějších předpisů byl zrušen.
Předpisem, který měnil a doplňoval
zákon o branné výchově, se rozumí
zákonné opatření předsednictva
Federálního shromáždění
z 11. března 1976, které se ve svém třetím
článku zabývá kompetenčními
vztahy mezi federálním ministerstvem obrany a federálním
ministerstvem vnitra při provádění
branné výchovy, resp. přenáší
řízení branné výchovy ze společné
působnosti těchto dvou ministerstev do výlučné
působností ministerstva obrany. Výbory branné
a bezpečnostní vyjádřily přesvědčení
o potřebě realizace výchovy občanů
k obraně státu, nicméně neshledaly
k tomuto účelu nutnost existence zákona o
branné výchově, byť v novelizované
formě. Zrušení zákona je chápáno
jako možné řešení problémů,
které nezpůsobí žádné
vážné komplikace pří výchově
občanů k obraně státu, ani nakonec
při přípravě branců specialistů
pro jisté specifické potřeby armády,
jako jsou řidiči, obsluha radiolokátorů
apod. Tu může federální ministerstvo
obrany nakonec realizovat s externími organizacemi na základě
hospodářských smluv.
Před projednáváním
ve federálním parlamentu se návrhem zabývaly
národní rady. Ústavně právní
výbor České národní rady, ústavně
právní výbor Slovenské národní
rady a výbor Slovenské národní rady
pro sociální politiku, zdravotnictví a sociální
vztahy s návrhem souhlasily, branně bezpečnostní
výbor Slovenské národní rady a výbor
Slovenské národní rady pro vzdělání,
vědu, kulturu a sport ho odmítly bez bližšího
zdůvodnění.
Výbor branně bezpečnostní
Slovenské národní rady doporučuje
vypracovat mimo to právní úpravu, která
by tvořila právní rámec osvojení
zručnosti potřebných pro ochranu před
účinky napadnutí cizí mocí,
před účinky živelných pohrom,
nehod či jiných nebezpečí, která
ohrožují životy nebo zdraví občanů.
Branná výchova či výchova
k obraně - pokud se jedná o Evropu - není
v žádné vyspělé evropské
zemi kodifikována samostatným zákonem. Výjimkou
je Švýcarsko, to však má zcela specifický
miliční způsob obrany. V Československu
by výchova k obraně měla být v budoucnosti
zakomponována v novém zákonu o obraně,
jenž by měl být předložen po schválení
nové ústavy federace.
Jakožto zpravodaj Sněmovny lidu
k této novele zákona o branné výchově
vám v souladu se zmíněnými usneseními
výborů v této věci doporučuji
přijmout zákon tohoto znění:
Zákon o zrušení zákona
č. 73/1973 Sb., o branné výchově ve
znění zákonného opatření
předsednictva Federálního shromáždění
č. 17/1976 Sb.
§ 1: zrušují se:
1. zákon č. 73/1973 Sb., o branné
výchově;
2. článek III zákonného
opatření předsednictva Federálního
shromáždění č. 17/1976 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákon o obraně
Československé socialistické republiky, zákon
o působnosti federálních ministerstev a zákon
o branné výchově.
§ 2: tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. července 1991. Děkuji
vám.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Prosím teraz spravodajcu výborov
Snemovne národov poslanca Karola Stomeho, aby predniesol
spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů
SN poslanec K. Stome: Pane předsedo, dámy a pánové
poslanci, pokud jde o faktické procedurální
otázky a výsledek těchto procedurálních
pochodů, tak se připojuji ke svému kolegovi
inženýru Jéglovi. Chtěl bych se jen
zmínit o několika dalších důvodech,
které vedly parlamentní výbory k tomu, aby
navrhly a doporučily plénu Federálního
shromáždění zákon o branné
výchově zrušit jako takový.
Podíváme-li se na zákon,
o který jde, tak zjistíme, že sestává
z osmi částí, přičemž
základní ustanovení, která uvádějí
důvody, proč tento zákon byl vůbec
vydán a proč má platit, se většinou
vypouštějí, až na pár řádků.
Druhá část hovoří
o řízení branné výchovy, tedy
to, co se odpůrcům tohoto zákona nelíbí
pro naprosto odlišné pojetí.
Pokud jde o část tři,
hovoří o branné výchově mládeže,
která je rovněž návrhem vypuštěna.
Zůstává tedy část
čtvrtá, kde se hovoří o přípravě
branců a koncipuje se tak nově, že přes
federální ministerstvo obrany se provádí
tato výchova přes občanská sdružení,
která se smluvně k takové činnosti
zaváží. Dovolte mi, abych obrátil vaši
pozornost na to, že když se někdo jako občanské
sdružení zabývá touto výchovou,
tak může vychovávat v branné výchově
i bez smluvního zavázání a pokud by
se smluvně nezavázal, tak to činit stejně
nemůže, a zůstalo by to pouze na resortu, což
je rozdíl v pojetí, které proti novele zaujal
parlament.
Posléze je tu část šestá,
která má své oprávnění,
je částí o civilní obraně.
Jsou to § 17 § 18 příslušného
zákona číslo 73/1973 Sb., ve znění
opatření předsednictva FS číslo
17/1976 Sb. Ty jsou ovšem téměř doslova
obsaženy v zákoně číslo 40/1961
Sb., o ochraně republiky a také podřazeny
pod ustanovení § 17 a § 18, takže civilní
obranu pod tímto označením těchto
paragrafů máme v téměř obdobném
znění v obou zákonech, tedy v tom, který
jsem citoval, i v tom, o kterém právě jednáme.
Posléze je tu část sedmá,
která hovoří o zájmové branné
činnosti. Je to část zejména deklaratorní
a opět akcentuje občanská sdružení,
tedy organizace, které mají blízko k brannosti.
Nakonec je tu část osmá,
která hovoří o právech a povinnostech
orgánů a organizací a účastníků
branné výchovy, hovoří o náhradě
škody, pracovním volnu a o všech konsekvencích,
které vyrůstají z toho, že někdo
provádí brannou výchovu.
Lze říci, že tento zákon
by zůstal torzem v civilní obraně, obsaženým
v jiném zákoně a v tom stavu bychom ho měli
zanechat; ne tak v pojetí podle tří výborů,
které tento zákon projednávaly a v návrhu
tak podporujícím koncepci, o které hovořil
kolega Jégl.
Musím konstatovat, že závěrem
i výbory, které mám čest zastupovat,
navrhují, aby zákon na základě tohoto
předloženého návrhu byl zrušen
jako takový ve svém znění zákonného
opatření předsednictva Federálního
shromáždění č. 17/1976 Sb.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem. Otváram rozpravu.
Ako jediný sa písomne prihlásil pán
poslanec Zdeněk Brůžek. Dávam mu slovo.
Poslanec SN Z. Brůžek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vřele doporučuji přijetí návrhu
branných a bezpečnostních výborů
na zrušení zákona o branné výchově.
Chtěl bych se na něj podívat z hlediska školského.
Jako pedagog jsem nucen potvrdit, že tak zvaná branná
výchova na školách byla snad nejvíce
zasažena totalitní koncepcí výchovy
a vzdělávání. Byl vytvořen
a vypracován systém sledování a kontroly
branně výchovných center a prvků téměř
ve všech předmětech, jehož cílem
byla dehumanizace, falšování historie a hrubá
militarizace: Naštěstí se toto úsilí
minulo účinkem, což dokázala mladá
generace především v listopadových dnech
roku 1989. Láska k vlasti, odhodlání k její
obraně ohrožení, úcta k jejím
dějinám - to vše se nedá nadekretovat
nějakým zákonem. To je výslednicí
dlouhodobé výchovy a působení v rodinách
i ve škole.
Minulé generace učitelů
dokázaly vychovat statisíce statečných
a odhodlaných bojovníků za národní
svobodu a státní samostatnost, za demokracii a humanismus.
Věřím a jsem přesvědčen,
že i v současném školství přes
všechny známé problémy je dostatek takových
učitelských osobností, které nepotřebují
směrnice, dekrety a zákony, ale mají ten
známý vyšší princip mravnosti v
sobě. (Potlesk.)
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem. Kto ďalší
si praje vystúpiť v rozprave? Prosím, pán
poslanec Musílek.
Poslanec SL J. Musílek: Pane předsedající,
kolegové a kolegyně, už toho bylo řečeno
poměrně dost. Já, jako kantor, bych se jen
připojil k tomu, co říkal kolega Brůžek
i k tomu, co říkali zpravodajové. Sám
jsem si dělal jistý průzkum jak v učitelské
veřejnosti, tak na některých pedagogických
ústavech. Všude jsem zjistil, že je odpor k tomuto
zákonu. Branná výchova se skutečně
jako vyučovací předmět nikde nevyučuje.
Když se vyučovala, tak byla tímto zákonem
povýšena na jakýsi lukrativní a prioritní
předmět, který měl jisté výsady
před ostatními.
Dostalo se mi expertízy od učitelské
veřejnosti. Všude bylo navrhováno zrušit
dosavadní zákon. Když se zamyslím nad
významem pro civilní obranu a pro přípravu
branců, myslím, že můžeme hledat
jiné formy, jak přípravu branců uskutečňovat,
nikoliv v občanských sdruženích, která
vznikají na bázi bývalého Svazarmu
a civilní obrana nakonec - jak už tady bylo řečeno
- bude zcela jistě zařazena do nového návrhu
zákona o obraně státu.
Z těchto důvodů se ztotožňuji
s oběma zpravodaji a doporučuji přijmout
návrh na zrušení zákona číslo
73/1973 Sb.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem, pán kolega Musílek.
Kto ďalší sa hlási do rozpravy? Nikto.
Rozprava je skončená. Udeľujem slovo pánu
ministrovi Dobrovskému.