Major dr. Svoboda požádal současně o
ukončení služebního poměru vojáka
z povolání podle článku 3, odstavec
2 zákona č. 65/1978 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků ve
znění pozdějších předpisů,
a to v důsledku splnění povinností
v další službě.
Vzhledem k tomu, že soudce z povolání vojenského
soudu nemůže být propuštěn z vojenské
činné služby před tím, než
byl ze své soudcovské funkce odvolán nebo
této funkce zproštěn, požádal jmenovaný
major dr. Svoboda písemně Federální
shromáždění ČSFR o zproštění
soudcovské funkce.
Paní poslankyně a páni poslanci, chci vás
také v této souvislosti informovat o tom, že
vyšetřovatel Vyšší vojenské
prokuratury v Táboře trestně stíhá
majora dr. Svobodu pro trestné činy neuposlechnutí
rozkazu podle § 273 odstavec 1 tr. z. a vyhýbání
se služebnímu úkonu a výkonu vojenské
služby podle § 280 odstavec 2 tr. z. Otázkou
přípustnosti tohoto trestního stíhání
se obšírně zabýval branný a bezpečnostní
výbor. Přímo na tomto jednání
major dr. Svoboda výslovně prohlásil, že
bez ohledu na probíhající trestní
řízení žádá o zproštění
funkce soudce, takže také proto tento návrh
na zproštění předkládám.
Druhým žadatelem je podplukovník Pavol Laco,
předseda senátu Vojenského obvodního
soudu v Bratislavě, který požádal o
uvolnění z řad příslušníků
vojenského soudnictví a ve smyslu služebního
předpisu požádal o přemístění
na funkci v podřízenosti Pohraniční
stráže. Také proto tedy ve smyslu § 52
odstavec 1 citovaného zákona požádal
o zproštění soudcovské funkce.
Žádosti majora dr. Svobody a podplukovníka
Laca byly projednány na společném zasedání
branných a bezpečnostních výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve
dnech 13. a 15. března tohoto roku.
Vážené paní poslankyně, páni
poslanci, vzhledem k tomu, že u obou jmenovaných byly
splněny podmínky ve smyslu citovaných ustanovení
zákona, navrhuji vám vyslovit s jejich žádostmi
- a v souladu s návrhem, který tímto podávám
- váš souhlas. Děkuji vám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán minister. Návrhy prerokovali výbory
ústavnoprávne a výbory branné a bezpečnostné
obidvoch snemovní. Ako spoločný spravodajcovia
boli poverení prednesením stanovísk poslanci
Karol Stome zo Snemovne národov a poslanec Tomáš
Kopřiva zo Snemovne ľudu.
Prosím teraz pána poslanca Stome, aby sa ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající,
vážené dámy a pánové poslanci,
ve smyslu ústavního zákona č. 375/1990
Sb., z 20. září 1990, kterým byla
měněna Ústava České a Slovenské
Federativní Republiky ve znění pozdějších
předpisů, podal pan ministr obrany návrh
na zproštění soudcovských funkcí
soudců z povolání vojenských soudů,
podplukovníka JUDr. Pavla Laca a majora JUDr. Jana Svobody.
Oba soudci požádali písemně o zproštění
ze své soudcovské funkce. Tím jsou splněny
formální náležitosti k vyslovení
zproštění soudcovských funkcí
u obou uvedených soudců, a to ve smyslu článku
1 ústavního zákona č. 376/1990 Sb.,
bod 2, jímž byl doplněn ústavní
zákon č. 100/1960 Sb., to je Ústava v článku
101, kterým byl doplněn odstavec 6 ve znění:
"Návrhy na volbu a odvolání podle odstavce
1, 2 a 5, jež předkládá Federálnímu
shromáždění pověřený
člen vlády České a Slovenské
Federativní Republiky". Pověřeným
členem vlády je v tomto případě
pan ministr obrany.
K věci samotné: Podle příslušnosti
byla tato věc přikázána výborům
branným a bezpečnostním Sněmovny lidu
a Sněmovny národů a tyto výbory na
své 12. společné schůzi 15. března
1991 přijaly v této věci závěr
obsažený v jejich usnesení 88 pod bodem 1,
v němž se souhlasí, aby podplukovník
JUDr. Pavel Laco a major JUDr. Jan Svoboda byli na vlastní
žádost zbaveni funkcí soudců z povolání
vojenských soudů, tedy zproštěni této
funkce.
S ohledem na princip volitelnosti soudců, který
je ústavně zakotven, je třeba respektovat
i rub této zásady, to je jejich odvolatelnost v
případě zproštění funkce
a zajisté jen výjimečně by bylo možné
nevyhovět žádosti soudce, aby nebyl ze své
soudcovské funkce odvolán, pokud si to sám
tak přeje. Možný vzniklý konflikt svědomí
v případě ponechání soudce
ke konání jeho soudcovských povinností
u takto žádajících soudců by
se mohl negativně odrazit ve výkonu jejich soudcovské
činnosti.
To, co zde bylo řečeno, bylo řečeno
ad illustrandum.
Pokud jde o závěry, za svoji osobu doporučuji,
aby žádosti pana ministra bylo vyhověno.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Stome. Hovoriť bude poslanec
Kopřiva.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
T. Kopřiva: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, vzhledem k přednesené
zprávě a žádosti ministra obrany pana
Dobrovského a vzhledem ke zprávě, kterou
podal můj kolega zpravodaj dr. Stome, i já jako
společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu doporučuji, abyste oba dva jmenované soudce
zbavili svým hlasováním jejich funkcí.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Otváram diskusiu. Písomne nie je nikto
prihlásený. Pýtam sa, či si niekto
praje vystúpiť v rozprave k tomuto problému?
(Ne.) Nie je tomu tak. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Praje si niečo podotknúť pán minister
obrany? (Ano.)
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Jenom maličkost:
Poznámka o trestním stíhání
byla opravdu ad illustrandum. Měl jste to tam zdůraznit,
ale považoval jsem za svou povinnost vás o této
skutečnosti informovat, protože v branných
a bezpečnostních výborech tato otázka
byla diskutována velice hluboce a široce a nebylo
by správné, kdybych vás o této okolnosti
neinformoval.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem za vysvetlenie. Pristúpime k hlasovaniu. Budeme
hlasovať o obidvoch personálnych návrhoch naraz,
pretože tak boli podané. Je nejaká pripomienka
k tomuto návrhu, že by sme hlasovali o obidvoch naraz?
Nie je. Prosím poslancov, aby zaujali miesta v sále,
pokiaľ sú v priľahlých priestoroch. Prosím
i skrutátorov, aby zaujali miesta.
Najprv sa bude hlasovať v Snemovni národov. Otváram
hlasovanie.
- hodin) Konštatujem, že podľa tabule je prítomných 85 poslancov Snemovne národov a 84 poslancov Snemovne ľudu. Obidve snemovne sú uznášaniaschopné.
Pýtam sa poslancov zo Snemovne národov, kto z nich
súhlasí s návrhmi, uvedenými v tlači
478, podľa odporúčania spoločných
spravodajcov, nech zdvihne ruku! Hlasujú obidve časti
snemovne naraz. (Hlasuje se.) (Osmdesát devět.)
Osemdesiatdeväť. Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Konštatujem, že Snemovňa národov návrh
schválila.
Teraz sa pýtam poslancov Snemovne ľudu. Kto súhlasí
s predloženými návrhmi, nech zdvihne ruku!
(Hlasuje se.) (Osmdesát jeden.) Osemdesiatjeden. Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Šest.) Šesť.
Ďakujem.
Konštatujem, že i Snemovňa ľudu predložený
návrh schválila.
Vyhlasujem, že Federálne zhromaždenie Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky súhlasilo u
majora dr. Jana Svobodu a podplukovníka Pavla Laca so zbavením
funkcií sudcov z povolania vojenských súdov.
Ďakujem pánu spravodajcovi.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 119, SL
č. 185, SN č. 182)
Teraz prerokujeme
Vojenskú doktrínu Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky, ako ju máte v tlači číslo
366.
Ako si všetci spomínate, ide o návrh, ktorý
predložili podpredseda vlády a minister zahraničných
vecí Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
J. Dienstbier a minister obrany ČSFR L. Dobrovský.
Tento návrh bol zaradený a prerokovaný na
programe 13. spoločnej schôdze. Prerokovával
sa 31. januára. Vtedy za navrhovateľa vystúpil
pán minister Dobrovský. Spoločnými
spravodajcami výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov
boli poslanci Šimko a Lis. V rozprave potom vystúpili
takmer dve desiatky poslancov s návrhmi a odporučeniami
na úpravu dokumentu. Najrozsiahlejšie pripomienky
pochádzali od poslanca Deyla a Blažka. Po vystúpení
niekoľkých poslancov s procedurálnymi návrhmi
snemovní odporúčali, aby vojenská
doktrína bola dopracovaná podľa pripomienok
s prihliadnutím na zásadné pripomienky poslancov
Blažka a Deyla. Stalo sa tak, a teraz prosím spoločných
spravodajcov, pánov poslancov Šimka a Lisa, aby nám
podali správu o prerokovaní pozmeňovacích
návrhov.
Najprv poprosím ešte o slovo pána ministra
Dobrovského.
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Děkuji
za slovo, ale myslím, že budu stručný.
Už při posledním projednávání
a poté, co jsem se seznámil s pozměňovacím
návrhem, jehož autory byli poslanci Deyl a Blažek,
jsem řekl, že se domnívám, že tento
pozměňovací návrh nejenže v zásadě
není v rozporu s původním textem navrhované
vojenské doktríny, ale že ji velmi pozitivně
rozšiřuje a řekl jsem zároveň,
že některé části, které
jsou navrhovány v preambuli, nezdají se mi být
vhodné jako část toho textu vojenské
doktríny, ale že by patřily spíš
do oblasti ústavy.
Mám zde před sebou tisk 366, pozměňovací
návrh vojenské doktríny a myslím,
že všechny tyto čtyři pozměňovací
návrhy, jak jsou zde prezentovány, mohou být
charakterizovány podobně, jak jsem to řekl
předtím. Nejen že nejsou v rozporu s mým
čtením původního textu vojenské
doktríny, ale velmi pozitivně ji rozšiřují,
doplňuji a upravují.
Přimlouvám se za to, aby text vojenské doktríny
tak, jak byl předložen a doplněn o tyto pozměňovací
návrhy, byl vámi přijat pozitivně.
Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pán minister. Teraz poprosím pána
poslanca Lisa, aby nám podal spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
L. Lis: Pane předsedo, pane předsedající,
vážené paní poslankyně a vážení
páni poslanci, Federálnímu shromáždění
je dnes předkládán návrh vojenské
doktríny České a Slovenské Federativní
Republiky. Základní výklad a diskuse k ní
byla provedena na plenárním zasedání
31. ledna 1991.
Jak známo, tomuto zasedání předložili
poslanci Blažek a Deyl v tisku 366 jejich vlastní
verzi.
Federální shromáždění
po diskusi přijalo usnesení, aby branné a
bezpečnostní výbory spolu s navrhovateli
pozměňovacího návrhu s poslanci Blažkem
a Deylem posoudily oba návrhy a zaujaly k nim stanovisko.
Dovolte, abych vás seznámil se závěry
branných a bezpečnostních výborů
směřujících ke splnění
závěrů přijatých Federálním
shromážděním. Branné a bezpečnostní
výbory na 10. společné schůzi dne
13. 2. 1991 se za účasti navrhovatelů pozměňovacího
návrhu zabývaly a vyslechly zdůvodnění
návrhu a ve věcné a obsáhlé
diskusi a po konzultacích a konfrontaci s předkladateli,
které za ministerstvo obrany zastupovali generál
Winter a plukovník Daněk, k těmto návrhům
přijaly usnesení. Branné a bezpečnostní
výbory ocenily návrh obou poslanců Blažka
a Deyla, avšak doporučují, aby podkladem pro
jednání návrhů vojenské doktríny
České a Slovenské Federativní Republiky
na tomto plenárním zasedání byl projednán
původní návrh ve znění tisku
366. Doporučují zapracovat z myšlenek pozměňovacího
návrhu poslanců dr. Blažka a dr. Deyla čtyři
úpravy, které předloží zpravodaj
a předseda branného a bezpečnostního
výboru Sněmovny lidu dr. Šimko. Já bych
chtěl říci, že tyto návrhy upřesňují
a zvýrazňují myšlenky prvořadého
místa v procesu obrany země vlastními ozbrojenými
silami, což ovlivní zásadním způsobem
koncepci, kterou připisuje Česká a Slovenská
Federativní Republika úloze Československé
armády při komplexní obraně státu.
Pane předsedo, vážení poslanci, vývoj
mezinárodní, politické a bezpečnostní
situace od našeho posledního projednávání
vojenské doktríny potvrzuje současnou křehkost
demokratických procesů ve Střední
a Východní Evropě i trvající
destabilizační ohniska i nedořešené
problémy v mezinárodně politických
vztazích, dotýkajících se i naší
bezpečnosti. Události poslední doby, zvláště
agrese Iráku proti Kuvajtu a z toho pocházející
vojenský konflikt i další napěti v různých
částech světa ukázaly, že je
iluzí domnívat se, že se skončením
studené války mezi Východem a Západem
nastupuje éra trvalého míru. Nebezpečí
pro mír světový nebo oblastní představují
diktatury všeho druhu, které ke svému udržení
vyvolávají napětí agresívními
akcemi proti jiným zemím i různými
formami fanatismu náboženského, ideologického,
nacionalistického či rasového. Další
zdroj možných konfliktů je hlad a příkré
rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi,
označované jako potenciální konflikt
mezi Severem a Jihem. Společně jsou to nová
napětí a možné konflikty při
destabilizaci existujících států,
tak zvané balkanizace s využíváním
uměle vyvolaných šovinistických nálad.
Chtěl bych připomenout, že rychlé a
úspěšné ukončení konfliktu
v Perském zálivu, jako výraz akceschopnosti
mezinárodního společenství Organizace
spojených národů a ozbrojených sil
spojenců proti diktátorské zvůli Husajnova
režimu ještě nevyřešilo otázku
stability v tomto prostoru a neodstranilo nebezpečí
další možné eskalace.
Vítězné ukončení spojenecké
akce protiirácké agrese nesporně postavilo
do nových souvislostí také otázku
vojenské doktríny a strategie. Jedna z největších
armád na světě, čtvrtá co do
velikosti a početnosti, byla poražena v krátké
době s minimálními ztrátami pro spojeneckou
koalici. S těžkými ztrátami pro agresora,
a to v důsledku převahy leteckých sil a moderní
techniky, především elektroniky, proti níž
byly tanky, dělostřelectvo, pěchota, početnost
pěších pozemních sil prakticky bezmocné.
Je na našich velitelích a vojenských odbornících,
aby se zamysleli nad touto novou skutečností a vyvodili
z ní praktické záměry i pro naší
vojenskou strategii. V kontextu této skutečnosti
chci z půdy Federálního shromáždění
ocenit působnost naší jednotky jako součásti
spojeneckých sil protiirácké aliance, a všem
jejím příslušníkům i těm,
kteří se na jejím zabezpečení
podíleli, za tento čin poděkovat. Pro Českou
a Slovenskou Federativní Republiku je nejvýraznějším
aktem ukončení vojenské činnosti v
rámci Varšavské smlouvy k 1. 4. 1991 jako výsledek
jednání politického poradního výboru
v Budapešti. Tato skutečnost je dalším
potvrzením nezbytného přístupu České
a Slovenské Federativní Republiky k politicko-vojenským
aktivitám zabezpečujícím stabilitu
a bezpečnost státu a nutností přijetí
odpovídající vojenské doktríny.
Chci zdůraznit, že v tomto smyslu za perspektivní
základ bezpečnostního klimatu v Evropě
chápeme vytvoření nového systému
kolektivní bezpečnosti. S jeho reálnou vojensko-politickou
potencí nelze však kalkulovat v nejbližších
letech.
Proto Česká a Slovenská Federativní
Republika by měla v tomto období usilovat v oblasti
mezinárodně-politických vztahů o upevňování
suverenity a bezpečnosti České a Slovenské
Federativní Republiky a spolupracovat zejména se
svými bezprostředními sousedy a současně
vytvářet i příznivé bilaterální
vztahy v oblasti vojenské. Z tohoto pohledu pokládáme
další udržování nebo transformaci
zbývajících struktur Varšavské
smlouvy do nových seskupení a útvarů
za překonané. Závažnou pro nás
zůstává skutečnost, že od roku
1994 nebude ukončen odchod sovětských vojsk
z východní části Německa a
z území Polska. I tuto skutečnost je nutné
při posuzování komplexní bezpečnosti
České a Slovenské Federativní Republiky
brát v úvahu a zejména s narůstající
politickou, hospodářskou a sociální
krizí ve východní části Spolkové
Republiky Německo. Tento vývoj působí
jako destabilizující faktor na poměry v evropském
regionu.
Bude nutné z iniciativy branných a bezpečnostních
výborů ve spolupráci s ostatními výbory,
zejména zahraničními, se touto otázkou
v nejbližší době zabývat. Řada
těchto a dalších důvodů vnitřních
i mezinárodních jednoznačně zvýrazňuje
nezbytnost zabezpečovat a citlivě reagovat na vývoj
mezinárodní i vnitropolitické situace a v
souladu s dalšími možnostmi zabezpečovat
suverenitu České a Slovenské Federativní
Republiky. Jejím základem a nejlepší
zárukou naší samostatnosti a nezávislosti
je úspěšné provádění
zahraniční politiky, stabilizace a připravenost
ozbrojených sil je na úseku vnitřní
politiky další rozvíjení demokracie
se sociální spravedlností, rozvoj produktivní
ekonomiky i politiky v naší zemi, aby obyvatelé
byli ochotni kdykoliv bránit svoji svobodu všemi prostředky.
Jakékoliv formy potlačování různých
názorů, netolerance a sociální křivdy
i národnostní rozpory představují
vážné nebezpečí pro naši
nezávislost a nově se formulující
demokracii. Vojenská doktrína České
a Slovenské Federativní Republiky je jedním
z výrazů tohoto odhodlání.
Obracím se proto na vás, poslance Federálního
shromáždění, aby i z uvedených
důvodů právě v současné
atmosféře jste vyjádřili předloženému
dokumentu vojenské doktríny svoji podporu. Tento
dokument představuje jak z hlediska naší samostatnosti,
tak i z hlediska mezinárodní vojensko-politické
situace základ naší branné politiky
a bezpečnostních perspektiv. Doporučuji proto
předložený návrh vojenské doktríny
České a Slovenské Federativní Republiky
i s doplňky k přijetí.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Lis a teraz prosím predsedu
branného a bezpečnostného výboru Snemovne
ľudu pána poslanca Šimka.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
I. Šimko: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
kolegyne, na 13. spoločnej schôdzi bol prerokúvaný
návrh vojenskej doktríny a bola ukončená
i rozprava o tomto návrhu s tým, že počas
doktríny bolo podaných niekoľko pozmeňovacích
návrhov.
Najrozsiahlejší návrh podali dr. Blažek
a dr. Deyl, bol to v podstate návrh koncipovaný
ako samostatný text doktríny.
Ďalej bolo podaných niekoľko ďalších
pozmeňovacích návrhov, ku ktorým sme
sa ešte nevyjadrili. Dostali sme sa do situácie, že
sme vlastne rozhodli o tom, že rozsiahly pozmeňovací
návrh poslancov Blažka a Deyla prerokujú najskôr
výbory branno-bezpečnostné ako garančné
výbory a na ďalšom zasadnutí spoločnej
schdze sa bude hlasovať o konkrétnych pozmeňovacích
návrhoch.