Čo sa týka prvej skupiny, návrhy
na vecné zmeny sa týkajú hlavne zúženia
okruhu osôb, ktorým by mal byť vydaný
diplomatický pas. Proti pôvodnému návrhu
sa navrhuje, aby vedúcemu Kancelárie Federálneho
zhromaždenia, vedúcemu Kancelárií národných
rád, vedúcemu Úradu Predsedníctva
vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
a Úradu vlád republík boli vydávané
miesto diplomatických pasov pasy služobné.
Ďalej v návrhoch bola založená možnosť,
aby aj neplnoleté deti mladšie 15-tich rokov, ktoré
cestujú s rodičmi do zahraničia a nemajú
vlastné cestovné doklady, mohli byť zapísané
do cestovného dokladu rodičov. Ďalej boli prerokované
návrhy dôvodov, kedy vydaniu cestovného dokladu
môže byť nevyhovené, alebo cestovný
doklad môže byť odobraný, ďalej ustanovenie
o priestupkoch a úprava sankcií za priestupky.
V druhej časti zmien z dôvodu
novej právnej úpravy, v súlade so zákonným
opatrením Slovenskej národnej rady č. 57/1991
Zb., o zriadení policajného zboru Slovenskej republiky
sa upravuje ustanovenie § 15 a § 16, v novej tlači
§ 21 a § 22. Ďalej v súlade so zákonom
Českej národnej rady č. 531 z roku 1990 Zb.,
o územných finančných orgánoch
a zákonoch Slovenskej národnej rady č. 84/1991
Zb., o daňových orgánoch, podľa ktorých
boli finančné správy zrušené
a nahradené v Českej republike finančnými
úradmi a v Slovenskej republike daňovými
úradmi, sa upravil § 18, nový § 24.
V tretej časti úprav, pokiaľ
sa týka usporiadania ustanovení zákona, bolo
ustanovenie § 20 pôvodnej tlače, s ohľadom
na jeho závažnosť a súvislosť s pôvodným
ustanovením a s ohľadom na skutočnosť,
že jeho porušenie zakladá podľa § 17
pôvodnej tlače odstavec 1 písm. b) skutkovou
podstatou priestupkov zaradených za § 2 ako §
3 novej tlače.
Ďalej, vzhľadom na to, že §
4 pôvodnej tlače uvádza výpočet
cestovných dokladov, avšak nasledujúce ustanovenie
tomuto výpočtu nezodpovedá, chýba
napr. bližšie ustanovenie k cestovným pasom,
sa zapracovala presnejšia a úplnejšia úprava,
ktorá naviac uvádza, ktorý orgán príslušný
cestovný pas vydáva. Úprava ustanovení
týkajúcich sa úpravy cestovných dokladov
má za cieľ sprehľadniť celý postup.
V tretej časti zákona o vydávaní
cestovných dokladov sa stanoví, že cestovné
doklady sa vydávajú na žiadosť, ďalej,
kto je oprávnený žiadosť podávať,
aké žiadosti sa kde podávajú, kto o
nich rozhoduje, kedy môže byť žiadosti o
vydanie cestovného dokladu nevyhovené, alebo vydaný
cestovný doklad občanovi odobraný. Pre úplnosť
sa navrhlo zaradiť aj ustanovenie § 22 a § 23,
týkajúce sa procesných otázok vydania
cestovných dokladov a ďalej ustanovení o tom,
kedy je cestovný doklad neplatný.
S ohľadom na ustanovenia § 5 zákona
č. 68/1965 Zb., o pobyte cudzincov na území
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, podľa
ktorého sú cudzinci zdržujúci sa na
území Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky povinní zachovávať československé
zákony a ostatné predpisy, sa vypustilo ustanovenie
z § 21 odstavec 2 (tlač 428).
Vážené dámy a páni,
vážení kolegovia, ako spoločný
spravodajca výborov Snemovne ľudu odporúčam,
aby Federálnemu zhromaždeniu predložený
návrh zákona v znení tlače 608 bol
schválený.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi
Mišurovi. Otváram rozpravu. Písomne sa do nej
prihlásili páni poslanci Prokop a Mlynárik.
Pretože hovorcovia poslaneckých klubov o slovo nepožiadali,
volám ako prvého rečníka k rečníckemu
pultu pána poslanca Prokopa.
Poslanec SN M. Prokop: Vážený
pane předsedající, vážení
páni kolegové, jedním ze základních
lidských práv a svobod zaručených
ústavní listinou je právo občana svobodně
cestovat. Cestovní doklad je pak konkrétním
nástrojem realizace tohoto práva a tento návrh
zákona upravuje režim realizace tohoto práva.
Režim realizace práva je správním aktem
a je logické, že se dotýká orgánů
státní správy.
V každé společnosti je
však někdy potřeba určitá práva
občanů i omezovat, především
proto, abychom zamezili poškození jiného občana
nebo společnosti jako celku. I právo cestování
je tedy nutno za určitých okolností omezovat.
Tyto okolnosti vymezuje taxativně § 17 tohoto návrhu
zákona.
Dámy a pánové, myslím
však, že takový zásah do svobod a práv
občana, jakým je odebrání cestovního
dokladu, nemůže být za žádných
okolností v pravomoci orgánů státní
správy. Okolnosti, za nichž se stát rozhoduje
omezit jedno ze základních práv občana,
totiž svobodné cestování, jsou závislé
na rozhodnutí nezávislého soudu, protože
ty okolnosti, které vymezuje § 17, jsou důsledkem
buď rozsudku nezávislého soudu, nebo aspoň
rozhodnutí orgánů činných v
trestním řízení. Proto si myslím,
že rozhodovat o tom, zda bude nebo nebude občanovi
odebrán (nebo případně nebude vydán)
cestovní doklad, může jen nezávislá
soudní moc, nikoliv moc výkonná. Té
může příslušet pouze možnost
okamžitého zadržení dokladů a v
pevné lhůtě stanovené zákonem
musí pak záležitost přednést
soudu nebo cestovní doklad držiteli vrátit.
Dosud u nás neexistuje správní
soudnictví. Naopak praxe, kdy byla svěřena
výkonné moci pravomoc vydávat a odebírat
cestovní a jiné doklady bez jakékoliv kontroly
jiným orgánem, je jistě i u řady z
vás v dobré paměti.
Přestože tento zákon -
jak již bylo řečeno - vyjmenovává
taxativně případy, v nichž lze o odebrání
cestovního dokladu rozhodnout, a tudíž do značné
míry omezuje pravomoc toho orgánu, který
o nevydání nebo odnětí rozhoduje,
nepovažuji toto omezení za dostatečné
a podávám proto následující
pozměňovací návrh. Je-li vydání
cestovního dokladu správním aktem, je možno
považovat za správní akt podle mého
názoru pouze zadržení dokladu, nikoliv rozhodnutí
o odebrání, poněvadž to znamená
značné omezení ústavního práva
a o tom může rozhodnout jen soud.
Je-li tento můj názor - jak
jsem byl upozorněn - v rozporu s některými
ustanoveními stávajícího občanského
zákoníku, je naším úkolem do
konce tohoto roku i tento občanský zákoník
uvést do souladu se Základní listinou lidských
práv a svobod, jak jsme k tomu zavázáni.
Podávám následující
pozměňovací návrh. V tisku č.
428 ve znění tisku č. 608 by odstavec 1 §
18 zněl: "O odnětí cestovního
dokladu rozhoduje soud."
V odstavci 2 vypustit část věty
"bylo-li rozhodnuto nebo" a věta by zněla:
"Lze-li důvodně očekávat, že
bude soudem rozhodnuto o odnětí cestovního
dokladu, může cestovní doklad zadržet
orgán příslušný k vydávání
cestovních dokladů, orgán pasové kontroly
nebo orgán činný v trestním řízení."
Tady už zůstává věta tak, jak
je ve znění tisku č. 608.
Odstavec 4 by zněl: "Orgán
příslušný k vydání cestovního
dokladu rozhodne o podání žádosti soudu,
o odnětí zadrženého cestovního
dokladu atd." Vkládá se "o podání
žádosti soudu".
Paragraf 19 odstavec 2 by zněl: "Odvolání
proti rozhodnutí o podání žádosti
soudu o odnětí cestovního dokladu nemá
odkladný účinek."
Paragraf 20, druhý řádek
- vypustit část věty "nebo jimiž
byl cestovní doklad odňat". Věta by
zněla: "Pravomocná rozhodnutí, jimiž
bylo zamítnuto vydání cestovního dokladu,
jsou přezkoumatelná soudem, byly-li ve správním
řízení vyčerpány řádné
opravné prostředky".
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem. Poslanec Prokop odovzdáva
svoj návrh písomne. Teraz bude hovoriť poslanec
Mlynárik.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený
pán predsedajúci, vážené kolegyne
a kolegovia, vládny návrh zákona o cestovaní
do zahraničia a cestovných dokladoch vzbudil veľkú
pozornosť doma aj v zahraničí. Dostal som stanovisko
podpísané členmi Konfederácie politických
väzňov aj niektorých členov československého
Občianskeho fóra v Mníchove a iných
krajanov, ktorí argumentujú, že do zahraničia
púšťame recidivistov, narušené osoby,
ktoré nám v cudzine a v zahraničí
robia hanbu, kradnú, robia výtržnosti, porušujú
zákony cudzích štátov. Preto ma požiadali,
aby som ich stanovisko tlmočil, aby totiž viacnásobní,
veľakrát trestaní recidivisti nedostávali
cestovné doklady, aby sa zvažovalo v každom prípade
jednotlivo.
S týmto stanoviskom som už vystúpil
pri prejednávaní návrhu zákona v brannom
a bezpečnostnom výbore. Bolo tam argumentované,
že ide o parciálne eliminovanie Listiny ľudských
práv, čo si aj ja uvedomujem. Cez to však dávam
túto otázku plénu nášho parlamentu
na úvahu.
Stotožňujem sa s pánom
poslancom Prokopom v tom, že občan, ktorý má
register recidivistu a dopustil sa alebo sa dopúšťa
v zahraničí trestných činov, nemá
právo na vydanie cestovného dokladu. O vydaní
cestovného dokladu takej osobe rozhodne príslušný
súd. Pripájam sa k návrhu pána poslanca
Prokopa s doplnením, že také doklady by sa
nemali vydávať recidivistom, páchajúcim
v zahraničí trestné činy.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem. Ako tretí sa písomne
prihlásil do rozpravy poslanec Rajczy. Pán poslanec,
prajete si vystúpiť v maďarskom jazyku? (Poslanec
SN L. Rajczy: Áno.)
Poslanec SN L. Rajczy: (Poslanec hovoří
v maďarském jazyce.) Překlad:
Dámy a pánové, možná
že je neobvyklé, abych mluvil maďarsky, ale nebylo
by neobvyklé, kdybych mluvil jiným jazykem, třeba
francouzsky nebo anglicky. Avšak musíme si na to zvyknout.
Právo platí i pro jiné národy a národnosti.
Chtěl bych se vrátit ještě
k tomu, o čem jsme mluvili na začátku tohoto
zasedání. Pan předseda mluvil o tom, že
není nutné, aby na těchto zasedáních
byla většina poslanců přítomna.
Pravidla však vyžadují, aby na zasedáních
výborů většina poslanců přítomna
byla! (Předsedající: Pane poslanče,
hovořte k věci!)
Vrátím se k problému
cestování a vydávání cestovních
pasů. Vážené dámy a pánové,
po prvním čtení mám dojem, že
tento návrh zákona má určité
nedostatky. Zdá se mi, že bychom se k tomuto tématu
měli ještě jednou vrátit. Celý
materiál jsem ještě jednou prostudoval a najednou
jsem si uvědomil, že tento návrh zákona
znamená vytvoření byrokratického systému
nebo alespoň podporu byrokratického systému.
Jednoznačně mohu konstatovat, že takové
návrhy zákonů a vytvoření podobných
návrhů nám neumožní dostat se
do nové společnosti.
První můj dotaz směřuje
k panu ministrovi. Na jakém základě pan ministr
přijal tento návrh? Na jakém základě
byl tento návrh vypracován? Jestli si pan ministr
uvědomil, že se vlastně vytváří
určitý byrokratický systém při
vydávání cestovních pasů, jestli
si uvědomil například tu věc, že
mladiství nebo děti nebudou moci vycestovat, protože
budou potřebovat podpis nebo souhlas obou rodičů.
Co se stane v případě, pokud rodiče
nesouhlasí s výjezdem dítěte? Dítě
nebude moci vycestovat! (Smích v sále.)
Pokud bychom začali pragmatizovat tento
návrh zákona, bylo by jednoznačné,
že někteří lidé, jedinci, by
měli privilegia, pokud jde o vydávání
různých dokumentů, například
cestovního pasu diplomatického, služebního
atd. Pak je tady obecný pojem, který je nepřípustný,
například "a jiné cestovní doklady".
Ptám se, co znamená to slovo "jiné"?
Podle práva se domnívám, že takový
výraz nebo pojem nemůže existovat. Každý
pojem musí být každému srozumitelný.
To znamená, že dokud tento pojem není srozumitelný,
musíme hledat cesty, které by byly přijatelné
pro každého. Ale není jisté, že
budeme hledat správné cesty. Co se stalo v minulosti
a v blízké minulosti, kdy se právě
takové formy zneužívaly?
Nechápu rovněž rozdíl,
který se nachází v dokumentu. Jaký
je rozdíl mezi jednotlivými dokumenty? Měl
jsem připomínku, ale byl bych rád, kdyby
mi to někdo vysvětlil.
Když jsem studoval návrh zákona,
měl jsem zajímavé myšlenky. (Smích
v sále.) Měl jsem dojem, že by mohlo dojít
k určitě závislosti občanů
v úřadech. Totiž úřady by mohly
rozhodnout o tom, zda občan může obdržet
cestovní doklad. Například 9. oddíl
- tam jsou různé dokumenty námořníkům
atd. Na co je to dobré, na co je to nutné? (Smích
v sále.) Opět by jsme chtěli vytvořit
určitý administrativní systém? To
by mělo být účelem těchto změn.
Vážený parlamente, dámy a pánové,
já takovýto návrh doporučit nebo podporovat
nemohu.
Kromě toho, když se vrátím
k § 12, pokud jde o část, týkající
se dětí, tak odstavec 4 nemá nic společného
s dětmi. Ptám se, jak se mohl takový odstavec
dostat do tohoto paragrafu?
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Prejednávame tlač 608.
Poslanec SN L. Rajczy: Áno, 428. (Předsedající:
Nie, 608.) Je to pravda a ja sa domnievam, že sa nelíši
od tlače 608. (Předsedající: Ale áno.)
Možno, že sú tam určité štylistické
rozdiely. (Smích v sále.)
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Obávam sa, že nemáte
pravdu, pán poslanec.
Poslanec SN L. Rajczy: Dovoľte, aby som
mal možnosť vyjadriť svoje myšlienky aj v
prípade, keď nie sú správne.
Okrem toho mám dojem, že §
14 odstavec 3 hovorí o tom, že v priebehu 48 hodín
je treba odovzdať orgánu cestovné doklady.
Domnievam sa, že je to príliš dlhé. Prečo
48 hodín, pokiaľ by sme chceli pragmatizovať
tento zákon?
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Upozorňujem vás, pán
poslanec, že tento paragraf v takom znení sa nenachádza
v tlači, o ktorej hovoríme. Toto je diskusia o tlači
608.
Poslanec SN L. Rajczy: Hovorím o podstate,
nie o poradí, možno je to v inom paragrafe, ale to,
o čom hovoríme, je v tlači 608.
Chcel by som zdôrazniť, že
keď budeme hlasovať o tomto návrhu zákona,
som toho názoru, že poslanci by si mali uvedomiť,
čo budú podporovať alebo nie, pretože
ide o to, ako budeme cestovať zajtra, v blízkej budúcnosti,
takže by sme si mali uvedomiť, ako budeme cestovať
po Európe. Ďakujem vám za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Rajczy.
Ďalej je písomne prihlásený pán
poslanec Molnár, predtým sa hlási s faktickou
poznámkou pán poslanec Moric.
Poslanec SN V. Moric: Budem hovoriť po
slovensky. Navrhujem, v súvislosti s vystúpením,
ktoré bolo predo mnou, dať tam paragraf: "Zakazuje
sa dať cestovné pasy osobám, ktoré telesne
napadajú sčítacích komisárov."
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Nerozumiem tejto poznámke, prosím,
pán poslanec Molnár.
Poslanec SL L. Molnár: Nebudem využívať
svoje ústavné právo podľa § 144,
aby som mohol hovoriť maďarsky, na našej kandidátnej
listine boli menovaní do Federálneho zhromaždenia
tí, ktorí ovládajú slovenčinu
alebo češtinu a k tejto schopnosti patrí aj
to, aby sme týchto znalostí využívali.
Pred niekoľkými rokmi, keď poslanci národnostných
menšín naplnili iba štatistiku a jednou maďarskou
dojičkou mohli zakryť 6 kategórií, by
bolo pochopiteľné zavolať tlmočníka.
Toľko k vystúpeniu pána Rajczyho.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Nikto ďalší sa písomne
do rozpravy neprihlásil, pýtam sa ešte, či
si niekto praje v rozprave vystúpiť? Pán poslanec
Patočka.
Poslanec SN J. Patočka: Já si
myslím, kdybychom přijali § 17 písm.
a) v tomto znění, tak jak je, že bychom se
dopustili porušení základních lidských
práv: Jde tam totiž o to, že se vycházelo
ze situace, kdy Československo bylo izolovaným státem
a někteří lidé řešili
svoji vyživovací povinnost tím způsobem,
že emigrovali. V podstatě se jim to z části
dařilo, i když tenkrát fungovaly mezinárodní
orgány, které tomu zabraňovaly. Tady se totiž
říká, že nemusí být vydán
pas tomu, proti komu je nařízen výkon rozhodnutí
pro neplnění vyživovací povinnosti.
V Československu je nařízen
výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací
povinnosti proti tisícům lidí, kteří
ani nemají v úmyslu vyhýbat se plnění
své vyživovací povinnosti, je to běžná
praxe, kdy ten člověk prostě při rozvodu
nebo následně po něm si nechá určit
výživné a k rozhodnutí potom předá
své organizaci, která mu to sráží,
to už je výkon rozhodnutí pro neplnění
vyživovací povinnosti.
V tomto případě by bylo
dáno napospas orgánům, které o tom
nemají ani ponětí, to jest orgánům
pasovým, aby všechny lidi, kterých jsou tisíce,
prostě aby ty orgány mohly rozhodnout o tom, zda
jim vůbec cestovní doklad může být
vydán. Myslím, že i v současné
době, kdy je určitá nezaměstnanost,
ten postižený může naopak lépe
zajistit výživu svých dětí, když
si najde práci v Rakousku, bylo by to i v rozporu tedy
se zájmy dětí, kdybychom těmto lidem
znemožnili vycestovat, protože momentálně
nemohou plnit tu vyživovací povinnost, ale když
by si práci našli v některé jiné
zemi, mohli by tuto povinnost splnit lépe, než kdyby
zůstali v Československu. Navrhuji proto, aby písm.
a) v § 17 bylo vypuštěno.
Předsedající předseda
SN M. Šútovec: Áno, ďakujem. To je pozmeňovací
návrh celkom zrozumiteľný. Hlási sa
ešte niekto do rozpravy? Nie, vyhlasujem rozpravu za ukončenú.
Teraz dám záverečné
slovo navrhovateľovi pánu ministrovi Langošovi,
ktorému bolo adresovaných niekoľko otázok.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš:
Ďakujem za slovo, dámy a páni, stojím
dosť v rozpakoch pred návrhmi na zmenu § 18,
§ 20 aj § 17. Nechám to na vašom rozhodnutí,
ale obávam sa, pokiaľ dôjde k výroku
súdu o odobraní cestovného dokladu, po začatí
trestného stíhania, ktoré začína
prokuratúra, orgány pasovej kontroly, ani pohraničná
polícia nemôžu mať právo zadržať
občana, ktorý pôjde s platným cestovným
dokladom do cudziny. Tento prípad bude treba ešte
zvážiť.
Na otázku pána Rajczyho - naopak,
znenie tohto zákona podstatne zníži nároky
na administratívu štátnych orgánov,
bude môcť dôjsť k podstatnému zníženiu
správneho aparátu. Čo sa týka privilégií,
tie sú vymenované v tomto zákone, ide o to,
či vy rozhodnete, že sa vzdávate svojho privilégia
mať možnosť získať diplomatický
pas, alebo nie.