Zákon vychází z přesvědčení,
že nezměrné škody a křivdy zaplacené
mimo jiné několika tisíci životů
nelze na jedné straně v úplnosti vůbec
nahradit, na druhé straně však je nelze bagatelizovat,
např. neupřímným morálním
gestem bez dobré vůle po náhradě.
Z průkazných právních, morálních,
ale hlavně ekonomických důvodů nepovažuje
tento návrh zákona současná družstva
za legitimní struktury oprávněné rozhodovat
o majetku násilně odebraném, násilně
sdruženém, ani o majetku vloženém státem.
Absolutní úbytek cca 700 000 hektarů zemědělské
půdy je podle zákona možno z velké části
nahradit z existující státní půdy,
ne však vždy v původním místě.
Umožňuje to současná privatizace státní
půdy a půdy, které nebude vlastník
nalezen. Nutná náprava destrukce funkční
struktury zemědělského půdního
fondu, kterou právem očekáváme od
budoucích vlastníků, musí být
vyvážena možnostmi budoucích vlastníků.
Zákon, tak jak ho předkládáme, nepřipouští
nové bezplatné přerozdělení
majetku v zemědělství. Tento zákon
zdůrazňuje životní nutnost zachování
celistvosti tří složek zemědělského
podnikání, půdy, budov a jiného zemědělského
majetku, tak jak historicky nedílně vznikl.
Ve výchozích situacích zachovává
fyzickou podobu všech stávajících zemědělských
organizací, ale v zásadě napravuje jejich
deformovanou nadřazenost uživatelů návratem
vlastnických práv oprávněným
osobám ve svobodných družstvech vlastníků.
Tím, že zákon umožňuje nabytí
vlastnických práv časově oddělit
od faktického ujímání se majetku,
reflektuje nápravu jako postupný a přirozený
proces. O podobě tohoto procesu bude v nespočetných
alternativách rozhodovat sám vlastník omezen
pouze rámcem obecných právních předpisů.
Po doložení svých vlastnických práv
zjistí oprávněná osoba přesně
obsah všech tří složek svého vlastnictví.
Tyto tři složky potom budou tvořit evidenční
hodnotu restitučního podílu z majetku povinné
organizace podle vnesené půdy, vnesených
budov, vneseného inventáře a ostatního
zemědělského majetku. K poměru této
hodnoty z celkového vlastnictví ručí
pak oprávněná osoba za výsledky společného
hospodaření až do okamžiku, kdy se fakticky
ujme svých vlastnických práv. Hodnotou dosud
nevyrovnaného podílu se oprávněná
osoba stává věřitelem dosavadního
uživatele. Ten je povinen tuto hodnotu postupně vyrovnat
poskytnutými službami nebo jinou formou na základě
smlouvy. Toto je tedy ideová kostra transformační
části.
Celá koncepce zákona mimořádně
dbá na nápravu bez nároku na centrální
finanční zdroje. V koncepci tohoto zákona
celková suma ztrát pragmaticky postihuje všechny
oprávněné osoby podle podílu jejích
majetku. Zákon nekonzervuje žádný z
dosavadních postátňovacích mechanismů.
V nových vlastnických vztazích zrovnoprávňuje
soukromé zemědělce a družstva vlastníků.
Nevytváří nezvládnutelnou časovou
tíseň k provedení obou potřebných
kroků, tedy k převodu vlastnických práv
a faktického ujmutí se jejich výkonu. Oběma
perspektivním formám vlastnictví umožňuje
postupovat zároveň liberálně i dynamicky.
Zákon v sobě obsahuje ještě jednu nechtěnou
roli. Je zrcadlem pravdy nebo omylů budoucích ekonomických
dějů v našem zemědělství.
Napříště totiž už nebude pro
nikoho možné se vyhnout porovnání reality
s nabízenou strategií tohoto zákona. Nejde
tedy o prosazení toho či onoho návrhu, jde
o koncepci budoucnosti. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tylovi. Ďalší
poslanecký iniciatívny návrh (tlač
380) odôvodní poslanec Borguľa.
Poslanec SL M. Borguľa: Vážený pán
predsedajúci, vážené poslankyne, poslanci,
dámy a páni. Predkladám vám predlohu
zákona (tlač 380), ktorá je návrhom
skupiny poslancov Strany demokratickej ľavice a Komunistickej
strany Čiech a Moravy - Gebasa, Oleja, Sedláka,
Serenčéša, Šidíka, Tomana, Vodehnala,
Borguľu a ďalších.
Úvodom by som chcel povedať, že návrh
vychádza v prvom rade z uznania platnosti všetkých
troch etáp pozemkových reforiem. Tieto tri etapy,
ako viete, zahrňovali konfiškáciu pôdy
Nemcov, zradcov a kolaborantov, vychádza z uznania revízie
prvej pozemkovej reformy, ako i uznania novej pozemkovej reformy
z roku 1948. Vychádza z filozofie, že spochybnenie
výsledkov reforiem by vytvorilo v Československu
neriešiteľnú situáciu nielen čo
sa týka fyzického navrátenia pôdy,
ale i finančného usporiadania. Chcel by som pre
osvieženie pamäti pripomenúť, že napr.
prvá revízia pozemkovej reformy, ktorú som
spomínal, bola odhlasovaná demokratickým
parlamentom v roku 1947. Ak by sme akýmkoľvek spôsobom
spochybnili len túto prvú reformu, bolo by potrebné
vrátiť pôvodným vlastníkom 1 milión
27 tisíc 529 hektárov pôdy, z toho 960 tisíc
hektárov poľnohospodárskej pôdy a 227
tisíc hektárov ornej pôdy a podľa našich
informácií napríklad aj 285 hradov a zámkov.
Zdôrazňujem, že predložený a v tomto
parlamente schválený scenár ekonomickej reformy,
v ktorom sa uvádza: "obnovenie výkonu práv
pozemkového vlastníctva vyžaduje zrušiť
a upraviť všetky zákonné normy, ktoré
znemožňujú, aby sa vlastníci pôdy
ujali svojich vlastníckych práv a vykonať súdnu
rehabilitáciu tých občanov, ktorí
boli protiprávne svojich vlastníckych práv
k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku
zbavení. Pritom sa vychádza z pozemkových
reforiem. "
Návrh zákona prihliada na špecifikáciu
reprodukčného procesu v poľnohospodárstve,
najmä na zvláštnosti pôdneho fondu ako
nerozložiteľného pôdneho zdroja v potrebe
jeho optimálneho využívania. Súčasne
rieši cesty prechodu súčasných podnikov
agropotravinárskeho komplexu na nové formy vlastníctva
v podmienkach trhovej ekonomiky.
Návrh zákona predpokladá, že je nevyhnutné
v prvom rade urýchlene obnoviť vlastnícke vzťahy
k pôde tak, aby vlastníci mohli v plnom rozsahu realizovať
svoje vlastnícke právo. Súčasne umožňuje
privatizáciu štátnej pôdy v súlade
so špecifickými podmienkami využívania
poľnohospodárskej a lesnej pôdy.
S ohľadom na tieto okolnosti upravuje zákon nielen
vlastnícke a užívacie vzťahy k pôde,
ale tiež k hospodárskym budovám, ktoré
k pôde patria a sú spoločne s ňou využívané
k poľnohospodárskej a lesnej výrobe a vo vodnom
hospodárstve. Zákon obnovuje právo vlastníkov
nakladať s pôdou v súlade so základnými
právami vyplývajúcimi pre každého
občana z občianskeho zákonníka. Návrh
zákona si kladie za cieľ tiež vyriešenie
vzťahov k pôde a ostatnému majetku s vlastníkmi,
ktorým bola pôda a majetok bez náhrady odňatá
v dôsledku rôznych zásahov štátu
v rokoch 1948 - 1989. Predpokladám, že týmto
vlastníkom budú pôvodné pozemky vrátené
vrátane budov, prevedené urýchlene do ich
vlastníctva. Návrh zákona je doplnený
o úpravu peňažných náhrad za
pozemky, budovy a náhrady za živý a neživý
inventár. Predloha upravuje správu pozemkov, ktoré
po skončení reštitúcie zostali vo vlastníctve
štátu. Predložený návrh zákona
predpokladá, že pôdu vo vlastníctve štátu
budú spravovať národné pozemkové
fondy zodpovedné Českej národnej rade a Slovenskej
národnej rade. Poslaním pozemkových fondov
má byť privatizácia hnuteľného
i nehnuteľného majetku, to znamená, jeho prevedenie
do vlastníctva fyzických alebo právnických
osôb, alebo jeho prenájom v súlade so zákonom
o prevode štátneho majetku do súkromného
vlastníctva.
Náklady na prevádzku pozemkových fondov budú
hradené zo štátneho rozpočtu. Príjmy
a výdavky z transakcií s pôdou a iným
poľnohospodárskym majetkom budú riešené
podobne ako u transformačného zákona.
Stanovením predkupného práva a prednostného
prenájmu pozemkov návrh zákona sa usiluje
zamedziť špekuláciám s pôdou a nepripustiť
ďalšie výrazné znižovanie výmery
najmä poľnohospodárskeho pôdneho fondu.
Návrh vychádza z princípu transformácií
súčasných poľnohospodárskych
družstiev na skutočne vlastnícke družstvá
s plnou rozhodovacou právomocou vo všetkých
vnútrodružstevných otázkach, ktoré
nie sú výlučne stanovené v zákone.
Návrh zákona vychádza z toho, že členské
podiely družstevníkov by mali byť závislé
na množstve vloženej pôdy a iného poľnohospodárskeho
majetku na jednej strane, ale na druhej strane by zároveň
mali byť závislé i na pracovnej účasti
členov družstiev. Vychádza z princípu,
že súčasný majetok družstiev, ktorý
ony dnes majú, je výsledkom nielen kapitálu
a pôdy, ale je i výsledkom pôsobenia práce.
Návrh zákona predpokladá zavedenie v súlade
s pripravovaným zákonom a praxou prvých poľnohospodárskych
družstiev nového inštitútu, a to členského
vkladu, ktorý je jednou z podmienok členstva v družstve
a predstavuje spodnú hranicu ručenia členstva
družstva za jeho záväzky.
Z rovnakej výšky členského vkladu, ktorý
sa predpokladá u každého člena družstva,
logicky vyplýva i jedna zásada, t. j. jeden člen,
jeden vklad, jeden hlas. Pritom predloha predpokladá, že
výnimku môžu tvoriť právnické
osoby, ktoré sú členmi družstiev, pričom
počet ich hlasov je obmedzený na maximum 25 %.
Kritérium, ktoré platí pre utváranie
členských podielov v poľnohospodárskych
družstvách, by malo platiť i pre štátne
podniky agropotravinárskeho komplexu pokiaľ sa budú
transformovať na družstevné vlastnícke
formy.
Návrh ďalej predpokladá, že i štátne
majetky sa môžu transformovať na poľnohospodárske
družstvá a akciové spoločnosti. Zákon
predpokladá ponechanie v kompetencii pracovníkov
týchto podnikov riešenie jeho organizačného
usporiadania či tvorbu viacerých podnikov družstevného
alebo iného charakteru na území doterajšieho
majetku.
Predpokladáme, že takéto riešenie by malo
umožňovať nápravu neracionálneho
zlučovania majetkov v minulosti a vytvárať
predpoklady pre efektívne hospodárenie v družstevnej,
akciovej alebo inej forme.
U novovybudovaných kapacít potravinárskeho
priemyslu a služieb nami predložená predloha
zákona predpokladá riešiť ich postavenie
formou akciových spoločností a iných
foriem podnikania za účasti zamestnancov poľnohospodárskych
podnikov, ale i miest a obcí. Riešenie by odstránilo
monopolné postavenie týchto podnikov voči
družstevným i súkromným poľnohospodárskym
podnikom a prehĺbilo by vplyv územných orgánov
samosprávy na ich činnosť, vrátane spoluzodpovednosti.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, na záver a pre ilustráciu a pre podporu
nášho návrhu uvádzam, že západoeurópske
krajiny si dávajú za cieľ dosiahnuť do
roku 2000 výrazne vyššie veľkosti poľnohospodárskych
podnikov, napr. Francúzsko 2 000 hektárov poľnohospodárskej
pôdy a SRN 1 500 hektárov poľnohospodárskej
pôdy. Preto ani my by sme nemali atomizovať našu
poľnohospodársku výrobu, ale vo vnútri
ju transformovať s cieľom postupne dosiahnuť porovnateľnú
úroveň produktivity práce a efektívnosti
výroby. K tomu návrh, predložený skupinou
poslancov, prihliada.
Základným východiskom predkladateľov
pri tvorbe tohto zákona je, že proces privatizácie
v poľnohospodárstve zároveň nie je možné
realizovať na úkor ohrozenia zásobovania obyvateľstva
a ohrozovania životných istôt väčšiny
pracujúcich v poľnohospodárstve, a to členov
roľníckych družstiev, štátnych majetkov,
ako aj služieb a ďalších. Domnievame sa,
že nevyhnutná náprava krívd nesmie viesť
k novým krivdám a k rozpadu poľnohospodárskej
výroby a zásobovania obyvateľstva potravinami.
V ďalšom rozvoji poľnohospodárstva je treba
nadviazať na osvedčené a racionálne
prvky hospodárenia z minulých rokov, akými
bola mechanizácia veľkovýrobnej technológie,
úroveň riadenia, sociálne zabezpečenie,
životná úroveň na dedine a ďalšie.
Preto verím, vážené poslankyne a poslanci,
že náš návrh v tomto duchu prijmete s
porozumením. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Borguľovi. S technickou
poznámkou sa hlási poslanec Cuhra.
Poslanec SN J. Cuhra: Za rozvrácený venkov, to jediné,
co tady měl zástupce komunistické strany
přednést, by byla omluva venkovu, že ho takto
zničili. Toto je vhozená rukavice drzosti celému
národu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Predložené návrhy boli prikázané
výborom ústavnoprávnym, výborom hospodárskym,
výborom pre plán a rozpočet, sociálnym
a kultúrnym, branným a bezpečnostným
a výborom pre životné prostredie Snemovne ľudu
a Snemovne národov.
Hlasovaním výbory pre životné prostredie
rozhodli, že základom ich rokovania bude koncepcia
návrhu podľa tlače 225 A. Ostatné výbory
vychádzali z vládneho návrhu pri prerokúvaní
paragrafovaného znenia.
Výsledkom práce výborov je správa
spravodajcov (tlač 547), ktorú ste včera
dostali. Je ďalším podkladovým materiálom
pre rokovanie snemovní. Predkladá sa nám
ako nové znenie vládneho návrhu zákona,
čomu zodpovedá alternatíva prvá tejto
tlače.
Tam, kde predstaviteľ vlády, minister Dlouhý,
nesúhlasil so spoločnou správou, budeme o
návrhoch a alternatívach, ktoré sú
v nej uvedené, hlasovať ako o pozmeňovacích
návrhoch.
Výbory poverili spravodajskými správami poslancov
O. Világiho zo Snemovne ľudu a J. Luxa zo Snemovne
národov. Prosím ich, aby vystúpili so svojimi
spravodajskými správami. Ako prvý sa so spravodajskou
správou hlási poslanec J. Lux, ktorý je spoločným
spravodajcom Snemovne národov pre tento návrh zákona.
Prosím, aby sa ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Lux: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové, vážené
kolegyně, jistě není třeba se přesvědčovat
o závažnosti předložených návrhů
zákonů. Složitost problematiky a rozporuplnost
názorů na její řešení
naznačuje důležitost věcného
přístupu při našem jednání
a hlavně klíčovou úlohu těchto
návrhů pro naše zemědělství
a po celý venkov. Vědomí, že se přímo
či nepřímo dotknou téměř
každého občana naší společnosti,
nás staví do zodpovědné role. Je nutno
si to uvědomit. Co je cílem našeho jednání?
Je to bezesporu snaha v nejvyšší možné
míře zmírnit následky některých
majetkových křivd, k nimž došlo vůči
vlastníkům zemědělského a lesního
majetku v období let 1948 až 1990, dále dosáhnout
zlepšení péče o zemědělskou
a lesní půdu obnovením původních
vlastnických vztahů k půdě a uspořádat
vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy
hospodářského rozvoje venkova i v souladu
s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí.
Napravení majetkových vztahů je nesporně
jedním z předpokladů hospodářské
prosperity. Uvědomíme-li si, že v roce 1949
bylo 92 % soukromých hospodářství
v užívání soukromých vlastníků,
6 % užíval státní sektor a pouze 1 %
zemědělská družstva, naproti tomu v
roce 1989 soukromníci užívali 4 % zemědělské
půdy, státní sektor 30 % a zemědělská
družstva 64 %, uvědomíme-li si, že z celkové
výměry 12,79 milionů ha je 6, 736 miliónů
ha zemědělské půdy, z toho 30 % je
ve vlastnictví státu a asi 70 % v soukromém
vlastnictví a z těchto 70 % soukromého vlastnictví
91 % užívají zemědělská
družstva a pouze 9 % je v užívání
vlastníků, je nezbytné změnit stav,
kdy většinu pozemků - byť symbolicky ve
vlastníctví vlastníky -užívá
někdo jiný.
Je nutné, aby sám vlastník se svobodně
rozhodl, jak se svým majetkem naloží. Proč
se tato problematika řeší až nyní?
Pokus řešit celý okruh těchto problémů
učinil už minulý parlament. Výsledek
byly nedobré zákony. Tyto zákony byly adekvátní
složení politických sil rekonstruovaného
parlamentu. I nyní byla značná snaha oddalovat
projednávání těchto zákonů
a preference politických přístupů
zatěžkávala i atmosféru projednávání
ve výborech. Důsledkem je situace, kdy zemědělská
družstva měla povinnost ze zákona do 31. 3.
realizovat tvorbu, užití a rozdělení
členských podílů. Jsme si vědomi
absurdity této situace. Je třeba si uvědomit,
že připravíme našemu zemědělství
takový zákon, který bude odrazem úrovně
tohoto parlamentu.
V první části zpravodajské zprávy,
kterou přednesu já, se zaměřením
na charakteristiku předložených návrhů,
dále na genezi projednávání ve výborech
a národních radách a pak si dovolím
vznést několik zásadních přístupů
ke zpravodajské zprávě. Ve druhé části
kolega Világi se zaměří na charakteristiku
vlastní zpravodajské zprávy.
23. října minulého roku byl předložen
Federálnímu shromáždění
iniciativní návrh (tisk 225). 11. prosince byl předložen
tisk 380 poslance Borguli a dalších a 28. 12. 1990
byl předložen vládní návrh, čili
vidíme časový posun. Kdybych se chtěl
stručně vyjádřit k několika
uzlovým bodům předložených návrhů,
je třeba se zaměřit na rozsah restituce,
rozhodné období, způsob vrácení
majetku, vrácení movitých věcí
z pohledu správy státní půdy a přístupu
k transformaci. Z pohledu rozsahu restituce řeší
vládní návrh, jak bylo řečeno,
fyzické osoby. Iniciativní návrh - tisk 225
- řeší fyzické a právnické
osoby. Tisk 380 řeší fyzické osoby a
výjimku u právnických osob činí
u osob. My jsme do zpravodajské zprávy pojali fyzické
osoby jako základ a alternativně tam jsou církve,
eventuálně další právnické
osoby.
Z pohledu rozhodného období je shoda u 25. února
1948, přičemž tisk 225 tam uvádí
možnost výjimky za rozhodné období.
I my ve své zpravodajské zprávě jsme
předložili variantní možnost tohoto řešení.
Ve vztahu k cizozemcům ani vládní návrh,
ani tisk 380 neřeší tuto problematiku, kdežto
tisk 225 ano. Ani v naší zpravodajské zprávě
není tato problematika řešena.
Co se týče způsobu vrácení
majetku, vládní návrh navrhuje bezúplatný
převod správním orgánem, tzn. pozemkovým
úřadem. Vychází z výsledků
pozemkových reforem, tedy z toho, že stát získal
majetek v souladu se zákonem. Iniciativní návrh
volí koncepci, že převod vlastnictví
na stát nebyl platný a nemovitosti i movitosti mají
být převedeny původním vlastníkům,
tzn. oprávněné osobě povinnou osobou.
Tisk 380 řeší tuto problematiku tím,
že majetek se převádí prostřednictvím
pozemkového fondu. V naší zpravodajské
zprávě řešíme principy formou
povinné a oprávněné osoby, dáváme
přednost dohodě, ovšem je tady zakotvena povinnost
potvrzení a rozhodnutí pozemkovým úřadem.