Prosím, aby se touto otázkou vláda zabývala
a rozhodla, aby tento příspěvek byl vyplácen
všem obyvatelům postižené oblasti bez
rozdílu.
Dále jsem chtěl požádat pana místopředsedu
Mikloška, nevím jestli se v tomto směru mohu
obrátit na pana místopředsedu Rychetského.
Týká se to Československé televize.
V poslední době se množí kritika parlamentu.
Byl bych velmi nerad, abych byl zase vyfotografován v deníku
Práce se slovy, že hájím parlament.
Já ho nehájím. Každý má
právo na svůj názor, ale každý
má šanci také na to utvořit si svůj
názor. Žádám místopředsedu
Rychetského, zda-li by bylo možné, aby se obrátil
na ředitele Kantůrka se žádostí,
aby byly opět zavedeny přímé přenosy
z parlamentu. Myslím, že by to prospělo nejen
informovanosti našich voličů, ale že by
to odbouralo některé projevy některých
z nás, které nejsou příliš hodny
poslaneckého mandátu.
Druhá věc, o kterou chci požádat, se
také týká ředitele Československé
televize. Na březnovém plénu by se měl
projednávat zákon o ztrátě poslaneckého
mandátu z důvodu spolupráce s StB a měla
by být čtena zpráva vyšetřovací
komise 17. listopadu, kde by měla být sdělena
jména těch spolupracovníků StB, kteří
se přes upozornění svých poslaneckých
mandátů nevzdali. Já mám pocit, že
tito lidé dostali už příliš mnoho
šancí. Vím, že se o tom bude hlasovat
až na příštím plénu a bude
se rozhodovat, zda-li zasedání bude veřejné,
či neveřejné. Já se domnívám,
že by mělo být veřejné. Pro případ,
že bychom rozhodli, že se bude jednat o veřejné
zasedání, o veřejnou zprávu, žádám
Československou televizi, aby s tímto časem
počítala a by tuto zprávu přinesla
přímým přenosem. Situace je velmi
napjatá a já se domnívám, že
lidé mají právo vědět pravdu,
a to bezprostředně.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán kolega, komu adresujete tieto interpelácie?
Obávam sa, že o tejto veci musí rozhodnúť
parlament, nie riaditeľ televízie. Vy môžete
interpelovať člena vlády, ale nie riaditeľa
televízie.
Poslanec SL M. Malý: Já jsem konstatoval, že
my rozhodneme o tom, zda-li jednání bude veřejné
nebo neveřejné. Žádal jsem pana místopředsedu
Rychetského, aby apeloval na ředitele televize,
aby byly znovu zavedeny přímé přenosy
a v případě, že naše jednání
bude veřejné, aby toto jednání bylo
Československou televizí přenášeno
přímým přenosem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ja s obávam, že to skutočne musí odhlasovať
parlament.
Poslanec SL M. Malý: Dobře, takže to přednesu
na příští společné schůzi.
Vzhledem k tomu, že se mohu obracet i na kolegy poslance,
chci požádat spolupracovníky StB s poslaneckou
imunitou, aby opravdu do března odešli. Ušetří
nám spoustu času ve výborech a v plénu
s projednáváním našeho zákona.
Pokud tak neučiní, měl bych jinou prosbu,
protože si myslí že by se nemělo mluvit
o lidech v jejich nepřítomnosti. Prosím je,
aby byli tak laskaví a nechali se od svých ošetřujících
lékařů uschopnit a alespoň na toto
jednání pléna Federálního shromáždění
se dostavili.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, slovo má pán poslanec Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane
předsedající, vážené Federální
shromáždění, dámy a pánové,
dovolám si vás obtěžovat dnes ještě
jednou. Chtěl bych navázat na interpelaci paní
doktorky Čejkové. Chtěl bych začít
z trochu jiného konce. Pokud možno se budu snažit
být stručný, protože čeho je
moc, toho je příliš a o severních Čechách
už toho bylo řečeno dost, i když je otázka,
jestli to stačí.
V prvé řadě bych se chtěl vrátit
k tomu, že situace v severních Čechách
je skutečně hrozná, že si to leckteří
z vás asi vůbec nedokáží představit.
Řada lidí nám k nám, poslancům
Federálního shromáždění,
právě ten nejlepší vztah. Pokusím
se vysvětlit, proč. Proč na Federální
shromáždění např. chodí
dopisy podobné těm, které četla doktorka
Čejková, resp. o kterých se zmiňovala,
které nám vyčítají, že
jednáme o mimosoudních rehabilitacích a případně
dalších ekonomických zákonech.
Před časem kolega Mlynárik, který
tu sedí proti mně, se zde z tohoto místa
zmínil o skutečnosti, že v okolí parlamentu
jsou překračovány hodnoty oxidu siřičitého
v ovzduší. Řekl, že je na pováženou,
jestli máme v takovém životním prostředí
zasedat. To byl přímo bonbónek pro lidi v
severních Čechách. Naprostá většina
lidí tam to nesla dost nelibě. V tisku a všude
možně se objevovaly různé interpretace
vystoupení poslance Mlynárika. Lidé říkali,
že poslanci jsou hrozní. Dojde k minimálnímu
překročení hodnot kyslíku siřičitého
v ovzduší a oni už by nechtěli zasedat.
My tu žijeme v daleko horších podmínkách,
trvale tu musíme vychovávat děti a pracovat.
Teď bych se ještě pokusil vrátit k otázce
mimosoudních rehabilitací a ekonomických
zákonů a chtěl bych se na něco podívat
z jiné strany. Otázka těchto zákonů
by měla být nazírána našimi spoluobčany
v severních Čechách také z toho pohledu,
že tyto zákony (i zákon o mimosoudních
rehabilitacích) mají výrazný prvek
privatizační. Jak zákon transformační,
tak zákon o mimosoudních rehabilitacích vedou
- doufejme - k definitivnímu oddělení státu
jakožto subjektu, který kontroluje stav životního
prostředí a dozírá na něj,
od podnikatelské oblasti. Domnívám se, že
je to velice výrazný prvek, který napomůže
dalšímu řešení životního
prostředí, protože stát, jakožto
dozírající institut společenský,
nebude už impotentní v tomto směru, jako dosud.
Tím, že sám byl podnikatelským subjektem,
často aplikoval stávající právní
předpisy, které sankcionují znečišťovatele
životního prostředí velmi laxně
a pokud možno často vůbec ne.
A tady je "jádro pudla", tady je otázka,
kterou bych chtěl plédovat ve své interpelaci.
Týká se usnesení vlády České
a Slovenské Federativní Republiky číslo
869 z 20. prosince loňského roku, které stanoví
plán legislativních prací federální
vlády. V tomto usnesení je mimo jiné uvedeno,
že k 31. 1. letošního roku měl Federální
výbor pro životní prostředí předložit
federální vládě k projednání
návrhy tří zásadních zákonů
o ochraně životního prostředí.
Jsou to zákony o ochraně životního prostředí,
o odpadech a ochraně ovzduší. Proč se
o této otázce zmiňují? Chtěl
bych vědět jak vypadá postup legislativních
prací právě pokud jde o tyto tři návrhy
zákonů. Tyto tři návrhy totiž
už byly předběžně projednány
ve výborech pro životní prostředí
Federálního shromáždění
a myslím si, že už by nemělo nic bránit
tomu, aby byly v co nejbližší době předloženy
Federálního shromáždění
k projednání a ke schválení. Pokud
tyto zákony budou schváleny, tak je reálná
cesta, jak působit na všechny subjekty, které
se podstatnou měrou podílejí na znečišťování
životního prostředí tak, abychom je
alespoň vedli k technologické kázni. Je to
totiž cesta, která stát relativně nestojí
žádné finanční prostředky
a přes to může mít určitý
efekt právě i pro severní Čechy a
všechny další oblasti v naší republice,
které trpí podobnými vlivy nezdravého
životního prostředí.
Proto bych prosil, aby federální vláda urychleně
tyto návrhy zákonů předala k projednání
Federálnímu shromáždění
a aby seznámila Federální shromáždění
se stavem těchto legislativních prací. Je
to skutečně nejschůdnější
cesta, jak pomoci životnímu prostředí
v této republice, aniž bychom museli investovat do
nákladného technologického zařízení,
při čemž tato instalace je vázána
velkým časovým horizontem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Predpokladám, že ste sa obrátil s interpeláciou
na pána ministra Vavrouška?
Poslanec SL L. Voleník: Ano, předal jsem interpelaci
panu ministru Vavrouškovi.
Ministr - předseda FVŽP ČSFR J. Vavroušek:
Vážené Federální shromáždění,
zákony o ochraně ovzduší a o odpadech
jsou prakticky připraveny, budou v nejbližší
době předány k posouzení vládě.
Bohužel, i do těchto zákonů se promítly
diskuse o kompetencích, i když se to zdá málo
pravděpodobné, jakým způsobem má
být interpretován článek 21 ústavy,
který vymezuje kompetence federace v oblasti tvorby zákonů.
Naštěstí došlo alespoň s českou
vládou k dohodě, že nebude třeba vytvářet
tři zákony - jeden federální a dva
národní - a totéž snad bude u dalších
zákonů, protože jsem alespoň na české
vládě, jejíhož zasedání
jsem se zúčastnil, dospěli k závěru,
že by projednávání zákonů
o odpadech by mělo být precedensem, bohužel,
na Slovenské vládě toto jednání
takto neproběhlo a je otázka, jak k tomu slovenská
vláda bude přistupovat. Osobně jsem přesvědčen,
že i když v celé západní Evropě,
ve všech vyspělých státech je jedno
ekologické zákonodárství, které
je závazné pro všech 12 zemí a je možno
tyto zákony zpřísnit, nemohou je udělat
měkčí, ale nevidím důvodů,
proč bychom v naším zemi měli mít
dvoje nebo troje zákonodárství. Tolik jenom
ke zpoždění, ke kterému došlo při
případě těchto zákonů.
Jde především o největší
projekt těchto věcí, protože k tomu
přistupuje i problém faktického rázu,
a také proto, že původně jsme měli
zpracovávat jen zásady a teď zpracováváme
přímo v souladu s jednacím řádem
paragrafované znění a není to věc
jednoduchá.
Zákony samy o sobě nic nevyřeší
prostě proto, že sice můžeme nařídit
podnikům přísnější limity
- a samozřejmě s tím zákon počítá,
že musíme brát v úvahu i reálné
podmínky podniku. Zákon sám ty emise nezastaví.
To znamená, že předpokládáme,
že bude v plném rozsahu platit pro nové zdroje
emisí, především elektrárny.
Takže se zase vracíme k záležitostem v
podstatě ekonomickým. Elektrárny a další
zdroje nemají prostředky pro to, aby byly schopny
rychle reagovat a snížit své emise. Proto bych
byl rád, kdybychom se v této souvislosti nesoustředili
na zákony, které mají bezprostřední
návaznost na životní prostředí,
ale i takové, které souvisí s celkovým
ekonomickým mechanismem, s daňovou a odvodovou soustavou
a které ovlivňují chování podniků,
podle možností velmi účinně.
Chtěl bych v tomto smyslu poprosit i vás, poslance,
abyste dbali na to, aby druhá příloha scénáře
ekonomické reformy se skutečně dostávala
do života a aby se promítla do ekonomických
zákonů, které jsou připravovány
někde jinde. Zatím musím konstatovat sebekriticky,
že se tak neděje.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Voleník, očakávate písomnú
odpoveď?
Poslanec SL L. Voleník: Děkuji, budu samozřejmě
rád, dostanu-li na všechny své otázky
písemnou odpověď.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán minister, ste zrozumený? (Ano.) Teraz sa prihlásil
k interpelácii pán poslanec Sacher.
Poslanec SL R. Sacher: Dámy a pánové, obracím
se nikoli na pana ministra Vavrouška, ale na celou federální
vládu. Moje interpelace směřuje k panu Jánu
Langošovi, ministrovi vnitra České a Slovenské
Federativní Republiky. Není mým stylem hovořit
k někomu, kdo tu není, ale není také
mou vinou, že interpelace je z časových důvodu
zařazena v tom čase, ve kterém je. Do resortu
federálního ministerstva vnitra je začleněna
také technická správa; v tomto útvaru
se vyvíjí a vyrábí technika pro bezpečnostní
složky. Jsou zde špičkové chemické
laboratoře. Hodnota technologií a techniky je odhadována
na 2 až 3 miliardy Kčs. V poslední době
se však dějí kolem technické správy
podivné věci. Místo tohoto útvaru
má vzniknout státní podnik. Jako přechodný
stupeň pro vznik akciové společnosti.
Z vnějšího nezasvěceného pohledu
se tato připravovaná opatření mohou
jevit jako ekonomicky a organizačně správná.
Celá akce však má jiné pozadí,
které nesleduje zájmy tohoto státu, ale soukromé
zájmy a zisky.
Byl jsem šokován tím, že toto pracoviště,
které si každý stát chová v největší
tajnosti, se stalo exkursním místem pro cizince,
pro cizáky. Procházeli zde například
Švédové. Toto by neučinil žádný
stát na světě.
Pracují zde - do zakonzervování před
měsícem - naši špičkoví
odborníci. Je zde řada patentů nepřihlášených
jen proto, aby nedošlo k dekonspirací. A toto duševní
bohatství se má stát, zhruba při vkladu
500 tisíc marek, záhy akciovou společností,
z níž bude těžit někdo zcela jiný.
Mám smysl pro obchod, ale nikoli pro podvod.
V této věci se velmi výrazně angažuje
náměstek pana ministra pan Kohút, který
mimo jiné dokázal po třech týdnech
ochromit pracoviště výpočetní
techniky, objednat od AK Slušovice, kde pracoval, 200 mikropočítačů,
které vykazují více než 50 % poruchovost,
zrušil některé úkoly technické
správy, které byly zadány do civilních
závodů. Přímé škody, které
vzniknou, jsou vyčísleny částkou 8
mil. korun.
Další osobností, která se výrazně
angažuje na vzniku možné akciové společnosti
je emigrant, poradce pan Palas. Netajil se tím, že
je zde levná pracovní síla, kterou je třeba
využít v kooperaci s jistou švédskou firmou.
Nepochybuji, že v této firmě má účast.
Dále pan Viktor Kožený, který přišel
z USA a velmi se angažuje na převodu technické
správy na akciovou společnost. Nejvíce mě
však zajímá tato otázka: bude vytvořena
akciová společnost? Zda-li někdo z výše
uvedených pánů, případně
dalších zaměstnanců federálního
ministerstva vnitra nebo členů jejich rodin bude
akcionářem a v jaké výši? Žádám,
aby úniku tohoto kapitálu a duševního
bohatství bylo ze strany vlády České
a Slovenské Federativní Republiky zabráněno.
Pan ministr v televizní besedě prohlásil,
že v současné době pracuje ve složce
federálního ministerstva vnitra 700 bývalých
příslušníků StB ve sledované
službě. Mě - jako občana a poslance
- z tohoto údaje zamrazilo. Už jednou jsem protestoval
proti tomu, že nás sledují tytéž
osoby, jako za předchozího režimu. Jako poslanec
nepřijímám vysvětlení, že
jsou tyto osoby vyčleněny z FIS a pracují
u jiné složky. To občana asi pramálo
zajímá, je-li sledován bývalým
příslušníkem StB, zařazeným
do FISu nebo jinde. Jde o princip. Připomínám,
že před osmi měsíci byly tyto osoby
v zálohách mimo aktivní výkon s určením,
bude-li prověřen, že může pracovat
ve složce VB. Nyní jsou tyto osoby nasazovány
do akcí.
Nejinak se mají věci například na
oddělení zpravodajské služby, chcete-li
rozvědky. Jsou tam nově přijatí lidé,
kteří byli vyloučeni z KSČ a sedmdesátých
letech. Lidé, kteří intenzívně
pracovali proti vnitřnímu nepříteli,
proti církvi, lidé, kteří byli převedeni
z 10. a 11. správy. Mohu předložit důkazy
o tom, že tyto osoby, které byly po právu odstaveny
v 1. pololetí loňského roku, jsou nově
angažovány ve složkách ministerstva vnitra
i na nižších úrovních.
Pokud si položil pan Ruml řečnickou otázku,
jakou že to žádám kvalifikaci na pracovnících
vnitra, ne-li, aby byli členy StB, pak odpovídám:
nevyžaduji účast v Chartě 77 ani zvládnutí
hry na kytaru, ani výdrž v pití piva, ale ukončené
vysokoškolském vzdělání právnického
směru, vysokou disciplinovanost a kázeň sám
k sobě, odpovídající zdravotní,
fyzický a duševní stav, aby pracovník,
funkcionář, nebyl v alkoholové a drogové
závislosti, dříve i nyní, a neléčil
se v příslušných zařízeních,
aby nebyl trestán za konání kriminálních
a násilných trestných činů.
Ve smyslu těchto kritérií žádám
proto pana ministra, aby z hlediska tohoto kvalifikačního
minima předložil Federálnímu shromáždění
profil svých náměstků. Prosím,
aby výčet byl v odpovědi úplný,
abych jej nemusel doplňovat připomínkami.
Bylo by to trapné pro mě, a zřejmě
i pro něho.
Vedení ministerstva vnitra mě naprosto suverénně
z televizní obrazovky s výsměchem poučilo
o tom, že vnitro není v rozvalu, že není
čeho se obávat. Poučilo mě, ale nepřesvědčilo.
Přesto trvám na tom, že federální
ministerstvo vnitra je díky náměstkům
ministra vnitra v rozvalu a že v současném
složení není s to zabezpečit ochranu
státu proti hospodářské, politické
a diplomatické špionáži ani proti terorismu.
Mou nejistotu nerozptýlila ani ostře nabitá
zbraň teatrálně položená na stůl
šéfem kanceláře pana ministra.
V televizním pořadu minulý týden mi
vedení federálního ministerstva vnitra ve
shodě se státní televizí přisoudilo
roli šaška v masce tupce. Díky za tuto výsadu.
Šašci byli často jediní, kdož mohli
v prazvláštním pseudodemokratickém prostředí
sdělovat pravdu těm lidem, kteří byli
opojeni mocí. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ďalej sa prihlásil s interpeláciou
pán poslanec Cuhra. Ďalej poslanec Lux, Wagner, Sedlák,
Valtr.
Poslanec SN J. Cuhra: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
zbytku Federálního shromáždění.
Tuto interpelací směřuji na pana předsedu
vlády, ale protože směřuje v podstatě
na veškerá federální ministerstva, dovoluji
si ji přednést. Předmětem mé
interpelace je skutečnost obsazení vedoucích
míst lidmi, kteří se na tato místa
dostávají. Byli na ně dosazováni rozhodnutím
KSČ, jejíž byli zároveň členy.
Na tuto závažnou skutečnost mě upozornili
zástupci Unie státních zaměstnanců,
kteří mi předali závažný
podklad. Z něho vychází procento vedoucích
pracovníků, kteří jsou nebo byli členy
KSČ k 17.11.1989.
Pro názornost uvádím: federální
ministerstvo financí z 56 vedoucích pracovníků
66 %, federální ministerstvo kontroly z 15 pracovníků
73 %, federální ministerstvo práce a sociálních
věcí z 32 pracovníků 66 %, federální
ministerstvo pro strategické plánování
z 38 pracovníků 50 %, federální ministerstvo
spojů z 43 pracovníků 70 %, federální
ministerstvo pro životní prostředí z
20 pracovníků 55 %, Generální prokuratura
České a Slovenské Federativní Republiky
z 10 pracovníků 20 % a správa federálních
hmotných rezerv z 20 pracovníků 80 %.
Stále existují a působí mocné
struktury bývalého režimu, které vznikaly
po dlouhá desetiletí. Stará byrokracie setrvává
na všech úrovních, až po centrální,
republikové a federální ministerstva. To
jsou slova prezidenta Václava Havla, přednesená
v projevu 21.8.1990. Situace s odstupem několika měsíců
vypadá tak, že v ústředních orgánech
státní moci a správy stále působí
lidé poplatní totalitnímu režimu, kteří
v zájmu udržení vlastních pozic současný
proces změn negativně ovlivňují, případně
zdržují. Jsme svědky toho, jak nomenklaturní
kádry hájí všemi prostředky svá
postavení. Namnoze jsou však do funkcí nově
jmenováni, někdy i vyšších, a žel
i ministry federální vlády, přesto,
že znovu po 40ti letech v demokratických volbách
byl odsouzen jednoznačně totalitní systém
86 procenty hlasy voličů. Z údajů
prezentovaných na základě Unie státních
zaměstnanců pro vytvoření demokratické
státní správy v České a Slovenské
Federativní Republice konaného dne 15. 11. 1990
vyplývá, že na osmi federálních
ministerstvech a ústředních orgánech
bylo 60 % vedoucích pracovníků, kteří
ještě 17.11.1989 zastávali funkce, které
přímo schvalovala KSČ a tito zůstávají
i nadále. Unie státních zaměstnanců
již v únoru a dubnu minulého roku, tehdy ještě
jako koordinační výbor občanského
fóra pracovníků státních orgánů,
na nedobrý stav personálního obsazení
upozorňovala. Nenašla však dodnes potřebnou
odezvu.
Realizace zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění
o rozšíření okruhu vedoucích
funkcí obsazovaných jmenováním, nepřinesla
zlepšení. Naopak, do vedoucích funkcí
jsou nově jmenováni ti, kteří podobné
funkce zastávali v různých orgánech
státní správy. Na druhé straně
je opatření zneužíváno k propouštění
těch, kteří změny po 17. listopadu
prosazovali.
Proto se táži pana premiéra, jaká opatření
a závěry učinil na základě
předkládaných a předaných materiálů
Unií státních zaměstnanců z
dubna 1990. Zároveň pak prosím o předložení
této odpovědi. Vám děkuji za pozornost.