Zmena názvu sama o sebe zlepšenie práce agentúry
neprinesie a pridanie písmena do názvu nezvýrazní
prínos slovenských novinárov. Táto
skratka je dlhodobo medzinárodne zaužívaná,
rovnako ako skratka OK pre označenie československých
lietadiel. Chcem vás preto poprosiť, aby ste tento
fakt zohľadnili a zachovali pôvodnú skratku
ČTK. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Čili, váš
pozměňovací návrh se týká
čeho, pane kolego?
Poslanec SN P. Kulan: Bolo jasne povedané, že môj
pozmeňovací návrh sa týka toho, aby
sa nemenil názov Československá tlačová
kancelária, resp. jej skratka na ČSTK, ale aby to
zostalo ako je to zaužívané vo svete. Týka
sa to § 7.
Poslanec SN R. Zelenay: Chcel by som len upozorniť pána
kolegu Kulana, že oficiálny názov v slovenčine
je ČSTK, čiže nie je pravdou, že tento
názov je nejaký nový. A zároveň
si dovolím upozorniť, že oficiálnou značkou
Československa skutočne 72 rokov je značka
"CS" a nie "C". (Potlesk.)
Poslanec SN P. Kulan: Chcel by som kolegu Zelenaya upozorniť
na to, že som nehovoril o názve štátu,
ale hovoril som o názve tlačovej agentúry.
(Potlesk.)
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
a pánové, nejprve bych se ještě vrátil
k těm dvěma odlišnostem, které panují
mezi mým návrhem a zprávou. Chtěl
bych uvést, že Legislativní rada federální
vlády se, pokud jde o statut, kterým by se mělo
zřizovat kolegium, respektive pokud jde o působnost
tohoto kolegia, v podstatě nepřiklonila k mému
návrhu a z této Legislativní rady je tato
námitka. Nicméně právě v této
Legisiativní radě pracovníci při dlouhém,
několikahodinovém, vlastně celodenním
jednání vymysleli ten pasus, týkající
se účinnosti tak, jak ho podávám já.
V sociálních a kulturních výborech,
kde ta diskuse byla rovněž velmi podrobná,
se poslanci potom přiklonili k mému návrhu
v obou dvou bodech.
Pokud jde o návrhy poslance Mandlera, je mi dost obtížné
reagovat na ně v úplnosti. Návrh poslance
směřují k unitární, jednotné
Československé tiskové kanceláři,
nepředpokládají, - alespoň ne prostřednictvím
tohoto zákona, - že vzniknou republikové agentury
a z tohoto důvodu bych chtěl upozornit na to, že
nejde zde pouze o asymetrii mezi federálním a republikovým
uspořádáním dosavadní ČTK,
ale také o to, že žádná česká
agentura neexistuje, že ta právě má
být zřízena novým zákonem.
Chtěl bych také říci, že Československá
tisková kancelář není a nemá
být žádnou monopolní státní
agenturou, má to být zpravodajská agentura,
která je státem svázána, tak jak je
vám to zde předkládáno, v menšině
své činnosti a v žádném případě
nemá mít monopol. Nemůžeme ale experimentovat
- to je můj soukromý názor - tam, kde v jiných
zemích je obvyklé něco jiného. S výjimkou
Švýcarska, kde existují dvě zhruba stejně
velké tiskové agentury a nejsou rozděleny
podle jazyků, ale jiným způsobem, v každé
evropské zemi působí jedna hlavní
agentura, z nichž mnohé jsou nějakým
způsobem svázány se státem: požívají
státních dotací na státní zpravodajství
a nebo si vydělávají jiným způsobem.
Ta svázanost je větší v románských
zemích, ale také v některých skandinávských
zemích. Je to prostě tak, že ve Francii je
AFP, v SRN je DPA, v Rakousku APA a kromě toho tam působí
jiné zahraniční velké agentury jako
třeba Reuter, AP, které však působí
stejně tak v Československu a působit zde
budou a jejichž zpravodajství "Četka"
prodává jiným subjektům, které
o to požádají. Ať už jsou to sdělovací
prostředky nebo banky nebo jiné instituce. Žádný
monopol v tomto smyslu nemáme, uzavíráme
se svými partnery smlouvy a jsou to smlouvy buď s
právem exkluzivity, tzn. jsme jediní v Československu,
kdo máme právo rozšiřovat jejich zpravodajství:
to je tedy ten monopol na základě smluvní
dohody, anebo naopak s podmínkou non-exkluzivity, tzn.
výslovně se uvádí, že ona agentura
si bude dopravovat své zpravodajství jinými
cestami, např. prostřednictvím satelitů.
To je věc naše, naší dohody s příslušnou
agenturou a samozřejmé se to odráží
i v poplatcích, které si vzájemně
za naše zpravodajství platíme.
Československá tisková kancelář
neusiluje o žádnou prioritu ve vydávání
prohlášení, je tam tedy to, co poslanec Mandler
navrhuje zrušit, to je § 3a), tam je obecná povinnost
státních orgánů, nikoliv už nestátního
charakteru, jakýchkoliv podniků, subjektů
hospodářských, různých institucí:
čili tato povinnost zde není, je pouze povinnost
státních orgánů informovat. A státní
orgány mají povinnost informovat všechny novináře
a zde je zakotvená zvláštní povinnost,
že ČTK nedostane informace později, než
jiný subjekt. My se ani tak neobáváme toho,
že by informace byla poskytnuta dříve Svobodnému
Slovu nebo Slovenskému denníku, ale obáváme
se toho, že je poskytována dříve Reuteru,
AFP nebo AP, protože pracovníci, různí
tiskoví mluvčí na různých ministerstvech
nebo jinde, jsou často bývalými spolupracovníky
těchto agentur a dávají jim zprávy
dřív, což samozřejmě "Četku"
poškozuje. My nechceme to dostat dříve než
Reuter, AP atd.. ale také ne později. To je jediná
povinnost státu vůči nám, která
je zde zakotvena.
Povinnosti "Četky" jsou mnohé a jsou naprosto
přesně specifikovány v § 2. Domnívám
se, že agentura tohoto typu, řekl bych národního
typu, tady federálního typu, federální
informační prostředek a zdroj zároveň,
má mít zakotvenu povinnost informovat i o stanoviscích
politických stran a jiných subjektů.
Navrhovaným vypuštěním § 4a) a
§ 5 by vlastně celá ta konstrukce, která
je navrhována a o kterou usilujeme po velmi obtížných
jednáních s vládou Slovenské republiky
i s vládou České republiky i s federální
vládou by byla zmařena a já nevím,
jakým způsobem bychom pokračovali dále,
jsouce příspěvkovou organizací s omezenými
pravomocemi.
Pokud se týká návrhu poslance Kulana - ČSTK
- nemohu si ho osvojit. Nejde o změnu názvu, název
zůstává stejný, v jazyce slovenském
Československá tlačová kancelária,
v jazyce českém Československá tisková
kancelář. Jde o změnu zkratky a to jen v
jednom ze dvou národních jazyků, tedy v jazyce
českém. V jazyce slovenském se až dosud
od roku 1968 používá zkratky ČSTK i
u zpráv, které jsou vydávány třeba
v Plzni, Ostravě nebo v Praze. A zase naopak, v češtině
používáme ČTK pro celou "četku".
Je to určitý výraz sjednocení, že
tedy tato zkratka se mění a já to nepovažuji
za nic špatného nebo alarmujícího. Je
pravda, že ke změně této zkratky dochází
po určitých požadavcích na větší
zvýraznění slovenské části
ČTK v naší tiskové agentuře a
že tedy také vlastně, když jsme u té
zkratky, že celé rozdělení ČTK
na tři samostatné subjekty, je věcí
současné politické situace. Já se
skutečně domnívám, že by bylo
možné, nebýt této situace, aby na celém
uzemí státu operovala jediná agentura. Stejně
tak jako se domnívám, že je docela možné,
aby jich operovalo 10. Ale ta situace je taková, jaká
je a je třeba se s tím smířit a nebo
to odmítnout. To je samozřejmě plně
vaše právo. S tím samozřejmě
souvisí i zítřejší zákon,
který budeme projednávat, kde v § 4 se přímo
ukládá Československé tiskové
kanceláři majetkové vypořádání
s ohledem na její federalizaci a vznik ČSTK ČR
a ČSTK SR.
Pokud jsem pochopil emotivní vystoupení poslance
Stomeho, tak mám dojem, že mu jde o to, že ČTK
jako příspěvková organizace bude moci
provádět obchodní činnost a navíc
má monopolní charakter. Já bych chtěl
zdůraznit, že po vydání transformačního
zákona je pro nás zcela otevřená cesta
k převodu státního majetku a osvobození
od státu. V současné době se chystáme
na vypracování privatizačního projektu,
první část jsme udělali s tím,
že odchází od nás tiskárna REPRO
- ten projekt je už vypracován - a rovněž
tedy všechny tři části ČTK tímto
privatizačním procesem samozřejmě
budou muset projít. Je zde tedy celá řada
ustanovení v tomto zákonu, která jsou vhodná
právě pro příspěvkovou organizaci
a která jí jako příspěvkové
organizaci zajišťují přežití.
Přežití přechodu do tržní
ekonomiky a chování se podle ekonomických
zákonů tržní ekonomiky. Ale pokud toto
zajištěno nebude, je samozřejmě možné,
že ČTK se položí, ať už zkrachuje
sama o sobě, nebo v důsledku konkurenčního
boje v soutěži s jinými agenturami a československá
federace tedy nebude mít svůj sdělovací
prostředek, svůj informační zdroj.
Je samozřejmé, že vlády, Slovenská
a Česká národní rada i instituce si
mohou vytvářet své tiskové agentury,
ale v žádném případě to
nemůže být to, co zde je, co má sedmdesátiletou
tradici, co má síť zpravodajů po celé
republice - hovořím-li o republice, myslím
tím československou federaci - co má zahraniční
síť, co má určité zkušenosti
atd. Je mi z toho trochu smutno, z těch návrhů,
zejména proto, že některé svědčí
o nepochopení naší činnosti a našich
záměrů. Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci
jako navrhovateli. Pan Mandler má faktickou připomínku,
ale prosím jenom faktickou poznámku, protože
rozprava skončila.
Poslanec SL E. Mandler: Já mám nikoliv faktickou,
já mám technickou poznámku. Pane místopředsedo,
vy sám jste se ráno několikrát omlouval
ohledně znalosti nového jednacího řádu,
já se musím také omluvit a zeptat se: Mám
právo k tomu ještě něco říci,
nebo ne?
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ne.
Poslanec SL E. Mandler: Já jsem si to myslel. (Smích
v sále.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ale nikoliv proto, že
by to bylo moje stanovisko, ale protože tak stanoví
jednací řád. Aby bylo jasno. Ledaže
byste chtěl svůj návrh stáhnout, což
jste ale neudělal předtím, takže teď
ho projednáváme.
(Hlas z pléna: Pokud vím, tak pan poslanec Uhl otevřel
rozpravu.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ne, pane poslanče,
musíte se naučit nový jednací řád.
Pro informaci cituji § 25: "Jestliže v rozpravě
vystoupili všichni, kdo se do ní přihlásili,
předsedající rozpravu ukončí.
Po ukončení rozpravy udělí předsedající
závěrečné slovo navrhovateli a zpravodajům
výborů sněmovny."
Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
F. Peter: Ja len dodám - jeden z návrhov pána
poslanca Mandlera bolo zmeniť § 6, odstavec 2, kde sa
hovorí o ustanovení kontrolného orgánu
ČSTK a to politickou radou. Ja by som citoval stručne,
len kvôli ilustrácii, že existuje zákon
č. 52/1930 Zb. z päťdesiateho tretieho roku,
prijatý francúzskym parlamentom, kde sa hovorí
o štatúte AFP - francúzska spravodajská
agentúra - "kontrole legálne alebo de facto
nejakej ideologickej politickej alebo ekonomickej skupine".
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
kolegové, bylo tu několik pozměňovacích
návrhů. Nejobsáhlejší pozměňovací
návrh podal pan poslanec Mandler, pak jsou zde dva pozměňovací
návrhy navrhovatele Petra Uhla, které musíme
brát jako pozměňovací návrhy,
protože nejsou obsaženy v jeho původním
návrhu a pak je zde pozměňovací návrh
poslance Kulana na zachování původního
názvu zkratky ČTK. Zde bych se chtěl zeptat
pana poslance Kulana, zda trvá na hlasování
o svém návrhu.
Poslanec SN P. Kulan: Keď to bude vyhovovať panu riaditeľovi,
tak ne.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji, Nyní
prosím pana zpravodaje, aby podobně přečetl
pozměňovací návrh pana poslance Mandlera,
aby si ho poslanci mohli poznamenat, pokud tak neučinili
během jeho výkladu, aby bylo jasné, o čem
budeme hlasovat.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
F. Peter: V § 1 prvá veta zostáva, druhú
vetu vypustiť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím vás,
přečtěte ten návrh jako celek, protože
ten návrh podal pan poslanec Mandler jako celek. Já
myslím, že nemá smysl, abychom hovořili
o tom, zda z návrhu pana poslance Mandlera vypustíme
slovo "ústřední" a myslím,
že je možné jako o celku také hlasovat
najednou. Čili prosím, abyste všechny ty změny,
které pan poslanec Mandler uvedl, přečetl,
aby si to poslanci mohli poznamenat.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
F. Peter: Ďalej by pokračovala v tomto znení:
"Československá tlačová kancelária
má právo vykonávať agentúrnu
činnosť doma i v zahraničí, osobitne
potom..." Potom skáče na písmeno c),
ktoré pokladá za a) v tom znení, ako je:
"ČSFR, ČR a SR, ak ju o to požiadajú".
Namiesto písmena d) zaradiť b). Začína
to: "informuje o stanoviskách ..." až príde
ku koncu odstavca "činiteľov ČSFR"
a za tým vsunúť "v Českej republike
a Slovenskej republike, ak ju o to požiadajú."
Povedal som to gramaticky nesprávne, kombinujem češtinu
so slovenčinou.
Ďalšie písmeno a) zmeniť na c), ktoré
znie: "informujú ich o stanoviskách",
znovu sem vkladá Českej republike a Slovenskej republike
a ďalej je "a ich poradných orgánov..."
až do konca. Od pôvodného písmena f)
písmena g) a h) vypustiť.
Môžeme pristúpiť k § 3. Odstavec 1
a) a b) vypustiť. Odstavec 2 ponechať.
Ďalej nasleduje § 3a). Pán poslanec Mandler ho
navrhuje vypustiť. Pristúpime k § 4. Odstavec
1 je tak, ako znie. Odstavec 2 "za činnosť ČTK..."
uviesť v § 2.
§ 3 odstavec 1, § 4a) odstavec 4 a § 5a) odstavec
4 škrtnúť. Ďalej nasleduje: "Zodpovedá
vláde Českej s Slovenskej Federatívnej Republiky".
Slovo "ústredný" škrtnúť.
Zostáva len "riaditeľ, ktorého menuje
a odvoláva vláda Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky". Môžeme pristúpiť k §
4a). Pán poslanec Mandler navrhuje vypustiť ho celý.
§ 5 odstavec 1, 2, 3, a 4 vypustiť.
§ 6, v odstavci 1 navrhuje škrtnúť slovo
"ústredného".
§ 6, odstavec 2 navrhuje nové znenie: "Konzultatívnym a kontrolným orgánom ČSTK je politická rada ČSTK, ktorú menuje a odvoláva Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky podľa zásady parity politických strán, zastúpených vo Federálnom zhromaždení". To znamená, že na strane 7 § 6 odstavec 2 a alternatívny odstavec 2 by sa škrtli. .
§ 7 a 7a) ponecháva znenie, ako je predložené.
V § 8 navrhuje toto znenie: "Tento zákon nadobúda
účinnosť dňa 1. 7. 1991", čiže
len vyškrtnúť "v znení tlače
21" a škrtnúť druhú alternatívu.
To je v úplnosti návrh pána poslanca Mandlera
k zákonu o ČSTK.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Stačili jste si to
poznamenat? Je jasné, o čem budeme hlasovat? Poslanec
Devátý má technickou poznámku.
Poslanec SN S. Devátý: Navrhuji, abychom o jednotlivých
návrzích hlasovali samostatně. Je to podle
§ 27 odstavec 2 jednacího řádu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Myslím, že tento
návrh tvoří jeden celek, čili v tomto
smyslu je to jeden návrh. Nejsou to jednotlivé návrhy
s jednotlivými ustanoveními, je to jeden komplexní
celek, který pan poslanec Mandler podal.
Poslanec SN S. Devátý: Předkládám
návrh, na který mám nárok. Pokud mohu
citovat z jednacího řádu, tak "o návrhu
sněmovna rozhodne bez rozpravy".
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pan poslanec Mandler má
technickou poznámku.
Poslanec SL E. Mandler: Osobně se domnívám,
že je to celek, o kterém je ovšem také
možno hlasovat dílčím způsobem,
to znamená, kdyby třeba jeden z odstavců
tam zůstal, nemyslím, že by to celek poškodilo.
Zůstane-li tam většina, bude to blíž
návrhu pana předkladatele. Myslím, že
to možné je.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Budeme nejprve hlasovat o
procedurální otázce. Pan poslance Devátý
vznesl námět, abychom o jednotlivých bodech
návrhu hlasovali jako o jednotlivých návrzích.
Čili nejprve musíme rozhodnout procedurální
otázku.
(Hlasování zahájeno v 18.20 hodin.) Kdo z
poslanců Sněmovny národů je pro přijetí
návrhu pana poslance Devátého, ať zvedne
ruku! (Hlasuje se.) (Dvacet šest.) Dvacet šest. Děkuji.
Kdo je proti? (Osmnáct.) Osmnáct. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Třicet sedm.)
Třicet sedm. Děkuji.
Pro návrh bylo 26, proti 18, zdrželo se 37. Sněmovna
národů tento procedurální návrh
nepřijala.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z nich je pro tento návrh, ať zvedne ruku! (Hlasuje
se.) (Devatenáct.) Devatenáct. Děkuji.
Kdo je proti? (Dvacet dva.) Dvacet dva. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Čtyřicet
pět.) Čtyřicet pět. Děkuji.
Procedurální návrh na změnu postupu
přijat nebyl ani ve Sněmovně lidu.
Budeme nyní hlasovat o pozměňovacím
návrhu poslance Mandlera jako celku. Žádám
znovu poslance, kteří se zdržují mimo
jednací sál, aby se do něj navrátili.
Hlasuje se! Projednáváme zákon, kde platí
zákaz majorizace, čili je třeba speciálního
kvóra v každé části Sněmovny
národů!
Hlasujeme o pozměňovacím návrhu poslance
Mandlera, jak ho četl zpravodaj Peter. Hlasovat bude nejprve
Sněmovna národů, poslanci zvolení
v České republice.
(Hlasování započato v 18.22 hodin.) Kdo z
poslanců Sněmovny národů zvolených
v České republice je pro tento pozměňovací
návrh? (Osmnáct.) Osmnáct. Děkuji.
Kdo je proti? (Pět.) Pět. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet.) Dvacet.
Děkuji.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů
zvolení ve Slovenské republice. Kdo z nich je pro
tento pozměňovací návrh? (Třináct.)
Třináct. Děkuji.