Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Andelová, Bárta, Bartončík, Battěk, Borguľa, Danihel, Hanák, Honner, Kňažko, Kocáb, Kováč, Kovář, Kučera S., Kvačkaj, Lacina, Langoš, Minka, Ruml, Soboňa, Šepetka, Šidík, Vandas, Vysloužil, Žalud

1 poslanec rezignoval

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Burian, Grebeníček, Kaplanová, Mikan, Patočka, Petrová, Ransdorf, Šolc, Tichý, Mikule

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Ambros, Babáková, Bellušová, Čalfa, Kočtúch, Mečiar, Molnár, Moric, Rašev, Seman, Slota, Šebej, Zelenay, Suchán

(Řízení schůze místopředseda FS J. Stank.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, otváram 9. rokovací deň 14. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov. Prajem vám dobrý deň. Na programe máme záverečné slová a hlasovanie o pozmeňovacích návrhoch a o celkovom vládnom návrhu zákona o úprave vlastníckych vzťahov k pôde v znení spoločnej správy spravodajcov podľa tlače 547.

Včera zhruba do 18.00 hodín rokovali výbory ústavnoprávne obidvoch snemovní a prijali stanoviská a odporúčania ku všetkým predneseným pozmeňovacím návrhom. Potom, do neskorých nočných hodín, ich spracovávali spravodajcovia a zakrátko k nim prednesú svoje odporúčania, príp. odporúčania výborov ústavnoprávnych ako výborov garančných.

Predseda Federálneho zhromaždenia tiež zvolal politické grémium ku koordinácii zásadných stanovísk jednotlivých politických klubov k návrhu zákona. Tam zástupcovia medziparlamentného klubu demokratickej pravice predniesli stanovisko návrhu skupiny asi 30 poslancov, aby sa zákon a spoločná správa vrátili na prerokovanie výborom hospodárskych a výborom pre životné prostredie. Tento návrh žiadny ďalší predstaviteľ klubov nepodporil a politické grémium ho neprijalo, a to z dôvodov vecných i procedurálnych: Bolo zhodne konštatované, že vrátenie návrhu na optovné prerokovanie do výborov, v ktorých už bola predloha prerokovaná, neprinesie v tejto etape nové poznatky, ani odborne neobohatí ďalší priebeh rokovania. Tento postup by sa dostal tiež do rozporu so zákonom o rokovacom poriadku, pretože rozprava bola ukončená, pozmeňovacie návrhy boli predložené a postúpené garančným výborom. Ďalšie pozmeňovacie návrhy preto nie je možné prijať. Politické grémium dospelo k záveru, že celý problém je v tejto etape viac v rovine politickej než odbornej. Dohodlo sa na ďalšom stretnutí po hlasovaní o pozmeňovacích návrhoch, teda pred hlasovaním o celom návrhu.

Ďalej sa diskutovalo o čase ukončenia dnešného dňa spoločnej schôdze. Je návrh ukončiť rokovanie do 15.00 hodiny alebo pokračovať až do ukončenia hlasovania s tým, že Kancelária Federálneho zhromaždenia zabezpečí pre poslancov do najvzdialenejších centier, t.j. Bratislava, Košice, Tatry, Sliač, Ostrava, leteckú dopravu. O tomto návrhu by sme hlasovali, teda do kedy budeme dnes rokovať.

V tejto chvíli sme uznášania schopní a budeme teda hlasovať, vážené kolegyne a kolegovia, či ukončíme dnešné rokovanie o 15. hodine bez ohľadu na to, či bude skončený celý priebeh alebo celá procedúra hlasovania. To znamená, že by sme pokračovali pripadne budúci týždeň v prerokúvaní zákona o pôde alebo budeme pokračovať, dokiaľ neskončíme hlasovanie. Pretože tieto návrhy sa vzájomne vylučujú, myslím, že keď sa uznesieme, že budeme rokovať do 15.00 hodiny, o ďalšom už by sme nehlasovali, tým by bolo povedané, ako máme postupovať.

(8.21 hodin) Dávam hlasovať v Snemovni národov o tom, či ukončiť dnešné rokovanie o 15.00 hodine? Kto v Snemovne národov je za ukončenie o 15.00 hodine? (Hlasuje se.) (Sedmnáct.) Sedemnásť. Ďakujem.

Kto je proti? (Padesát sedm.) Pťdesiatsedem. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.) Devť. Ďakujem.

Teraz prosím poslancov Snemovne ľudu. Kto je za to, aby sme ukončili o 15.00 hodine dnešné zasadanie, nech zdvihne ruku a stisne tlačítko! (Hlasuje se.) (Dvacet dva.) Dvadsaťdva. Ďakujem.

Kto je proti? (Čtyřicet.) Štyridsať. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet čtyři.) Dvadsaťštyri. Ďakujem.

Ani jedna snemovňa neprijala tento návrh, to znamená, že budeme pracovať, dokiaľ neskončíme hlasovanie o tomto zákone.

Prosím i tých 17 poslancov zo snemovne národov a 22 poslancov zo Snemovne ľudu, ktorí hlasovali za ukončenie o 15.00 hodine, aby prijali včšinový názor a zotrvali tu aj po 15.00 hodine a zúčastnili sa celého hlasovania.

Teraz mi dovoľte, aby sme pristúpili k záverečnému slovu. Pán poslanec Mandler sa hlási s technickou alebo faktickou poznámkou.

Poslanec SL E. Mandler: Vážení kolegové, promiňte, že chvíli zdržím s procedurálním návrhem. Jak víte, federální vláda poskytla informaci o tom, že bude poskytovat podpory některému periodickému tisku. Vyvolalo to dost velké pobouření a včerejší schůze to nijak neuklidnila. Myslím, že touto věcí se musí Federální shromáždění zabývat, samozřejmě ne dnes. Avšak na tomto zasedání, protože pokud by tomu bylo tak, jak bylo uvedeno v novinách, hrozí nebezpečí, že vláda podstatným způsobem překročila své programové prohlášení. Nemyslím, že stačí zabývat se tím formou interpelace. Navrhuji proto, abychom zařadili na toto zasedáni bod, pokud možno (bude-li příští týden), tuto otázku s diskusí a výzvou kompetentnímu zástupci federální vlády, aby se k této věci vyjádřil.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec, o programe budeme môcť hlasovať po skončení tohto bodu, prosil by som, keby ste to potom prípadne uplatnil, ale teraz sme uprostred jednania o zákone o pôde. Boli tu ďalšie návrhy, niektorí poslanci chceli vystúpiť s dôležitými interpeláciami atď., dnes však máme na programe zákon o pôde, teraz pristupujeme k záverečným slovám, takže hlasovať o zmene jednacieho poriadku môže navrhnúť niekto až po ukončení tohto bodu. Inak by to bolo v rozpore s akoukoľvek elementárnou disciplínou, ktorú sme tu schválili.

Poslanec SL E. Mandler: Pane předsedající, s tím nemohu naprosto souhlasit. Zdůraznil jsem, že jde o věci podstatné důležitosti. Můj návrh buď bude přijat, nebo nebude. Nijak to nezdrží jednání této schůze, spíš ho zdrží zbytečná debata.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Budeme hlasovať o skončení tohto bodu programu, či rozšíriť alebo zúžiť náš program. Vecne to nič nemení na situácii.

Prosím, pán poslanec Doležal sa hlási o slovo.

Poslanec SN B. Doležal: Pane předsedající, nehněvejte se, ale domnívám se, že v jednacím řádu není taková klauzule, která by zakazovala hlasovat o změně programu zasedání.

Předsedajíci místopředseda FS J. Stank: V rokovacom poriadku je napísané, že keď sa uskutoční rozprava o nejakom zákone alebo probléme, majú poslanci vystupovať k prejednávanej veci. My sme dokonca ukončili rozpravu a teraz pristupujeme k záverečným slovám a hlasovaniu, takže v priebehu tohto prejednávania tohto bodu programu nemôžeme jednať o niečom inom. Ešte poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Vážené shromáždění, bez ohledu na obsahovou část návrhu pana kolegy Mandlera nemůže parlament z praktických důvodů rozhodovat teď o novinářských zprávách. Domnívám se, že bychom věc měli posuzovat, až se zjistí, jak se věci skutečně mají. Navrhoval bych postup, jak navrhuje předsednictvo. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán minister Klaus je potom pripravený s faktickým vysvetlením. Ako ukončíme túto problematiku, vrátime sa k tejto veci.

Poslanec SN M. Prokop: Chtěl bych jen upozornit, že v tomto bodu byla už podána naléhavá interpelace předsedovi vlády.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Áno, máme zaradený v našom programu bod interpelácie a verím, že sa vláda na túto naliehavú informáciu v tomto bode ozve.

Dovoľte mi, vážení kolegovia, aby sme pokračovali v programe. Len pripomínam, že sme ukončili rozpravu k vládnemu návrhu zákona v znení spoločnej správy. Spravodajcovia by teraz mali predniesť záverečné slová. O záverečné slovo sa prihlásil minister hospodárstva Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pán Dlouhý, prosím, aby sa ujal slova.

Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý: Vážený pane předsedo, předsedající, vážení páni poslanci. Už třetí den jedná plenární schůze obou sněmoven Federálního shromáždění o společně zprávě, návrhu, tak zvaného zákona o půdě.

Vyslechli jsme si velké množství příspěvků v rozpravě, máme téměř stovku pozměňovacích návrhů, celý zákon je ve Federálním shromáždění k projednání už několik měsíců a já sám vystupuji k této problematice už počtvrté.

Domnívám se proto, že není důležité, abych pronášel dlouhé závěrečné slovo. Spíš jde o to, zda se mi podaří vymezit základní problémy, které v současné době kolem tohoto návrhu zákona jsou, a současně abych dostatečně vysvětlil, že předložený návrh i zpracované pozměňovací návrhy budou vytvářet dobrý základ pro hlasování, ke kterému, jak pevně věřím, dnes přistoupíme.

Původní vládní návrh, který byl předložen na konci minulého roku, byl doprovázen dvěma alternativními návrhy, z nichž jeden, poslanců kolem pana poslance Tyla, představoval skutečně výraznou alternativu k tomu, co předložila do parlamentu federální vláda. Federální vláda současně přijala politickou realitu jak v naší společnosti, tak i ve Federálním shromáždění. Federální vláda současně reagovala na průběh přijímání ostatních zákonů, které s tímto zákonem úzce souvisejí, zákonem o mimosoudních rehabilitacích, velkou transformací a dalšími. Federální vláda samozřejmě je si vědoma, že je to jeden z nejobtížnějších zákonů ekonomické reformy, a že je to současně jeden z nejobtížnějších zákonů, který patrně Federální shromáždění v tomto svém volebním období přijímá.

Ukazuje se, že celý problém má dvě základní části, část restituční a část transformační. Zatím co v části restituční mohu konstatovat nemalou shodu v základním přístupu k celkové filozofii, i když jsou rozdíly především co se týče na možnosti, především ekonomické možnosti našeho státu restituce realizovat. Ale bez ohledu na tyto problémy, které koneckonců nesouvisely jen s tímto zákonem, se mi zdá, že v této restituční části jsme dospěli k určité parlamentně přijatelné shodě i přes řadu pozměňovacích návrhů, kterými se dále budeme zabývat.

Druhá část je část transformační, kde byly patrně i základní rozdíly ve filozofii mezi vládním návrhem a návrhem iniciativní skupiny poslanců. Zde musím zopakovat, že vláda musela přijmout určitý princip, který vychází jak z jejího pohledu na současnou ekonomickou realitu, na zhodnocení hospodářského vývoje v zemědělství za posledních čtyřicet let, na faktickou podporu, kterou vládní návrh dostává ze zemědělství, a přijala základní filozofii, kterou mohu stručně popsat již téměř okřídleným sloganem, že družstva jsou družstvy, že jsou to legální entity a že se uznává majetek družstev jako určitý základní výchozí princip.

Znovu bych si při této příležitosti dovolil zdůraznit, co jsem řekl ve svém vystoupení předevčírem, totiž, že nebyli to vládní úředníci, ani pouze federální ministerstvo hospodářství, které zde prosazovalo určitý pohled na věc, ale že to byl názor federální vlády, která za svým návrhem stojí, za touto filosofií stojí a bere současně za ni i plnou zodpovědnost.

Stejně tak připomínám, že vláda přijímá zodpovědnost za to, že bude postupně docházet ke skutečné transformaci zemědělských družstev a k odstranění všech problémů, které zde byly tak široce a velmi správně diskutovány.

Dovolte, abych se nyní zmínil o třech základních problémech, které vidím kolem tohoto zákona. Je to oblast transformace, oblast, která souvisí s otázkou restituce národnostních menšin, a oblast oprávněných osob.

Nejožehavější otázkou je problém transformace, kde i společná zpráva zpravodajů, ze které jsme vycházeli, považuje zemědělská družstva za skutečná družstva a majetek družstev skutečně za jejich legální majetek. V souvislosti s tím vzniklo hodně problémů kolem § 15 a § 15 a) a s tím úzce souvisejícího § 14, který se zabývá náhradou za živý a mrtvý inventář, neboť to je krok, který přesahuje zákon o mimosoudních rehabilitacích.

Pokusil bych se v několika bodech rozptýlit obavy, které souvisejí s tím, že § 15 a § 15 a) představují určitý hybrid mezi dvěma variantami a že jako každý kompromis mohou ve svém důsledku spíše uškodit, než přispět. Domnívám se, že tomu tak není, domnívám se, že tak, jak jsou § 15 a 15 a ) připraveny, umožňují vstup do družstev i restituovaným vlastníkům, a to i těm, kteří nechtějí na půdě sami hospodařit.

Objevily se pochybnosti o členství těchto restituovaných vlastníků v družstvech, i o reálném vlivu na chod a hlavně efektivní transformaci zemědělských družstev. Vím, že to do základní míry souvisí s připravovanou novelou zákona o zemědělském družstevnictví č. 162/1990 Sb. V této novele, o níž se domnívám, že po ukončení hlasování o tomto zákonu budeme muset na ní ještě velmi a velmi mnoho pracovat a současně pracovat velmi rychle tak, aby během několika týdnů mohla být zařazena na program jednání tohoto Federálního shromáždění, v této novele se domnívám, že bude-li to nutné, musíme být ochotni i přijmout členství restituovaných vlastníků ze zákona, jakkoliv to může z určitých srovnání odporovat zásadám družstevnictví i třeba v dnešních ekonomikách, ale chtěl bych zdůraznit to, co zde zdůraznil již pan poslanec Lux, totiž že nežijeme ve standardních tržních ekonomikách, nežijeme z tohoto pohledu v normální společnosti, žijeme v transformačním přechodném období, které si vyžaduje i určité specifické kroky, Myslím, že novela zákona č. 162/1990 Sb., musí zajistit restituovaným vlastníkům nejen právo na členství v družstvu, ale musí jim zajistit i právo na ovlivňování chodu a efektivní transformaci činnosti družstev.

V této novele zajistíme nárok na podíl na majetku a tím i na vytvoření členského podílu. Už teď je tam zahrnuta stávající zákonná možnost vystoupení z družstva, z družstva se svým členským podílem a musím zdůraznit, že vyúčtování probíhá po roční účetní uzávěrce, to znamená v současné době vystoupení se svým členským podílem připadá v úvahu až v březnu roku 1992.

Novela zákona č. 162/1990 Sb. umožní svobodné rozhodnutí pro jakoukoliv formu podnikatelské činnosti. Jsme přesvědčeni, že toto, mimo jiné, může novela zákona č. 162/1990 Sb. zajistit a musí zajistit v návaznosti na to, jak je připraven v současné době zákon o půdě.

Chtěl bych ujistit parlament, že vláda bude sledovat záměr, aby bylo možno realizovat skutečnou transformaci zemědělských družstev, a současně bych chtěl přizvat k dopracování tohoto zákona i iniciativní skupinu poslanců kolem pana poslance Tyla tak, abychom našli záruky, že tento příslib bude skutečně realizován.

Druhou oblastí, o které bych se chtěl krátce zmínit, je otázka restituce národnostních menšin. Víte, že tento problém zde byl diskutován z mnoha hledisek, a musím říci, že i z mého osobního pohledu velká většina přednesených příspěvků v rozpravě se zakládala na určitém reálném základě. Je to však jedna z nejožehavějších otázek, jedna z nejproblematičtějších. Domnívám se, že i obecný názor naší společnosti bude hodně na tento problém roztříštěn. Vláda ještě včera se na svém zasedání tímto problémem zabývala a rozhodla se, že podpoří původní stanovisko, které bylo již ve zpravodajské zprávě obsaženo, a které je tedy, abych tak řekl, materializováno v § 4 a). Především proto, že nerozšiřuje rozhodné období, v podstatě potvrzuje stálou platnost nařízení "Zboru povereníkú č. 26 ze 4. listopadu 1948" s tím, že tato norma má stálou platnost a může se podle ní postupovat.

Vláda poměrně široce diskutovala i otázku občanů německé národnosti. Vláda považuje tento problém za mnohem komplikovanější, není zde prostor, abych o tom hovořil podrobněji, připomínám však, že pokud bychom tuto otázku šířeji zahrnuli, otevřeli bychom i takové problémy, jako že již v roce 1938 při zabrání Sudet došlo k vyhnání určité části českého i dalšího obyvatelstva z půdy a že bychom patrně otevřeli diskusi mnohem širší, která by zákonitě směřovala k dalšímu posunu rozhodného období.

Jaké by to potom mělo další precedenční i politické důsledky, to je zřejmé. Stejně bychom se také nemohli vyhnout tomu, že na jednu a tutéž půdu by mohl být dvojí, v některých případech až trojí nárok. Proto opakuji, vláda podporuje své původní stanovisko, které bylo obsaženo ve společné zprávě, tedy v § 4 a).

Třetí oblastí je oblast oprávněných osob. Zde bych se chtěl zmínit o církvi a obcích, i když se o tom zmíní i zpravodajové. Vláda se domnívá, že je nutno podpořit problém řešení církve samostatným zákonem na úrovni federace tak, jak to bylo řečeno již v předcházejících právních normách. U obcí vidím především kompetenční problém, který souvisí se zněním ústavního zákona, tak jak o tom budou informovat zpravodajové. Především z tohoto důvodu vláda podporuje původní řešení, jak bylo uvedeno ve zpravodajské z:právě.

Toto jsou, vážené poslankyně a vážení poslanci, podle mého názoru tři hlavní problémové okruhy, které před vámi stojí, abyste je rozhodli svým hlasováním. Chtěl bych vám poděkovat všem za spolupráci při práci ve všech výborech i v tomto plénu, protože rád bych zdůraznil, že tento problém je jeden z nejobtížnějších, v podstatě nemá precedens ve svém přístupu k řešení a nejlepší cestou, jak jej vyřešit nebo otevřít prostor k jeho řešení, je vzájemná spolupráce, pochopení, hledání, usilovné a pracné hledání nejen politicky přijatelného kompromisu, ale i kompromisu, který založí reálnou možnost pro rozvoj našeho zemědělství. Proto pevně věřím, že dnes k hlasování již přistoupíme, domnívám se, že všechny problémy zde byly již řečeny z řady aspektů, z řady poloh, že ve stávající skutečnosti ani vláda, ani Federální shromáždění s tímto zákonem již patrně nepostoupí kupředu při dopracování věcných problémů a proto věřím, že odpovědně a pečlivě zvážíte všechny pozměňovací návrhy a jak jsem říkal již ve svém úvodním slově, podpoříte základní logiku a základní filozofii vládního návrhu zákona o půdě, samozřejmě ve smyslu celé řady pozměňovacích návrhů, které tento zákon posouvají k lepší formě. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi ministrovi Dlouhému. Teraz prosím spoločných spravodajcov o záverečné slovo, slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov pán poslanec Lux.