Pamatuji si, že jsme nedávno obdrželi prognózu
našeho zemědělství. Jak jsem se na to
díval, byla sestavována na stávající
podmínky. Abychom správně mohli rozhodnout,
co bude dál, potřebujeme vědět, jak
to bude provedeno. Proto bych zde oprávněně
kritizoval i naše výzkumné ústavy zemědělství
- všichni víte kolik jich je - ale i naše ministerstva,
která podle mého názoru čekají
a chtějí, abychom my rozhodli, aby potom mohla stát
vzadu a říkat: vy jste rozhodli a mohla nás
kritizovat. Popularita tohoto sboru musí potom klesat,
protože rozhoduje o záležitostech, které
jsou skutečně někdy málo populární.
V tomto plénu je skutečně podle knihy, kterou
jsme dostali, skutečných zemědělců
asi 17. Většina poslanců je potom bombardována
různými návrhy zákonů o půdě,
a to ze strany různých zainteresovaných skupin
nebo jednotlivců formou petic, dopisů, shromáždění
a nakonec je v závěru toto: když to nějak
musí dopadnout, ať o tom rozhodne parlament.
Nemohu se zbavit dojmu, že to je proto, aby nás mohli
kritizovat, že jsme to rozhodli my a ne oni, kteří
by nám měli včas připravit všechny
podklady, které jsou k tomu nutné.
Problém poslanců zemědělců
- berte to jako můj názor - je v tom, že nemáme
skutečně od koho opisovat: když jsme slyšeli
plejádu všech možných návrhů,
já osobně mám v hlavě zmatek a budu
se těžko rozhodovat k jednotlivým paragrafům,
které jsou zde dány. Jednotlivci i skupiny podléhají
vlivům svých politických přátel,
svých jednotlivých skupin a podle toho bude asi
vypadat i hlasování. V žádném
případě neobviňuji poslance z lehkomyslností
a z nízké kvalifikace, ale jedná se o zákon,
který je velmi závažný, protože
se jedná o fungující zásobování
obyvatelstva. Proto by bylo dobré vycházet z kvalifikovaných
odhadů potřeb státu. Vrátím
se k tomu trochu zpětně.
Teď řešíme, jak budeme transformovat,
ale měli bychom se také zaměřit na
to, co potřebuje tento stát, aby měl dostatek
výživy a pomohli jsme i po této stránce.
To je moje připomínka.
Nemůže být pochyb o tom, že chceme být
právním státem, a jsme proto povinní
v pravé řadě respektovat vlastnictví
občanů. To považují za jednu z nejdůležitějších
věci, která tu je. Odčinit křivdy
s chladnou hlavou a ne s nějakými emocemi a s říkáním,
že teď by to mělo být tak, a zítra
zase jinak.
Předložené návrhy zákonů
se podle mého názoru nevyřeší
najednou. Z dostupných materiálů vím,
že když se tvořil zákon v první
republice, tak za jeden rok jich bylo šest. Myslím,
že to bylo velmi moudré, že se nerozhodli najednou,
protože si byli vědomi toho, že život si
asi postupně vynutí další novely a doplňky.
Můj názor je asi takový, zda-li bychom se
neměli zaměřit při sestavě
tohoto zákona na jeho znění, které
by bylo předloženo, ale v otázce transformace
družstev, kterou považují za prvořadou,
abychom se věnovali urychlené novelizaci zákona
162 o zemědělském družstevnictví.
Až začneme všechno dávat dohromady, tak
se podle mého soudu z toho budeme těžko během
těchto dnů vymotávat.
V roce 1949 bylo v Československu podle odhadu asi 1 a
půl miliónu hospodářství -
to je asi zhruba stejný počet vlastníků
- dále odhad ukazuje, že nyní v zemědělských
družstvech je pouze 20 - 30 % vlastníků, kteří
tam hospodaří. Ostatní, to je 70 - 80 % budou
ti, kteří sice na vesnici žijí nebo
žijí ve městech, ale mají právo
na svojí půdu. Nastane zde problém - již
tady o tom hovořil některý z poslanců
- že se vytvoří celý systém nájmů,
že bude tzv. systém pachtů. Mám dojem,
že se tím nestane to, co bychom potřebovali,
aby byl vztah k půdě, aby ten, který má
půdu, se skutečně o ní staral od a
až do z.
Jeden z předložených návrhů se
také domnívá, že bude velký hlad
po půdě. Myslím, že se momentálně
jedná o to, abych měl vlastnictví a pak s
hlavou vztyčenou, že jsem vlastník a že
jsem to dostal zpátky, půjdu do tržního
hospodářství. Mám ale dojem, že
zanedlouho po vyjasnění všech daňových
podmínek, které u nás jsou a po vyjasnění
všech dalších podmínek, které budou
muset být pro zemědělce tvořeny, nadšení
z toho být vlastníkem asi brzy pomine.
Náš stát potřebuje stálou funkci zemědělství, která zajistí dost jídla ve výborně kvalitě. To je asi hlavní věc, která by nás k tomu měla vést. Proto si pozornost zaslouží hlavně ti, kteří na půdě budou hospodařit.
Vytvořit podmínky znamená nejen všechny
proklamace, o kterých jsme zde slyšeli, ale především
rychlá opatření. Podle mého názoru
jsou to tato opatření:
Zajistit zákonnou právní ochranu, na čemž
nyní pracujeme. Zajistit vyjasnění vstupů
do zemědělství. Tam nám musí
pomoci trh. Stroje kupujeme za trojnásobné ceny,
jak má soukromník potom podnikat? Musíme
zvýhodnit soukromníkům nákup živého
a mrtvého inventáře. Zajistit snížení
nákladů na obnovu, a to formou úvěrů.
O tom jsme toho tady mnoho neslyšeli, jaké dáme
úvěry soukromníkům, aby mohli svoje
hospodářství rozvinout. Dále je to
zajištění jistoty ve výkupních
cenách, aby se soukromými zemědělci
nemanipuloval monopol, musí nastoupit funkce konkurence.
Je třeba podpořit mladé zemědělce
formou zemědělského školství,
které za první republiky bývalo. V tomto
směru dát subvence, aby mladí měli
zájem o podnikání.
Zemědělské bankovnictví a peněžnictví,
forma úvěru, zatím také jsme tady
o tom nemluvili, co bude a jaké úvěry budou
pro soukromníky. Prostě stanovit spoustu podpůrných
a prováděcích podmínek, a potom by
se nám daleko lépe rozhodovalo o celém zákonu.
Já si ale myslím, že tady hraje velmi špatnou
úlohu ministerstvo zemědělství a všechny
ty vědecké ústavy. Místo aby nám
vyšly na pomoc, můj subjektivní názor
je, že vyčkávají, jak my se tady pohádáme,
co uděláme, aby potom nás mohly kritizovat.
Nezlobte se, že to říkám takto, ale
ten dojem to na mne činí, až na výjimky,
skutečně ministerstva neplní to, co by měly,
aby byly soukromníkům i transformaci družstev
nápomocny.
Ještě jednu věc k tomu. Viděl jsem i
na zasedání zemědělské komise
našeho parlamentu spoustu návštěvníků,
jak přicházejí s peticemi, různými
proklamacemi, i zástupci ministerstva zemědělství
se hlásí s proklamacemi, ale zatím jsou to
jenom slova, protože to je dnes moderní se hlásit
k těmto proklamacím, ukazuje to tzv. kladný
postoj, ale to už tady bylo, tyto kladné postoje,
ke kterým jsme se přihlašovali.
Zemědělská družstva musí být
transformována, to je nám všem, doufám,
jasně, ale myslím si, že to nevytvoříme
tímto zákonem, že bychom si měli dát
možnost, abychom i nadále postupovali, abychom například
v té "stošedesátdvojce" našli
řešení, jak transformaci provést. Já
sám jsem pro vládní návrh, který
byl předložen. Jsem pro něj proto, že
předpokládám, že vláda ho sestavovala
s tím, že ví, jaká je potřeba
našeho státu v zajištění výživy.
Je k tomu potřeba ale dát jednu zásadní
připomínku - v nejbližší době
dát cely tento rozbor o družstevnictví atd.,
aby byl předložen včas parlamentu, abychom
my se mohli rozhodnout, potom by to bylo i kvalifikované
rozhodování. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Součkovi, s faktickou poznamkou sa prihlásil pán poslanec Zavřel, dávam mu slovo.
Poslanec SL M. Zavřel: Pan kolega Huml, jak bylo vidět,
má skutečně dobrý smysl pro humor,
dokázal to v závěru expozé s tím
velikonočním vajíčkem, ale on opomněl
říci, když říkal, že tento
chlapec to vajíčko donesl, že ho donesl z města,
on je nedonesl z vesnice. A to jeho spojení s vesnicí
bylo trochu nešťastně, že v zemědělských
družstvech chovají družstevníci slepice,
které byly vyšlechtěny, aby snášely
vejce s tímto zdobením, tak mám strach a
bojím se o zemědělce, když o jejich
zákonech bude rozhodovat člověk s takovýmito
znalostmi. (Smích v sále, potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Zavřelovi,
ako tridsiaty vystúpi v rozplave pán poslanec Jozef
Plocha, prosím, aby sa ujal slova.
Okrem neho je ešte prihlásených 9 poslancov
do rozpravy, písomne prihlásených. V prípade,
že by zostal tento stav, je reálne možné,
aby sme zhruba do 17.30 hodín skončili rozpravu
a potom by sme našu schôdzu prerušili a prosil
by som ústavnoprávne výbory, samozrejme za
tohto predpokladu, aby ešte dnes večer prerokovali
tieto pozmeňovacie návrhy, aby sme zajtra o deviatej
mohli pristúpiť k hlasovaniu o nich a potom samozrejme
o celom návrhu zákona. Prosím, slovo má
pán poslanec Zlocha.
Poslanec SN J. Zlocha: Vážený pán predsedajúci,
vážené pani poslankyne, vážení
páni poslanci. Myslím si, že príslovie
o zdravom selskom rozume nevzniklo náhodou. Vyplynulo zrejme
z nahromadených a postupne odovzdávaných
poznatkov z generácie na generáciu o tom, ako je
možné pôdu využívať ku svojmu
prospechu v súlade so zákonmi prírody.
Po prvýkrát sme tento zdravý selský
rozum obišli pri zakladaní poľnohospodárskych
družstiev, keď poľnohospodárom bola vzatá
životná istota, ktorú pre nich predstavovala
pôda, bez ohľadu na to, či išlo o veľké
lány alebo malá polička.
Nútili sme ich ísť do niečoho, o čom
nemali žiadne predstavy a čomu nedôverovali.
Zlé bolo i to, že o "výhodách"
toho spoločného hospodárenia ich presvedčili
ľudia z miest a z tovární, ktorí o práci
v poľnohospodárstve častokrát nemali
ani poňatia. Bolo zrejme šťastím v nešťastí,
že roľníči postupne zaujímali miesta,
ktoré im právom patrili a že poľnohospodársku
výrobu dostali na pomerne dobrú úroveň.
Bol by som veľmi nerád, keby sme pri prijímaní
návrhu zákona o úprave vlastníckych
vzťahov k pôde na zdravý selský rozum
znovu zabudli.
Všetci sa tu asi zhodneme na tom podstatnom, čo prerokovávaný
návrh zákona rieši, že vrátenie
pôdy pôvodným vlastníkom, ktorá
im bola neprávom odňatá, je krokom správnym
a je spravodlivé, keď vlastníci budú
môcť vo svoj prospech využívať i produkty,
ktoré na svojej pôde vypestujú. Bolo by však
veľmi zlé, keby sme poľnohospodárov opäť
k niečomu nútili. Necháme to radšej
na nich, nech sa sami rozhodnú, ako budú s navrátenou
pôdou nakladať. Keď chcú sami obrábať,
nech ju obrábajú, keď chcú pôdu
prenajať, nech ju prenajmú, keď chcú pôdu
predať, nech ju predajú. Mnoho nádejných
vlastníkov pôdy, podľa poznatkov, ktoré
som získal v našom rožňavskom okrese,
bude mať záujem o časť pôdy, na
ktorej chce pestovať produkty pre vlastnú potrebu.
Podstatnú časť pôdy chcú ponechať
naďalej v družstvách alebo ju prenajímať
iným záujemcom o súkromné hospodárenie.
Proces navrátenia pôdy pôvodným vlastníkom
a obnovenie súkromnej poľnohospodárskej výroby
s najväčšou pravdepodobnosťou nebude procesom
krátkodobým, ale ani procesom bezbolestným.
Už teraz pri vybavovaní dokladov o vlastníctve
pôdy na notárstvach to trvá niekoľko
mesiacov. Neviem si dosť dobre predstaviť, ako dlho
bude trvať vymeriavanie hraníc parciel, keď väčšina
bývalých vlastníkov to bude chcieť v
katastre obcí, v ktorých mali svoje poľa. Pri
súčasnej kapacite okresných stredisiek geodézie
to môže trvať niekoľko rokov. A to ešte
ani nehovorím o množstve súdnych sporov v záujme
dokazovania podielov na pôde pomerne rozvetvených
rodín. Osobitne na Slovensku to bude komplikované,
pretože v dôsledku tzv. "uhorského obyčajového
práva" je snáď na každej malej parcele
zapísaný väčší počet
podielnikov. Mám obavy, že keď nám pôjde
o možnosť získať nejaký majetok,
zabudneme na naše holubičie slovanské povahy.
Komplikácie určite vyvolá i evidencia vlastníctva
pozemkov, ktorá v posledných desaťročiach
bola skôr zlá než dobrá. Vzhľadom
na to odporúčam, aby v § 7 (tlač 547)
bol opravený termín na uplatnenie práva na
prevod vlastníctva na 3 roky, tak ako je to uvedené
v pôvodnom návrhu zákona v tlači 393.
V masovokomunikačných prostriedkoch nám bolo
vytýkané, že tento návrh zákona
mal byť už dávno schválený. Pripúšťam,
že mohol, ale zdá sa mi, že hroziaca katastrofa
v dôsledku neobrobených poli sa nebude konať,
a že i teraz v tejto zložitej situácii sa opäť
uplatnil už konštatovaný zdravý rozum
poľnohospodárov. Presvedčil som sa o tom i
včera pri ceste z Rožňavy do Košíc,
keď som videl, že poľnohospodári na jeseň
nazaháľali a nezaháľajú ani teraz.
Ozimy sa už zelenajú a jarné práce prebiehajú
tak, ako v iných rokoch. I my by sme mali nájsť
v sebe trochu zdravého selského rozumu a schváliť
taký návrh zákona, ktorý bude väčšine
roľníkov vyhovovať. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Zlochovi, teraz
v rozprave vystúpi pán poslanec Senjuk Rostislav,
po ňom sa pripraví pán poslanec Šedivý.
Slovo má poslanec Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, na rozdíl od svého
zvyku bych se chtěl v první fázi zmínit
o některých názorech a návrzích,
které tu padly. Chtěl bych poděkovat komunistickým
poslancům a vítám jejich snahu o vytvoření
právního státu. Chtěl bych ovšem
na okraj upozornit, že následky stejné snahy
po uplynulých 42 let se snažíme právě
některými těmito zákony nahradit a
napravit.
Původně jsem měl v úmyslu podporovat
vládní návrh zákona. Ovšem zarazila
mě jedna věc, že opoziční poslanec
podporuje některé dikce vládního zákona.
v případě britského parlamentu by
si tento poslanec zasloužil pískot a výkřiky
"Fuj! ! ! " z řad svých kolegů
straníků. Pokud se tak nestane, je důvod
přemýšlet o tom, zda vládnoucí
strana neponechala v návrhu zákona některé
chyby, které vyhovují opozici. (Potlesk.)
Další věcí, která tu byla zmíněna,
je, že tento zákon byl stavěn na základě
lepší komunikace mezi širšími lidovými
vrstvami a parlamentem. Já samozřejmě nechci
žádným způsobem zpochybňovat
toto tvrzení, nicméně jsem hovořil
s jedním prostým zemědělcem, který
právě svým zemitým způsobem
vyjádřil jednoznačně názor
na tuto diskusi. Prohlásil, že on bohužel nemá
čas jezdit kecat do Prahy, protože na rozdíl
od pánů, kteří tam jezdí, on
musí orat a sít. Padla tady další připomínka,
že by bylo nejlépe, abychom nechali zemědělce
sami, aby se rozhodli o transformaci svého majetku. Ponecháme-li
stranou, že majetek zemědělských družstev
se skládá ze tří věci, z majetku,
který jim připadl na základě ukradení
státem, na základě státních
dotaci a zbytek vytvořili vlastní prací,
uvedu jeden jediný případ, jakým způsobem
na základě nových stanov se budou rozdělovat
podíly v západočeském okresu v zemědělských
družstvech. Cituji: "Zjištěný fond
členských podílů se rozdělí.
20 % na obhospodařovanou družstevní půdu
a 80 % na pracovní účast členů".
Znovu se setkáváme se zajímavým teorémem,
že práce přivlastňuje kapitál.
Jestliže tuto filozofii přijmeme, rád se zúčastním
zajisté vtipné a humorné novely trestního
zákona, protože pak by se veškeré trestní
činy změnily k nepoznání, jestliže
práce přivlastňuje kapitál.
A teď k vlastním pozměňovacím návrhům. Není jich mnoho, je jich 12 k jednotlivým paragrafům. Třináctý se pak týká celého pozměňovacího zákona.
První pozměňovací návrh se
možná bude zdát kosmetickou úpravou,
ale týká se § 4 odstavec 1, kde navrhují
místo slov "a jehož" slovo "pokud".
Možná se vám bude zdát, že slova
"a jehož" jsou vztažena k oprávněné
osobě, je možný i druhý výklad,
a to je časový, a je možný mylný
výklad, časově vztáhnout výklad
tohoto paragrafu k době odnětí věci.
Další pozměňovací návrh
se týká opět § 4 odstavec 1, a to za
slovy "na jiné" vypustit slovo "právnické".
Další pozměňovací návrh
je k § 4 odstavec 1, nahradit slova "do 1. ledna 1990
způsobem uvedeným v odstavci 4" slovy "na
základě aktů a úkonů uvedených
v odstavci 4".
Další pozměňovací návrh
se týká připojení alternativy 2 k
alternativě 1, které podporuji, a to ještě
s rozšířením - za větu uvedenou
v alternativě 2 doplnit větu "a dále
právnické osoby složené výhradně
z fyzických osob". Chtěl bych upozornit, že
situace v zemědělství pro roce 1948 a vůbec
v rámci znárodňování byla poněkud
jiná, než kterou jsme projednávali při
zákoně o mimosoudních rehabilitacích,
a domnívám se, že tato dikce má zde
své jednoznačně opodstatnění.
Další pozměňovací návrh
je k § 4 odstavec 4 pism. f), a to vypustit slova "uzavřená
dárcem v tísni". Domnívám se,
že tady se nejedná o shodný režim se zákonem
o mimosoudních rehabilitacích, protože veškeré
ekonomické podmínky, které byly dány
pro zemědělství po roce 1948, byly jednoznačně
zaměřeny na likvidaci soukromého zemědělského
vlastnictví a není tedy vůbec důvod
prokazovat jakoukoliv tíseň.
Totéž se odráží v dalším
pozměňovacím návrhu k § 4, odstavec
4 pism. i), vypustit slova"v tísni", totéž
v písm. j).