Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V úvodu chci zdůraznit, že plně podporujeme obnovu vlastnických práv k zemědělské půdě a s ní spojenému majetku, jakož i nápravu a zmírnění spáchaných křivd. Na druhé straně však nechceme dát neuváženým rozhodnutím možnost vzniku křivd nových, zejména pak prostřednictvím nějakých mechanicky pojatých administrativně direktivních nařízení, jak se to dělo v nedávně minulosti.

Ve shodě s našimi voliči, zejména s těmi z venkova, jsme přesvědčení, že neuvážená likvidace zemědělských družstev by přestavovala vážnou chybu ve stávající etapě hospodářství a mohla by mít za následek nedozírné škody v zabezpečování našeho trhu zemědělskými produkty.

Také však víme, že je třeba z gruntu změnit většinu dosavadních zemědělských družstev v moderní fungující a prosperující ekonomické subjekty, plně respektující vlastnická práva svých členů za předpokladu, že však o otázkách postupu a formách přeměn budou zásadně rozhodovat sami členové družstva. Kvalitativně nové zemědělskoekonomické subjekty budou dobrovolným sdružením členů, jejichž základem se stanou členské podíly tvořené v závislostí na vkladech půdy a majetku, vynaložené práci a přímé majetkové účasti. Tato družstva se pak zbaví neblahého dědictví kolektivní zodpovědností a odcizení lidi od majetku podniku, které vedou k hospodářské stagnaci, devastaci půdy, budov a samotně krajiny.

Odpovídající místo v našem hospodářství však budou a musí mít i soukromnici. Z tohoto hlediska je nezbytné zrovnoprávnění samostatného podnikání v zemědělství s ostatními podnikatelskými subjekty, které přirozeně podporujeme. Na tomto místě musí vláda České a Slovenské Federativní Republiky a obě národní vlády zajistit realizaci systémů subvenčních opatření vzhledem k samostatně hospodařícím zemědělcům, nechce-li z nich mít pouhé pionýry prostého naturálního hospodaření.

Důležitým předpokladem širšího uplatnění samostatného rolníka je pak možnost získání cenově dostupné a vyhovující zemědělské techniky a technologie. Znamená to mimo jiné například zabezpečení výroby a zejména pak dovozu strojů a zařízení vhodných pro samostatně hospodařící zemědělce, jakož i zprostředkování nezbytných zkušeností a objektivních informaci ze zemědělské problematiky vyspělých zemi světa.

Teprve na základě zabezpečení těchto podmínek budou moci soukromě hospodařící rolníci dosáhnout takových výsledků ve výrobě, aby se v co nejkratší době stali konkurenceschopní i zemědělským družstvům a přeměnili venkov do podoby odpovídající parametrům vyspělých evropských zemi. Tato přeměna přinese i své ovoce ve struktuře změn zaměstnaností a sociálního rozvrstvení venkovského obyvatelstva.

Z dosavadního vývoje je však zřejmé, že i při podpoře vytváření soukromých či privatizovaných potravinářských podniků i z prostředků státního rozpočtu, není možné v současně době ani v příštích několika letech předpokládat, že by tyto soukromé podniky byly schopny v plné míře nahradit současná družstva a ostatní zemědělské výrobní organizace v zabezpečení potřebného množství zemědělských či potravinářských produktů. Navíc při současně téměř naprosté neexistenci zásadní dotační politiky v zemědělství dochází a je zřejmé, že bude i v budoucnu dále docházet k poklesu zemědělské a následně i potravinářské produkce.

Z výše uvedených skutečností, potvrzených i stanovisky našich voličů a zemědělců, budeme při hlasování podporovat vládní návrh zákona. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Vysloužilovi. Ďalej bude hovoriť pani poslankyňa Buřivalová, pripraví sa pak poslanec Benčík. Rozpravu prerušíme vo 12.30 hodín, kedy bude hodinová prestávka na obed.

Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, navazují na předsedu našeho Klubu už k vlastnímu zákonu.

Předložená zpráva zpravodajů spolu s předloženými návrhy zákonů o úpravě vlastnických vztahů k půdě, vytvořily prostor pro široký záběr uvažování o možných variantách řešení daných společenských vztahů. Po důkladném posouzení všech materiálů dospíváme k návrhu, že jako nejoptimálnější se jeví vzít za základ budoucí právní úpravy vládní návrh zákona v podobě předložené zpravodaji.

Současně je třeba připomenout, že proces dotváření vládního návrhu nebyl nijak jednoduchý, což nakonec vyplynulo i z vystoupení ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého. Je všeobecně známo, že nebýt iniciativní skupiny poslanců, soustředěných kolem poslance Tyla, kteří vypracovali svůj iniciativní návrh zákona, nedoznal by vládní návrh některých změn. Podíl na dopracování vládního návrhu zákona mají i jednotlivé výbory. Nicméně je zřejmé, že nebýt iniciativního návrhu poslance Tyla, nebylo by kolem zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě tolik potřebné diskuse a třídění názorů. Přesto, že bylo ve vystoupení ministra Dlouhého avizováno, že byla snaha doladit zákon se zákony o mimosoudních rehabilitacích, resp. dalšími restitučními zákony, má předloha zpracovaná pro společné jednání sněmoven Federálního shromáždění v tomto směru řadu nedostatků. Zejména problematický je už sám název zákona, dále je nedostatečně vymezen v § 1 rozsah působností zákona. Obě tyto otázky však představují základní charakteristiku všech následujících ustanovení zákona a je jim proto třeba věnovat pozornost; v podobě jako jsou, § 1 nedoporučujeme schválit.

Za další velmi nedostatečně propracovanou pasáž vládního zákona je třeba označit ustanovení § 4 b) a následující, týkající se procesu vydání půdy a jiného majetku podle tohoto zákona. V těchto ustanoveních je řada věcných i legislativně technických nedotaženosti, které jsou způsobeny atypickou konstrukci. V otázce oprávněných osob doporučujeme setrvat u fyzických osob, státních občanů s trvalým pobytem na území České a Slovenské Federativní Republiky. Ve vztahu k ustanovením, která se dotýkají vztahu vlastníků půdy a členů zemědělských družstev, považujeme za nutné zdůraznit, že je hrubou chybou v plánu legislativních prací, že spolu se zákonem o úpravě vlastnických vztahů k půdě není poslancům předkládán návrh novely zákona o zemědělském družstevnictví. Je všeobecně známo, že spolu úzce souvisí, vedou se několik měsíců teoretické diskuse o tom, zda je na místě - viz návrh"3T" - zákonem o půdě zasahovat do problematiky zemědělského družstevnictví. O potřebě novelizovat zákon č. 162/1990 Sb., se hovoří od léta 1990, nicméně i při schválení legislativních prací na rok 1991 byl zahrnut do programu na červenec 1991.

Řešení je to vskutku zcela nepochopitelné, je přece evidentní, že zákon o zemědělském družstevnictví č. 162/1990 Sb., i ve znění své budoucí novely, je v našem právním řádu zákon pouze přechodový, který bude zrušen obchodním zákoníkem, neboť režim družstev, a to zcela správné, bude jednotný, nerozlišující mezi jednotlivými odvětvími družstevnictví. Tato specifika lze vyjádřit prostřednictvím ekonomických nástrojů, případně v systému prováděcích, resp. ještě lépe družstevních, předpisů. Je proto na místě, i když věcně a legislativně to není čisté, že se v návrhu zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě objevila rámcová ustanovení o vztahu vlastníka k půdě, nečlenů a družstev, ale i o členských podílech a o prodloužení lhůty pro vypracování stanov družstev. To vše mohla vyřešit přímo novela zákona o zemědělském družstevnictví.

Není-li k dispozici, je třeba v zájmu jak vlastníků půdy, tak i ale samotných zemědělských družstev toto řešení akceptovat. Vzhledem k tomu, že návrh zákona neřeší pouze klasickou restituci, ale i oblast narovnání vlastnických a užívacích vztahů podle zvláštních předpisů, zejména družstevní užívání, užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, a tyto instituty byly již dotčeny zákonem č. 162/1990 Sb., zejména § 50 odstavec 2, 4, 5 a zákonem č. 114/1990 Sb., a tato ustanovení jsou v § 23 návrhu zákona rušena, je nutné zvážit zařazení přechodného ustanovení, které vyřeší, jak na tyto vztahy, vzniklé podle zrušovacích předpisů nahlížet po účinností zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě. Řada případů není dořešena, jsou v běhu, řeší se soudní cestou, a je proto nutně dát jasnou odpověď příslušným orgánům, jak v těchto případech postupovat.

Hovořila jsem ve svém úvodu děle proto, že bych chtěla vás, paní kolegyně a páni kolegové, přesvědčit o hlasování za pozměňovací návrhy, které nyní předložím, protože jsem přesvědčena, že budou ve prospěch zákona samotného.

Tak k samotnému návrhu zákona: zpráva zpravodaje říká, zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Pozměňovací návrh: "Zákon ze dne... 1991 o zmírnění následků některých majetkových křivd a úpravě vlastnických a užívacích vztahů k půdě a jinému majetku v zemědělství, lesním a vodním hospodářství."

Odůvodnění pozměňovacího návrhu: Navrhovaný název zákona podle zprávy zpravodajů nevystihuje obsah předloženého návrhu zákona. Z názvu musí být zřejmé, že jde především o jeden z řady restitučních zákonů, a to na určitém specifickém úseku společenských vztahů - zemědělství, lesní a vodní hospodářství - viz konec pozměňovacího návrhu, který je ovšem společný i pro další ustanovení zákona, netýkající se restituce v pravém slova smyslu. Z názvu musí být zřejmé, že zákon vedle restituce řeší i další otázky:

a) Režim pozemků užívaných zemědělskými organizacemi, podniky státního rybářství, případně organizacemi rybářského svazu.

b) Postavení vlastníků pozemků uvedených v odstavci a) - jejich práva a povinnosti.

c) otázky týkající se i jiného majetku spjatého s půdou, na který zákon dopadá - stavební nemovitosti, živý a mrtvý inventář.

Tomu pak odpovídá druhá část názvu pozměňovacího návrhu"o úpravě vlastnických a užívacích vztahů k půdě a ostatnímu majetku".

Konec pozměňovacího návrhu "v zemědělství, lesním a vodním hospodářství" jeví se jako vhodné uvést proto, aby bylo zřejmé, že se zákon týká pravě této a ne jiné oblastí a vyloučily se na minimum interpretační spory, např. viz zánik některých užívacích práv - § 16 návrhu, kde se mimo jiné ruší právo hospodaření s nemovitým majetkem, právo trvalého užívání, kdežto v ostatních oblastech národního hospodářství budou tyto instituty působit až do účinností obchodního zákoníku.

Za určitých podmínek by výslovně nemuselo být uvedeno vodní hospodářství, neboť obor rybářství, na který zákon především dopadá, je podle platné právní úpravy odvětvím zemědělské výroby, viz § 1 zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství. Nicméně prakticky se může jednat i o tzv. Ostatní vodní plochy bez chovu ryb, např. pro závlahy, náhody atd. Proto je třeba zvážit, zda ponechat v názvu i oblast vodního hospodářství. Navíc i z hlediska organizačního zabezpečení, ve Slovenské republice existuje na rozdíl od České republiky samostatně ministerstvo lesního a vodního hospodářství, takže se jeví vhodně citlivě zvážit tuto otázku.

Dále jako pracovní název lze zavést pojem "Zákon o půdě" protože ona je základem, od kterého se další nároky odvíjejí.

K vlastnímu názvu § 1: Podle zprávy zpravodajů jde o rozsah působností zákona. Pozměňovací návrh:"Předmět úpravy". Odůvodnění: Legislativně je to vhodnější sjednocení s ostatními restitučními zákony.

A teď k samotnému § 1, k jeho obsahu. Podle zprávy zpravodajů, kterou máte před sebou, je tento paragraf rozdělen na tři odstavce, z nichž první odstavec má písmena a), b), c), d). Proč hovořím o odůvodnění potřeby změnit tento paragraf.

Takto koncipovaný obsah ustanovení týkajícího se vymezení rozsahu působností zákona, respektive předmětu právní úpravy nevyjadřuje jasné restituční zaměření zákona, nevymezuje ani vztah k dosud přijatým restitučním zákonům, neúplně vyjadřuje i obsah zákona v nerestituční části. Především však celkovou koncepcí nesleduje přistup dosud přijatých restitučních zákonů zejména pak zákona o mimosoudní rehabilitaci. vzhledem k tomu, že jej prakticky doplňuje ve zbytkové restituční oblastí na úseku zemědělství, lesního a vodního hospodářství, navrhujeme následující pozměňovací znění § 1. Řeknu nejdříve obecnou část.

Paragraf rozdělit na následující odstavce:

1) oblast restituční

2) oblast uspořádání vlastnických a užívacích vztahů

3) působnost státu

4) vymezení objektu právní úpravy - tj., které půdy a kterého majetku se zákon týká

5) odkazující právní norma na zvláštní právní úpravy ve věcech, které zákon o půdě výslovně neupravuje.

Do odstavce 1 zahrnout i § 4 a) zpravodajské zprávy - použití zákona vůči osobám maďarské národnosti.

K samotnému zněni. § 1, jak by měl vypadat podle našeho pozměňovacího návrhu:

§ 1 - předmět úpravy:

1. V oblastí restituční

a) se zákon vztahuje na zmírnění následků některých křivd vzniklých v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen rozhodné období) v oblastí zemědělství, lesního a vodního hospodářství na základě občanskoprávních úkonů a správních aktů v rozporu se zásadami demokratické společnosti:

b) zákon též upravuje podmínky uplatňování nároků vyplývajících ze zrušení výrobků o trestu propadnutí majetku, propadnutím věci, jakož i způsob náhrady a rozsah těchto nároků v oblastí zemědělství, lesního a vodního hospodářství;

c) se podle tohoto zákona postupuje i v případech, kdy osobám maďarské národností vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z kon- fiskace:

d) se tohoto zákona nepoužije na zmírnění křivd, které jsou předmětem úpravy zvláštního zákona;

e) tohoto zákona nelze použit pro případy, kdy byl majetek získán v době nesvobody osobami státně nespolehlivými nebo v důsledku rasové perzekuce.

2. V oblastí uspořádání vlastnických a užívacích vztahů

a) zákon upravuje některá práva a povinností vlastníků a uživatelů půdy případně jiného majetku užívaného na základě užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, užívání k zajištění lesní výroby a ostatních funkci lesa, družstevního užívání, práva bezplatného užívání rybníků, práva hospodaření a práva trvalého užívání nemovitostí státem, jakož i nájemcem,

b) práva vlastníků, pokud jsou fyzickými osobami, ve vztahu k zemědělským družstvům užívajícím v rozhodném období jejich půdu: nebo jiný majetek.

3. Zákon upravuje působnost státu v oblastí restituční a v oblastí uspořádání vlastnických a užívacích vztahů k půdě a jinému majetku.

4. V rozsahu stanoveném tímto zákonem se v uvedených vztazích rozhoduje o:

a) půdě, která tvoří součást zemědělského půdního fondu (dále jen půda),

b) půdě, která tvoři součást lesního půdního fondu (dále jen půda),

c) rybnících a ostatních vodních plochách souvisejících se zemědělskou výrobou,

d) stavbách patřících k původní zemědělské usedlostí (obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby), včetně zastavěných pozemků, f) jiné zemědělské majetky uvedené v § 14 a 15 a).

5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k půdě a majetku uvedenému v odstavci 4 zvláštními předpisy.

Dále jsou k tomuto § 1 v novém znění odkazy, které nebudu vysvětlovat, protože automaticky vyplývají ze zprávy. V případě přijetí nového § 1 pozměňovacího návrhu je potřebně v § 11 přečíslovat odkaz z původního § 1 odstavec 1 na § 1 odstavec 4. V § 21 je třeba přeformulovat:

Pro postup podle částí druhé tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odstavec 4 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván. To je jenom změna v označení příslušného odstavce.

V § 21 a), pokud by byl pozměňovací návrh § 1 akceptován, musel by § 21 a) vypadnout.

K § 2: Celkově se jeví toto ustanovení až příliš kusé na to, že je pod názvem základní ustanovení. Postavení vlastníka mohlo být rozvedeno blíž. Jde o předpis, který bude působit dříve než novelizovaný občansky zákoník a vymezení postavení vlastníka by věci jen prospělo. Proto podávám pozměňovací návrh na nový odstavec 1 tohoto paragrafu.

Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Dosavadní odstavce 1 a 2 přečíslovat na 2 a 3 a doplnit nový odstavec 4. Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. To v souladu s připravovaným občanským zákoníkem.

K § 4 odstavec 4: bych chtěla uvést, že zde je správně použit termín "...budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu v důsledku..."

Dále v textu zákona není v tomto směru vždy terminologická čistota.

To se odráží v odstavci 7 téhož paragrafu, kde se objevuje znění:...oprávněná osoba je povinna po převodu nemovitosti... Zde by nemělo být:po vydáni nemovitosti. Upozorňují pouze na nečistotu, nejde o pozměňovací návrh.

K § 4 b): Realizace restituční částí - navrácení pozemků a majetků. Bohužel celá tato pasáž působí nepropracovaně a nepromyšleně. Přitom jde o velmi významná pravidla chování, která by v zájmu právní jistoty dotčených subjektů měla být jasná a přehledná. I zde je patrná snaha po hledání kompromisního řešení. Zejména kombinace dohody podléhající schválení pozemkovým úřadem formou správného rozhodnutí s meritorním rozhodováním pozemkového úřadu, že dohoda nebude schválena, a to ani v přezkumném řízení na návrh účastníka soudem, je poměrně legislativně složitá. Pokud bude ponechána, je třeba dopracovat. V celé pasáži se promítají a zaměňují pojmy: vydání - převod - přechod. Celou pasáž je třeba vyčistit i po jazykové terminologické stránce.