Podobné stanovisko zaujali tiež ďalší
poslanci. Prikláňam sa k názoru všetkých
poslancov, ktorí považujú postup spravodajcov
za neprípustný, Pretože sa stáva nebezpečným
precedensom v tom smere, že spravodajcovia namiesto objektívnych
stanovísk z rokovaní výborov, môžu
predkladať svoje vlastné názory, prísne
vychádzajúce z ich politickej orientácie
a ďalej rôznych skupinových a politických
záujmov.
Z predložených návrhov zákona o úprave
vlastníckych vzťahov k pôde, ktoré boli
prerokované vo výboroch obidvoch snemovní,
je najlepšie vypracovaný vládny návrh
zákona, pretože najlepšie odráža
názory a mienku prevažnej väčšiny
ľudí, ktorí v poľnohospodárstve
pracujú, a nielen z neho žijú. Ani jeden z
návrhov zákona však neberie ohľad na dlhodobo
sa vyvíjajúce historické, hospodárske,
technologickotechnické, materiálne, ekologické
a sociálne odlišnosti v Českej republike a
Slovenskej republike. Uprednostňuje sa snaha o prijatie
určitého unifikovaného riešenia, ktoré
nezohľadňuje takú otázku, ako je dedičské
konanie. Na Slovensku platilo Uhorské právo, výsledkom
ktorého boli tzv. trpasličie majetky neschopné
vo väčšine prípadov uživiť svojich
vlastníkov. I keď podporujeme obnovenie výkonu
práv pozemkového vlastníctva, nesmieme zabúdať
na to, že súčasné poľnohospodárske
družstvá produkujú obživu pre občanov
obidvoch republík. Ak sa necitlivo funkčne obnovia
staré vlastnícke vzťahy, ani vláda nemá
zistené, čo to prinesie a koľko obidva národy
za to zaplatia. Prijatie takéhoto zákona by malo
vychádzať z dohody vlastníkov pôdy a
družstiev a nie z politických cieľov jednotlivých
strán.
Na záver: Nie je možné súhlasiť,
aby sa do úpravy vlastníckych vzťahov vnášali
na federálnej úrovni národné alebo
národnostné rozdiely a prístupy. Slovenské
poľnohospodárstvo má veľké odlišnosti
a o mnoho ťažšie podmienky než poľnohospodárstvo
v Čechách a na Morave. Spôsob vrátenia
a úpravy vlastníckych vzťahov k pôde
na Slovensku je obzvlášť zložitý.
Riešiť tento problém pre celú federáciu
jednotným spôsobom je nesmierne ťažké,
prakticky nemožné. Federálne zhromaždenie
by malo prijať obecný zákon o pôde, v
ktorom by boli vytýčené hlavné smery
a zásady privatizácie a transformácie v poľnohospodárskej
oblasti, prijať jasnú deliacu časovú
hranicu 25. 2. 1948, pričom problém vrátenia
pôdy a úpravy vlastníckych vzťahov k
pôde v jednotlivých regiónoch by sa zveril
republikovým národným radám.
Vážené dámy, vážení
páni, nechcem zdržovať, preto zoznam pozmeňovacích
návrhov ku spravodajskej správe, z ktorých
už väčšina dnes zaznela v pléne,
dodám spravodajcom pri opätovnom prerokovávaní
spravodajskej správy v garančných výboroch
obidvoch snemovni.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hrivíkovi. Na jeho
vystúpenie chce faktickou poznámkou reagovať
poslanec Hladík.
Poslanec SN J. Hladík: Předpokládám,
že kolega mluvil o práci zpravodajů z neznalosti
věci. Já jsem se zúčastňoval
těchto jednání. Zpráva samozřejmě
není osobním názorem reprezentantů
dvou politických stran, ale práce poměrně
široké politické reprezentace a širokého
kolektivu. Ještě jednou říkám,
že předpokládám, že mluvil opravdu
z neznalosti věci.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hladíkovi. Ďalej
sa do rozpravy prihlásil pán poslanec Ferenc Szöcs,
udeľujem mu slovo. Pripraví sa poslanec Václav
Humpál.
Poslanec SL F. Szöcs: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, novodobé hrubé majektové
krivdy mali tri etapy. Najskôr boli skonfiskované
majetky z rasových, potom národnostných a
nakoniec triednych dôvodov. Teraz pri naprávaní
krívd minulosti musíme hľadať spravodlivé
humánne riešenie. Základne ľudské
práva sú rovnako platne pre každého
občana bez rozdielu, i v prípade reštitúcii
vlastníctva.
Pri odstraňovaní krívd minulosti nemôžeme
znovu diskriminovať občanov tejto republiky. Pretože
majetkové krivdy mali svoju časovú následnosť,
časovým faktorom môžeme ich presne separovať.
Stačí povedať, že začiatok odstránenia
krívd je rok 1948, tým automaticky diskriminujeme
prenasledovaných z rasových a národnostných
dôvodov. Preto hľadajme spoločne prijateľné
riešenie, ktoré už neobnovuje staré riady,
neponižuje časť občanov, ale demonštrujú
našu úprimnú snahu zabezpečiť rovnoprávnosť
občanov bez rozdielu i v oblasti reštitúcii.
Preto podporujem návrhy, ktoré vychádzajú
z princípu rovnoprávnosti všetkých občanov,
nediskriminujú nikoho, ako nás zavdzují naše
zákony a naše medzinárodné záväzky.
S implicitnou diskrimináciou národnosti nemôžem
súhlasiť ani v rámci tohto zákona. Podporujem
návrh pána poslanca Kríža, ktorý
zmierňuje tyto krivdy. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Szcsovi. Prosím o
vystúpenie pána poslanca Humpála, pripraví
sa poslanec Tejkl.
Poslanec SN V. Humpál: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, zabývám se aktivně
tímto zákonem již několik měsíců,
zúčastnil jsem se desítek debat, jednání,
odborných schůzek zde v parlamentu i mimo něj.
Ověřoval jsem si stanovisko oficiální
i soukromé. Hovořil jsem s odborníky i běžnými
občany na venkově.
Dostal jsem jako předseda zemědělské
komise stovky dopisů a petic, a právě proto
budu velmi stručný. Mám pocit, že i
když by se zdálo, že všechny pravdy, ale
i nepravdy byly již vysloveny, je složitost této
problematiky taková, že v současné době
musíme hledat realitu s vědomím, že
nebude zcela vyhovovat všem a že v tomto zákonu
nepostihneme úplně všechny souvislosti.
Situace je podobná projednávání zákona
o mimosoudních rehabilitacích. Dochází
zde také ke střetu koncepce vládního
návrhu s iniciativou poslanců. Výsledkem
je tato zpráva zpravodajů (tisk 547), poctivá
práce široké skupiny lidí, kterou tvořili
předkladatelé z federálního ministerstva
hospodářství, z legislativy Federálního
shromáždění, zpravodajové a další
poslanci. Bez ohledu na výsledek projednávání
jim všem patří naše poděkování.
Předkládám dva pozměňovací
návrhy. V § 15 a) odstavec 1 v první větě
namísto slova "uvedené" toto znění:
"Jimiž vzniklo členství v zemědělském
družstvu podle. . ." Zdůvodňuji tuto úpravu
tím, že v tomto znění vystihuje přesněji
to, co vyplývá z předchozího §
15.
Druhý pozměňovací návrh se
týká § 18 odstavec 2 d), a sice vložit
za slovo "kulturních" slova "a sportovních".
Zdůvodňuji takto: Vsuvka znamenající
nucený pronájem sportovních zařízení
na 10 let odpovídá tomu, co jsme právě
minulý týden schválili u novely malé
restituce. Kdybychom neschválili tento pozměňovací
návrh, ohrozili bychom existenci téměř
90 % tělovýchovných zařízení
a sportovišť, viz např. dopis náměstka
ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Slovenské republiky, který jsme obdrželi 27.
3. 1991.
Váženě poslankyně, vážení
poslanci, předložený návrh je podle
mého názoru přijatelný, představuje
kompromis, kdy vládní návrh převzal
některé cenné myšlenky z návrhu
iniciativní skupiny poslanců. Kdybychom návrh
zákona jako celku nepřijali, prodloužilo by
to nejistotu v zemědělských družstvech,
umožnilo případné nežádoucí
změny a co je velmi důležité, zabrzdilo
by to privatizaci.
Uvědomme si, že desítky odvážlivců
v každém okrese, potenciálních i skutečných
soukromých podniků, čekají na tento
zákon.
Jsem zmocněn prohlásit, že poslanci občanského
hnutí podporují v tomto návrhu federální
vládu, stojí za koncepcí jejího návrhu
a jeho členové budou hlasovat pro základní
varianty v uvedeném návrhu.
Doporučuji proto hlasovat pro tento zákon ve znění
zpravodajské zprávy. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Humpálovi. Ďalej
vystúpi v rozprave pán poslanec Tejkl. Prosím,
aby sa ujal slova. Po ňom sa pripraví pani poslankyňa
Šormová.
Poslanec SL M. Tejkl: Pane předsedající,
dámy a pánové, nepředkládám
žádný pozměňovací návrh
a prosím, abyste alespoň po dobu mého vystoupení
mě nepovažovali za profesionálního lesníka,
ale za člověka, který prozatím celý
život pracoval v lese a tudíž o něm něco
málo ví.
Návrhy zákona, které zde zaznívají,
se jenom velice okrajově dotýkají problematiky
navrácení lesního půdního fondu.
Uvědomte si prosím, že nebudeme předávat
lesy jenom rozumným hospodářům, ale
budeme je předávat všem, kteří
o to budou stát nebo o to požádají.
Obávám se jedné věci. Ti hospodáři,
kteří lesy zakládali, kteří
viděli kampeličku nebo záložnu, ti již
nežijí anebo jejich slovo, které kdysi bylo
na gruntě zákonem, už zákonem není.
Pro vaši ilustraci uvedu, co se může stát.
Čtyři zkušení dřevaři
za jeden víkend jsou schopni porazit hektar lesa. Čím
kvalitnější les, tím to jde lépe
od ruky. Není problémem toto dřevo proměnit
nebo transformovat na koně, ovšem nikoliv ty koně,
které by hospodářství pomohli, ale
koně ukrytě pod kapotou osobních aut. Co
dál? Je naprosto jiná problematika než je problematika,
kterou řešíme v zemědělství.
My totiž v lese pracujeme se stoletou kulturou, někdy
i více než stoletou a každá vědomá
i nevědomá chyba se nedá během několika
měsíců opravit.
Dále upozorňuji, že takto neodborně
udělaný zásad na ploše jednoho majitele
může při prvním bouřlivém
větru způsobit řetězovou katastrofu
na majetku jeho sousedů, i když tito hospodaří
rozumně a vzorně. Pocházím ze severních
Čech a jezdím domů směrem na sever.
Pan Kakačka se tady zmínil o tom, že je vidět,
kdo ví jak daleko, u nás na severu Čech je
to bohužel jinak, my tak daleko nevidíme, protože
je takový smog, že nevidíme prakticky ani z
autobusu ven.
Chtěl bych upozornit na jednu věc. Je potřeba
vytvořit určitou pojistku, aby nemohlo dojít
k tomu, co jsem tady předestřel. Je potřeba
si uvědomit, a o to žádám vás
všechny, i prostřednictvím sdělovacích
prostředků, jaké jsou dopady na to, když
někdo udělá v tomto problému chybu.
Je sice krásné, že existují zákony,
ale ty zakročí až dodatečně,
jenomže les už se vzpamatovat nedá, ten jednou
leží a bude trvat řadu let, než nám
vznikne stejný les nový. Přimlouval bych
se za jednu věc. Je skutečně potřeba,
než vznikne v České republice a Slovenské
republice zákon o lesích, protože starému
zákonu mnoho nevěřím, ten má
totiž takové mantinely, že v rámci nich
došlo ke stavu, ve kterém dnes lesy jsou, žádám,
aby tyto pojistky vytvořeny byly. Domnívám
se, že lesy budou vráceny původním majitelům,
ale jejich mimoprodukční funkce je otázkou
nás všech. Není možné, aby jakýkoliv
zákon tyto funkce narušil. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Tejklovi. Teraz
prosím pani poslankyňu Rút Šormovú,
aby predniesla svoj príspevok do tejto rozpravy ako 41.
rečníčka.
Poslankyně SL R. Šormová: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a vážení kolegové, již
se tady několikrát mluvilo o tom, že předložený
zákon nevymezuje okruh povinných osob. Oba předchozí
restituční zákony, tedy zákon o zmírnění
následků některých majetkových
křivd a zákon o mimosoudních rehabilitacích,
takový okruh povinných osob vymezovaly a vyjímaly
z něj některé subjekty. Cizí státy,
podniky se zahraniční majetkovou účastí
a obchodní společnosti, jejichž společníky
nebo účastníky jsou výhradně
fyzické osoby.
Domnívám se, že by i v tomto zákoně
měly být tyto subjekty nějakým způsobem
vyčleněny. Dovolte mi pro ilustraci uvést
jeden konkrétní příklad. Obrátili
se na mne tři mladí lidé, kteří
se na nás všechny obrátili už při
projednáváni zákona o mimosoudních
rehabilitacích.
V srpnu loňského roku koupili od státního
statku nemovitost. Nabyli ji na základě platných
právních norem a převod nemovitostí
potvrdilo (ve smyslu zákonného opatření
předsednictva Federalního shromáždění
č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem
svěřeným státním podnikům),
tento převod tedy potvrdil i zakladatel převádějící
právnické osoby - v tomto konkrétním
případě ministerstvo zemědělství
České republiky.
Od srpna loňského roku, kdy k převodu nemovitosti
došlo, investovali noví vlastníci do zamýšleného
projektu téměř půl miliónu
korun. Sjednali si úvěr, zajišťovali projektovou
dokumentaci a stavební kapacity. Zákonné
opatření předsednictva tohoto Federálního
shromáždění jim umožnilo nemovitost
získat. Kdyby nyní i takováto právnická
osoby, která je složena výhradně z fyzických
osob, byla osobou povinnou, toto shromáždění
by rozhodlo o opětovném zániku tohoto vlastnického
práva. Investovanou částku, kterou navíc
v tomto případě nebyla nemovitost zhodnocena,
by vlastníci nedostali, dostali by zpět pouze kupní
cenu. Proto navrhuji zařadit za § 4 b) nový
§ 4 c), jehož znění by bylo totožné
se zněním § 4 odstavec 1 zákona o mimosoudních
rehabilitacích: "Povinnými osobami jsou stát
nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti
tohoto zákona věc drží, s výjimkou
a) podniků se zahraniční majetkovou účastí
a obchodních společností, jejich společníky
nebo účastníky jsou výhradně
fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí,
jde-li o věci nabyté od právnických
osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států."
Zároveň bych chtěla upozornit, že mi
jde o věcné vyřešení toho nastíněného
problému, ne o právní vymezení povinných
osob v tomto zákoně, takže jsem otevřena
případnému jinému formálnímu
řešení tohoto problému tak, aby to bylo
v souladu s dikcí tohoto zákona.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pani poslankyni Šormovej, svoj
návrh odovzdala, teraz prosím pána poslanca
Mlčáka, prosím o jeho vystúpenie v
rozprave, pripraví sa pán poslanec Jambor.
Poslanec SN J. Mlčák: Pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, já budu velmi stručný, už
toho máme všichni dost. Chtěl bych obrátit
vaši pozornost k § 6, který řeší
otázku souběhu nároků oprávněných
osob podle § 4 odstavec 4. Říká se tam,
že pokud v důsledku jednostranného aktu státu
pozbylo svého vlastnictví postupně více
oprávněných osob, náleží
to právo té z nich, která vlastnictví
pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.
Pak je poslední věta § 6, která říká:
"ostatní oprávněné osoby mají
v takovém případě právo na
převod pozemků podle § 5 odstavec 2, popřípadě
na finanční náhradu." Chtěl bych
obrátit pozornost legislativců k celému §
6, protože se domnívám, že § 6 v
podstatě neřeší a není schopen
řešit souběh nároků oprávněných
osob, protože například půda z bývalých
přídělů, která zůstala
ve vlastnictví dalších osob, se nevrací,
a to bez ohledu na to, zda byla zaplacena či nebyla zaplacena.
A dokonce její majitelé mají přednost
před původními majiteli podle § 5 odstavec
1 písm. a).
Z uvedeného je zřejmá špatná
koncepce povinné osoby, jak o tom mluvila Rút Šormová
a dokonce je zřejmá i snaha po legalizaci přerozdělovacího
aktu. Byl bych rád, kdyby se legislativci věnovali
§ 6 a domnívám se, že k částečnému
zlepšení by mohlo dojít, zasadila-li by se
za § 6 věta, že "tam, kde je majetek ve
vlastnictví přídělce, pak tento je
povinnou osobou". Ovšem osobně bych se přimlouval
za to, aby legislativci vůbec vyřešili v celém
tom návrhu otázku povinných osob. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Mlčákovi,
prosím pána poslanca Jambora, aby sa ujal slova.
Pripraví sa poslanec Anderko.
Poslanec SL A. Jambor : Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne, vážení
kolegovia. Dovoľte mi úvodom môjho vystúpenia
aspoň stručne pripomenúť niektoré
základne myšlienky a princípy Svetovej charty
pôdy FAo. Tieto by mali byť i základnými
principami nami prerokovaného zákona o úprave
vlastníckych vzťahov k pôde.
Pôda je v zmysle tejto Charty zdrojom prosperity ekonomickej
samostatnosti človeka, je zárukou jeho prežitia.
Pôda je hlavným využiteľným zdrojom
a zahŕňa okrem samotnej pôdy, vodu, rastliny
a zvieratá na jej ploche viazané. Hmotne tedy ide
o niečo veľmi cenného, a preto využívanie
pôdy nesmie spôsobovať jej degradáciu
alebo poškodzovanie úrodnosti, ohrozila by sa tým
sama existencia ľudského rodu. Okrem toho, degradácia
pôdy má priamy vplyv na poľnohospodársku
a lesnícku výrobu, znižovanie produkcie negatívne
zasahuje do celého vodného systému, môže
napríklad vyvolávať extrémne záplavy
a tým priame škody nielen na pôde, ale i na
majetku v povodí. V jej dôsledku sa zanášajú
a eutrofizujú korytá riek, nádrži, prístavov
a pláži a okolia. Degradácia pôdy takto
priamo zasahuje škodlivo životné prostredie,
ale aj priemysel a obchod, zasahuje teda všetky odvetvia
národného hospodárstva.
V dôsledku uvedeného zákona o pôde sa
stáva významným nástrojom hospodárskeho
a spoločenského života, tento nástroj
by mal byť pomocníkom pre praktické služby
užívateľov pôdy na jej zúrodnení
a efektívne hospodárenie. Zákonné
princípy by mali byť zamerané na využívanie
pôdy predovšetkým na úrovni fariem, ktoré
sú v dnešnej dobe inštitucionálne, právne
a technicky prvým predpokladom účinného
a správneho využívania pôdy. Drobenie
pôdneho fondu môže predstavovať prekážku
zdravého managementu na pôde a v oblasti ich ochranárskych
opatrení. Zákonné opatrenia o pôde
majú za úlohu predovšetkým zapojiť
ich užívateľa do programu vlády zodpovednej
za uľahčovanie využívania pôdy.
Súčasne majú záväznosť sústavné
činnosti občanov za zachovanie a zlepšenie
ochrany, výmery a produkčnosti pôdy.
Osobitný dôraz podľa FAo sa má klásť
na informovanosť občanov o potrebách a vlastnostiach
pôdy, ingerenciou vzdelávania a školením
užívateľov pôdy všetkých vekových
úrovni. Majú byť určené konkrétne
opatrenia na ochranu pôdnych zdrojov proti deštrukciám.
O osudoch pôdy za obdobie totality tu odozneli viac diskusných
príspevkov, a preto sa nebudem o tom podrobnejšie
zmieňovať. Toto obdobie je, žiaľ poznamenané
drámami a tragédiami nielen ľudských
osudov, ale aj pôdy, lesa i vody na celom území
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Preto
z ľudského a morálneho hľadiska musíme
premietať i tieto skúsenosti z minulosti do našich
návrhov alebo pozmeňovacích návrhov.
Nesmieme pripustiť, aby nové zákonné
opatrenia predstavovali nové utrpenie ľudí.
Tlač 547, správa spravodajcov Snemovne ľudu
a Snemovne národov k vládnemu návrhu zákona
o úprave vlastníckych vzťahov k pôde
(tlač 393 ), k týmto materiálom mám
tieto pripomienky, resp. pozmeňovacie návrhy: predovšetkým
jedna poznámka : lesné hospodárstvo nie je
súčasťou poľnohospodárskej výroby,
má rozdielny ekonomický a ekologický význam,
odlišný reprodukčný cyklus. Na túto
skutočnosť upozorňovali výbory Slovenskej
národnej rady, ako aj rad výborov Federálneho
zhromaždenia pri prerokovávaní tohto zákona
a odporúčali vypustiť problematiku lesnej pôdy
z tohto zákona a riešiť ju vo zvláštnom
zákone. Bohužiaľ nestalo sa tak. Preto chcem
predložiť tieto pripomienky: