Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Kobylka, teraz prosím pán prvý podpredseda Jičínský.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, jenom několik poznámek k tomu, o čem hovořil pan poslanec Kroupa, k některým otázkám, které mě v této souvislosti položil. Samozřejmě na ně nemám žádnou přesnou odpověď, protože některé otázky si kladu sám. Také jestliže se Federální shromáždění rozhodne, že přijme tuto doktrínu jako své usnesení, nelze proti tomu vznášet nějaké zásadní námitky, protože i současná ústava v rámci vymezení kompetencí Federálního shromáždění hovoří, že jedná o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky; nepochybně tam tato problematika patří.

Hovořil jsem o tom spíše z toho hlediska, abychom se zamýšleli nad tím, jaká je funkce Federálního shromáždění jako přece jenom - myslím si - ne už v té dosavadní dikci ústavní, i když zatím tato dikce tam je - nejvyššího orgánu státní moci, ale myslím si, že jako nejvyššího orgánu zákonodárné moci. A jestliže toto rozlišení přijmeme a myslím, že bychom ho do budoucna asi přijmout měli, chceme-li mít parlamentní demokracii se systémem dělby moci, pak se musíme oprostit od určitých formulací, které vycházejí z jiného ideového základu, než jsou tyto klasické parlamentní ústavy, které se samozřejmě rozvíjejí, ale přece jenom ta základní východiska zachovávají.

Čili, některé otázky, které tady pan poslanec Kroupa položil, nelze zodpovědět jasně už proto, že tady není dosud žádné zásadní rozhodnutí, jak budou nové ústavy resp. nová federální ústava, která - jak doufám - bude vypracována a bude přijata Federálním shromážděním, jak bude koncipována z hlediska struktury nejvyšších orgánů státní moci. Jsou tu samozřejmě různé představy, různé kombinace, jsou prostě možné klasické parlamentní demokracie, jsou systémy, nechci říci přímo prezidentské, - se zvláštní rolí prezidenta: takových systémů je v Evropě více. Je řada zemí demokratických, které mají třeba přímou volbu prezidenta, kde v řadě otázek je postavení prezidenta relativně silnější oproti naší dosavadní ústavní úpravě, která v řadě ohledů není dost jasná.

Jsme v období jistého hledání, kdy dosavadní ústavní rámec není dostatečně přesný, je svým způsobem flexibilní, my mu dáváme teď jistý konkrétní obsah, ale tento jistý konkrétní obsah, který mu dáváme, svým způsobem předznamenává i naše představy o tom, jaké by ty vztahy nebo jaké by postavení Federálního shromáždění ve vztahu k vládě, k prezidentovi, mělo být i do budoucna. Čili nevidím proto tuto otázku teď, bude-li tam ta věta tak, jak byla formulována, nebo bude-li formulována jinak, jako zásadní, protože - jak říkám - náš dosavadní ústavní rámec v této věci není jednoznačný tak, abych mohl tuto formulaci odmítat. Spíše jsem to formuloval jako podněty pro přípravu nové ústavy, protože myslím,že je to "pars pro toto", které ukazuje, že je třeba vztahy nejvyšších státních orgánů formulovat podstatně přesněji než dosud.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ešte sa do rozpravy hlási pán poslanec Fišera a pán poslanec Štern. V tomto poradí im udeľujem slovo.

Poslanec SN l. Fišera: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vyjádřil na pozadí toho, co zde říkal pan místopředseda Jičínský, i toho, co zde říkali předřečníci, tyto myšlenky.

Za prvé si myslím, že opravdu žijeme dnes ve velmi napjatém a těžko předvídatelném světě. Za těchto podmínek patrně nemůžeme přetrvávat u právně vyciselovaných formulací a dlouhých debat a potřebujeme jasnou deklaraci toho, že jsme rozhodnuti se za všech podmínek bránit. Já v tomto smyslu podporuji v podstatě návrhy pana poslance Deyla i pana poslance Blažka, protože ony znamenají velmi výrazné zdůvodnění toho, co moje generace po celou dobu vlastně cítila.

Říkám to proto, že zde z řad poslanců, zejména komunistické strany, zazněly některé tóny, které, domnívám se, nevyjadřují cítění lidí, kteří sice myslí do značné míry levicově, ale pro něž suverenita tohoto státu a schopnost se bránit, je naprosto klíčovou otázkou.

V této souvislosti se domnívám, že i když bych nepoužil všechny formulace jako pan poslanec Bratinka, že je namístě, abychom byli zdrženliví vůči naprosté prohibici jaderných zbraní, byť jsou mě z duše protivné, ale myslím si, že svět je v takovém stavu, že nedokážeme zcela jednoznačně předvídat, jak bude nutné za určitých okolností se bránit. Šílenství není jenom otázka politická, je to také otázka lidská, hluboce lidská, často se objevuje tam, kde vládnou sociální zmatky.

Dovolte mi ještě poslední poznámku. My jsme v poslední době diskutovali nad řadou návrhů zákonů, které chtěly napomoci k tomu, abychom dokázali řešit mimořádné situace ohrožení ústavního zřízení naší křehké demokracie. Měli bychom si opravdu uvědomit, jak je situace riskantní, nevést vždy jenom velmi - řekl bych až podrobné a spořivé diskuse, ale hledat takové formulace, které by pomohly rychle a kvalifikovaně zabezpečit obranu jak vnitřní demokracie, tak vnější suverenity státu. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Fišerovi, o slovo sa hlási pán poslanec Štern.

Poslanec SN J. Štern: Pane předsedající, dámy a pánové, já se omlouvám, nebudu dlouho zdržovat, jenom velice stručně. Věta z navrhované vojenské doktríny v prvém oddíle vládního návrhu mě přesvědčila o tom, že vystoupit mám. Je to věta, kde se říká: "...že rozhodujícím a nejspolehlivějším činitelem k zachování suverenity státu je dosažení takového stupně důvěry, spolupráce a vzájemně výhodných vztahů mezi národy a státy, který by natrvalo vyloučil řešení jakýchkoliv sporů ozbrojenou silou." Já se domnívám, že toto byla filosofie zabezpečení naší bezpečnosti, právě ta, která vedla k Mnichovu, právě tak, která vedla i dejme tomu k událostem okolo srpna 1968. Je to filosofie v zásadě nepřijatelná, v zásadě spoléhající na pomoc zvenčí, na systém vnějšího zabezpečení naší bezpečnosti a je to filozofie, která vždy vedla k tomu, co tady velmi krásně a trefně řekl poslanec Kobylka, když mluvil o těch plačících politicích. Čili jsem velice vděčen poslanci Blažkovi za to, že nás upozornil na tuto skutečnost, že předložil ten návrh, který vychází z filozofie, kde spoléháme i na svoje síly. Domnívám se, že ta obranyschopnost by měla být takového rázu, aby i po přemožení našeho státu protivníkem,výhody, které by z našeho přemožení eventuálně nepřítel měl, aby tyto výhody byly podstatně převýšeny nevýhodami, které my bychom mu svojí obranou způsobili. To je jediné spolehlivé, to je jediné, co můžeme ovlivnit, co máme ve svých rukou. Velmi podporuji návrh poslance Blažka. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Šternovi, ešte sa hlásil pán poslanec Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, já musím po dnešní diskusi vzpomenout na rozpravu k rozpočtu, jakým způsobem poslanci tehdy vystupovali, když se projednával rozpočet, a jakým způsobem vystupují dnes. Vážím si kolegů, že dnes vystupují z pozice, že potřebujeme skutečně silnou armádu, že potřebujeme armádu, která by se nespoléhala - jak říkal přede mnou kolega Štern - na smluvní závazky atd. Byl bych rád, kdybychom si tato slova zapamatovali, až budeme opět schvalovat rozpočet. Slyšel jsem tady něco jiného, když jsme schvalovali rozpočet, slyšel jsem snížit o 10 %, o 15 - 20 %, o polovinu. Tehdy, když se tady ozval jeden nebo dva skromné hlasy na obranu resortu armády, tak byly víceméně nevyslyšeny. My jsme rozhodli o tom, nezlobte se na mne, my jsme rozhodli o tom, toto Federální shromáždění, že jsme dali armádě něco, co otevřelo určitě nůžky mezi tím, co chceme, aby armáda dělala, jakým způsobem by zabezpečovala suverenitu a bezpečnost tohoto státu a co bude moci. My jsme dostali na základě požadavků branně bezpečnostních výborů určité analýzy, jak snížení rozpočtu dopadlo na armádu za prvé tři měsíce tohoto roku. Je to smutné čtení, protože v řadě věcí jsme se dostali až tak, že armáda jenom přežívá, žádné nějaké krásně velké cíle, o kterých se tu mluvilo, nebude možné v nejbližší době plnit. Nějaké zkvalitňování, nějaké zvyšování je v podstatě nemožné, a my jsme to zavinili tím, jakým způsobem jsme dali armádě rozpočet. Já vím, že jsme vycházeli z ekonomických možností tohoto státu. Vím, že jsme možná nemohli v dané situaci rozhodovat jinak. Byl bych jenom rád, abychom si toto uvědomili, abychom nechtěli po armádě více, než na co jsme jí dali prostředky a co bude moci dělat. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, ešte raz sa hlási pán poslanec Blažek.

Poslanec SN A. Blažek: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že jsem tady znovu. Já jsem při rozpočtu nehlasoval pro ta omezení, takže mám jisté morální právo zde podporovat armádu. Domnívám se ovšem, že mezi tím, kdy jsme projednávali rozpočet a dnešním dnem se něco velice významného ve světě stalo, co alespoň můj poměr k armádě dosti výrazně proměnilo. 16. ledna začala válka v Kuvajtu. Myslím si, že jsme si všichni uvědomili, co to znamená vést válku, co je k tomu zapotřebí. To je jedna věc.

Za druhé, nejde v této věci ani tak o zdokonalování armády, jakožto jakéhosi armádního stroje: Jde o proměnu vědomí, a to myslím můžeme ovlivnit i bez vynaložení větších prostředků. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pozerám sa, či sa ešte niekto hlási do rozpravy. Nie, nikto, a preto vyhlasujem rozpravu za ukončenú. Odznelo tu 13 diskusných príspevkov, tj. vrátane s predošlými 20, dosť vysoký počet, časť z nich modifikuje predložený návrh, ako ho máme na stole, a ja preto poprosím pána ministra, aby sa k predloženým, hlavne k tým tzv. pozmeňovacím návrhom vyjadril, do akej miery sú pre neho ako ministra prijateľné a do akej miery ich odmieta.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Děkuji za to, že jsem znovu dostal slovo, protože mi to umožňuje vyjádřit skutečně veliké potěšení nad tím, s jakým obrovským pozitivním zaujetím je posuzován ten dokument, o němž hovoříme, vojenská doktrína.

Bylo tady řečeno velice mnoho nejenom o vojenské doktríně, bylo tady také řečeno velice mnoho o armádě, o vztahu občanů k armádě atd.

Myslím si, že všechno, co zde bylo řečeno, bylo zde řečeno s obrovskou odpovědností za bezpečnost tohoto státu, za bezpečnost Evropy. Musím říci, že i v té výhradě, kterou zde přednesl pan poslanec Kanis, bylo zřejmě vážné a solidní zaujetí pro bezpečnost tohoto státu. A i když s jeho pojetím nemohu souhlasit, i když se domnívám, že zajišťovat bezpečnost České a Slovenské Federativní Republiky pouhým rozhodnutím, že nebudeme vstupovat do žádných svazků kromě bilaterálních vztahů, bilaterálních smluv se sousedními zeměmi, že tento návrh je nedostatečnou zárukou bezpečnosti.

To, co je nejpodstatnější, a to co všichni pociťujeme jako to nejvýznamnější, je myslím to, o čem zde promluvil pan poslanec Blažek. Nově a nově si musíme uvědomovat společnou odpovědnost všech občanů této republiky za obranu země. Musíme v sobě obnovit odhodlání překonat nejméně dva historické okamžiky, kdy jsme toto odhodlání neprojevili dostatečně zřetelně tak, aby z takového projevu odhodlání vzešla dobrá tradice.

Nebude a není třeba před vámi rozvíjet všechny okolnosti, které vedly k tomu, že ve veřejném mínění přetrvává dojem, že armáda nejméně dvakrát v rozhodujících historických okamžicích v této zemi selhala. Několikrát jsem se vyjádřil, že šlo především o selhání politické representace. Nicméně dojem, který si z toho odnášeli ti, kteří právě v té chvíli byli v uniformách a ve zbraních - to byl také dojem nepříznivý. Vznikala tradice nedobrá. Tady vzniká také otázka, co vlastně bude ten dokument, o němž se tu nyní jedná? Bude to deklarace Federálního shromáždění nebo vezme Federální shromáždění pouze na vědomí dokument jako součást vládního prohlášení, kterým se bude řídit vládní politika? Já do tohoto vašeho rozhodování zasahovat nemohu. Já nejsem poslancem tohoto shromáždění. Nicméně velice bych si přál, aby tím, že povýšíte tento dokument na to, co bude nejblíže zákonu, jako zákonodárné shromáždění, dodalo větám i výzvám, které budou v tomto textu obsaženy, tu nejvyšší důležitost. Aby z tohoto všeho rozhodnutí vzít na sebe nejvyšší míru zodpovědnosti za obsah tohoto textu, aby tato vaše rozvaha, toto vaše rozhodnutí se přenášelo i na vaše voliče, na občany tohoto státu. Aby prostě všichni na základě tohoto textu si začali být výrazněji než dosud vědomi své spoluodpovědnosti za obranu naší republiky: Proto také se přimlouvám za to, aby ony pozměňující návrhy, které tu byly předloženy v celé šíři těch čtyřech bodů byly přijaty, aby o tyto pozměňovací návrhy byl původní text vojenské doktríny vlastně ve svém významu rozšířen. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánovi ministrovi. Prosím teraz pánov spravodajcov, aby sa vyjadrili k vystúpeniu pána ministra. Pán poslanec, prosím.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Šimko: Mám niektoré procedurálne záležitosti - pokiaľ ide o tie štyri pozmeňovacie návrhy, na ktoré bol transformovaný pozmeňovací návrh pána poslanca Blažka, tri z nich garančné výbory schválili, to znamená, že sa stali súčasťou návrhu. Takže o týchto troch vlastne nemusíme hlasovať. Týka sa to tej vety v poslednom odstavci úvodnej strany, tak ako o tom hovoril pán kolega Štern, že má výhrady k tej poslednej vete, tak tá tam už vlastne nie je a je nahradená tak, ako som ju čítal v úvode. Pokiaľ ide o jeden zo štyroch návrhov, ktorý nezískal kvalifikovanú väčšinu garančných výborov, o tom budeme musieť hlasovať, budeme musieť hlasovať i o niekoľkých ďalších pozmeňovacích návrhoch, ktoré tu odzneli minule i dnes. Vzhľadom na to. že je tu aj určitá podmienenosť pozmeňovacích návrhov, bude treba, ak bude kolega Blažek trvať na svojom návrhu, tak bude treba najprv hlasovať o tomto návrhu, to jest o celom komplexnom pozmeňovacom návrhu, ktorý tu bol uvedený. V prípade. že by bol prijatý, tak tie ďalšie pozmeňovacie návrhy, ktoré tu odzneli v tlači 366 - o nich by už nemalo zmysel hlasovať.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Tak prosím, budeme hlasovať. Prosím pánov poslancov, ktorí sú v kuloároch. aby sa dostavili do snemovne.

Počet poslancov prítomných v Snemovni národov je 101. Počet poslancov prítomných v Snemovni ľudu 91. Budeme hlasovať o pozmeňovacom návrhu, ktorý tu predniesol 31. januára pán poslanec Blažek v zastúpení i pána poslanca Deyla. Je to komplexný pozmeňovací návrh, ktorý tvorí vlastne akúsi alternatívu k predloženému textu vojenskej doktríny. V prípade, že odhlasujeme tento komplexný pozmeňujúci návrh, tým pádom odmietneme text vojenskej doktríny, ktorý máme predložený pod číslom 366.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Šimko: Garančné výbory došli k presvedčeniu, že pozmeňovacie návrhy, ktoré pretransformovali z tohto komplexného návrhu, zachycujú hlavné myšlienky návrhu a z toho dôvodu neodporúčajú prijať tento komplexný pozmeňovací návrh v podobe, ako je prednesená, avšak tie tri návrhy, ktoré som prečítal v úvode pred diskusiou, sú už súčasťou tlače č. 366, resp. návrhu, ktorý predkladáme ako súčasť tlače 366. Neodporúčame postup, že by sme prijal i tento komplexný pozmeňovací návrh, pretože tieto myšlienky sú obsiahnuté v tlači.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: S týmto poučením a vedomím pristúpime k hlasovaniu o návrhu poslanca Blažka a Deyla.

1. hodin) Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov. Pýtam sa, kto súhlasí s predloženým pozmeňovacím návrhom, ako bol predložený 31. januára t. r. ? (Hlasuje se.) (Třicetjeden.) Tridsaťjeden. Ďakujem.

Kto je proti? (Šest. ) Šesť. Ďakujem.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Padesát šest.) Päťdesiatšesť. Ďakujem.

Konštatujem, že Snemovňa národov tento pozmeňovací návrh neprijala.

Hlasujú poslanci v Snemovni ľudu. Kto je za pozmeňovací návrh poslancov Blažka a Deyla, nech zdvihne ruku a stisne tlačítko! (Hlasuje se.) (Třicet.) Tridsať. Ďakujem.

Kto je proti? (Devět.) Deväť. Ďakujem.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtyřicet devět.) Štyridsaťdeväť. Ďakujem.

Zisťujem, že pozmeňovací návrh nebol schválený ani jednou snemovňou.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec l. Šimko: Takže môžeme pristúpiť k jednotlivým pozmeňovacím návrhom v poradí, ako boli podané. Ako prvý podal pozmeňovací návrh ešte v januári poslanec Klokner, ktorý navrhol, aby na strane 3 po texte "suverénne vojenské sily" bol vsadený zvláštny odsek v tomto znení: "V rámci novej vojensko-strategickej orientácie je nutné podstatne rozšíriť vojenský obranný potenciál v Slovenskej republike a tak zabezpečiť rovnomerné rozloženie ozbrojených síl v oboch republikách Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky."

Hlasovali o tom výbory branno-bezpečnostné a tento návrh nezískal kvalifikovanú väčšinu. S týmto návrhom súvisí tiež formulačná pripomienka pána poslanca Jégla, ktorý navrhol, aby v súlade s realizačnými opatreniami návrh poslanca Kloknera sa rozšíril tak, ako som ho prečítal: "a tak zabezpečiť rovnomerné rozloženie ozbrojených síl" a dať tam: "prevažujúce rovnomerné rozloženie ozbrojených síl".