Já snad dám jenom prohlášení,
že nikdy jsem neviděl a neznám paní
Burianovou a pana Buriana znám pouze od vidění
z tohoto parlamentu. A snad ještě bych řekl
tu skutečnost, že není lehké přečíst
tento dopis.
"Vážený pane předsedo vyšetřovací
komise k událostem 17. listopadu, vážený
pane Rumle. Dovolte, abych se představila. Jsem manželka
poslance Federálního shromáždění
Sněmovny národů, Petra Buriana, kterého
komise jmenovala jako registrovaného tajného spolupracovníka
StB. Velmi těžko jsem se odhodlávala k následujícímu
prohlášení, ale nebudu první žena,
která přispěla k odhalení vlastního
manžela jako nepřátelského agenta. Takových
statečných žen bylo mnoho, např. v Sovětském
svazu nebo u nás v 50-tých letech při procesech
s nepřáteli státu nebo zrádci rodné
strany, tehdy Komunistické strany Československa.
Začalo to 21. srpna 1968. Žili jsme tehdy ve společné
domácnosti s manželovou babičkou. Když
přijela Sovětská armáda na pomoc proti
kontrarevoluci, babička vykřikovala, ať jdou
ti okupanti pryč, protože byl manžel ideově
uvědomělý, velmi se rozčilil. Já
sama jsem byla také tehdy rozhořčena babiččiným
nevděkem, že jsem mu vstrčila do ruky pohrabáč
a babička po několika ranách skonala. V noci
jsme ji zahrabali na dvorku pod šeříkový
keř, léta plynula v pohodě, až přišel
říjen 1989. Bylo to myslím 3. října,
když u nás někdo zazvonil. Manžel namísto
toho, aby skočil z okna, šel otevřít.
Vešel estébák Kopinec, který jediný
zná pravé ideologické přesvědčení
mého muže a nabídl mu významné
poslání - přes Bendu a Havla na Američany.
Ale manžel měl pochybnosti, podložené
událostmi posledních měsíců,
zda to ještě stojí za námahu. Neumím
anglicky, snažil se vykroutit. Ale příslušník
byl tvrdý. Kriminál za vraždu babičky
nebo spolupráce s StB. A tak manžel, který
přes 25 let rafinovaně skrýval své
pravé ideologické přesvědčení
a nechal se šikanovat a pronásledovat za protisocialistickou
činnost, podlehl nátlaku. Problém byl pouze
jazykový, protože manžel anglicky skutečně
neumí. Opět jsem zasáhla a nabídla
se, že pomůžu. Právě se učím
angličtinu, jsem už u 4. lekce. A tak jsem do 16.
listopadu 1989 chodila vyzvídat na ambasádu USA.
Od druhé poloviny listopadu 1989 už znáte,
pane Ruml, každý jeho krok. Manžel je nepoučitelný,
když mu náměstek federálního
ministerstva vnitra, pan Jan Ruml domlouval, aby v tichosti odešel
z politického života a nezpochybňoval lustrace,
že to bude čin pro dobro věci, zapomněl
manžel, že když se kácí les, lítají
třísky.
Dávám vám tímto plnou moc, abyste
toto doznání přečetl před Federálním
shromážděním, popřípadě
otiskl v Lidových novinách. K tomuto dobrovolnému
prohlášení jsem vedena snahou o očistu
v hnutí, které jsem volila a výčitkami
svědomí za spoluvinu. Žádám proto
nejvyšší trest pro svého manžela
a pro sebe. Z tohoto důvodu jsem také připravena
poskytnout podrobnější informace o spiklenecké
skupině poslankyně Federálního shromáždění
paní Kláře Samkové, které mohou
být cenným doplněním podkladů
k žalobě na tyto spiklence za rozvracení republiky,
sabotáž s úmyslem rozvracet ústavní
zřízení, zničit samostatnost republiky
a případně za další zločiny,
neboť dedukcím nebudiž kladeny žádné
meze.
O etickém příspěvku - viz Lidové
noviny ze dne 23. března 1991 - poslance Federálního
shromáždění Jana Mlynárika a
jeho radě dětem obviněných, aby se
zeptali otců, proč jsi pomáhal zlu, jsem
velice přemýšlela a dospěla k závěru,
že cynismus této rady už nemůže přesahovat
žádné zlo.
Anna Burianová, v Praze dne 24. března 1991. Děkuji
vám za pozornost."
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán poslanec Ruml sa hlási s technickou
poznámkou. Prosím všetkých, ktorí
nie sů poslancami, aby sa vzdialili z rokovacej miestnosti.
Poslanec SL J. Ruml: Chtěl bych pouze říci,
že tento dopis, ačkoliv je adresován mně,
nebyl mi zaslán. Já jsem pana poslance Černého
také nežádal, aby ho četl, protože
ho vůbec neznám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Na rade je pán poslanec Žáček
so svojim vystúpením.
Poslanec SL L. Žáček: Po vyjasnění
věci s poslancem Tomanem můj diskusní příspěvek
odpadá.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Teraz vystúpi pán poslanec Gúrtler.
Poslanec SL Š. Gúrtler: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
chtěl bych reagovat na mnohé, co bylo řečeno.
Chtěl bych se vrátit k pátku. Když jsme
končili, bylo přesně o hodinu více,
asi 16.51 hodin a v tomto sále bylo méně
poslanců než v současnosti, ve Sněmovně
národů 37 a ve Sněmovně lidu 43 poslanců.
Nebyla to ani třetina pátečního začátku.
Nepřítomnost byla výmluvná. Zvědavost
a posléze krajní nezájem. Lze na morální
viníky pohlížet jako nevinné? Byla snad
činnost těchto a v podstatě všech spolupracovníků
StB jejich soukromou záležitosti? Vždyť
pracovali pro jiné a proti jiným, a to nemůže
být soukromou záležitostí kohokoliv.
Je prý nemorální žádat odchod
lidí, kteří se tak nebo jinak spolčili
se zlem. U nich se prokázalo, že s StB spolupracovali.
Zdůrazňuji - prokázalo. Nemorálnost
ale vznikla dříve. Již tehdy, když k takové
spolupráci. přistoupili a ne až dnes, kdy se
to podrobuje morálnímu hodnocení a kdy se
to nesrovnává s jejich přítomností
v tomto sále do budoucna, když se to spojuje s politickými
dopady na celou společnost jako takovou. Minulost máme
různou. Nedá se prodat, nedá se koupit. Ten,
kdo ji má, by se ji rád zbavil. Kdo nemá,
chtěl by jinou, než má. Bohužel, reparát
nelze dělat. Buď je nebo není.
Všichni prohlašují, jsem nevinen, mám
čisté svědomí. V této věci
se dělo tolik sprostoty, ponižování
a porušování všech norem práva,
které byly teoreticky hlásány i bývalými
představiteli, že je až s podivem, že ti,
kteří pracovali proti jiným lidem, mají
čisté ruce, čisté svědomí
a mohou se každému podívat do očí.
Mám snad tomu rozumět, že by také bylo
možné vykládat, že mnozí snad mají
toto svědomí nepoužité, že ho mají
naprosto čisté?
Ze všeho, co tady bylo řečeno, působilo
na mne důvěryhodně vystoupení, obhajoba
pana poslance Kavana: V jiných případech
jen takového dojmu nenabyl. Vždy jsem se domníval,
že zlu se musí čelit okamžitě,
jakmile vzniká, jakmile si jednou s ním začnu,
není cesta zpět. V každém případě
v minulosti i v budoucnu tomu tak bylo a je.
Nejkategoričtějšími odpůrci a
kritiky bývají ti lidé, kteří
se se zlem jako s takovým nesetkali. Soudíme poklesky
lidské, politické, morální a samozřejmě
i ekonomické. Jak chceme odsoudit jiné, když
nemáme morálku ani v sobě. Pátek je
toho důkazem. Má těch 10 poslanců,
kteří zde byli čtení, snímat
hříchy za těch 140 tisíc dalších,
kteří jsou v různých místech,
v různých funkcích? Byla by to stejná
logika, jako kdybychom chtěli tvrdit, že Štěpán
má snímat hříchy za bývalý
Ústřední výbor Komunistické
strany Československa a za další, který
měl přibližně 160 lidí, když
všichni z nich zůstali naprosto mimo jakýkoli
postih. Kdo chce tvrdit, že by tito lidé působili
ku prospěchu země? Spravedlnost v zemi vykonávají
ti, kteří nikdy spravedliví nebyli. Ti, co
si v minulosti nakradli, všechno si ponechali. Ti, co mají
zaručit bezpečnost, jsou ponechání
na těch místech, kde ji nikdy nedodržovali.
Větší a menší Koniášové
- to je přece nemorální, když už
o morálce hovoříme u jiných. Byly
vznášeny různé žaloby z Generální
prokuratury proti tisícům lidí. Ti, co kradou
v současnosti, bobtnají na úkor společnosti
a příslušná ministerstva se tváří,
že se jich to netýká a že je to nepálí.
To snad má být morálka?
Prohlašuje se, že je všechno pod kontrolou. Je
nutno se ptát, pod kontrolou koho? Nikoho nesoudíme
a soudit nemíníme. Nevoláme po hlavách,
ani po procesech. To budou řešit jiní. V žádném
případě to nebudou takové zásahy,
které by kohokoli postihovaly na jeho svobodě. Dovoluji
si tvrdit, že není nutné se bát. Uplynulé
období, kdy došlo k zásadním změnám
v této zemi, naši lidé prokázali vysokou
morálku, vysokou politiku, morální politiku,
která nepostihovala lidi, kteří by si to
byli i zasloužili. Nevěřím, že
by naši lidé přistoupili k násilí
proti těm, kteří se tak nebo onak s minulostí
spolčili a pracovali proti svému okolí.
Pokud se týká výroku pana Kanise, že
žádá, a to je myslím neoriginální
výrok, ale to řekl pan Ransdorf, když jsme
přijímali usnesení č. 94, kde žádá,
aby všichni poslanci byli podrobení i výpisu
z rejstříku trestů, nikoliv jen lustracím.
Já jsem tehdy pro to hlasoval, aby byl výpis z rejstříku
trestů u poslanců proveden. Domnívám
se i dnes, že by to mělo být uděláno.
Hlasoval jsem pro to, aby toto jednání probíhalo
veřejně, aby se jména sdělila.
Vždy jsem to hlásal na různých předvolebních
vystoupeních, že to budu prosazovat a na tomto stanovisku
setrvávám do dneška. To by bylo vše. Domnívám
se, že ti páni poslanci by měli vyvodit stejný
závěr jako bývalý ministr české
vlády pan Moldán, který shledal, že
je nemorální, aby jako politik zůstal nadále
ministrem a pracoval v politice. Domnívám se, že
soud o vině nebo nevině bude vynesen jinde, mimo
tento sál.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, teraz vystúpi poslanec Stome, potom sa prihlásil
s krátkym príspevkom poslanec Fišera, pak navrhujem,
aby vystúpil spravodajca alebo hovorca tak zvanej lustračnej
komisie pán poslanec Toman a potom vystúpi šéf
vyšetrovacej komisie pán poslanec Ruml.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte pár poznámek
k lustrační komisi. Lustrační komise,
myslím tu část komise 17. listopadu, která
se zúčastnila zjišťování,
zda jména některých poslanců jsou
uvedena v registru svazků, byla chválena i haněna.
Samozřejmě. Objasněme si její roli
a roli parlamentu. Za svou osobu především
odmítám tvrzení, že parlament se touto
činností diskvalifikoval. Domnívám
se, že prácí této komise se tento parlament
diskvalifikovat nemohl a ti, kteří to říkají,
těží z toho, že sami někde neuspěli.
Tato komise měla roli zjišťující
a tuto roli dostala nikoliv, že by si ji na sebe svévolné
vztáhla, ale tato role ji byla parlamentem uložena.
Konala tak, jak měla a musela, podle toho, jaký
měla mandát. Pokud dostala vadné zadání,
je to snad zadání naše, ale k tomu se ještě
obrátím dále. Komisi je vytýkáno
i to, jakou formou své sdělení provedla.
Totiž veřejné. To jsme ji však uložili
my a komise jednala podle toho, jak měla a co jsme ji uložili.
Podle mne s výhradou soudních zákazů
jednala komise v tomto směru správně. Pokud
jde o autoritu parlamentu, domnívám se, že
je mimo pochybnost. Zde někteří přednesli
měření zásluh. Chtěl bych upozornit,
že je to zavádějící. Zavádějící
jsou i snahy, že snad parlament je povinen v tomto punktu
něco měřit. Naopak. Není povinen něco
měřit, ani měřit nemůže
a nesmí. A komise to také neučinila. Čím
je dána autorita tohoto parlamentu? Je dána povinností
dbát o demokratický vývoj a bezpečí
tohoto státu a jeho občanů. Proto snaha dobrat
se spolehlivosti v činnosti parlamentu i u činovníků
jinde, jak právem žádá veřejnost.
Výsledný dojem - že je to pocit hořkosti.
To není vina ani parlamentu, ani komise, ale tím
je vinna skutečnost. Jestliže skutečnost je
hořká, tak tedy i její zobrazení bude
neveselé. A my jsme povinní to unést. Registry
svazků někde existuji, záznamy v nich jsou,
politické dohody zřejmě ne všude byly
respektovány a výsledkem je dnešek.
Je naší povinností, abychom si položili
základní otázku. Co vůbec bylo cílem
zadání, které komise dostala? Cílem
byla šance pracovat v tomto shromáždění
tak, jak jsme před volbami slibovali. Jestliže členové
komise vzali na sebe přijetím volby toto politické
břemeno, jehož velikost lze měřit jen
velmi těžko, dovolte, abych jim za tuto odpovědnost
vyjádřil svou úctu. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Stome, prosím poslanca
Fišeru, aby sa ujal slova.
Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedo, pane předsedající,
dovolte mi, abych jménem většiny skupiny poslanců
levého středu občanského fóra
sdělil toto stanovisko:
Jsme pro důslednou ochranu a očistu našeho
veřejného života a jsme přesvědčeni,
že je to nutné udělat rychle a důsledně.
Jsme však také přesvědčeni, že
je to nutné udělat jen cestou práva a na
základě zákonné normy, kterou je podle
našeho názoru třeba urychleně a odpovědně
zpracovat a přijmout. Současně jsem zmocněn
poslanci Rudolfem Zukalem a Janem Kavanem, kteří
jsou členy naší poslanecké skupiny,
vám sdělit, že jsou připravení
respektovat rozhodnutí, která budou na základě
takového právního postupu učiněna.
Dále vám sděluji, že podporujeme návrh
pana poslance Ševčíka.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pýtam sa zda sa ešte niekto hlási
do rozpravy? Paní poslankyňa Sándorová.
Poslankyně SN E. Sándorová: Pán predsedajúci,
vážené kolegyne a kolegovia, prepáčte,
že predlžujem diskusiu, ale domnievam sa, že v
týchto dňoch, to znamená od piatku do dneška,
uniklo všetkým diskutujúcim to, že kópie
týchto materiálov sú v rukách nepovolaných
a že sa zneužívajú pre politické
ciele. Zabrániť zneužívaniu týchto
materiálov nebolo jednoducho možné iným
spôsobom než tým, ako sme urobili. (Potlesk.)
Předsedajicí předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem za poznámku. Prosím pána poslanca
Tomana, aby sa pokúsil zhrnúť priebeh diskusie
zo stanoviska komisie, ktorej je hovorcom.
Poslanec SN P. Toman: Vážené poslankyně
a poslanci, sami jste poznali, že situace, ve které
se členové naší komise ocitli, nebyla
jednoduchá. V průběhu uplynulých dvou
dní bylo zpochybňováno, ale i podpořeno
takřka všechno, co se zpochybnit, ale i podpořit
dalo. Od legitimity parlamentu až po jednotlivé členy
naší komise. Padlo značné množství
otázek. Valná většina z nich však
byla zodpovězena dříve, než byla položena.
A to ve mnou přednesené úvodní zprávě.
K jednotlivým diskusním vystoupením bychom
tedy chtěli zaujmout toto následující
velmi stručně stanovisko.
Mnoho diskutujících zpochybnilo správnost
usnesení č. 94 z ledna letošního roku,
ohradili se proti přijatému znění
usnesení č. 94 :
"Určit, kdo byl registrován jako spolupracovník
Státní bezpečnosti" a požadovalo,
abychom počítali buď podané zprávy
nebo přijaté odměny, zvažovali závažnost
zpráv, jejich následky a podobně. Soud nejsme,
nechceme být, ani nebudeme. Není to ani úkolem
celého Federálního shromáždění.
Proto považujeme usnesení č. 94 i nadále
za správné. Skutečně nechápeme,
proč je zpochybňována naše práce
a proč už 2 měsíce je nám vyhrožováno
různými žalobami.
Chtěl bych se z tohoto místa zeptat registrovaných
poslanců: Zažalovali jste již ty příslušníky
Státní bezpečnosti, kteří vás
zaregistrovali? Nejsou to snad oni, kteří narušili
ochranu vaší osobnosti, pomluvili vás a dopustili
se - ovšem podle vašeho názoru - zneužití
pravomoci veřejného činitele? (Potlesk.)
Mohu vás však upřímně ujistit,
že my jsme vás do registru svazků opravdu nezapsali.
(potlesk.)
My, jako členové komise jsme v nezáviděníhodné
situaci. Smíme totiž říci pouze: "Byli
registrováni." Ale my jsme shromáždili
další materiály, další výslechy,
důkazy k faktu registrace vyvracející mnohé
zajímavé příběhy registrovaných
poslanců.
Věřte mi, dá velkou práci nevybuchnout
a zachovat mlčenlivost. Dohodli jsme se, že nebudeme
vystupovat, a to jsme dodrželi. Zbavíte-li nás
mlčenlivosti, odtajníte-li materiály, přesvědčíte
se sami.
Nyní ke konkrétním otázkám.
Proč jsme nevyslechli další svědky?
odpovídáme také otázkou. Co změní
výslech svědka na nezvratném faktu registrace?
Co může objasnit svědek, který registrovaného
poslance zná, ale až 5 let po skončení
této registrace? K čemu nám bude svědek,
dotvrzující dlouholetou disidentskou činnost?
My jsme ji přece ani slovem nezpochybnili. Ani konfrontace
s řídícím orgánem na faktu
registrace podle našeho názoru nic nezmění.
ostatně si myslíme, že k mnoha konfrontacím
došlo už před námi. (Potlesk.)
Poslanec Kučera se ptal, proč nebyly jarní
lustrace spolehlivé. Na to jsme odpověděli
dříve, proto nyní již stručně.
Ministr Sacher nezrušil takzvané blokace, a proto
na lustrační lístky dotazující
se na konkrétní poslance, bylo napsáno:"Nemá
záznam." A měl! Za závažnější
však považuji, že v době jarních
lustrací byly všechny evidenční lístky
a spisy poslanců bývalého parlamentu (a nejen
poslanců) v osobním trezoru pana ministra Sachera,
včetně spisu poslance Bartončíka.
To znamená, že žádný poslanec,
který dále kandidoval, nebyl lustrován. Tolik
k podílu poslance Sachera na tristním výsledku
jarních lustrací.
Mnohokrát se zde skloňovalo hlasování
naší komise. Závěrem svého pátečního
vystoupení jsem vám přečetl usnesení
naší komise. Všichni víte, že o každém
usnesení je třeba hlasovat. Proto jsme hlasovali
i my, a hlasovali jsme o každém jménu zvlášť.
To je snad řádný postup. Nebo ne? Pravdou
je, že někteří byli pro, někteří
byli proti, někteří se zdrželi hlasování.
Myslím si, že i to je normální. Žádné
hlasování ovšem nemůže změnit
holý fakt., že ten či onen byl registrován.
Názornou ukázku toho, co by se stalo, kdybychom
určovali vinu či nevinu, kdybychom si snad - nedej
Bože, říkám už nyní - nějaké
poslance "schovali", předvedl poslanec Kanis.
(Smích v sále, potlesk.)
Obyčejný občan se upřímně
zaraduje nad tím, že mezi jmenovanými poslanci
není žádný Slovák. Komunista
nás však obviní, že jsme si je schovali
a že je"vytáhneme" v pravý čas.
Avšak my nejsme jako vy! (Potlesk.)
Komise ukončila první část své
práce. Za nejzávažnější
krok považujeme, že jsem podnítili přepis
registru svazků na počítač. K tomu
mělo dojít už dávno. Bohužel. Práce
bude dokončena během tři týdnů,
pak opět všechna jména porovnáme s počítačem
a ověříme v registru svazků. Pak budeme
považovat lustrace za objektivní, konečné
a jednou provždy dané. Snad mohu říci
- konečné.
Vzhledem k těmto skutečnostem žádáme
o podporu v pokračování naší
práce. Se znalostmi, které v současné
době máme, je považujeme za naprosto nezbytné.
Dosud slyšíme tato stanoviska odpůrců
lustrací:
1. Plně souhlasím s lustracemi.
2. Musí být ovšem provedeny právním způsobem.
3. Právní způsob není možný.
4. Viz. bod 1: plně souhlasíme s lustracemi. (Smích
v sále, potlesk.)
Panu profesoru Jičínskému bych chtěl
odpovědět a upřesnit, že právní
způsob měl vyřešit dle usnesení
č. 94 ústavně právní výbor
v čele s akademikem Čičem. Ne my, jak nám
vytýkal. Žádáme proto právníky,
aby se svými znalostmi na tomto úkolu se začali
podílet. Za takový však nemohu považovat
návrh poslance Ševčíka, neboť má
zásadní vadu. Jím navržený postup
pravomocného rozhodnutí soudu zcela popírá
základní účel a smysl - urychlenou
očistu veřejného života. Jím
navrhované řešení by trvalo minimálně
jeden až dva roky, a to již skončí naše
volební období. Proto jeho návrh považuji
spíše za zastavení lustrací, než
za pravou pomoc. Nemůžeme tedy souhlasit ani s přijetím
změněného usnesení. Žádáme
vás, aby změna nebyla přijata a my abychom
mohli důsledně pokračovat v naší
práci. (Potlesk.)
Závěrem bych chtěl poděkovat vám
poslancům i veřejnosti, kteří jste
nás po celou dobu podporovali. A právě vám
bych chtěl v těchto dnech mnoha rozličných
citátů jeden citát věnovat: "Nezlobte
se, že vám v poslední době ubývá
přátel, možná že byli pověření
sledováním jiných přátel."
(Smích v sále, potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. S faktickou poznámkou sa prihlásil
poslanec Sacher. Dávam mu slovo.
Poslanec SL R. Sacher: Já se ostře ohrazuji proti
vystoupení poslance dr. Tomana. Já jsem v žádném
osobním trezoru svazky poslanců minulého
parlamentu neměl. V minulém parlamentu jsem několikrát
vysvětlil, proč jsem chtěl zabránit
lustraci poslanců bývalého parlamentu a jaká
opatření jsem učinil.