Nyní jsou předloženi ke schválení
ověřovatelé ze Sněmovny národů.
Hlasovat budou poslanci Sněmovny národů.
Kdo souhlasí s uvedenými návrhy ověřovatelů,
nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Sto
dvacet tři.) Sto dvacet tři. Děkuji.
Kdo je proti? (Sedm.) Sedm. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Jeden.) Jeden. Děkuji.
Sněmovna lidu schválila ověřovatele
123 hlasy, proti bylo 7, 1 se zdržel, 4 poslanci hlasování
ignorovali.
Ověřovatelé jsou zvoleni.
(Poznámka redakce: Usnesení SL č. 204, SN
č. 205)
Přistoupíme k prvému bodu programu, kterým
je
Projednání postupu ke sjednocení usnesení
sněmoven Federálního shromáždění
k vládnímu návrhu zákona o úpravě
vlastnických vztahů k půdě (tisk 393)
a k návrhu zákona o Československé
tiskové kanceláři (tisk 234).
V obou případech, jak si jistě všichni
pamatujeme, byla přijata rozdílná usnesení
sněmoven a je nyní třeba rozhodnout o dalším
postupu.
V případě vládního návrhu
zákona o úpravě vlastnických vztahů
k půdě jednali experti poslaneckých klubů
a k předběžnému jednání
o tom, jak postupovat dále, se sešly i hospodářské
výbory sněmoven a zároveň byla tato
problematika předmětem dvou jednání
poslaneckého grémia.
Na základě toho se navrhuje postupovat podle §
31 písm. a) zákona o jednacím řádu
a opětovně projednat návrh zákona
o úpravě vlastnických vztahů k půdě
v hospodářských výborech Sněmovny
lidu a Sněmovny národů, které by ještě
této společné schůzi sněmoven
předložily návrh usnesení.
Doporučuje se, abychom z variant, které v takovýchto
případech ústavní zákon č.
143 a jednací řád zná, volili tu variantu,
že věc projednají ještě hospodářské
výbory, které předloží návrh
k projednání společné schůzi.
Pokud jde o návrh zákona o Československé
tiskové kanceláři, doporučuje předseda
Sněmovny národů, aby se jednání
o tomto návrhu vrátilo do výborů sociálních
a kulturních obou sněmoven, které by rovněž
připravily návrh usnesení. Sněmovny
by se pak k projednání návrhu zákona
o Československé tiskové kanceláři
vrátily na své další společně
schůzi.
Ptám se poslance Petra Uhla, který je předkladatelem
tohoto návrhu zákona, zda souhlasí s tímto
předloženým postupem.
Poslanec SN P. Uhl: Ano.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Navrhuji tedy
schválit toto usnesení:
"Sněmovna lidu a Sněmovna národů
souhlasí s opětovným projednáním
vládního návrhu zákona o úpravě
vlastnických vztahů k půdě v hospodářských
výborech, pokud pak jde o návrh zákona o
Československé tiskové kanceláři,
ve výborech sociálních a výborech
kulturních."
Ptám se, zda jsou k navrhovanému postupu připomínky
nebo poznámky.
Poslanec SN M. Tahy: Hospodárske výbory navrhované
zmeny prerokúvali s tým, že ponechali jeden
paragraf prerokúvať politickému grémiu,
ktoré je tvorené z odborníkov k danej problematike.
Odporúčali sme, aby toto grémium zasadalo
dnes večer, prerokúvalo to a hospodárske
výbory až zajtra.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ano, toto je vysvětlení.
Myslím, že to není chápáno jako
pozměňující návrh. Je to konkretizace
postupu, ale nehovořil jsem o tom, protože jednací
řád nezná speciální komise
poslaneckých klubů. Předpokládám
rovněž, že politické grémium by
se ještě na pondělní schůzi výsledky
hospodářských výborů zabývalo,
ale jde z hlediska jednacího řádu a tu proceduru,
kterou jsem tu navrhl. Jsou ještě nějaké
další poznámky? Slovo má poslanec Tyl.
Poslanec SL M. Tyl: Dovolím si poznamenat, že to není
vládní návrh, ale že je to text zpravodajů,
který byl přepracován hospodářským
výborem. Takový bude předložen. Usnesení
by bylo nepřesné.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nemýlím-li
se, pane kolego, tisk 393 je vládní návrh.
Poslanec SL M. Tyl: Ano, ale my neprojednáváme tisk
393. Alespoň doufám, že ho nebudeme projednávat.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Projednáváme
tento základ pro společnou zprávu hospodářských
výborů.
Poslanec SL M. Tyl: Podle mého názoru projednáváme
zprávu zpravodajů, která je změněna
doporučením hospodářských výborů.
To je text, který dostaneme.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Filip.
Poslanec SL V. Filip: Pane předsedající,
dámy a pánové, já si nevzpomínám,
že by na minulé plenární schůzí
bylo rozhodnuto, že garančním výborem
se stane hospodářský výbor, protože
se tady o tom přímo jednalo a obě sněmovny
schválily, že garančním výborem
bude výbor ústavně právní.
Proto si tedy myslím, že po projednání
v hospodářském výboru by měl
zasednout ústavně právní výbor.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Tento návrh znamená,
že se doporučuje, aby pro tuto situací, pro
tuto konečnou fázi projednávání
zákona o vlastnických vztazích k půdě
se garanční výbor změnil a aby tuto
funkci plnily hospodářské výbory.
Slovo má poslanec Világi.
Poslanec SL O. Világi: Ja si myslím, že sa
nejedná o garančné výbory, že
sa jedná o riešení určitej problematiky,
ktorá nastala tým, že Snemovňa národov
neprijala návrh zákona, to znamená, že
sa v tomto prípade nejedná o zmenu garančného
výboru, ale postup, ktorý bol zvolený pracovnou
skupinou a politickým grémiom. Pokiaľ schváli
snemovňa postup, ktorý bol navrhnutý, nebudeme
hlasovať o garančnom výbore, ale o postupe,
ktorý sme si zvolili. Myslím, že takto je to
presne.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ano, máte pravdu.
Slovo má poslanec Lux.
Poslanec SN J. Lux: Já bych to jen doplnil, abychom měli
stejná čísla. Samozřejmě se
jedná o vládní návrh (tisk 393), ovšem
ve znění zpravodajské zprávy (tisk
547) a k tomu zaujmou stanoviska hospodářské
výbory.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ano. Slovo má poslanec
Humpál.
Poslanec SN V. Humpál: Vážené Federální
shromáždění, promiňte, že
asi budu opakovat některé předřečníky.
Skutečně jde o to, že dnes máme rozhodnout
o proceduře, kterou jsme zvolili v mezidobí, abychom
se k něčemu dostali. Jde o to, schválit proceduru,
že byl pověřen hospodářský
výbor, aby to projednal. Nehovoříme o garančním,
negarančním apod.
Za druhé. Od začátku se jedná o zprávu
zpravodajů k vládnímu návrhu zákona.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Já myslím,
že věc je jasná. Pokud se nikdo nehlásí,
přistoupíme k hlasování. Nejprve budou
hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Ptám se poslanců Sněmovny národů,
kdo souhlasí s navrženým postupem? (Hlasuje
se.) (Sto jeden.) Sto jeden. Děkuji.
Kdo je proti? (Dva.) Dva. Děkuji
Kdo se zdržel hlasování? (Čtrnáct.)
Čtrnáct. Děkuji.
Dva poslanci nehlasovali. Sněmovna národů
tento postup přijala.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z nich souhlasí s navrženým postupem? (Hlasuje
se.) (Devadesát osm.) Devadesát osm. Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvanáct.)
Dvanáct. Děkuji.
Dva poslanci nehlasovali.
Obě sněmovny schválily navržený
postup, pokud jde o návrh zákona o úpravě
vlastnických vztahů k půdě.
Nyní budeme hlasovat o obdobném postupu. Jde o to,
že návrh zákona o Československé
tiskové kanceláři se vrátí
do výborů sociálních a výborů
kulturních.
Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich je pro tento postup? (Hlasuje se.) (Sto čtyři.)
Sto čtyři. Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Deset.) Deset. Děkuji.
Sněmovna národů návrh schválila.
Nyní hlasují poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z nich je pro uvedený postup? (Hlasuje se.) (Jedno sto.)
Jedno sto. Děkuji.
Kdo je proti? (Jeden.) Jeden. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasováni? (Pět.) Pět.
Děkuji.
Tři poslanci nehlasovali. Sněmovna lidu postup schválila.
Mohu konstatovat, že Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
schválilo další postup v projednávání
návrhu zákona o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a návrhu zákona
Československé tiskové kanceláře.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 203, SN
č. 203)
Nyní máme na pořadu
Vládní návrh zákona o odstupném
poskytovaném při skončení pracovního
poměru (tisk 515) a návrh usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů (tisk 605).
Návrh usnesení předkládají
výbory sociální a kulturní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39
odstavec 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím
řádu Federálního shromáždění.
Nejprve prosím ministra práce a sociálních
věcí ČSFR Petra Millera, aby návrh
odůvodnil.
Ministr práce a sociálních věci ČSFR
P. Miller: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, předložený vládní návrh
zákona odstupném, poskytovaném při
skončení pracovního poměru, má
nahradit dosavadní právní úpravu uvedenou
ve vyhlášce č. 195/1985 Sb., o zabezpečení
pracovníků při organizačních
změnách a občanů před nástupem
do zaměstnání. Z této vyhlášky,
čtyřikrát novelizované, zůstala
v platnosti už jen úprava poskytování
mzdového vyrovnání nebo odstupného,
na které však není právní nárok
pracovníkům uvolňovaným v souvislosti
s prováděním organizačních
změn a racionalizačních opatření.
Poskytování mzdového vyrovnání
pro období rozsáhlejších strukturálních
změn se pro svoji značnou administrativní
náročnost ukázalo být nevyhovující.
Vládní návrh zákona proto předpokládá
poskytování odstupného uvolňovaným
pracovníkům. Odstupné bude nově pojato
jako jednorázový příspěvek
odškodňující pracovníka za ztrátu
zaměstnání z důvodů organizačních
změn prováděných zaměstnavatelem.
Nebude určeno k hmotnému zabezpečení
pro případ, že uvolněný pracovník
nenastoupí bezprostředně zaměstnání
nebo jestliže v novém zaměstnání
bude dosahovat nižší výdělek. V
důsledku této změny pojetí odstupného
bude nutné upravit prováděcí předpisy
k zákonu o zaměstnanosti v dané působnosti
republik, podle nichž se dosud uchazeči o zaměstnání,
kterým bylo poskytnuto v souvislosti s organizačními
změnami odstupné, odkládá poskytování
hmotného zabezpečení před nástupem
do zaměstnání.
Navrhovaná úprava se nebude vztahovat na pracovníky
uvolňované z vedlejšího pracovního
poměru s ohledem na doplňkový charakter takového
zaměstnání a na případy, kdy
při organizačních změnách dochází
u pracovníka pouze ke změně dosavadního
zaměstnavatele, aniž by musel být rozvázán
pracovní poměr. Navrhovaná úprava
se nebude vztahovat na příslušníky ozbrojených
sil a sborů a ozbrojených služeb v činné
službě, pro které je provedena příslušná
úprava v zákonech upravujících jejich
služební poměr.
Výše odstupného podle vládního
návrhu byla dohodnuta mezi zástupci zaměstnavatelů,
odborů a všech tří vlád v generální
dohodě na rok 1991 uzavřeně v lednu t.r.
v Bratislavě. Koncepce odstupného umožňuje
řešit jeho poskytování v rámci
kolektivního vyjednávání podle podmínek
v organizacích. Umožňuje se např. zvýhodnit
pracovníky, kteří odpracovali v uvolňující
organizaci určitý počet let nebo kteří
odejdou v dřívějším termínu
včetně možnosti dohodnout v kolektivním
vyjednávání výhodnější
výši odstupného a jeho poskytnutí za
podmínky, že na takové závazky organizace
bude mít potřebné zdroje.
Odstupné má s ohledem na svůj účel
příslušet pouze pracovníkům,
kteří v důsledku organizačních
změn ztratí své dosavadní zaměstnání.
Proto, pokud pracovník ve stanovené době
opět nastoupí do zaměstnání
v téže organizaci, bude muset v závislosti
na termínu opětovného nastoupení zaměstnání
v téže organizaci vrátit celé odstupné
nebo jeho poměrnou část.
Předkládaný zákon o odstupném,
poskytovaném při skončení pracovního
poměru, je pracovně právním předpisem,
jehož účelem je upravit v návaznosti
na jednotnou úpravu rozvazování pracovního
poměru v souvislosti s organizačními změnami
jednotně i podmínky poskytování jednorázového
příspěvku takto uvolňovaným
pracovníkům. Takovou úpravu lze provést
podle článku 22 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci
ve znění ústavního zákona č.
556/1990 Sb., jen zákonem Federálního shromáždění.
Navrhuji, aby vládní návrh zákona
o odstupném poskytovaném při skončení
pracovního poměru byl schválen se změnami
uvedenými v bodě 4 usnesení výborů
sociálních a kulturních č. 84 ze dne
24. dubna 1991. Pokud ovšem jde o navrhovanou změnu
termínu účinnosti zákona na 1. červenec
1991, doporučuji zvážit stanovení dřívějšího
termínu účinnosti, a to již dnem 31.
5. 1991.
Tento návrh odůvodňuji tím, že
navrhovaná úprava odstupného je velmi aktuální
a uvolňovanými pracovníky velmi očekávaná.
V důsledku fakultativního pojetí stávající
právní úpravy v řadě uvolňovaných
pracovníků podniky odstupné dnes neposkytují.
Bylo by proto žádoucí, aby se tato úprava
vztahovala již na případy početně
rozsáhlých organizačních změn
provedených v průběhu měsíce
února t.r., kde byl se značným počtem
pracovníků rozvázán pracovní
poměr výpovědí, na jejichž základě
pracovní poměr skončí posledním
dnem měsíce května. Vzhledem k malému
rozsahu navrhované úpravy, tedy při takto
stanovené účinnosti zákona, by bylo
možné zabezpečit včasnou publikaci ve
Sbírce zákonů a zajistit tak poskytnutí
odstupného v uvedených případech.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji ministrovi
Millerovi. Návrhy projednaly výbory sociální
a kulturní, ústavně právní,
výbory pro plán a rozpočet a výbory
hospodářské obou sněmoven.
Nejprve prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny národů poslance Kornela Smržíka,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
K. Smržík: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne, vážení
kolegovia, istotne mi dáte za pravdu, keď poviem,
že po vecnom a presvedčivom zdôvodnení
pána ministra Millera, aj po prečítaní
a preštudovaní dôvodovej správy návrh
zákona o odstupnom poskytovanom pri skončení
pracovného pomeru, mi neostáva veľa príležitostí
na to, aby som povedal niečo podstatné, významovo
doplňujúce, alebo spravodajsky upresňujúce.
Musím konštatovať, že predkladaný
návrh je pripravený s náležitou vecnou,
odbornou a legislatívnou dôslednosťou a dôkladnosťou.
Keď mám, ako spoločný spravodajca za
snemovňu národov predniesť stručnú
správu o výsledkoch jednania, rozhodol som sa, a
to po dohode s druhým spravodajcom, že podám
len základne údaje.
Na prerokovaní a posúdení návrhu,
ako tu už bolo povedané, pracovali takmer všetky
výbory národných rád, aj Federálneho
zhromaždenia. Prišlo viac doplňujúcich
návrhov, prišli aj pozmeňovanie návrhy,
ktoré svedčia o konštruktívnom prístupe
nielen poslancov, ale aj pracovníkov príslušných
ministerstiev, ale predovšetkým aj o aktívnom
prístupe a záujme širokej verejnosti. Dokladom
toho sú desiatky listov adresovaných Federálnemu
zhromaždeniu, v ktorých sa vyzýva k urýchlenému
prijatiu zákona o odstupnom či odchodovom, ako sa
to uvádza v súlade s dohodou Medzinárodnej
organizácie práce č. 158.