Je tu otázka transformace. Samozřejmě, zákon"3T"
tuto otázku řeší mnohem zdařileji.
Ale je otázka, když si vyřešíme
otázku družstev, že to nejsou družstva.
Pak je tu otázka, zdali transformace by se měla
dít tak, že by se někdo měl dělit
o majetek těchto tzv. družstev z důvodů
práce v těchto družstvech, protože nevidím
důvodu, protože se dostanete do patové situace
až budeme řešit otázku družstev Včela,
družstev Jednota. A víte, jaké jsou to tíživé
organizace. Čili tuto otázku si musíme vyřešit.
Vzhledem k tomu, že jsou tady úplně jiné
skutečnosti, i když jsme řekli, že vycházíme
z přepracovaných skutečnosti a ze zprávy
zpravodajů, tak vážení přátelé,
uvědomme si jedno, že ve výborech, aspoň
v tě transformační části, jsme
projednávali něco zcela jiného. Je to pro
nás novinka, a je tedy otázka, zda jsme vůbec
oprávnění, zda máme legitimitu projednávat
transformační část a zde by aspoň
tato transformační část, ne-li celý
zákon, neměl být vrácen výborům
k novému projednáni. To je prozatím můj
návrh. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslanci Houškovi. Slovo má
poslanec Váňa, pripraví sa poslanec Michálek.
Poslanec SN V. Váňa: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, poslanci Federálního
shromáždění, především
se omlouvám, že nejsem takový řečník,
jako poslanec Houška, nemám na to ani hlas, navíc
jsem trochu nachlazen, ale doufám, že mě budete
slyšet.
Nechci se zabývat jednotlivými paragrafy předložených
zákonů ani jejich úpravami, ale celkovou
filozofickou úvahou na téma "Výhled
vlastnických vztahů k půdě".
Za prvé: návrh zákona o úpravě
vlastnických vztahů a užívání
půdy, budov a jiného zemědělského
majetku (tisk 225 a 225 A), nebo jeho implantace v tisku 547 do
návrhu federální vlády chce v jednom
zákoně upravit vše, co se nějak dotýká
půdy, organizací s půdní základnou
a jejich celého majetku, ale i hospodářskotechnické
úpravy půdy a ochrany půdního fondu.
Docent Karlík v Zemědělských novinách
v článku "Vraťme právu jeho posloupnost"
k tomu uvádí: "Není jasné, proč
mají být tak různorodé otázky
upravovány všeobecně v jednom zákoně".
Podle jeho názoru by základní otázky
vlastnictví a vlastnických vztahů měl
upravovat občanský zákoník.
Dále nepřípustným způsobem
zasahuje do pravomocí členů zemědělských
družstev daných již zákonem o zemědělském
družstevnictví z 15 5. 1990. Návrh v rozporu
s charakteristikou a postavením družstva podle připravovaného
obchodního zákoníku odporuje mezinárodním
zvyklostem, které upravuje postavení družstev
a jejich členů.
Profesor Struna v těchže novinách uvádí:
"Těžiště řešení
zemědělské problematiky" bude spočívat
v přeměně dosavadních zemědělských
družstev na podnikatelské subjekty a otevření
možnosti uplatňování dalších
podnikatelských forem v zemědělství.
Klíčovou otázkou pro přeměnu
dosavadních zemědělských družstev
v podnikatelské subjekty je řešení majetkoprávních
vztahů mezi družstevníky a družstvem,
vytvoření skutečného družstva.
" Souhlasím s panem poslancem Houškou, že
se musí v mnohém změnit. Podle mého
názoru nelze tuto přeměnu provést
organizačně právní úpravou
nadiktovanou zvláštní právní
formou. Naopak dosavadní družstva musí najit
specifická řešení svých problémů
v rámci obecné úpravy podnikatelských
subjektů, jak bude uskutečňováno připravovaným
obchodním zákoníkem.
Tento zákon vychází již z prokázaných
filozofických a ekonomických teorií, že
všechno bohatství a majetek pochází
jen z půdy. Ve vyspělých státech se
obecně uznává vedle půdy také
práce, kapitál a v neposlední řadě
věda. Určitě nechceme návrat staletí
zpět, ale chceme se zařadit mezi hospodářsky
vyspělé státy do 21. století.
Dále tento zákon nebere v úvahu původní
akumulaci družstev vytvářenou na úkor
odměn za práci a umělým udržováním
nízké hladiny nákupních cen zemědělských
produktů. Takto získaný kapitál se
transformaci výrazně podílí na tvorbě
majetku družstev.
Zákon nebere v úvahu ani skutečnost, že
družstva v méně příznivých
podmínkách hospodaření musela rozvíjet
nezemědělské činnosti tzv. přidruženou
výrobu, potravinářkou výrobu apod.
Důvodem byla nemožnost vytvoření potřebných
zdrojů pro podnikání ze zemědělské
výroby. Zisky vytvořené z této činnosti
byly vkládány do rozvoje zemědělské
výroby. Tento kapitál také nepochází
z půdy, naopak byl do ní vkládán.
Dále nakládá s majetkem družstva neoprávněně
jako se státním majetkem, požaduje, aby majetek
potřebný k zemědělské výrobě
byl rozdělen vlastníkům půdy, bez
ohledu na to, zda mají či nemají na něj
z titulu vlastnictví nárok. Souhlasím s tím,
že mají, ale poměrný, podle rozlohy
půdy.
Nebere se v úvahu, že půda některých
vlastníků byla družstvům státem
předána, někdy národní výbory,
a družstva na ní doslova musela pracovat. Nebere také
v úvahu, že mnozí vlastnící půdu
samovolně opustili a odešli za vyšším
výdělkem mimo zemědělství.
Družstva musela půdu obdělávat a nutnost
obdělávání půdy způsobila
družstvům často nepřímé
ztráty.
Návrh zákona o úpravě vlastnických
vztahů a užívání půdy,
budov a jiného zemědělského majetku
nakonec místo navrácení odňatého
majetku užívaného družstvy, přiděluje
vlastníkům půdu a státu majetek členům
družstev, na jehož vytvoření se nepodíleli
ani vlastnící půdy - nečlenové
družstev, ani stát. Přijetí takového
zákona v sobě skrývá nebezpečí
dalších restituci za neoprávněně
zabraný majetek v budoucnu.
Za druhé: naproti tomu, vládní návrh
zákona o úpravě vlastnických vztahů
k půdě podle tisku 393, tzv. vládní
zákon, včetně doplňků, odpovídá
obecným řešením již přijatým
a umožňuje nápravu křivd způsobených
v minulosti. Řeší vedle půdy i obytně
a hospodářské budovy patřící
k původní zemědělské usedlosti
a hospodářské budovy sloužící
k zemědělské a lesní výrobě
nebo vodnímu hospodářství. Vládní
návrh umožňuje na jedné straně
vyrovnat se s minulostí a obnovuje plně práva
vlastníků půdy, vrací jim odňatý
majetek a na druhé straně nebrání
vlastníkům sdruženým v družstvech
rozvíjet své hospodářství.
Obecné vývojové tendence v hospodářsky
vyspělých zemích směřují
ke koncentraci velkovýroby, integrované propojení
výrobců, výrobních prostředků
pro zemědělství, zemědělskou
prvovýrobu, potravinářskou výrobu
a obchod s potravinami. Nelze se proto vrátit ani u nás
k rozdrobené malovýrobě, protože okolní
svět se za 40 let rychle rozvíjel a dál pokračoval
v koncentraci a integraci zemědělství. výsledkem
je přebytek zemědělských výrobků
v hospodářsky vyspělých zemích.
Běžnou skutečnosti je spojení zemědělské
výroby s dalšími činnostmi, tj. se zpracováním,
obchodem, resp. v horských oblastech dokonce i s turistikou.
Takový vývoj předpokládají
například ve Spolkové republice Německo.
V České a Slovenské Federativní Republice
nejsme tak bohatí, abychom nevyužili dosažené
hospodářské úrovně, vybudované
hospodářské základny, ve venkovském
prostředí pro další hospodářský
rozvoj na principech tržního mechanismu, na principech
skutečných družstev majitelů půdy
jako moderních obchodních společenství.
Proto zdůrazňuji, souhlasím s tím,
že každý zemědělec má nezadatelné
právo se rozhodnout, jak chce hospodařit, zda sám
soukromě, nebo se transformovat do zemědělských
družstev podílníků půdy, a to
za stejných a spravedlivých podmínek pro
všechny. Samozřejmě zemědělcům,
kteří budou začínat, se musí
dotacemi pomoci tuto úroveň dosáhnout. Myslím,
že by družstva a soukromníci neměli být
nepřáteli, ale jak se kdysi říkávalo
"venkov jedna rodina", měli by spolupracovat
a vzájemně se doplňovat.
Racionální přeměna zemědělství
je záležitost dlouhodobá, složitá
a ekonomicky náročná. Nikdy nemohou byt plně
odčiněny křivdy minulosti, jak to vidíme
i na jiných úsecích. Změny je proto
nutné provádět především
z hlediska budoucího fungování ekonomiky
a života vesnice a ne z hlediska dnešních politických
tahů. Pokud nebudeme tyto zásady respektovat, je
to opět cesta k neúspěchu. Signály
toho už v současnosti jsou příliš
zřetelné a dopady na trhu potravin by se mohly silně
projevit již v příštích letech.
Původně jsem chtěl přečíst
kousek z článku ze zemědělských
novin z 27. 2. tohoto roku, můžete si ho přečíst
sami, ale chci tady ukázat na jedno:"Také není
objektivně známo, co si lidé skutečně
přejí, jaká opatření bude nutno
přijímat, abychom byli ekonomicky úspěšní."
Nemůžeme dělat to, co bychom si přáli,
ale co dělat musíme. Neudělali jsme průzkum
toho, co vlastně chtějí zemědělci.
Pokud nějaké průzkumy byly provedeny, je
naprosto jasně, že 90 - 96 % zemědělců
si přeje transformaci do družstev.
Abych to uzavřel, doporučují schválení
vládního návrhu (tisk 393) s úpravou
a doplněním, jak je přednesl pan ministr
ing. Dlouhý. Jsem zásadně proti návrhu
dle tisku 547. To není budoucnost, ale návrat zpět.
Celosvětový trend se ubírá směrem,
který jsem nastínil. Souhlasím s poslancem
Houškou, že není možně spojovat vládní
návrh s tím, co předložil poslanec Lux,
poněvadž jde o dvě rozdílné filozofie.
A abych nebyl obviňován z toho, že hájím
nějaké dědictví totalitní moci,
řekl bych vám něco o svém životě.
Můj otec byl řídícím učitelem
na velké vesnici a současně byl dvacet let
starostou této obce, kterou povznesl na vysokou úroveň.
To ale není to hlavní. Už od roku 1930 zakládal
v rámci agrární strany majetnické
družstvo, kterých bylo za první republiky asi
4 500 Tato družstva byla úspěšná.
Válka to vše bohužel přetrhla. Obnovení
po válce nebylo možné, protože nebyla
vytvořena ani zemědělská strana. Okresní
výbor Komunistické strany Československa
nutil otce, aby se svými rolníky, je- jichž
byl představitelem, aby přestoupil, ale on to odmítl
a vstoupil s nimi naopak do národně socialistické
strany. V 50-letech se mu za to pomstili a pod záminkou
hospodářské kriminality ho na několik
let zavřeli. Když se vrátil, byla tato "kolchozní"
družstva zadlužená a ve velmi špatném
stavu a bylo třeba s nimi něco udělat. Do
vedení se vraceli hospodáři, vraceli a přicházeli
odborníci. Vzhledem k tomu, že můj otec byl
také zemědělským odborníkem
- byl požádán, aby se takového družstva
u nás ujal. Převzal toto družstvo, ale dal
si podmínku, že mu do toho nebude nikdo z OV KSČ
mluvit a že z něho vytvoří "skutečné
družstvo", a opravdu, do tří let bylo
toto družstvo nejen bez dluhů na vysoké úrovní,
bylo perspektivní, s vyplácením 38, - Kčs
na pracovní jednotku. Chybělo tam skutečně
jen to, aby se vyjádřil podíl rolníků
na družstvu. Majetnictví bohužel zůstalo
dál anonymní. Mělo se tak učinit již
tenkrát! V roce 1968 nevystupuje z tohoto družstva
jeden zemědělec!
Chci ještě říci, že můj
otec vystihl trend velkoplošného konkurenčně
schopného zemědělského pěstování
plodin už v roce 1930.
Včera jsem se ještě před půlnoci
díval na americký film o půdě, ve
kterém bylo vidět, jak v tisících
zanikají malé rodinné farmy, protože
nemohou konkurovat velkým farmám. V USA je to až
přehnané. Jsou tam obrovské lány s
rozlohou až 20 tisíc hektarů jako v SSSR. Jsou
tam prostě jiné poměry než u nás.
Tisíc hektarů na naši vesnici je tak akorát
pro družstevní hospodářství,
které má být rentabilní. My máme
prostě jiné podmínky než v USA, nebo
v SSSR.
Nakonec přání: "Ať je zase vesnice
jedna rodina - spoluprací družstev a soukromých
zemědělců". Dejme možnost oběma
způsobům hospodaření. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Váňovi. Ďalej
vystúpi poslanec František Michálek. Pripraví
sa poslanec Šidík.
Poslanec SL F. Michálek: Vážený pane
předsedo, vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, vážení hosté!
Na počátku svého vystoupení bych si
rád položil akademickou otázku: Dosáhlo-li
naše zemědělství tak výrazných
úspěchů, že se jimi můžeme
dokonce pochlubit (jako je například zcelení
pozemků, vytvoření agroregiónů,
výnosy plodin od 50 do 60 g, vysoká dojivost krav),
je vůbec nutné schvalovat nový zákon
o půdě? Není to krok zpět? Avšak
to jen na okraj.
Zákonem o úpravě vlastnických vztahů
k užívání půdy, budov a jiného
zemědělského majetku máme opět
odstraňovat některé křivdy, spáchané
předchozím režimem po únorovém
puči v roce 1948. Hlavním problémem byla
a je otázka, zda je vinen stát, který svými
akty v minulosti tento stav způsobil nebo v zákoně
převést jeho odpovědnost na zemědělské
družstvo, v některých případech
i na fyzické osoby. Předpokládal jsem, že
budeme odstraňovat zločiny a bezpráví
onoho neštěstí, které v únoru
1948 dolehlo na naše národy. Není to jen problém
ekonomický, ale také morální.
Dovolte mi, abych vás uvedl do situace, jak a kde s nadšením
vznikala jednotlivá zemědělská družstva.
Mnohde s nadšením. Píše se rok 1953, a
zde bych chtěl navázat na svého předřečníka
dr. Houšku, který poukázal na zloděje.
Já bych v tomto případě také
poukázal na zločince. Vše mělo předem
připravený scénář, vědecky
propracovaně plány. Mám materiál,
který mi byl svěřen, abych s ním ve
vhodné době seznámil širokou veřejnost.
Plním nyní toto přání mlynáře
a rolníka, se kterými jsem strávil mnoho
let v Leopoldově a na Jáchymovsku. Obracím
se především k mladým poslancům,
aby při projednávání tohoto zákona
kladli důraz na prosazení práva a spravedlnosti.
Rovněž právníky uvedené skutečnosti
budou zajímat.
Krajská prokuratura v Brně, ministerstvo národní
bezpečnosti, Krajská státní bezpečnost
v Brně, 27. února 1953. Trestní oznámení
na skupinu vesnických boháčů, která
v brněnském kraji, okres Bystřice a Boskovice
v roce 1952 obvinila některé kolísavé
střední rolníky a spolu s nimi záškodnicky
znemožňovala vytvoření Jednotného
zemědělského družstva, sabotovala dodávky,
připravovala teroristické akce proti funkcionářům
KSČ a lidosprávy, jakožto budování
socialismu, přičemž skutečně
došlo k pokusu vraždy na předsedu KSČ
v Kunicích. Tento předseda jménem Šafařík
tam žije.
Výňatek ze závěrečné
zprávy celé trestní akce z pohledu politického:
"Vyšetřováním tohoto případu
bylo potvrzeno, že proti socialismu vesnice kladou odpor
vesničtí boháči, kteří
už nemohou vykořisťovat a žít z práce
druhých, a proto jako nepřátelé lidu
a všech pracujících usilují o obnovení
kapitalismu, aby mohli dále vykořisťovat. V
brněnském kraji, okres Bystřice a Boskovice,
zvláště prostoru kolem Olešnice, kde nikdy
nebyl průmysl, proletariát ovlivňovali vesnici
reakční římskokatoličtí
duchovní a rekreačně zaměření
funkcionáři Strany lidové, rekrutující
se z řad kulactva. Tito po vítězství
našeho pracujícího lidu v únoru 1948
vystupňovali svou nenávist k lidově demokratickému
státnímu zřízení a pokračovali
v ilegální činnosti proti socializaci vesnice"
Trestný čin velezrady, pokus o vraždu, návod
k několika vraždám. Oznamovaní pachatelé
páchali tuto trestnou činnost za předpokladu,
že Matouš je školeným špiónem
a diverzantem poslaným do České socialistické
republiky anglickými imperialisty, což však nikterak
nesnižuje a neubírá na společenské
nebezpečnosti jejich trestné činnosti. Právě
naopak svědčí o jejich ochotě se spolčit
s mezinárodní reakci k posílení a
restauraci kapitalismu v ČSR. Tedy jasná provokace.
Žádost o veřejně přelíčení,
předně akce Matouš a spol., žádost
o povolení veřejného procesu se skupinou
Matouš a spol. Obvinění v této věci
jsou vesměs vesničtí boháči,
kteří v brněnském kraji, okres Bystřice
- Boskovice 52, ovlivnili některé kolísavé
střední rolníky a společně
s nimi záškodnicky znemožňovali vytvoření
JZD, sabotovali dodávky a připravovali teroristické
akce proti funkcionářům Komunistické
strany Československa a lidové správy. Mezi
těmito kulaky se pohyboval a skrýval trestné
činnosti, se s ním spolčili označení
příslušníci, označený
Matouš, který se vydával za parašutistu
shozeného anglickými imperialisty na území
ČSR. Tento pak provedl z návodu kulaka Krejčího
pokus vraždy na předsedovi KSČ v Kunicích.
Důvodem tohoto veřejného procesu je předchozí
požadavek Krajského výboru Komunistické
strany Československa v Brně a okresního
výboru Komunistické strany Československa
v Boskovicích vzhledem k tomu, že na Bystřicku
a Boskovicku, zejména v prostoru, kde Matouš vyvíjel
svojí protistátní činnost s kulaky,
je pozice strany slabá.
V některých obcích není vůbec
založena organizace Komunistické strany Československa
a vesnice je ovládána kulackými živly,
kteří jsou brzdou socializace vesnice. Obyvatelstvo
Bystřicka a Boskovicka je převážně
reakčně lidovecky založeno, v těchto
okresech není vyvinut průmysl, takže toto zeslabuje
pozici strany. Od provedení veřejného procesu
v Olešnici, který by byl konán jen pro politickou
potřebu těchto dvou okresů, si vedení
Krajského výboru Komunistické strany Československa
v Brně slibuje veřejné odhalení zločinných
snah kulackých živlů a tím následující
agitační činnosti v obcích napomoci
diferenciaci vesnice. Veřejné procesy, kterých
by se převážně zúčastnili
funkcionáři KSČ a lidosprávy, by posílily
sebevědomí těchto funkcionářů,
neboť vlivem činnosti oznamovaných osob a zkreslených
pověsti o jejich činnosti, rozšiřovaných
obzvláště po pokusu vraždy v Kunicích,
vytvořila se v těchto okresech taková situace,
že někteří funkcionáři
opomíjeli a vyhýbali se stranické práci
a činnosti v lidosprávě. Veřejný
proces by se konal v Olešnici, okres Boskovice, v místnostech
sokolovny asi v polovině měsíce března
a vyžádal by si dvou dnů. Vězni by byli
dopravování denně k přelíčení
z věznice v Brně. Ostraha jak pro přelíčení,
tak pro eskortu by byla provedena orgány KS ZD za součinnosti
VB. Zdejší krajská správa bude přihlížet
k vhodnému kádrovému výběru
obhájců. U všech obviněných a
svědků lze předpokládat, že budou
vypovídat, jak vypovídali do protokolu. S obviněnými
svědky, kteří se nacházejí
ve zdejší vazbě, budou konány udržovací
výslechy. Kromě toho budou získávány
agenturní poznatky, aby se mohlo předejit eventuálním
odchylkám od protokolárních výpovědi.
Tedy v tomto ohledu jsou podmínky k provedení veřejného
procesu příznivé.
Tak takto byla zakládána mnohde JZD. A konečně
epilog. Matouš - konfident, fízl, šel zakládat
dále družstva na Valašsko a na Slovensko. Josef
Krejčí, označený za kulaka, vlastníci
19 ha půdy na Vysočině byl odsouzen k trestu
smrti, ostatní rolnici, mlynáři odsouzení
do mnohaletých žalářů, jejich
rodiny fyzicky i psychicky likvidováni.
Na Bílou sobotu přišel za mnou syn tohoto popraveného
- Josef Krejčí, jemuž byl také zabaven
majetek po otci, a dostal rehabilitaci svého otce. Rozsudek
zněl takto: Josef Krejčí je rehabilitován,
trest smrti se mu mění na 10 let těžkého
žaláře. Na základě zákona,
ktery jsme si zde odhlasovali, zákona o soudních
rehabilitacich. Moudrý zakladatel tohoto státu poukázal
na to, že státy se udržují těmi
ideály, ze kterých vznikly. A na nás je nyní,
abychom tyto zákony tvořili buďto sub specie
humanitatis nebo sub specie kriminis, pod zorným úhlem
humanity nebo zorným úhlem zločinu. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Michálkovi. Ďalej
dávam slovo poslancovi Šidikovi, pripravi sa poslanec
Fišera.
Poslanec SL M. Šidík: Váženy pán
predseda, váženy pán predsedajúci, kolegyne,
kolegovia, dámy a pání, pracujúci
v odvetvi, ktorěho sa dnes prerokovávany návrh
zákona bytostne dotyka, ale aj široká nepoľnohospodárska
verejnosť sústreďujú svoju pozornosť
na to, ako my, poslanci budeme argumentačne múdro,
ale hlavne zodpovedne posudzovať jednotlivé state
a paragrafy tohto zákona o vlastnickych vzťahoch k
pôde, ktorý nam predložila federálna
vláda.