Poslanec SL M. Čič: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia,
pán poslanec Kopřiva vysvetlil, že tu došlo
len k technickému nedorozumeniu, resp. k nedostatku, pretože
to tak bolo prerokúvané v ústavnoprávnych
výboroch. Pokiaľ ide o odst. 6, o ktorom hovoril pán
poslanec Senjuk, v § 10, myslím, že túto
problematiku rieši komplexne návrh zákona o
pôde a neodporúčam, aby to bolo riešené
takým spôsobom v tomto odstavci. Súhlasím
s jeho návrhom, ktorý teraz predniesol, aby tam
bola doplnená táto veta "oprávnenej
osobe prislúcha peňažná náhrada."
My sme sa poradili i s pánom predsedom ústavnoprávneho
výboru dr. Vosčekom a s takýmto návrhom
súhlasíme a odporúčame, aby to bolo
takto schválené.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Můžeme to tedy
chápat jako součást zpravodajské zprávy,
protože výbory takto jednaly? (Ano.) Děkuji
za vysvětlení předsedovi ústavně
právního výboru poslanci Čičovi
a zahajuji rozpravu. Přihlášeni jsou zatím
poslanci Mikan, Hruška a Stome. Prosím o další
přihlášky. Jako první má slovo
poslanec Mikan.
Poslanec SN V. Mikan: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vzpomínám si,
jak jsme při schvalování zákona č.
403/1990 Sb., velmi obtížně hledali řešení
pro zachování diplomatických misí.
To, že návrh nakonec prošel většinou
jediného hlasu, svědčí o tom, že
jsme uvedený způsob nepovažovali za optimální.
V zákoně o mimosoudních rehabilitacích
se zachování provozu diplomatických misí,
zdravotnických a sociálních služeb,
pracovní rehabilitace, školských a kulturních
zařízení podařilo vyřešit
lépe formou nuceného nájmu na dobu 10 let.
Proto navrhovatelé právem převzali tento
způsob řešení do novely zákona
č. 403/1990 Sb.
Mnozí z nás dostali řadu připomínek
k připravované novele, jak od tělovýchovných
jednotek a sportovců, tak i od dalších organizací
a jednotlivců zabývajících se sportem
a tělovýchovou. Upozorňuji vás, že
v důsledku zákona o malé restituci dochází
a bude docházet k omezování, ohrožování
i zastavování činnosti tělovýchovných
jednot, cvičení dětí i dospělých
i dalších tělovýchovných aktivit.
Prostory, které se využívaly jako tělocvičny,
fitcentra, posilovny, ubytovny, regenerační centra
apod., ztrácejí mnohdy po převzetí
původním majitelem tyto funkce. Jedná se
například o tělocvičny upravené
a udržované často svépomocí v
sálech vesnických hospod a další podobná
drobnější zařízení. Sportovní
a tělovýchovná činnost, která
je jistě společensky žádoucí,
přinejmenším ze zdravotních důvodů,
by se tím ještě více omezovala.
Proto skupina poslanců navrhuje zahrnout ochranu provozu
tělovýchovných zařízení
do novely zákona formou nuceného pronájmu
na dobu 10 let, to znamená stejně, jak to má
platit pro kulturní, školská a zdravotnická
zařízení.
Do § 12 odst. 2 písm. d) na str. 3 navrhujeme vložit
slova "a tělovýchovných". Písmeno
d) by mělo znění: "provoz kulturních
a tělovýchovných zařízení".
Tento doplněný návrh přijal při
projednávání zahraniční výbor
Sněmovny národů, poslanci ze skupiny pro
podporu tělovýchovy a sportu ho přednesli
při projednávání i v dalších
výborech.
Do návrhu usnesení o doplnění zákona
č. 403/1990 Sb., to je tisk 548, tento náš
návrh nebyl zahrnut patrně také proto, že
znění novely malé restituce by nebylo zcela
totožné s odpovídajícím odstavcem
zákona o mimosoudních rehabilitacích. Ale
charakter objektů, kterých se dotýká
malá restituce, je poněkud odlišný od
velkých a právě tyto menší objekty,
ve kterých se vedle dalších činnosti
provozuje také tělovýchova, jsou zahrnuty
do malé restituce. Jedná se o děti, které
se svými dobrovolnými cvičiteli nebo trenéry
chodí dvakrát týdně cvičit
do sálu místní hospody, nebo o skupiny žen,
které po večerech cvičí gymnastiku,
aerobik, strečink, mimo jiné také proto,
aby se nám líbily. Jedná se o prostory, které
si mnohdy sportovci svépomocí upravili a udržovali
a dnes ztrácejí často jedinou možnost,
kde cvičit, která v místě či
vesnici je. Majetek bude pochopitelně předán
oprávněným osobám, původním
majitelům, ale institut nuceného nájmu pomůže
překonat přechodné období, kdy by
mohla tělovýchovná či sportovní
činnost zaniknout.
Dovolím si na závěr zdůraznit souvislost
mezi sportováním a zdravím a výkonností,
a to i duševní. Ve Spojených státech,
kde před lety měli srovnatelnou úmrtnost
na srdeční a cévní choroby jako je
u nás, začali prosazovat slogan: "Chceš-li
být úspěšný, musíš
být zdravý - chceš-li být zdravý,
musíš sportovat." Podařilo se jim to,
že celý národ začal běhat. Od
prezidenta při státní návštěvě
až po řidiče náklaďáků
při polední pauze a podařilo se jim také
to, že díky tomu v poměrně krátkém
období snížili úmrtnost na infarkt a
obdobné choroby na polovinu. U nás stále
ještě tyto choroby z 55 % jsou nejčastější
příčinou úmrtí. Pokud nevytvoříme
podmínky pro zlepšení životního
stylu, budeme muset o to více investovat do zdravotnictví,
dávek pro invalidy, do péče o postižené
a budeme především ztrácet své
spoluobčany a své blízké dříve,
než je to nutné.
Byl bych rád, kdybyste si mnozí vzpomněli
na své mládí, na začátky v
Sokole, v tělovýchovných jednotách,
skautu, na sport a turistiku a umožnili dnešní
mládeži podobné pěkné zážitky.
Děkuji vám za podporu. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Mikanovi.
Slovo má poslanec Hruška.
Poslanec SN M. Hruška: Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, páni
poslanci, dovoluji si předložit pozměňovací
návrh, který zní: Bod 5 v § 13 odst.
2: vypustit slovo "nejprve", ostatní body se
přečíslují. Vzhledem k tomu, že
mnozí z vás nemáte původní
zákon č. 403/1990 Sb., dovolím si odcitovat
výše uvedený paragraf: "Movité
věci, které slouží k provozu činnosti
umístěné ve vydávané nemovitosti,
je organizace povinna nabídnout ke koupi nejprve oprávněným
osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději
ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 2."
Svůj pozměňovací návrh zdůvodňuji
tím, že přestože § 13 odst. 2 je
konstruován tak, aby zajišťoval předkupní
právo původnímu majiteli na movitý
majetek, skutečnost je jiná. Organizace tvrdí,
že pokud má sama na movitém majetku zájem,
nemá povinnost původnímu vlastníku
jej nabídnout, teprve tehdy, kdyby zájem neměla,
nabídne jej nejprve původnímu vlastníku.
Je zarážející, že takto si vysvětlují
výše uvedený paragraf i někteří
úředníci na ministerstvu pro správu
národního majetku a jeho privatizaci. Takže
organizace hromadně odváží movitý
majetek z provozoven určených k privatizaci, a přitom
tvrdí, že podle § 22 zákona č.
403/1990 Sb., zachází a nakládá s
movitými věcmi jako řádný hospodář.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
má slovo poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych připomenout
ve věci pozměňovacího návrhu
svého předřečníka situaci,
kterou jsme zde měli 30. 10. 1990. Tehdy se totiž
jednalo o to, že novelou 403 opravíme domnělou
naši chybu, když jsme z osoby nájemníka
učinili právní skutečnost, zda vlastník
dostane nemovitost zpět, či nikoliv. Bylo zde tehdy
mnoho hlasů, které kolega Senjuk označil
za sociální demagogii, které se domnívaly,
že čím stát déle bude vykonávat
funkci šafáře národního či
státního majetku, tím lépe pro tuto
společnost. Dokonce zde byly i takové hlasy, které
říkaly, že zájem našeho polistopadového
státu je vyšší než zájmy 150ti
vlastníků.
Tehdy se mluvilo také o záležitosti §
13 a kolega Benda říkal: Movité věci,
které slouží k provozu činnosti umístěné
ve vydávané nemovitosti, je organizace povinna nabídnout
ke koupi nejprve oprávněným osobám
za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě
uvedené v § 19 odstavec 2, což byla Ihůta
30 dnů, a takto také tato předloha zůstala.
Domnívám se, že nelze jinak vykládat
toto ustanovení, než že organizace je povinna
tyto věci nabídnout. Ona musí udělat
ofertu - nabídku tomu, kdo žádá o vydání
nemovitosti, zda věci tam umístěné
chce koupit, a to za zůstatkovou cenu, která v této
nabídce ze zákona musí být uvedena.
Domnívám se, že jakékoli jiné
výklady jsou výklady zavádějící
a s tímto zákonem nejsoucí ve shodě.
Nicméně jsou zde další právní
důvody, a to měl zřejmě na mysli můj
kolega, který hovořil předtím, na
ochranu žadatelů, totiž ustanovení §
22, který říká, že organizace
je povinna s odňatými věcmi a s movitostmi
až do jejich vydání - parafrázuji důležité
části pouze - nakládat s péčí
řádného hospodáře. Nemůže
je převést jinému a nemůže převést
na jiného ani jejich užívání.
Domnívám se, že ustanovení tohoto paragrafu
nemůže organizaci vést k takovému výkladu,
že by říkala - já s péčí
řádného hospodáře pečuji
o toto zařízení nebo o tento stroj tím
způsobem, že ho přemístím jinam,
aby ho ten, kdo žádá o vydání
objektu, nedostal, a budu ho využívat, abych pečoval
o to, abych z něj měl zisk. Toto ustanovení
zákona se vztahuje zřetelně pouze na to,
aby tato věc, která má být vydána
s nemovitostí, tj. toto zařízení nebo
tento stroj, nebyla poškozena, zničena, aby ji organizace
nemohla nechat vyvézt na dvůr a nechat tam na ni
pršet.
Domnívám se, že z těchto důvodů
bychom nemuseli přikročit ke změně
§ 13 návrhu, jak je v zákoně obsažen,
a že by mohl zůstat původní text.
Nicméně otázka této novely je zajímavá
i z jiné stránky. Jistě si pamatujeme, že
byla předmětem velké debaty. Kolega Houška
tehdy pronesl jeden ze svých nejlepších projevů,
které zde měl, a zdůraznil, jak je nutno
zachovávat tu záležitost, jestli chceme zprivatizovat
či nikoliv. Nám nejde o to, abychom někomu
něco vraceli v prvé řadě, ale abychom
také zprivatizovali. Nejrychlejší a nejlepší
cesta je - která vylučuje korupci, když věci
bude prodávat někdo jiný, když s ní
bude nakládat sám vlastník, protože
toho nikdo nepřesvědčí, že může
prodat za poloviční cenu, za cenu nějakých
výhod.
Kolega Kobylka tehdy řekl, že nemůžeme
jít do Evropy tím, že někomu ukřivdíme.
Kvantifikace, že zájem státu vůči
150ti objektům postavíme jaksi na váhy, není
cesta správná. Zmínila se o tom i řada
jiných lidí. Proč to říkám?
Tehdy Československá televize, která měla
půlhodinové vysílání, vysílala
pouze 20 minut a kousek. Všechny tyto podporující
návrhy tomu, co dnes máme schvalovat, vysílány
nebyly, a to zásahem ze shora, nikoliv zásahem reportérů,
kteří byli ve Federálním shromáždění.
Proč to říkám? Říkám
to proto, abychom viděli, jaký posun v informatice
se dozvíme v nynější době, jestli
nastal. Já vám děkuji. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní vystoupí
poslanec Roman, připraví se poslanec Filip.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne, vážení
kolegovia poslanci, podľa § 479 Občianskeho zákonníka
neplnoletým potomkom sa musí dostať z testamentu
aspoň toľko, koľko predstavuje ich dedičský
podiel zo zákona a plnoletým potomkom aspoň
toľko, koľko predstavujú 3/4 ich dedičského
podielu zo zákona. Ak testament tomu odporuje, je v tejto
časti neplatný, ak nedôjde k vydedeniu uvedených
potomkov.
Otázku vydedenia rieši novela Občianskeho zákonníka
- zákon č. 131/1982 Zb. Vychádzajúc
z citovaného ustanovenia Občianskeho zákonníka
a z princípu právnej kontinuity - i keď odlišných
právnych systémov - navrhujem v § 3 odstavec
j písmeno a) zmeniť v tomto znení: "Keď
vlastník zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho,
vydáva sa odňatá vec ďalším
oprávneným osobám v tomto poradí:
a) testamentárny dedič, keď testament bol predložený
pri dedičskom konaní, ktorým nadobudol celé
dedičstvo." Takto je to upravené i v zákone
o mimosúdnych rehabilitáciách. Zákon
lex specialis tu podľa môjho názoru nie je vhodný.
Vážené dámy, vážení
páni, myslím, že si vieme predstaviť,
aký negatívny dopad má alebo môže
mať inštitút tzv. univerzálneho testamentárneho
dediča. Môže to mať negatívny dopad
ako na právne, tak i medziľudské vzťahy.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má slovo
poslanec Filip, připraví se poslanec Skalický.
Poslanec SL V. Filip: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovolte, abych vyjádřil svou podporu novele tohoto
zákona. Předložím vám návrh
na doplnění § 19 a. Vede mne k tomu skutečnost,
která není ojedinělá, ale jeden z
příkladů uvedu: Jde o stavbu v Lomnici nad
Lužnicí, která byla postavena v roce 1885.
V roce 1910 přešla smlouvou trhovou do vlastnictví
manželů Holických. Tito ji využívali
až do roku 1946, kdy pro svůj věk objekt pronajali
smlouvou nájemní z 18. října 1946
družstvu Jipro v Lomnici nad Lužnicí , kdy družstvo
mělo připsáno i předkupní právo.
Tento objekt od roku 1957 sloužil jako školní
stravovna a jídelna, a to na základě smlouvy
z 5. 6. 1957 za nájemné 3 740 korun za rok. V té
době však došlo ke schválení zákona
č. 15 z roku 1959.
V roce 1960 rozhodnutím finančního odboru
ONV v tehdejším okrese Třeboň z 10.
5. je uvedeno: "objekt je používán pro
školní stravovnu a školní jídelnu
na základě nájemné smlouvy za výše
uvedené nájemné." Majitelé objekt
nevyužívají a bydlí ve vlastním
domku č. 128 v Lomnici. Po zahájení užívání
jako školní stravovny v letech 1957 až 1960 byla
provedena modernizace celého objektu, nové obklady,
nové dlažby, bylo dáno nové zařízení
na náklady tehdejšího ONV. V roce 1960 rozhodnutím
z 10. 5. majetek přešel do vlastnictví státu.
Celková generální oprava objektu z roku 1885
byla provedena však až v letech 1968 až 1970 s
nákladem 1,5 mil. korun a okresní národní
výbor v Jindřichově Hradci ji začal
využívat 2. 3. 1970. V dalších letech
bylo na objekt napojeno centrální vytápění,
zařízeno teplovodní vytápění,
teplá voda a ostatní. Přesto, vzhledem k
tomu, že v Lomnici nad Lužnicí je značně
jiné podloží, je to oblast rybníků,
došlo k zatopení spodních částí
sklepů v roce 1985, a proto byla později školní
jídelna vystěhována a rozhodnuto o modernizaci.
Modernizace byla zahájena v roce 1989, rozpočtové
náklady na modernizaci byly 5,5 mil. korun. V současné
době je prostavěno za 2,8 mil. korun. O majetek
se podle zákona 403 přihlásili 4 dědicové.
Jednání, které probíhalo na obecním
úřadě v Lomnici, bylo vedeno tak, že
obecní úřad v Lomnici byl ochoten vydat stavbu
po zaplacení zhodnocení stavby. Všichni 4 dědicově
bývalých majitelů prohlásili stavbu
za znehodnocenou přes prostavěných 2,8 mil.
korun a chtějí majetek vydat a zaplatit znehodnocení
stavby.
To samozřejmě vedlo k obrovským potížím
jak ve školství, tak ale i mezi lidmi v Lomnici nad
Lužnicí.
Proto mi dovolte, abych kromě podpory tohoto návrhu
zákona, který alespoň zajišťuje,
že po dobu 10 let bude moci školní jídelna
být, a aby nebylo bráněno převzetí
majetku dědiců, navrhl nový odstavec do §
19a, byl by to odstavec 2 a další dva odstavce by
se přečíslovaly. Zde by bylo stanoveno, že
podstatně zhodnocení stavby provedené v období
po roce 1985 (víte, že v letech 85 - 86 došlo
k přehodnocení cen nemovitostí) - se oceňuje
částkou dle prokázaných investičních
nákladů. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má slovo
poslanec Skalický, připraví se poslanec Vosček.
S technickou poznámkou se hlásí poslanec
Stome.
Poslanec SN K. Stome: Měl bych dotaz k předřečníkovi
k návrhu. Nedomnívám se, že by se za
základ měly vzít proinvestované peníze.
Co když byly proinvestovány neúčelně
nebo byly ztraceny apod. To je velmi ošidné. Investice
půl miliónu nemusí stavbu o půl miliónu
zhodnotit. Tomuto návrhu nelze rozumět.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: K návrhu se můžeme
vyslovit potom. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec SN J. Skalický: Pane předsedající,
dámy a pánové, jeden z momentů, ve
kterém hodláme touto novelou sladit dikci zákona
o mimosoudních rehabilitacích a zákona č.
403/1990 Sb., je okruh povinných osob, který rozšiřujeme
stejně jako v zákoně o mimosoudních
rehabilitacích též o fyzické osoby,
jež nabyly věc od státu, který získal
oprávnění s ní nakládat za
okolností uvedených v § 1, a to v případech,
kdy tyto osoby nabyly věc v rozporu s tehdy platnými
předpisy nebo na základě protiprávního
zvýhodnění osoby nabyvatele atd.
V souvislosti s tím novela řeší způsob,
jakým mohou tyto povinné osoby žádat
o odškodnění. Týká se to bodu
6, tisku 548, kde v § 15 odst. 1 se doplňují
nové věty. Uplatní se, jestliže fyzická
osoba věc od státu způsobem uvedeným
v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě
se nemovitost vydá oprávněné osobě,
přičemž povinné osobě vznikne
právo na vrácení kupní ceny, kterou
zaplatila při koupi věci.
Doporučuji tuto větu doplnit tak, že by se
na konci této věty udělala čárka
a doplnila se slova "a úhradu nutnou k zřízení
práva osobního užívání
pozemku". Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci
Skalickému, prosím poslance Vosčeka.
Poslanec SN J. Vosček: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, mám len krátku poznámku
vo forme pozmeňovacieho návrhu v § 12 odst.
4 predloženého návrhu novely zákona
403.
Navrhujem doplniť k predloženej zmene odst. 4: "Povinná
osoba nahradí oprávnenej osobe náklady za
znehodnotenia nehnuteľnosti nad bežné opotrebenie."
Považujem za potrebné toto znenie doplniť, pretože
bez tohoto doplnenia by doterajšie znenie odst. 4 - 12 bolo
nevyvážené v neprospech oprávnených
osôb.
Navrhovaná úprava, ktorú som predniesol ako
pozmeňovací návrh, zodpovedá i riešeniu
problematiky v zákone o pôde. Preto odporúčam,
pani poslankyne a páni poslanci, tento pozmeňovací
návrh v záujme vyváženého riešenia
prijať. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Z písemně přihlášených
poslanců již všichni vystoupili. Pokud se hlásí
další poslanci, prosím o písemné
přihlášky. Hlásí se poslanec
Vild.