Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Vzhledem k tomu, že situace je nejasná, byl bych velmi rád, abyste přijali moje znění a nenechávali to pouze na statut. Může to být jen otázka času. Druhý bod, ve kterém se neztotožňuji se zprávou ústavně právních výborů, je otázka účinnosti. Opět se jedná o přílohu 1. Pomůcky na straně 88. Koncem paragrafovaného zněni je uvedeno, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 7. 1991, což je dikce, která je navrhována ústavně právními vzory a je tam uvedeno, že tento zákon nabývá účinnosti v den, kdy nabude účinnost zákon České národní rady o ČSTK ČR a zákon Slovenské národní rady o ČSTK SR. Námitka proti mé dikci je ta, že je to neobvyklé, že ještě žádný takový zákon Federálního shromáždění nebyl vázán, respektive vstupem v účinnost zákona Federálního shromáždění nebyla vázána právním aktem Slovenská národní rada, když jsme schvalovali ústavní zákon o ústavním soudu, tak v jednom paragrafu se vstupuje do účinnosti teprve vstupem republikových ústav. Domnívám se, že ustanovení navrhované mnou je logické. Řekl bych přímo, že nemůže nastat ani okamžik dvou sekund, kdy Československá tisková kancelář jako celek (budoucí zkratka ČSTK) nebude kryta zákonnou normou. Zde je nebezpečí schválit účinnost k 1. 7. 1991, že Česká národní rada nebo Slovenská národní rada tento právní akt do 1. 7. nedokončí. Je zde dokonce nebezpečí, že některá z národních rad ho zamítne a neprovede ho vůbec. V tom případě bychom museli volit nějaký jiný legislativní postup, protože mezi dvěma existujícími subjekty, právně existujícími a jedním právně neexistujícím subjektem by nebylo co rozdělovat a upravovat.

Proto bych se velmi přimlouval za to, aby Federální shromáždění schválilo účinnost v oné dikci, kterou já navrhuji. Domnívám se, že je to příležitost i pro budoucnost, kdy budeme schvalovat různé zákony, které na sebe tímto způsobem mohou být vázány. Myslím teď na českou, slovenskou a federální ústavu. Žádná jiná námitka, než že to dosud nebylo, nebyla vynesena. Možná, že nebyla vynesena námitka, která je pociťována, že by tím nějakým způsobem mohla být snížena důstojnost tohoto Federálního shromáždění, kdyby připustilo, že její zákon může vstoupit v účinnost teprve tehdy, až budou přijaty analogické zákony obou národních rad. Domnívám se, že o tuto důstojnost vůbec nejde, že jde o funkci a budoucnost Československé tiskové kanceláře o to, aby zde skutečně byly a sloužily dvě republikové agentury a aby byly zapojeny s federální částí Československé tiskové kanceláře do jednoho agenturního celku.

Z procedurálního hlediska je nyní možné, aby rozpor, který vynikl mezi navrhovanou dikcí navrhovatele - tedy mojí - a navrhovaným textem ústavně právního výboru, byl považován buď za pozměňovací návrh ústavně právního výboru, nebo za pozměňovací návrh můj. Souhlasím samozřejmě s oběma procedurálními postupy, jakkoliv jeden pro mne je jistě výhodnější, a žádám předsedu, aby zvolil ten procedurální postup, který je v souladu s jednacím řádem. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Uhlovi. Návrh projednaly výbory sociální a kulturní, a výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Nejprve žádám společného zpravodaje Sněmovny národů poslance Františka Petera, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec F. Peter: Vážený pán predsedajúci, vážení prítomní, pán poslanec Uhl vo svojej správe podal celkom vyčerpávajúcu odpoveď na možné riešenie novelizácie zákona o Československej tlačovej kancelárii a verím, že ste si i preštudovali všeobecnú a osobitnú časť tohto návrhu zákona.

Chcel by som vašu pozornosť sústrediť len na pár bodov. Pokladám tento návrh za úspešnú nadväznosť na vládne nariadenie z roku 1924 a nariadenie Slovenskej národnej rady z roku 1945. Za významnú považujem zmenu narušenia modelu činnosti Československej tlačovej kancelárie, a to rozbitím jej asymetrie, ako to podrobne zdôraznil pán Uhl.

Ďalej by som chcel upozorniť na určitú kombináciu príspevkovej organizácie s možnosťou podnikateľskej činnosti so všeobecnými predpismi platnými pre podnikateľskú a hospodársku činnosť. Je to v návrhu zákona vcelku jasne a zrozumiteľne povedané.

Chcel by som sa zmieniť o dvoch výnimkách, ktoré pán poslanec Uhl spomínal. Zúčastnil som sa vtedy rokovania ústavnoprávneho výboru o tomto návrhu zákona. Tam som si urobil poznámky v tom zmysle, že v § 6 odsek 2 ústavnoprávny výbor navrhoval vlastne len toto znenie: "Štatút upraví zloženie a pôsobnosť kolégia Československej tIačovej kancelárie. " Takto mal znieť § 6 odsek 2. Potom sa neskôr ďalšou diskusiou rozšíril o znenie, ako je v prvej alternatíve § 6 odsek 2. K tomu by som chcel povedať, že s touto verziou, ako ju navrhuje ústavnoprávny výbor, federálna vláda súhlasila. Žiaľ, keďže aj ja som dostal prílohu tlače 521, nestačil som pre krátkosť času nadviazať kontakt s federálnou vládou, pretože sa osobne stotožňujem s návrhom ústavnoprávneho výboru, že tento štatút, ktorý hovorí o kontrolnej činností, schvaľuje predsa federálna vláda. Proti tomu federálna vláda akosi nič nenamietala. Bolo to stavané tak, že táto činnosť má byť rozvedená práve v štatúte a nemusí to byť v zákone.

Otázka dátumu účinnosti: Na ústavnoprávnom výbore sa hovorilo v takom zmysle, že bolo by, samozrejme, ideálny stav, keby i Česká národná rada i Slovenská národná rada si uzákonili zákon o republikových Československých tlačových kanceláriách a že by malí rovnakú účinnosť. Bolo by to, samozrejme, ideálne, ale pretože k tomu asi sotva dôjde, navrhol ústavnoprávny výbor 1. 7. 1991 - do ktorej doby je to asi tri mesiace - by nič nebránilo týmto republikám i národným radám, aby účinnosť tohto zákona k tomuto dátumu o československých tlačových agentúrach republikových bola nadobudnutá. Ponechávam to na zvážení parlamentu. Je to len tlmočenie určitej diskusie a vlastne v konečnej správe ústavnoprávneho výboru, na ktorom som sa zúčastnil, a čo môže potvrdiť i pán Magyar. Odporúčam obom snemovniam schváliť návrh zákona o Československej tlačovej agentúre. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Františka Magyara, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec F. Magyar: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážení páni, vzhľadom na vyčerpávajúci úvodný referát kolegu Uhla a kolegu Petera už pomaly nemám čo povedať, nanajvýš toľko, že výbory, ktorým bol iniciatívny návrh prikázaný na prerokovanie, to je sociálny a kultúrny výbor oboch snemovní a ústavnoprávne výbory oboch snemovní, veľmi zodpovedne sa zaoberali týmto zákonom, o čom svedčí napríklad skutočnosť, že bolo zničené toľko lesov - do pozornosti výborom pre životné prostredie. Zvážili sa pritom pripomienky Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady a pripomienky sú zapracované, ako ste počuli, do spoločnej správy, tlač 521. Dnešného dňa ešte sme dostali veľmi pekný elaborát od pána kolegu Uhla, za ktorý by som odporučil, aby mu bol udelený z filmu Princezná so zlatou hviezdou na čele "řád myšího kožíšku", kde máte veľmi krásne kompletné znenie aj pôvodného zákona a môžete si to porovnávať. Konštatujem, že s úpravami uvedenými v tlači 521 aj pán Uhl súhlasil, až na tie dva prípady, ktoré sám už uviedol, o nich bude treba rozhodnúť, inak je to všetko schválené a odporúčané výbormi. A keďže to nenaráža ani na žiadne ústavné prekážky, odporúčam vám, aby ste tento návrh prijali. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji druhému zpravodajovi poslanci Magyarovi.

Zahajuji rozpravu. Jako první se do rozpravy přihlásil poslanec Mandler. Prosím poslance, kteří se hlásí do rozpravy, aby tak učinili.

Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jak v úvodním slově, tak zpravodaji, bylo dostatečně zdůrazněno, oč v tomto návrhu hlavně jde. Tento nový zákon má odstranit především asymetrii mezi uspořádáním Československé tiskové kanceláře federální a republikovými.

Já bych k tomu chtěl říci hlavně to, že ovšem tak, jak Československá tisková kancelář byla dříve, jak je dodnes a jak myslím to přechází i do té novely, jde ještě o asymetrii jinou a mnohem závažnější, o asymetrii danou tím, že existuje oficiální, původně monopolní státní agentura, která má zároveň pravomoc podávat zpravodajství o celé rozloze života společnosti ve státě. A protože žádná jiná obdobná tisková agentura neexistuje, vyniká tato asymetrie. Já to naschvál nenazývám monopolem.

Byli jsme si také velice dobře vědomi toho, že je velice těžko tuto asymetrii jednorázově řešit a posléze jsme přistoupili na to - hovořím za sebe a poslance Doležala - že jsme vyšli z návrhu, který tady podal Petr Uhl, s velice podstatnými pozměňovacími návrhy. My se domníváme, že bude možno tento návrh považovat, abych tak řekl, za liberální, jestliže stanoví, že ČSTK bude mít prioritní postavení, pouze a jedině ve vydávání prohlášení, stanovisek, sdělení státních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, popřípadě České republiky a Slovenské republiky. My se domníváme, že ony popisy toho, co taková agentura oficiálně má dělit, například § 2 odstavec a) "...obstarává a zpracovává politické, hospodářské, kulturní, církevní, sportovní a jiné zpravodajství..." je jednak nadbytečné, protože to přece dělá každá agentura, zvláště oficiální, a jednak jí to už propůjčuje cosi zvláštního, protože ona to dělá ze zákona, kdežto ostatní agentury by to ze zákona nedělaly.

Podle našeho názoru má ze zákona dělat to, co je uvedeno v § 2 odstavec d), e), f). Tedy skutečně být oficiální agenturou.

Jsem u bodu 1., já to pak projdu celé. Tedy podle našeho názoru tato agentura smí mít prioritní postavení pouze v těchto oficiálních věcech.

Druhý předpoklad je právě v opaku toho, co je v bodech 5 a 6, kdy se vytváří velice složitá federativně republiková konstrukce. My se domníváme, že ČSTK by neměla být založena jako administrativní kolos federativně republikového zaměření, jak právě stanoví § 4 a) a § 5, a jak nám je opravdu velice pěkně pan poslanec Uhl seřadil v té své příloze. A proč ne? Proč se domníváme, že to tam nemá být? Je tu na straně 8 přílohy - pro jednoduchost to beru z přílohy - § 7 a), kde se říká: "...ustanovením tohoto zákona nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob vykonávat v souladu s obecně platnými právními předpisy zpravodajskou činnost uvedenou v § 2 a § 3 tohoto zákona." Nebo-li přímo z toho návrhu zákona vyplývá, že české orgány a slovenské orgány, tedy třeba česká vláda, slovenská vláda, Česká národní rada, Slovenská národní rada mohou zřídit přece samy své agentury a tím může vzniknout žádoucí konkurence, protože republikové orgány mohou požádat o službu buďto takto vzniklé své agentury, nebo ČSTK.

Proto navrhujeme, aby do odstavců § 1 písmeno c), d), e), které navrhujeme přečíslovat na a), b), c), bylo doplněno: "Vydává v plném znění prohlášení ústředních státních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, pokud ji o to požádají."

Tedy tyto orgány o to mohou ČSTK požádat, ale nemusí, mohou si zřídit svou zvláštní agenturu samy.

Třetí podmínka, kterou považujeme za podstatnou, je to, aby taková agentura byla založena s konzultativním politickým orgánem, sestaveným na základě parity politických stran, jmenovaných nejlépe Federálním shromážděním, a to proto, že jako oficiální federální agentura má přece jenom zvláštní postavení, které je třeba takovýmto kolegiem kontrolovat.

Já jsem všechny návrhy označil do té přílohy, nechám to tu, a velice stručně to řeknu, tak jak jsou paragrafy za sebou:

§ 1 by končil za slovy: "...České a Slovenské Federativní republiky." Další věta "Zajišťuje všestranné informace o událostech v České a Slovenské Federativní Republice i v zahraničí..." považujeme v tomto kontextu za nadbytečné.

§ 2 by zněl: "ČSTK má právo provozovat agenturní činnost doma i v zahraničí, zvláště pak:".

Nyní odstavec a), b), c), navrhujeme vyřadit a odstavce c), d), e), přečíslovat na a), b), c), s tou změnou, o které jsem mluvil, fakticky doplnit "České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky."

Dále v § 2 vyřadit odstavce f), g), h), to jsou právě ty činnosti, které přece každá agentura může dělat a není nejmenšího důvodu, proč by ČSTK je měla mít v zákonech - podle našeho názoru.

Právě tak v § 3, kde se píše: "...ČSTK zejména spolupracuje s orgány těmi a těmi ..." považujeme za nadbytečné (to je odstavec a) a právě tak odstavec b), že zřizuje síť pracovišť, zpravodajů a spolupracovníků atd., což je zase přece samozřejmé pro každou agenturu.

Pokud jde o § 3a), navrhujeme ho vyřadit, protože jestliže je konkurence agentur, pak nemá smysl.

V § 4 odstavec 2 navrhujeme vyškrtnout "§ 3 odstavec 4, § 4 odstavec 4 a § 5" a právě tak vypustit "ústřední ředitel" a nechat jen "ředitel".

Dále navrhujeme vypustit celou pasáž, která zřizuje celou federativní republikovou konstrukci, to znamená § 4 a) a § 5.

V § 6 navrhujeme místo "ústřední ředitel" nechat jenom "ředitel" a nový odstavec 2 by zněl takto: "Konzultativním a kontrolním orgánem ČSTK je politická rada ČSTK, kterou jmenuje a odvolává Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky podle zásady parity politických stran zastoupených ve Federálním shromáždění."

Dva odstavce, které tam jsou uvedeny, by nahradil tento nový odstavec. To je všechno.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Rád bych sněmovnu upozornil na § 4 jednacího řádu. Byl bych rád, kdyby pan poslanec Mandler tady setrval. Odstavec 1 říká: "Poslanec může v rozpravě přednášet k projednávané věci pozměňovací návrhy. Návrhy musí být podány písemně. Musí se stát k určité věci projednávané jako v návrhu. Má z něj být zřejmé, na čem se má sněmovna usnést." Je tu otázka, má-li pan poslanec Mandler svůj návrh podat písemně, protože jinak o něm jednat nemůžeme.

Odstavec 2 říká: "Byl-li předložen takový pozměňovací nebo doplňující návrh, který podle názoru předsedajícího pravděpodobně nezíská podporu sněmovny, předsedající požádá, aby svou předběžnou podporu k návrhu vyjádřili poslanci zvednutím ruky. Jestliže takový návrh nezíská podporu ani 30 poslanců, předsedající doporučí poslanci, který návrh přednesl, aby na něm netrval."

Prosím o gong, aby se poslanci dostavili k hlasování.

Hlásí se poslanec Doležal.

Poslanec SN B. Doležal: Pane předsedající, rád bych upozornil na to, že návrh podáváme s kolegou Mandlerem společně. Já jsem ze Sněmovny národů. Měla by se vyjádřit i Sněmovna národů.

Poslanec SL E. Mandler: K první otázce chci říci, že návrh je podán písemně. Z valné části jsou to návrhy na vyškrtnutí odstavců, tak jsem vzal text, který nám dal poslanec Uhl a tam jsem označil, co se má vyškrtnout, popřípadě nahradit novými texty. Považuji to za mnohem přehlednější než kdybych to psal sám. Smysl jsem se pokusil říci.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Hlasovat budou poslanci ve Sněmovně lidu. Ptám se, zda pozměňovací návrh poslance Mandlera má ve Sněmovně lidu onu podporu 30 poslanců, kterou jednací řád předpokládá. Prosím poslance, kteří tento návrh doporučují, ať zvednou ruku! (Hlasuje se v 17.45 hodin.) Děkuji. (Dvacet osm.) Dvacet osm.

Prosím poslance ve Sněmovně národů, kteří podporují tento návrh, aby zvedli ruku a stiskli tlačítko! (Hlasuje se.) Děkuji. (Třicet dva.) Třicet dva.

Ptám se pana poslance Mandlera, zda za tohoto stavu trvá na tom, aby se jeho návrh projednával.

Poslanec SL E. Mandler: Trvám.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: S technickou poznámkou se hlásí poslanec Schneider.

Poslanec SL J. Schneider: Pane předsedající, chtěl jsem se zeptat, poněvadž vytváříme určitý precedens výkladem jednacího řádu, z čeho soudíte, že je potřeba 30 poslanců v jedné sněmovně?

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ano, já jsem nad tím přemýšlel a vycházím z toho, že v odstavci 2 v první větě se říká: "Byl-li přednesen takový pozměňovací nebo doplňující návrh, který podle názoru předsedajícího pravděpodobně nezíská podporu sněmovny, předsedající požádá atd." Vycházel jsem z toho, že tato věc má svou logiku. Pan poslanec Mandler je ze Sněmovny lidu. Ptal jsem se tedy poslanců ve Sněmovně lidu. Mám za to, že návrh poslance Mandlera je celek. Problém je v tom, že mám pochybnosti, zda poslanci vědí, v čem návrh spočívá, když o něm jako o celku budeme hlasovat. Návrh před sebou písemně nemají. Jde o to, zda budou vědět, o čem hlasují.

Prosím, aby se k tomu vyjádřili zpravodajové.

Omlouvám se, nejdříve dokončíme diskusi a potom se vrátíme k jednání o pozměňovacích návrzích. Kdo se dále hlásí do diskuse? Poslanec Stome.

Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, poslankyně a poslanci, Netajím se tím, že můj vztah k této předloze je veskrze negativní. Neumím si představit, že bychom v tom, co jmenujeme demokratizací hospodářského a demokratizačního systému pod rouškou tohoto zákona měli vytvářet nový státní monopol, který by zakotvoval obchodní činnost s tou výsadou, že úřední orgány této republiky jsou povinny dbát, aby informace dostala nejdřív "četka", která je dále podle smluv bude prodávat jiným organizacím. (Potlesk.) Já to považuji za naprosto nepřípustný průlom do vládního programu demokratizace hospodářského systému a navrhuji, aby už jen z těchto důvodů jsme tento návrh nepřijali. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Prosím, kdo se dále hlásí do diskuse? Poslanec Kulan.

Poslanec SN P. Kulan: Vážený pán predsedajúci, milé dámy, vážení páni poslanci, som presvedčený, že k upevneniu objektivity a zvýšeniu rýchlosti spravodajstva je nevyhnutným predpokladom jednotné managerské riadenie bez ohľadu na politické, národnostné či geografické aspekty. Rozčlenenie tlačovej kancelárie na tri subjekty tomuto predpokladu nezodpovedá. Je mi jasné, že tento návrh korešponduje so súčasnou vnútropolitickou situáciou. Odmietam však názor, že je nutné meniť i zavedenú skratku ČTK, ktorou sa tlačová kancelária označuje už 73 rokov. Existuje len veľmi málo príkladov, kedy sa po zmene politickej reality zmenil i názov tlačovej kancelárie. V našich dejinách to neurobili ani nacisti počas druhej svetovej vojny, ani komunisti po nich.