Na predbežných konzultáciách so zástupcami
zamestnávateľov a odborov, ale i na pôde našich
výborov aktívne spolupracovali i viacerí
pracovníci príslušných ministerstiev
a predovšetkým pracovníci Federálneho
ministerstva práce a sociálnych vecí. Pretože
niektorí z nich sa zúčastňovali na
koncepcii zákona už od začiatku, teda od formovania
zásad a princípov až po paragrafované
znenie, mohli nám poskytnúť cenné informácie
týkajúce sa bezprostredne nielen danej problematiky,
ale i informácie súvisiace so širšími
právnymi a sociálnymi vzťahmi.
Predbežným výsledkom rozpráv vo výboroch,
výsledkom poslaneckej analýzy, a pretože ide
o vládny návrh, i akejsi konštruktívnej
oponentúry, je niekoľko doplňovacích
návrhov, a to i napriek tomu, že predložený
návrh je pripravený príkladne dôsledne,
ako som už povedal. Ostatné návrhy sú
skôr štylistické úpravy vyplývajúce
zo snahy spresniť a sprehľadniť dikciu. Z logiky
navrhovaných zmien vychádzajú i dva nové
odkazy, a to k § 3 odstavec 4 a 5.
Je teda možné povedať, že pôvodný
zákon o odstupnom, poskytovanom pri skončení
pracovného pomeru (tlač 515), sa po prerokovaní
vo výboroch veľmi nelíši od predkladaného
nového znenia (tlač 605), ktoré za obidve
snemovne ako spravodajcovia odporúčame prijať.
Hoci o navrhovaných zmenách a doplnkoch vás
bude bližšie informovať kolegyňa Tarhoviská,
považujem za potrebné aj v takejto všeobecnejšej
informácii upozorniť osobitne na jedinú podstatnejšiu
zmenu, t.j. na nové doplnené znenie § 5. Konkrétnejšia
interpretácia tohoto paragrafu určuje jediný
spôsob vypočítavania pomernej čiastky
odstupného, ktoré je pracovník povinný
vrátiť, ak nastúpi opäť do zamestnanie
v doterajšej alebo pôvodnej organizácii pred
uplynutím doby, určenej výškou poskytnutého
odstupného.
I pôvodné znenie odstupného obmedzovalo dvojaký
výklad právnych dôvodov uvedených v
§ 243 Zákonníka práce. Domnievame sa
však, že nové znenie je presnejšie, časovo
konkrétnejšie, pretože pôvodne navrhované
mesačné čiastky odstupného sa určujú
podrobnejšie a precíznejšie, a to na denné
čiastky. Tak by sa mala vylúčiť možnosť
akéhokoľvek zneužitia širšie upravenej
právnej normy. Rešpektujú sa tak návrhy
viacerých výborov, ktoré si osvojil i navrhovateľ
a napokon i spravodajcovia.
Ako som už povedal, pán minister Miller v úvodnom
slove v dôvodovej správe podrobne vysvetlil filozofiu,
účel a rozsah navrhovaného zákona.
Nie je treba preto zvlášť zdôrazňovať
opodstatnenosť, aktuálnosť a naliehavosť
navrhovanej pracovnoprávnej úpravy. Nebude azda
preto nevhodné, keď využijem poverenie spravodajcu
i ako príležitosť k vysloveniu niekoľkých
myšlienok o vzájomných legislatívnych
kauzálnych väzbách a vzťahoch medzi zákonmi
a vyhláškami, či vykonávacími
opatreniami, ktoré majú k navrhovanému zákonu
bezprostrednú súvislosť. Myslím tým
na spätosť so zákonmi č. l/1991 Zb., o
zamestnanosti a zákonom č. 3/1991 Zb., ktorým
sa mení a doplňuje Zákonník práce
a napokon i na kompetenčný zákon, ktorý
sme prijali ešte v decembri minulého roku. V tomto
zákone, t.j. v zákone č. 556/1990 Zb., sa
v článku 22 prikazuje zákonná úprava
pracovnoprávnych vzťahov. To chcem zdôrazniť,
zákonná, nie právna úprava pracovnoprávnych
vzťahov. Pretože tento zákon bol schválený
už 12. Decembra minulého roka, očakávalo
sa, že po nadobudnutí účinnosti, tj.
už v januári t.r., bude hotovo pripravený nový
návrh zákona o jednotných pracovnoprávnych
vzťahoch, teda o poskytovaní odstupného. Túto
právnu medzeru nemohli celkom vyplniť ani spomínané
zákony č. 1, teda zákon o zamestnanosti ani
novelizovaný Zákonník práce, hoci
v jeho § 123 odstavec 1 b) sa hovorí o potrebe ustanovenia
predpisov o príspevkoch, prípadne postupe organizácií
v súvislosti so vznikom, zmenou, zánikom alebo inak
povedané - so skončením pracovného
pomeru.
Potreba urýchleného koncipovania návrhu o
odstupnom sa pociťuje najzreteľnejšie v súvislosti
s dosiaľ platnou vyhláškou Federálneho
ministerstva práce a sociálnych vecí č.
195/1989 Zb., v znení poslednej novely vyhlášky
č. 3l2/1990 Zb.. Táto vyhláška o zabezpečení
pracovníkov pri organizačných zmenách,
rovnako tak i úprava poskytovania mzdového vyrovnania
a odstupného, na ktoré však nebol právny
nárok, umožňovala špekulatívne
zneužívanie, ako sa to podrobnejšie uvádza
v dôvodovej správe.
Predkladaný návrh zákona získavanie
neoprávneného majetku vylučuje, pretože
je v ňom zakotvená povinnosť vrátiť
odstupné, alebo jeho pomernú časť, keď
sa nedodržia stanovené podmienky, t. j. keď pracovník
opäť prijme pracovné miesto, teda uzavrie pracovný
pomer s pôvodnou alebo doterajšou organizáciou,
a to i na iný druh práce alebo za nižšiu
mzdu.
Je treba ešte zdôrazniť, že podľa navrhovanej
úpravy sa bude uvoľneným pracovníkom
poskytovať len odstupné. Upúšťa sa
od doterajšej úpravy hmotného zabezpečenia
formou mzdového vyrovnania, pretože je administratívne
náročné a táto forma je neprehľadná
- a ako ukázala prax - i problematická. Predovšetkým
v súčasnosti, v období štrukturálnych
zmien, v čase, keď sa takmer zo dňa na deň
menia vzťahy medzi organizáciami, alebo medzi organizáciami
a ich časťami.
Aj keď odstupné treba chápať ako odškodnenie
za stratu zamestnania bez vlastného zavinenia, nie je doteraz
dôležité, či uvoľnený pracovník
nastúpi ihneď do nového zamestnania, pripadne
začne okamžite súkromne podnikať, alebo
odíde bezprostredne do dôchodku. Odstupné
nebude preto zohľadňovať poskytovanie hmotného
zabezpečenia, u uchádzačov o zamestnanie,
ako sa to doteraz robilo podľa vykonávacích
predpisov k zákonu o zamestnanosti. Preto bude potrebné
v súlade s novelou Zákonníka práce
premietnuť vládny návrh zákona aj do
kolektívnych zmlúv alebo interných predpisov
organizácií, družstiev alebo súkromných
podnikov, u ktorých zatiaľ nie sú, alebo nebudú
odborové orgány.
Ako som už uviedol, tvorba návrhu zákona o
odstupnom bola zdĺhavejšia, ako sa pôvodne predpokladalo.
Cez to, že sa predloha návrhu dostala do Predsedníctva
Federálneho zhromaždenia už začiatkom
marca, do výborov sa návrh dostal až koncom
apríla, je to pochopiteľné, stalo sa tak z
procedurálnych dôvodov, pretože tento návrh
musel byť najskôr predložený výborom
národných rád.
Vážené kolegyne, vážení
kolegovia, záverom sa prihováram za to, aby tento
zákon bol prijatý a schválený v takej
podobe, ako ho predkladá navrhovateľ a ako ho odporúčajú
aj naše garančné výbory a potom aj spravodajcovia.
Osobne sa prihováram za to, aby tento zákon bol
schválený v čo najrýchlejšom
možnom termíne tak, ako to hovoril pán minister
Miller, teda už k 31. máju t.r., pretože naša
verejnosť tento zákon očakáva veľmi
netrpezlivo a môžeme povedať, že sa nemôže
dočkať už jeho kodifikácie.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci
Smržíkovi, nyní prosím společnou
zpravodajku výborů Sněmovny lidu paní
poslankyni Tarhoviskou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SL poslankyně
S. Tarhoviská: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych po vstupních
slovech svého kolegy podala informace o tom, jak byl projednáván
návrh zákona o odstupném, poskytovaném
po skončení pracovního poměru v jednotlivých
výborech, jak v obou národních radách,
tak ve Federálním shromáždění.
Vládní návrh zákona o odstupném,
poskytovaném při skončení pracovního
poměru (tisk 515), projednaly všechny výbory
Slovenské národní rady s výjimkou
mandátového a imunitního výboru, ústavně
právní výbor České národní
rady, výbor České národní rady
pro sociální politiku a zdravotnictví a výbory
pro plán a rozpočet Federálního shromáždění,
výbory hospodářské a výbory
ústavně právní Sněmovny lidu
a Sněmovny národů. Všechny jmenované
výbory vyjádřily s vládním
návrhem zákona souhlas a některé výbory
doporučily určité doplňky a změny,
o kterých bych se nyní zmínila.
Výbor Slovenské národní rady pro národnosti,
etnické skupiny a lidská práva a výbor
Slovenské národní rady pro sociální
politiku, zdravotnictví a sociální otázky
navrhly prodloužení obligatorního poskytování
odstupného po skončení pracovního
poměru. Toto doporučení výbory Federálního
shromáždění nepřijaly, poněvadž
znamená zvýšení finančních
nároků na organizace, z nichž mnohé
se již potýkají s platební neschopností,
ale především proto, že zmíněnou
úpravu umožňuje provést § 3 odstavec
2. Oba sociální a kulturní výbory
Federálního shromáždění
navrhují, aby v § 3 v odstavci 2 byla vypuštěna
slova: "...o jednonásobek, dvojnásobek..."
a nahrazena slovy: "... až o...". Návrh
sleduje omezení regulace organizací zákonem
při stanovování odstupného v kolektivní
smlouvě, popř. ve vnitřním předpise,
vydaném v dohodě s příslušným
odborovým orgánem.
Paragraf 3 odstavec 2 by tedy zněl: "V kolektivní
smlouvě, popř. ve vnitřním předpise
vydaném v dohodě s příslušným
odborovým orgánem lze odstupné podle odstavce
1 zvýšit až o trojnásobek průměrného
výdělku". Dále je znění
odstavce 2 stejné.
Ústavně právní výbor Slovenské
národní rady, výbory ústavně
právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů,
výbory pro plán a rozpočet a výbory
sociální a kulturní Federálního
shromáždění shodně navrhují,
aby v § 3 odstavec 4 dosavadní znění
bylo zkráceno a aby byla vypuštěna část
věty "...a to z ostatních osobních nákladů...",
která organizace zbytečně svazuje a zasahuje
do jejich rozhodovacího práva. Přesné
podmínky stanoví vyhláška federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
č. 58/1991 Sb., která je označena jako odkaz
pod číslem 5. V ní se upřesňuje,
podrobněji vymezuje a konkrétně specifikuje
rozsah mzdových prostředků, které
zahrnují v sobě kromě mzdy náhradu
mzdy, odměny za práci a pod., i odstupné.
Konkrétně je to v § 2 odstavec 1 písmeno
c) této vyhlášky.
Dále výbor Slovenské národní
rady pro obchod a služby, výbory pro plán a
rozpočet a výbory sociální a kulturní
obou sněmoven navrhují doplnit vládní
návrh zákona o formulaci, jak je uvedena v bodě
3 společné zprávy, to znamená v §
3 doplnit odstavec 5, který zní: "Zdaňování
odstupného upraví zvláštní předpisy".
Tady se jedná o 15 % zdanění vedle mzdy,
jak uvádí vyhláška federálního
ministerstva financí č. 311/1990 Sb., jež je
obsažena v odkazu pod číslem 6.
Národohospodářský a rozpočtový
výbor Slovenské národní rady a výbory
pro plán a rozpočet navrhly do § 5 za slova
"...v dosavadní organizaci... " vložit "...nebo
v nástupnické organizaci". Poněvadž
pro nástupnickou organizaci, která přebírá
práva a povinnosti z pracovně právních
vztahů platí § 2 odstavec b), je tato úprava
nadbytečná a nedoporučujeme ji.
Výbor Slovenské národní rady pro národnosti,
etnické skupiny a pro lidská práva, výbory
pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny
národů navrhly vypuštění slova
"odstupné" za slovy "... je povinen vrátit".
Aby byla upřesněna pravidla při poskytování
odstupného, sociální a kulturní výbory
obou sněmoven navrhuji nově znění
§ 5. Z nového znění vyplývá,
že se poměrná část odstupného
stanoví podle počtu kalendářních
dnů do opětovného nástupu do zaměstnání.
Poslední navrhovaná úprava je datum účinnosti
zákona. V původní zprávě máte
uveden červenec, ale pan ministr Miller jako navrhovatel
tady hovořil o důvodech, proč bychom se zřejmě
měli přiklonit k 31. květnu a já jako
zpravodajka rovněž doporučuji vzhledem k situaci,
kterou v současné době máme, respektovat
spíše 31. květen a obrátila bych se
na pana navrhovatele, až bude otevřená rozprava,
aby to podal jako pozměňovací návrh,
abychom mohli o tom hlasovat.
Na závěr mi dovolte poznamenat, že se všemi
navrhovanými změnami, jak o nich hovořil
navrhovatel, souhlasím. Vzhledem k tomu, že návrh
zákona o odstupném poskytovaném při
skončení pracovního poměru je legislativně
i věcně dobře připraven, doporučuji
jej k přijetí. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji paní
poslankyni Tarhoviské.
Zahajuji rozpravu. Jako první se přihlásil
pan poslanec Benda. Potom pan poslanec Rajczy. Prosím o
další přihlášky.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, dovolte mi předeslat,
že plně podporuji tento vládní návrh.
Pokládám ho za potřebný a navíc
velmi pružný, úsporný a elegantně
řešený.
Přesto bych chtěl upoutat vaši pozornost k jednomu pozměňovacímu návrhu - tj. k limitování horní výše odstupného. Přesný text pozměňovacího návrhu vám sdělím na závěr svého vystoupení a současně ho předám písemně zpravodajům. Týká se § 3.
Jde mi o to, že se množí protesty občanů,
a v tomto případě myslím plně
oprávněně, proti tomu, jak pomalu a těžkopádně
dokážeme rušit instituce a funkce, které
jsou prokazatelně neužitečné nebo dokonce
přímo škodlivé. Tito lidé odcházejí
s poměrně horentním odstupným nebo
s horentními dalšími požitky. Domnívám
se, že volání veřejnosti je v tomto
případě plně oprávněné
a že bychom neměli ještě dále zlepšovat
sociální úroveň lidí, kteří
si ji velmi dlouhou dobu vysoce zlepšovali nebo prožívali
vysokého sociálního standartu v podstatě
na úkor společnosti. To je první důvod.
Druhý důvod se týká toho, že
tam, kde mzdy či platy pronikavým způsobem
přesahují poměrnou výši mzdy
ostatních zaměstnanců, a to i několikanásobně,
je výše tohoto platu kalkulována s jistým
rizikem, plynoucím z této funkce, možností,
že příslušná funkce bude zrušena,
že dotyčný bude odvolán, když se
nějakým způsobem neosvědčí.
Prostě - tyto vysoké příjmy nejsou
jen odměnou za vykonanou práci, ale je v nich zakalkulována
ta část práce navíc, např.
přesčasová práce, je tam zakalkulováno
riziko s tím spojené. To je podle mého názoru
další důvod, proč není třeba
ještě hojit toto riziko přiměřeným
odstupným. Posléze bych poukázal i na souvislosti
v ostatních platných zákonných úpravách,
obdobně při výplatě nemocenských
dávek, při stanovování výše
důchodů, existuje platový limit, z něhož
se tyto dávky vypočítávají.
Abych vás dlouho nezdržoval, můj návrh
zní, aby v § 3 odstavec 1 byla za tam uvedený
text doplněna čárka a slova "nejvýše
však Kčs 10.000,-". Tzn., že by se nezohledňovaly
výdělky nad 5.000,- Kč měsíčně.
V logické návaznosti na to, nepodávám
to jako dva návrhy, jedna a druhá část
nemá odděleně smysl - v odstavci 2, resp.
za odstavcem dva by byla připojena věta: "Přiměřeným
způsobem je možné zvýšit i horní
hranici odstupného uvedeného v odstavci 1. Písemné
znění návrhu předám paní
zpravodajce.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci
Bendovi. Slovo má pan poslanec Rajczy.
Poslanec SL L. Rajczy: Vážený parlament, mal
by som otázku na pána ministra. Týka sa toho,
na aké podniky a združenia sa vzťahuje tento
zákon. Odkiaľ budú podniky brať financie?
Zo štátneho rozpočtu? Odkiaľ?
Ďalej si myslím, že prekladateľka tu čítala,
že v Slovenskej národnej rade výbor etnický
a neviem aký, toto neprijal, že je na to málo
financií. Táto otázka súvisí
s mojou predchádzajúcou otázkou. Tam na to
nie je, a tu je?
Videl by som priamo v paragrafovom znení určitú
protichodnosť v § 3 odstavec 1 a v § 4 odstavec
3. Citoval by som (uvoľňovanému pracovníkovi
prislúcha odstupné ako jednorázový
príspevok vo výške dvojnásobku priemerného
zárobku zisteného u neho podľa pracovnoprávnych
predpisov, naposledy pred skončením pracovného
pomeru.)
Teraz, keď prečítam § 4 odstavec 3 - priemerný
zárobok uvoľňovaného pracovníka
pre účely odstupného sa podľa tohto
zákona rozumie jeho priemerný mesačný
hrubý plat. Pokiaľ ide o uvoľnenie pracovníka
odmeňovaného za prácu v poľnohospodárskom
družstve odmenami podliehajúcimi dani zo mzdy, rozumie
sa jeho zárobok priemerný čistý plat).
Mám za to, že je tu snaha dostať roľníkov
trochu na bok. Prosil by som to vysvetliť.
Ešte k § 3 odstavec 4. Tu sa hovorí, že
odstupné sa hradí z mzdových prostriedkov
a to z ostatných osobných nákladov, čo
znamená to "ostatných"? Čo tam
patrí? Musíme to odniekadiaľ vziať. Zatiaľ
toľko.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Hlásí se ještě
někdo do diskuse? Pan ministr Miller má slovo.
Ministr práce a sociálních věci ČSFR
P. Miller: Vážený pane předsedající,
váženě paní poslankyně, vážení
páni poslanci, několik poslanců zde vystoupilo
a přednesli své návrhy.
Pan poslanec Benda je pro, aby byla limitována výše
odstupného podle § 3. Zřejmě jsem vyrozuměl,
že buď pro některé organizace nebo některé
občany. Dokonce uvádí, že je zde desetinásobek
platu oproti jiným občanům.
Když si uvědomíme, že v současné
době už platí minimální mzda
2.000,- Kčs, desetinásobek toho, to už by byl
plat okolo 20.000,- Kčs.
Myslím si, že to není typické pro naše
poměry. Jestliže je pracovník odvolán
pro neschopnost, pak mu tedy žádné odstupné
nepřísluší a nevyplácí
se mu, protože se nejedná o organizační
změnu. Jiná situace je, když se zruší
oddělení nebo odbor, pak je to organizační
změna a pracovníkovi náleží dvouměsíční
odstupné.
Pokud se týká výše 10.000,- Kčs,
tady je problém. Např. v tom, že s tím
nebudou souhlasit horníci. Oni odcházejí
podle některých jiných právních
předpisů, ale pokud by se jim třeba zrušilo
pracoviště a byli převedeni na jinou práci,
tak bychom jim museli vyplatit ten dvojnásobek a pochybuji,
že by s tím horníci souhlasili.
Na jaké podniky se to vztahuje? Samozřejmě
se to vztahuje na všechny podniky, ve kterých jsou
českoslovenští pracovníci zaměstnáni
podle československých pracovně právních
předpisů. Na všechny tyto podniky se to vztahuje.
Tyto prostředky jsou z prostředků organizace,
nikoliv z rozpočtu. Z rozpočtu je hmotné
zabezpečení v případě nezaměstnanosti.
A je to jakási satisfakce, kterou dostává
pracovník za to, že je uvolňován za
něco, co nezavinil. A je tedy vlastně vázán
i zaměstnavatel, aby si tuto změnu patřičně
rozmyslel, protože to bude mít velký dopad
na jeho finanční možnosti.
Pokud se týká toho, jak to tady pan poslanec definoval
- co je osobní náklad a podobně, to má
vztah ke mzdové regulaci. V souladu s odstavcem 1 pism.
c) Vyhlášky Federálního ministerstva
práce a sociálních věcí č.
58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků,
je odstupné zahrnováno do mzdových prostředků,
které organizace vynakládají na základě
právního vztahu fyzické osoby k organizaci.
A podle § 3 téže vyhlášky se odstupné
zahrnuje do ostatních osobních nákladů
organizace.
Podle § 3 písm. f) nařízení vlády
České a Slovenské Federativní Republiky
č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve
mzdové oblasti v roce 1991 může organizace
snížit osobní náklady o odstupné
v rozsahu stanoveném právním předpisem.
Znamená to, že odstupné z regulačního
odvodu za překročení mzdových a ostatních
osobních nákladů je vyloučeno. Mzdová
regulace - to je jistá pokuta, která je udělována
organizaci za to, že buď v nákladových
mzdách, nebo ve mzdách vyplácených
ze zisku překročí své možnosti.
A tam je to zdanění 200 % nebo 750 %. Takže
to je k vysvětlení toho, proč je to takto
zahrnuto a proč by to nemělo podléhat mzdové
regulaci.
Pokud se týká dotazů na § 3 a 4, myslím
si, že zde není problém. Jestliže je zde
napsáno, že odstupné vyplácí
organizace po skončení pracovního poměru...
tady je to řečeno tak, že odstupné je
vypláceno až po skončeni pracovní činnosti.
A ta výše se vypočítá tak, jako
se vypočítává každá výše
- u těch pracovníků, kteří
pracují v průmyslu atd., podle zákoníku
práce, se vypočítává hrubá
mzda. Protože na některá odvětví
u pracovníků, kteří jsou zaměstnáni
v JZD se zákoník práce nevztahuje, proto
se vyplácí mzda v čisté mzdě
- proto je tady ta diferenciace.
Pokud se týká termínu 31. 5. - pokud bych
mohl, dovolil bych si využít této příležitosti
a dal bych ještě jeden pozměňovací
návrh.