Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V této souvislosti jsem povinen připomenout, že optimistické iluze dostávají v tomto směru povážlivé trhliny. Hovořím-li o faktoru času, nemám na mysli překotné a bezhlavé řešení privatizace. Osobně předpokládám, že na základě vystoupení mých předchůdců, kolegů poslanců, předloží předkladatel technickou i časovou návaznost o průběhu privatizace včetně použití investičních kupónů, jak o tom bylo hovořeno při včerejší rozpravě. Nepodceňuji a současně nepřeceňuji privatizaci pomocí investičních kupónů, na rozdíl od některých mých kolegů. Musím však ve smyslu důvodové zprávy trvat na tom, že v zákoně bude taxativně uvedeno, že všechny metody privatizace jsou si rovny. Není podstatné, ve kterém paragrafu to bude uvedeno. Připouštím i to, že to může být v § 22, jak navrhl poslanec Zeman.

Nyní ke konkrétním pozměňovacím návrhům. Paragraf 6, alternativa I. Jde o posuzování privatizačních projektů. Mám názor a předkládám rozšíření o písmeno h) v této variantě s tím, že součástí předloženého privatizačního projektu by měl být podnikatelský záměr podniku. Myslím, že kromě obecných zapsaných věcí je to jedna z rozhodujících podmínek, zakladatel má jistotu při posuzování podnikatelského záměru a privatizačního projektu.

U § 8 doporučuji za odstavec l vsunout odstavec 2 a stávající odstavec 2 přečíslovat na číslo 3. Znění vsunutého odstavce 2 doporučuji: "Zakladatel je povinen využívat výsledky odborných expertíz při posuzování privatizačního projektu". Tato otázka byla posuzována ve výboru pro plán a rozpočet a hojně diskutována. Je to jedna z cest, jak se opřít o odborné expertízy a odborné posudky.

V § 12 u varianty 1, bod 4 doporučuji doplnění následujícím způsobem. Stávající znění je v bodu 4 - "majetku fondu lze použít k plnění závazků podniků určených k privatizaci", doporučuji doplnit a pokračovat, "u nichž byl schválen privatizační projekt".

Poslední změna se týká § 41. Jde o zmíněný faktor času, o kterém jsem ve svém vystoupení hovořil. Doporučuji stávající § 41 následujícího znění: "Vláda ČSFR a vlády republik se zmocňují dnem účinnosti tohoto zákona zahájit privatizační proces". K tomu vydají potřebné prováděcí předpisy. Tolik k pozměňovacím návrhům.

Po takto provedených změnách mohu s klidným svědomím pro tento zákon hlasovat. Současně připomínám, že má plnou podporu Svazu průmyslu České republiky. Ještě se vrátím nyní k úvodu svého vstoupení. Všechno co jsem uvedl je v souladu se stanoviskem Svazu průmyslu České republiky a Slovenské republiky. Oba tyto průmyslové svazy předaly počátkem tohoto týdne petici v rámci petičního zákona č. 85/1990 Sb., z 27. 3. loňského roku s jednoznačným požadavkem na řešení vzniklé ekonomické situace. Požaduji, aby při zahájení zasedání v úterý, dostali všichni poslanci tuto petici do lavic, a pozastavuji se nad tím, že předsednictvo Federálního shromáždění od počátku tohoto týdne tuto petici Svazu průmyslu, který čítá 1600 aktivních lidí v našem československém průmyslu, nám do lavic nedodalo, přestože dostáváme řadu podružných a jiných dokumentů. Současně prosím Federální shromáždění, aby při posuzování petice Svazu průmyslu České republiky a Slovenské republiky zvážilo zákonnou lhůtu 30 dnů na vyřízení, a to na dobu co nejkratší a potřebnou k řešení ekonomických problémů našich průmyslových podniků. Děkuji vám.

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Stome. Pripraví sa pán Roubal.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, dámy a pánové, vážení hosté. Zastávám stále názor, že k právní stabilitě státu patří úcta k vlastnictví. Odtud také můj názor při mimosoudních rehabilitacích - vrátit co možná všechno do původních rukou. Nicméně většina z vás byla proti tomu a návrh neprošel. Byl odůvodňován i zájmem o existenční blaho tohoto státu. Tímto zájmem odůvodňuji i své dnešní stanovisko. Říkám předem, že podporuji vládní předlohu. Je ekonomickým předpisem, a i tak se na to musíme dívat. Cílem je rychlý přechod k jinému systému hospodářství. Velmi mě zaráží, že výhody tohoto projektu jsou zpochybňovány jako jeho nevýhody.

Podíváme-li se na některé body, které považuji v diskusi za banální, dovolil bych si na ně upozornit i z druhé strany. Hovoříme o rovností subjektů. Doporučoval bych přečíst § 1. Jedná se o převod na československé i zahraniční osoby, právnické i fyzické. Nevím, komu se toto zdá nedostatečným vymezením okruhu osob. Přiznal bych se, že v podnikatelské nebo vlastnické sféře jiné neznám, a právní teorie všech civilizovaných států také ne. Budou-li obce mít ve svém majetku možnost provozovat něco, o čem zde to bylo řečeno, zákon o majetku obcí to pravděpodobně nějakým způsobem vyjádří. Ptám se, odkud tedy nářky na nerovnost subjektů. Pokud zná někdo další subjekt, ať mi ho řekne. I družstvo považuji za právnickou osobu a není nikdo, kdo by měl jiný názor.

Za druhé. Privatizační projekty. § 7 odstavec 4. Informace odborů. odbory mají být informovány. Někomu se to zdá býti málo. Ptám se, co je to za odbory, které nevědí, jak mají naložit s touto informací. Domnívám se, že snad odborové organizace nejsou na tak nízké úrovni, že by nevěděly, co s informací, která jim ukazuje závady projektu a naloží s ním snad způsobem, kterým jim náleží.

Neumím si představit, že by tento zákon měl omezovat odbory v tom, co s takovouto informací mají či nemají učinit. Ptám se tedy proč ty nářky?

Za další - posoudit, zkoumat a zjišťovat kvalitu. § 10 odstavec 1 - "Federální ministerstvo financí nebo jiná exekutiva schvaluje... tyto projekty". Domníváme se snad, že někdo něco schvaluje, aniž to předtím posoudil? Já tedy takovou nevíru v naši exekutivu nemám a pokud bych to zjistil, tak bych navrhoval, aby příslušný ministr byl odvolán. Ale neumím si představit, abych mu ukládal, nebo jakémukoliv orgánu exekutivy, že to co schvaluje má předtím také posoudit. Mně by to připadalo - mírně řečeno - v zákoně nadbytečné. Ptám se tedy, odkud nářky?

Další záležitost o utahování opasků. Račme se podívat na § 12 obou variant. Je tam podle mého soudu jedna zásadní věc, že totiž majetek fondu je oddělen od státního rozpočtu. Již toto bylo také určitým způsobem napadáno, co se s tím fondem bude dělat, že on ten fond bude dvoje dluhy platit atd. Snad všichni víme, že vedoucí podniky a vedoucí sdružení podnikatelská tohoto státu, která byla pilíři našeho hospodářství, tak po znárodnění až do těchto dob vykázala takové výsledky, že jsou v platebních neschopnostech. Nebudu rozebírat, proč jsou v platebních neschopnostech, ale jsou. A teď je samozřejmé, že někdo musí převzít tyto dluhy nějakým způsobem a chtějí snad odpůrci samostatnosti tohoto fondu to převrhnout na rozpočet? Tedy chtějí, aby to nehospodařilo samostatně, pod jakousi kontrolou, pod jakousi autonomií a chtějí to vtělit přímo do rozpočtu, aby každý z nás to dnes a denně platil? A tomu říkají boj proti utahování opasků. Já tomu nerozumím a musím se znovu ptát, proč?

Kupóny - spravedlivé, nespravedlivé, výchova občanů k tomu, jak tyto kupóny vlastnit a jakési mateřské školky, jak s nimi nakládat. Je asi pravda, že nebudeme vědět, jaká akciová společnost bude pro nás výhodnější, to je asi pravda. Rešeršní kanceláře budou pracovat poměrně s krátkodobými informacemi. To je také pravda. Ale já bych chtěl tady reflektovat to, co říkal pan kolega Sokol - je to jistý způsob nejistoty, ale chci se zeptat obráceně. To, co bylo před tím, byla jistota? Žádný rozbor hospodářství neřekl nic jiného, než že podniky jsou lidově řečeno zu Grunt. To je jeden ze způsobů, který jsme si vybrali, jak se z toho pádu dostat. Kupóny říkají v podstatě dvě věci - každý se může účastnit na výrobním či průmyslovém potenciálu nebo vlastnictví k němu v tomto státě jako občan. Já na tom nespatřuji nic nedemokratického a podíváme-li se na § 22, tak ten nám říká, že práva na nabývání kupónů jsou rovná.

Nepřevoditelné kupóny - aby se s nimi nemohlo spekulovat. Výnosem, tedy výsledkem toho hospodaření s kupóny, tedy s těmi akciemi, už každý občan může obchodovat lépe či hůře, dříve či později. Chci se zeptat proč, když se každému dává tato možnost, proč, když nikdo není nucen do nekonečna se účastnit na něčem, na čem nechce a nebo naopak si může od jiného občana přikoupit nebo nějakým způsobem tuto účast získat, proč se toto vydává za špatné a nedemokratické. Já tomu nerozumím. Já se domnívám, že je to právě jeden z těch způsobů, jak ty opasky tolik neutahovat.

Paragraf 30 - účast exekutivy. My, pěkně prosím, chceme činit vládu odpovědnou za to, jak vládne, ale přitom ji chceme vyřadit z toho, aby tedy tuto transformaci, tento převod vlastnictví vůbec prováděla. Já se tedy ptám, koho budeme kontrolovat kdo tedy ponese odpovědnost? Já si nemyslím, že vláda je tady od toho, abychom jí lichotili, ale já si myslím, že vláda je tady od toho, aby nesla svou ústavní odpovědnost a parlament aby nesl svou ústavní odpovědnost za její kontrolu. Jestliže tedy někdo chce vládu z tohoto vyřadit, ať už jinými způsoby či nepřímo diskriminačními opatřeními, tak odnímá možnost tomuto parlamentu vládu kontrolovat a tak tedy odnímá možnost způsobem ústavně právním provádět vůbec kontrolu našeho hospodářství. Já se tedy ptám, proč? Já důvod pro to nevidím.

Nakonec bych chtěl skončit tím, čím jsem začal. Nemám pozměňovací návrh v tom smyslu, že bych brojil v detailních ekonomických otázkách proti vyjádření vlády k té předloze, kterou máme před sebou. Já jenom s překvapením zjišťuji, že výhody tohoto projektu, které jsou zachyceny v obou materiálech, se vykládají jako nevýhody a jsou pomlouvány. Chtěl bych si vzpomenout na slova pana poslance Ransdorfa, který hovořil o odlivu mozků. Jestli někdo si tento projekt nepřečetl a potom ho kritizuje, nebo jestli mu nerozumí, takový odliv mozků by mi nevadil. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Roubal a pripraví sa pán Ambros.

Poslanec SN M. Roubal: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia poslanci, vážení hostia. Dovoľte, aby som stanovisko klubu poslancov Verejnosti proti násiliu k prerokúvaniu tohto zákona uviedol dvoma preambulami, o ktoré však nežiadame, aby byli zahrnuté do tohto zákona.

Hospodárske výbory ako garančné výbory pre tento zákon mali dostatok časového priestoru, ich prvá správa bola schválená 3o. 11. minulého roku a mali dostatok času na konzultácie nielen so subjektami u nás doma, ale i s mnohými zahraničnými expertmi. Ich základné stanovisko spočívalo v tom - konečne prestaňte debatovať, konečne prestaňte polemizovať a konečne začnite. To môžeme považovať, a som k tomu splnomocnený, aj ako stanovisko Verejnosti proti násiliu. (Potlesk.)

Druhá preambula k tomuto zákonu spočíva v prístupe k nemu samému. Keď sme minulý týždeň prerokúvali reštitučný zákon, mnoho poslancov ho napadalo alebo definovalo ako zákon stransformačný. Verejnosť proti násiliu dnes pristupuje k prerokúvaniu tohto zákona, hoci má názov "zákon transformačný", ako k zákonu reštitučnému. Dovoľte, aby som vám tento náhľad osvetlil.

Keď v týchto dňoch prerokúvame majetkovoprávny zákon, tak musíme k nemu pristupovať z majetkovoprávneho hľadiska. Keď chceme odškodniť vlastníkov, ktorým boli po roku 1948 zrušené vlastnícke práva, je nutné podľa možnosti ich obnoviť, keď uvedený majetok existuje a je možné ho vrátiť, a samozrejme, keď o to prejavia záujem. V prípadoch, v ktorých toto nie je možné, týchto vlastníkov môžeme odškodniť formou akcií v zmysle privatizačných projektov. A tú poslednú vec. - odškodnenie všetkých občanov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky - je možné uskutočniť formou investičných kupónov, a tu by som požiadal pána ministra Klausa, keď bude určovať ich cenu, aby ich cena bola minimálna. Navrhujeme 500 maximálne 1000 Kčs. Týmto sa tento štát vyrovná so všetkými občanmi tejto republiky a aj keď toto vyrovnanie nie je 100-percentné, z morálneho hľadiska je nepredstaviteľne rozsiahle, je neporovnateľné s hocičom, čo sa deje okolo nás, v okolitých krajinách, kde sa takisto uskutočňuje proces prechodu od neprirodzeného socializmu k normálnej identite človeka, k prirodzenej sebarealizácii, definovanej trhovými vzťahmi, definovanej svojprávnosťou jednotlivca ako základného subjektu spoločnosti. Z týchto dôvodov odporúčam, aby ste za uvedený zákona hlasovali.

Ďalej chcem poďakovať v mene pána ministra Klausa, že tu máme toľko kvalifikovaných ekonómov a toľko kvalitných návrhov k tomuto zákonu. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem, slovo má pán poslanec Ambros. Ako posledný je prihlásený pán poslanec Nemec.

Poslanec SN R. Ambros: Vážený pán predseda, dámy a páni, nemal som v úmysle vôbec vystupovať, ale doslova ma ohromilo vystúpenie pána poslanca Borguľu. Dojala ma jeho veľká starostlivosť o dedičstvo, ktoré nám zanechal 40-ročný totalitný režim. Veľmi ma teší, že, podľa jeho slov, nám pripravil takú dobrú východiskovú pozíciu. Ak sme najlepší v okolí, možno, že sme na tom lepšie ako Papua, Nová Guinea, Gabun, Burundi a podobne - nerád by som ich urazil. Záleží samozrejme na tom, aké kritérium zvoláme na porovnávanie. Keď si vezmeme Rakúsko a nás - kde sme boli v roku 1948 a kde sme teraz - tak veľmi pekne ďakujem. Boli tu citovaní klasici marxizmu-leninizmu a iní múdri ľudia. Ja by som pánu poslancovi Borguľovi pripomenul múdrosť našich otcov: medzi slepými je jednooký kráľom.

A ešte jednu pripomienku: návrhy mnohých komunistických poslancov boli predchnuté starostlivosťou o naše štátne podniky, v akej zlej situácii sú a podobne. Podniky za to skutočne nemôžu, ale musíme si uvedomiť, že tieto podniky riadia konkrétni ľudia.

Pán poslanec Sokol a pán poslanec Stome, myslím, že veľmi múdro a dobre vysvetlili filozofiu tohto zákona a mnohé námietky a doplnky, ktoré boli k tomuto zákonu navrhované. K ich prejavom nemám čo dodať, ušetrili mi prácu. Za tento zákon budem hlasovať. A ešte by som si spomenul na jednu múdrosť našich otcov na záver: že zdochýnajúci kôň najviac kope.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Posledným prihláseným rečníkom je pán poslanec Němec.

Poslanec SN I. Němec: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mám jeden pozměňovací návrh, ale chci předem podotknout, že jsem velmi rád, že mohu tomuto zákonu dát plnou podporu. Jsem si totiž vědom dvou měsíců diskusí, obrovské práce, která do tohoto zákonu byla zobrazena.

Dovolte mi, abych reagoval na jeden příspěvek. Pan poslanec Borguľa vznesl otázku, proč se neučíme v zahraničí. My se ale, pane poslanče učíme. Jedno z těch učení je, že ekonomickou reformu nebudou vést aparatiční byrokraté, ale skuteční odborníci. (Potlesk.) Druhé poučení je, že každá věc musí mít svého jasně definovaného majitele s jasnou zodpovědností. Mimochodem, pane poslanče Borguľo, nikdy jsem si nemyslel, že budu ruku v ruce s komunistickými poslanci z tohoto místa škodit lidu.

Nyní k pozměňovacímu návrhu. Navrhuji změnu odstavce 2 § 48 v tomto znění: "Svůj nárok je oprávněná osoba povinna uplatnit u orgánu příslušného ke schválení privatizačního projektu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak nárok zaniká. Příslušný fond národního majetku je povinen nárok podle odstavce 1 vypořádat podle časového plánu uskutečnění privatizačního projektu, nejpozději však do 1 roku ode dne schválení privatizačního projektu".

Jsem totiž přesvědčen, a ne jenom já, že uplatnění nároku u fondu po schválení privatizačního projektu, nedává možnost schvalovateli projektu na návrh reagovat. Sice je v privatizačním projektu povinně informace způsobu jakým stát majetek získal, ale z toho vyplývající krok o způsobu vypořádání není explicitně uveden.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Nemám viac prihlášok do diskusie. Praje si ešte niekto slovo? Hlási sa pán poslanec Šamalík.

Poslanec SN F. Šamalík: Chtěl bych mluvit k § 30. Pan ministr Klaus nesouhlasí se zněním, jak je uvedeno ve společné zprávě a týkající se prezídia fondů, z nichž my děláme nezávislý orgán a namítá, zda je to dáno tím, že se bojíme, že vládu dostatečně neovládáme, což myslím, že tento strach zde neexistuje, nebo zda máme k vládě takovou nedůvěru, že se jí bojíme některé kompetence svěřit.

Přirozeně, jsme v určitém systému a například nedelegujeme na vládu určitá zákonodárná oprávnění, což je dáno povahou systému. Text, který je ve společné zprávě, je vlastně veden tím, že zde jde o takové kompetence, které vlastně zásadně změní vlastnické poměry a - abych použil marxistické koncepce - že jsou tyto vlastnické poměry tím, co je určující, že tato změna je něčím, co opravdu přesahuje i legitimaci parlamentu vzhledem k tomu, k jakým změnám a transformacím má docházet. Protože vždycky v minulosti takové změny byly spojeny s tím, že obrovské miliardy, které pronikaly rukama příslušných orgánů a institucí, je nanejvýš nutné, aby průtok těchto miliard a proměny majetkové, byly zcela průhledné pro celou společnost. Text, který je v návrhu, je myslím, z tohoto hlediska minimální a zdaleka nedává záruku dostatečné společenské kontroly nad tím, aby všechno probíhalo poctivými a kontrolovatelnými cestami. Proto se domnívám, že námitky, které přednesl pan ministr Klaus, bychom neměli při hlasování brát v úvahu.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Žiada si niekto slovo? Hlasí sa pán poslanec Šilhán.

Poslanec SL V. Šilhán: Vážený pane předsedo, páni kolegové, paní kolegyně, za chvíli budeme hlasovat o jednotlivých částech navrhovaného privatizačního zákona. Do pohybu se dostanou obrovské hodnoty, materiální, duchovní a naší povinností je vytyčit v zákoně směr i rámec tohoto pohybu.

Dovolte, abych navrhl některé změny v předloženém návrhu. Navrhuji změnu v části 4, a sice přejmenovat ji takto: "Způsoby a formy privatizace", a vložit do ní, jak navrhuje i poslanec Zeman, nový paragraf a ostatní přečíslovat v tomto znění:

" (1) Metody privatizace budou voleny podle povahy privatizovaného podniku a zpravidla jejich kombinací.

Jsou to především