Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Kromě toho v § 4 odstavec 4 před uvedením písmen doporučují vypustit slovo "právnickou". Není totiž důvod, proč by se to mělo vztahovat jen na právnické osoby.

Dále doporučují v § 4 odstavec 4 doplnit nové písmeno p) ve znění: "převzetí věci za účelem likvidace příslušníků náboženských, politických, majetkových nebo jiných skupin nebo vrstev."

Další pozměňovací návrh v § 4 odstavec 8 jednoznačně doporučují vypustit: další pozměňovací návrh se týká § 11 odstavec 1, slova "právnické osoby zřízení atd." až na konec závorky, která končí "pozemkové fondy" vypustit a nahradit slovy"Fond národního majetku Slovenské republiky a Fond národního majetku České republiky. Nedomnívám se, že by se ke každé věci a ke každé oblastí měla zřizovat nová právnická osoba.

Další pozměňovací návrh se týká § 11 odstavec 2 odkaz č. 13 doplnit: "zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákona č. 87/1991 o mimosoudních rehabilitacích, zákona č. 427/1990 Sb., o malé privatizaci ve znění pozdějších předpisů." Domnívám se, že tento předpis je neúplný.

Další pozměňovací návrh je k § 11 odstavec 3 - zcela vypustit.

Poslední pozměňovací návrh je, aby v celém zákoně slova "nemovitosti" byla nahrazena slovem "věc" a "věci". Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslanci Senjukovi, ďalej vystúpi v rozprave poslanec Filip Šedivý.

Poslanec SN F. Šedivý: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechci mluvit k celkové stavbě a formě tohoto návrhu zákona, která je podle mne minimálně sporná až nešťastná, ale přesto navrhují několik pozměňovacích návrhů.

K § 5 navrhují z odstavce 1 vyškrtnout písmena d) a f) a zařadit je do odstavce 3 téhož paragrafu, za slova "pozemek nebo jeho část", takže celkové znění je: "Pozemek nebo jeho část byla určena pro obranu státu, pozemek byl určen pro těžbu nerostů podle zvláštních předpisů, nebo se stal součástí lesního a původního fondu atd."

Tato logika vyplývá ze znění zákona a měli bychom dát na vybranou vlastníkovi, zda bude vyžadovat vydání původního majetku, ač ho třeba nebude moci využívat, nebo se rozhodne pro převod jiného majetku z vlastnictví státu.

V odstavci 2 § 5 navrhují nahradit slova "v přiměřené výměře a kvalitě" slovy "ve stejné hodnotě", protože se domnívám, že to není totéž. Pozemek v přiměřené výměře a kvalitě může mít velmi odlišné hodnoty už třeba pro přístupnost, vzdálenost od obce nebo usedlosti.

V odstavci 4 téhož pátého paragrafu navrhují nahradit slova "zásadní změnou" slovy "zásadní přestavbou". Jednak je to citace ze zákona o mimosoudních rehabilitacích a jednak je to termín, který užívají předpisy o stavebním řízení.

K § 7 odstavec 1 bych doporučoval změnit lhůtu jednoho roku na dobu tři let ode dne účinností tohoto zákona, protože se obávám, že během jednoho roku nelze dost dobře obstarat veškeré doklady a hlavně přinutit příslušné státní orgány k tomu, aby je řádně připravily.

Mám ještě jednu poznámku spíše formálního charakteru. Několikráte se v návrhu zákona odkazuje na předpisy o správním řízení např. v § 4 odstavec 2 a 3, v § 7, anebo naopak v § 13 a dalších odkaz na správní řád chybí. Chápu logiku v případech, kdy se jedná o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem - tato povinnost musí být stanovena zvláštním zákonem, jinak soud toto oprávnění nemá.

V ostatních případech prosím vážené kolegy zpravodaje, aby posoudili možnost zařadit do zákonného ustanovení, že řízení před pozemkovým úřadem se řídí právním řádem a nebo naopak se zbytečných poznámek a odkazů na správní řízení zříci, protože jsou nadbytečné. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šedivému. Slovo má pán poslanec Volenik. Pripraví sa poslanec Schneider.

Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážení kolegové poslanci. měl bych také jeden pozměňující návrh, a to ke stávajícímu § 12 zpravodajského zpracování vládního návrhu. § 12 se týká předkupního práva a umožňuje státu získat pozemek, který převedl na nějakou osobu přednostně před tím, že by vlastník pozemku mohl tento pozemek nabídnout jiné osobě než státu.

Já se domnívám, že by bylo dobré toto dispoziční omezení vlastníka půdy zlikvidovat. A pokud možno § 12 plně vypustit. Domnívám se totiž, že pokud ten nový vlastník získá pozemek od státu, tak ho získá pravděpodobně buď v dražebním řízení anebo za okolností, kdy prakticky budou mít všechny ostatní subjekty, které projeví zájem o zisk z toho pozemku, stejné podmínky ho získat. Takže by nebylo dobré do budoucna omezovat takovýmto způsobem dispoziční právo tohoto nového vlastníka. Na druhé straně jsem si ale vědom i toho, že se může stát, že například v mezní situaci nastanou takové okolnosti, že např. i stát bude mít zájem o to, v místech kde nebudou atraktivní pozemky, aby intervenoval ve prospěch potenciálních vlastníků, kteří by měli zájem o případně nabytí tohoto pozemku do svého vlastnictví. Pak by bylo dobré, subvencoval-li stát jakýmkoliv způsobem nabytí takovéto půdy do vlastnictví jiné osoby, aby měl toto předkupní právo. Navrhuji tedy, aby za prvé jako alternativa 1 byl vypuštěn § 12 v plném rozsahu a pokud tato alternativa neprojde, tak aby byl stávající text § 12 změněn a doplněn takto - ve větě prvé by se za slova "do vlastnictví jiných osob", která jsou ve druhém řádku, doplnila vložila slova"a subvencoval-li takovýto převod půdy stát, má stát po dobu pěti let předkupní právo" - dále by text zůstal nezměněn.

Domnívám se, že tato úprava by plně řešila situace, kdy stát nějakým způsobem intervenoval ve prospěch vlastníka a zachoval by státu předkupní právo k tomu pozemku a tím i přednostní dispozici, potě co by se vlastník chtěl jakýmkoliv způsobem té půdy zbavit. To je vše, děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Voleníkovi. Teraz prosím pána poslanca Schneidera, aby vystúpil v rozprave, pripraví sa pán poslanec Kakačka.

Poslanec SL J. Schneider: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Předně mi dovolte jednu malou poznámku, co se týče tématiky, o které tady mluvil poslanec Benčík a poslanec Souček.

Bylo naznačeno, že při tomto zákoně bylo mnoho kabinetního projednávání, že tento zákon nebyl projednáván demokraticky a zároveň bylo také řečeno v této rozpravě, že projednávání tohoto zákona se účastnilo mnoho příslušníků různých zájmových skupin. Domnívám se, že obviňovat parlament z kabinetního projednávání je to nejnešťastnější, protože právě parlament je místem, kde se zákony, i tento zákon, projednávají bezvýhradně formou veřejnou.

Chtěl jsem začít svůj příspěvek od lesa, a to doslova, protože se domnívám, že problematiku tohoto zákona, který se zabývá půdou, nejen zemědělskou, ale i lesní, zužujeme na problematiku družstev a půdy zemědělské. Domnívám se, že co se týká procedury, opravdu jsme tento zákon projednávali "od lesa" a tedy důkladně a k problematice lesní půdy se tedy vrátím až v závěru svého příspěvku.

Pokud jde o družstva - co je podstatou družstva? Je podstata družstev v demokratičnosti, v jejich rozhodování? Domnívám se, že podstata družstev není v demokratičností rozhodování - demokratičnost je pouze přívlastkem, dalším atributem družstva podstatou družstev je vlastnictví. Je to forma vlastnictví. Mnozí řečnící ale patrně pod tímto pojmem rozumí každý něco jiného, resp. každý rozumí jinak, jak by měla vznikat tzv. družstva vlastníků. Všichni se hlásí k tomu, že chceme družstva vlastníků a musí nám být v tomto okamžiku jasné, že družstva, která existují v naší zemi - mluvím o zemědělských družstvech - družstvy vlastníků nejsou. Už jenom z toho důvodu, že v nich budou členové bez majetkové účasti.

Dále je podkládán některým z kolegů poslanců zlý úmysl - družstva jako formu vlastnictví zrušit. Bylo tu řečeno, že nevíme, jaká forma bude nejlepší a měli bychom se tedy zdržet rozhodování o formě vlastnictví. Domnívám se, že je třeba tuto věc vyjasnit. Již jsem řekl, že družstevnictví pokládám za formu vlastnictví. Rozpor, který mezi některými z nás je, je v tom, že někteří z kolegů pokládají družstva za formu podnikání, a bez ohledu na čím vlastnictví.

Jak už jsem řekl, družstva vlastníků nemáme. Je tedy nutné družstva nějakým způsobem transformovat, a to je možné dvěma způsoby. Jedním způsobem, který bych nazval restitučním - to je takový, který družstva vlastníků vytvoří na základě původních vlastníků, jejich dědiců, vlastníků půdy a dalších majetkových vkladů, ať už je do družstva vloží kdykoliv, to jest nyní i v budoucnosti.

Druhá možnost, tu bych nazval spontánní pozemkovou reformou a nejen pozemkovou, spontánní privatizací mezi současnými členy družstev bez ohledu na to, jestli mají majetkovou účast, tak jak to umožňuje současně platný zákon o zemědělském družstevnictví č. 162/1990 Sb. Opravdu jsou před námi tyto dvě možnosti. Musíme se však pro jednu z nich rozhodnout.

Vláda dala stanovisko, že uznává legitimitu družstev. Ptám se však: Jako formy vlastnictví či jako formy podnikání? Ve zprávě zpravodajů je v části, která se úzce věnuje transformaci nebo lépe řečeno jejímu naznačení, se objevuje jakýsi hybrid, hybrid obojího pojetí. A domnívám se, že tento kompromis, nazveme-li to takto, je tím nejhorším možným, protože směšuje dvě pojetí družstva: jako formy podnikání a jako formy vlastnictví. Mohl by vést ve svých důsledcích k tomu, že by členové družstva vystupovali se svými majetkovými vklady, ať už jakýmkoli způsobem určenými, a vedlo by to k odlivu kapitálu ze zemědělství. Tento kompromis není uspokojující - zdá se - pro nikoho. Aspoň jsem nezaslechl jediného řečníka v této rozpravě, který by jej podporoval. Pokud platí to, že pohled na družstevnictví jako formu vlastnictví je pohled krajně pravicový a pohled na družstevnictví jako formu podnikání je krajně levicový, ptám se, proč nám s údajným kompromisem nepomohli zde přítomní centristé. Byli bychom jim jistě velice vděční. Osobně se domnívám, že kompromis možný není. Tolik obecně k tolik diskutované tématice družstev.

A nyní mi dovolte, abych se zabýval několika pozměňovacími návrhy, které chci předložit. První z nich se týká náhrad, náhrad o nichž hovoří § 8, 8 a) a 9 a) které se zmiňují i v § 14. Rád bych srovnal formu náhrad, kterou nám navrhuje předložená zpráva zpravodajů (tisk 547) a formu náhrad, restitučních náhrad taktéž, které jsme schválili v zákoně o mimosoudních rehabilitacích. V původním vládním návrhu se hovořilo o finanční náhradě, o částce 30 000 Kčs v hotovosti a o cenných papírech ve formě státních dluhopisů. Tuto formu jsme již při zákoně o mimosoudních rehabilitacích odmítli, protože jí právem pokládáme za inflační stimul. Proto se ve zpravodajské zprávě objevilo nové pojetí, které státní dluhopisy vylučuje, a jsou to tedy jiné cenné papíry, které nemají povahu státního dluhopisu, přesně tak jako v zákoně o mimosoudních rehabilitacích. To by bylo v pořádku za dvou předpokladů.

Za prvé, že bychom v tomto zákoně jednali vždy tak, jako u zákona o mimosoudních rehabilitacích, o majetku státu. Již kolega Novosád upozornil na to, že pokud jde o privatizaci, resp. restituci z majetku státních statků, kterážto by byla možná na základě privatizačního zákona a zákona o mimosoudních rehabilitacích, pokud do něj zabudujeme odkazy na tento zákon o půdě. Znamenalo by to, že tedy ti, kterým z nějakých důvodů nebude moci být by dán v naturální podobě majetek, dostanou náhradu ve formě majetkové účasti na privatizovaných státních statcích, po těch úpravách, o kterých hovořil kolega Novosád.

Znamená to ovšem také, a dostávám se tedy k té druhé podmínce, že ti, kteří budou mít to neštěstí a jejich majetek je ve vlastnictví družstev, a uznáme-li, že družstva jsou družstvy, podle tohoto pojetí dostanou náhradu ve zcela jiné podobě, a to ve formě finanční - 30 000 Kčs a ve formě cenných papírů, které nemají povahu státního dluhopisu. Můžeme si klást otázku, jaké to mohou být. Pokud je bude vydávat stát, tak to budou majetkové účasti na státních podnicích, pravděpodobně ne v zemědělství, i když možná ano, na těch státních statcích, ale jaká může být povaha těchto cenných papírů?

Pokud by tyto cenné papíry, tyto náhrady vydávaly povinně osoby, to jest i zemědělská družstva, dalo by se uvažovat o formě např. družstevních obligací, i když nejlepší formou by byly patrně vázané vklady, které by umožňovaly restituovaným, pokud o to projeví zájem, dobrý základ pro započetí podnikání. K těmto paragrafům týkajícím se náhrady, to znamená k § 8, 8 a) a 9, není možné v koncepci tohoto zákona podat uspokojivé pozměňovací návrhy, které by v tomto duchu, jak jsem o tom hovořil, problematiku náhrad formou majetkových účastí vyřešily. Dovolím si přesto drobné úpravy.

Doporučuji v § 8 odstavec 2 a odstavec 3 vypustit slova "určená ke dni účinnosti tohoto zákona" s odkazem na to, že to řeší odstavec 5 a v odstavci 5 doporučuji slova "účinnosti tohoto zákona" nahradit slovy "podání žádosti". Jde o to, že pokud se přikloníme k prodloužení lhůty k podání žádosti o restituci na tři roky, bude to dosti dlouhá doba a při současné a očekávané inflaci by bylo žádoucí, aby ti, kteří budou dostávat náhradu v tomto roce ji dostávali v reálné hodnotě, zrovna tak jako ti, kteří dostanou náhradu za dva až tři roky.

Dále upozorňuji na odstavec 6, kde se řeší problematika přídělových cen zaplacených za pozemky přidělené podle pozemkových reforem. Upozorňuji na to, že ne všechny přídělové ceny byly splaceny a mohlo by se tedy stát, že někteří z přidělenců by dostali přídělové ceny, které sami nezaplatili. Čili doporučuji před slova "přídělové ceny" slovo "uhrazené přídělově ceny".

Dále mi dovolte, abych obrátil pozornost k § 11. Už tady zazněl návrh, aby právnickými osobami, které budou spravovat majetek ve vlastnictví státu, byly fondy národního majetku. Já se přikláním k tomuto návrhu z toho důvodu, že se domnívám, že pozemkový fond, tak jak se tady používá tento termín nebo Fond národního jmění, majetku by měl mít pouze transformační funkci a nikoli funkci trvalou. To znamená, měli bychom omezit to, aby tento fond disponoval s majetkem, který zůstane vždy ve vlastnictví státu. A tento majetek je definován nejen ústavou, ale i jinými zákony. Proto doporučuji, aby písmena b), c), d) § II odstavec l byla nahrazena jedním písmenem b), které by znělo:

Za a)". . .tedy s výjimkou pozemků" a za b) "které podle ústavních a zvláštních zákonů mohou být jen ve vlastnictví státu". Připomínám, že toto je analogické znění, které jsme přijali v zákoně o velké privatizaci. V případě, že by tento návrh nebyl přijat, doporučuji jako variantu do § 1, kde se definuje předmět úpravy, vyloučit v odstavci 4 tohoto zákona tyto pozemky "ústavou a jinými zákony vyhrazené do vlastnictví státu" touto formulaci. § 1 odstavec 4 by zněl: "Tento zákon se nevztahuje na majetek, který podle ústavních nebo zvláštních zákonů může být jen ve vlastnictví státu."