Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Bárta, Bartončík, Bláha, Branná, Deyl, Dienstbier st., Dlouhý, Gyimesi, Kňažko, Komárek, Kováč, Krejcar, Kučera P., Kučera S., Langoš, Michálek, Minka, Miller, Nazari, Niedoba, Sahligerová, Sacher, Savčinský, Soboňa, Šidík, Šlápota, Šormová, Tolar, Valko, Varga

Sněmovny národů zvolení v České republice: Bureš, Hladík, Jičínský, Kaplanová, Maštálka, Patočka, Ransdorf, Samková, Šamalík, Tichý, Zeman

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Bugár, Čalfa, Glezgo, Horský, Kanis, Kočtúch, Kontra, Kováč L., Mečiar, Molnár, Pánis, Peter, Posluch, Roman, Slota, Smržík, Sýkora, Šútovec, Vosček

Předseda FS A. Dubček: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, pokračujeme v rokovaní 13. spoločnej schôdze Snemovne národov a Snemovne ľudu rozpravou. Ako prvý vystúpi v rozprave Jiří Svoboda, pripraví sa pán poslanec Kobylka.

Poslanec SN J. Svoboda: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, souhlasím plně se zpravodajem panem poslancem Šternem, který v úvodu včerejšího jednání řekl, že koncentrace ekonomické moci v rukách vlády představuje vždy vážné nebezpečí pro společenskou stabilitu a demokracii. Názor pana poslance neplatí ale pouze o minulosti, platí i pro přítomnost a budoucnost. A právě z takového pohledu vychází většina mých kritických připomínek k předloženému návrhu zákona, který projednáváme a který je nepochybně jedním z klíčových okamžiků, který rozhodne o úspěšnosti ekonomické reformy.

Velmi souhlasím se včerejším televizním zpravodajstvím v tom směru, že mysl mnoha poslanců ovládají více ideologické předsudky než střízlivá ekonomická úvaha, sociálními zájmy obyčejných lidí se zde již neodváží argumentovat ani lidé mravně způsobilí, mimo jakoukoliv pochybnost. Dovolím si navzdory tomu tvrdit, že nejpřirozenější a nejschůdnější cestou k odstátnění a k privatizaci je propojení zaměstnaneckých a vlastnických práv těmi formami, které se plně osvědčují ve vyspělých zemích jako nástroj ekonomické prosperity a zároveň i ochrany zájmů zaměstnanců. Prosím, aby se s touto tezí už konečně někdo pokusil seriózně polemizovat.

Sledoval jsem vývoj jednotlivých variant návrhu zákona a musím konstatovat, že prací ve výborech se podařilo omezit některá očividná rizika původní verze, především v oblasti neúměrné koncentrace rozhodovacích pravomocí a informací na úrovni vládní byrokracie. Ani tyto retuše nemohly zastřít doktrinální předpojatost návrhu v jeho principu. Návrh, který máme před sebou, vytváří předpoklady pro vznik soukromovlastnických vztahů jako výhradně podnikatelské formy, přičemž obdobná monokultura je ve srovnání se současným světovým vývojem zřejmým anachronismem.

Za rizikový faktor pokládám i fakt, že výkonná moc státu má zákonem přisouzené unikátní hospodářské pravomoci přístupem k informacím i rozhodování, kterými úzká vrstva byrokracie získává nedemokraticky výsadní postavení vůči privatizovanému národnímu majetku. Předpokládám, že pan poslanec Fišera žertoval, když zde včera hovořil o zelených obzorech, které se otvírají realizací tohoto zákona odborovým organizacím. Protože jsou to především odborové organizace, kterým je § 7 odstavcem 4 přisouzena role statistů, majících právo se s Privatizačním projektem pouze seznámit, bez možnosti ovlivnit jeho znění.

Vedle odborů, jako nástroje veřejné kontroly, jsou návrhem zákona výrazně omezeny i další demokratické instituty - samosprávný princip měst a obcí, jímž je majetek konfiskován státem ještě před započetím procesu transformace. Přitom je nezbytné, myslíme-li to se samosprávou vážně, vytvořit její ekonomické základy. Proto je-li zakladatelem podniku obec, měla by být dána možnost převést majetek do obecního vlastnictví. Podle mne je hrubou chybou prejudikovat způsob řešení otázky majetku obcí tím, že jím odejmeme majetková práva ještě před projednáním zákona o majetku obcí. Tímto způsobem se demokraticky zvolená obecní zastupitelstva stanou života neschopnými jednotkami, závislými na milodarech a nemilosrdně vymáhaných dodatkových daních.

Výhrady mám i k tomu, že privatizační projekt "může" pouze obsahovat základní a nezbytné informace - viz § 6 odstavec 2 - bez kterých se přitom občan nemůže obejít, myslíme-li to s jeho podnikavostí vážně. Proto obdobně, jako pan poslanec Lux navrhuji, aby projekty povinně obsahovaly marketingovou studii, a to veřejně přístupnou všem a bez rozdílu.

Velké pochybnosti ve mně vyvolává § 12 odstavec 4 v návaznosti na § 15, odstavec 2 a 3. Fond v těchto souvislostech může být použit - cituji: "k plnění závazků podniků určených k privatizaci". To znamená k jejich oddlužení. V této vazbě vidím nebezpečí nekontrolovatelných parazitních přerozdělovacích procesů, vytvářejících ekonomickou základnu pro vznik mocných hobby mezi státním aparátem a podnikovou sférou. Tak třeba při použití kupónové metody může fondu zůstat 20 % podílu akcií jako neprivatizovaná část a na oddlužení této částky v případě zájmově příznivého rozložení ostatních akciových podílů může být využito příjmů z prodeje či dividend z akcií jiných podniků jako zdroje jejich oddlužení. Proto pokládám za nezbytné před zahrnutím podniků do privatizačního seznamu striktně stanovit způsob a výši oddlužení jako definitivní. Jen tak je možné zabránit následným zájmovým spekulacím.

Zvláště bych vás chtěl požádat, abyste nedoktrinálně, neideologicky přistupovali k hodnocení přednosti vazby zaměstnaneckého a vlastnického práva, neboť především do této oblasti se koncentruje manipulace vědomím veřejnosti sdělovacími prostředky.

Tato vazba mimo jiné přispívá k vytváření efektivních pracovních příležitostí, je přirozenou prevencí proti nátlaku zaměstnanců na státní orgány a tím i důležitým předpokladem sociální stability. Garantujeme veřejnou kontrolu proti různým formám spekulací a účelového výprodeje. V této souvislosti posuzujte i můj doplňující návrh na § 13. Zároveň bych vás chtěl upozornit na skutečnost, že mezi tendencí státní výkonné moci ke koncentraci politické a ekonomické moci a rozhodovacích pravomocí a souběžným oslabováním odborových práv samosprávných principů a všech forem vlastnické participace, je podle mého názoru zcela zřejmá příčinná souvislost.

Pozměňovací návrhy k jednotlivým paragrafům z těchto důvodu navrhuji takto:

1. Text uvedený v § 6 odstavec 2 písmeno c) a d) převést do odstavce 1 téhož paragrafu a označit je jako písmena k) a l), zatímco dosavadní písmeno k) označit jako písmeno m). Jedná se ve zdůvodnění o to vytvořit marketingovou studii a zpřístupnit ji všem zájemcům o privatizaci.

2. Z ustanovení § 11 odstavec 3 ve variantě 1 vypustit slova "nebo obec" nebo z ustanovení § 11 odstavec 7, pokud bychom přijali variantu 2, vypustit slova "a obce". K tomu připojit v § 11 odstavec 3 první varianty nebo § 11 odstavec 7 druhé varianty novou větu. "Případy, kdy zakladatel podniku je obec, upravuje zákon o majetku obcí".

3. Do § 10 navrhuji zařadit nový odstavec 1 v tomto znění:

"(1) Fond schvaluje privatizační projekt podniků a privatizační projekt účasti". Uvozovací věta dosavadního odstavce 1 § 10 se nahrazuje tímto zněním odstavce 2: "Privatizační projekt podniků a privatizační projekt účasti posuzuje a s doporučením příslušnému fondu předkládá", dále následující písmena a) a b) a dosavadní označení odstavce 2 a 3 se mění na odstavec 3 a 4.

4. Za § 12 se vkládá nový § 13 v tomto znění:

(1) Rozhodne-li fond, že svého majetku použije k plnění závazků podniku, který je určen k privatizaci, doplní privatizační projekt závaznou směrnicí o způsobu plnění těchto závazků. Rozhodnutí fondu v této věci je konečné a majetku fondu nelze dodatečně použít k plnění závazků podniku, jehož privatizační projekt schválil.

(2) Fond zveřejňuje schválené privatizační projekty tak, aby byly v plném znění přístupné všem účastníkům privatizačního projektu. "

5. Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá v tomto znění: Část pátá - "Participační formy vlastnictví

(1) Připouští se privatizace prostřednictvím zaměstnaneckých akcií a akcií pro obyvatele spádového regionu a leasingového pronájmu.

(2) Při využití forem uvedených v předchozím odstavci lze převádět majetek na fyzické osoby za zvýhodněných podmínek.

(3) Participační formy vlastnictví uvedené v odstavci 1 upraví zákony národních rad." Dokud tyto zákony nenabudou účinnosti, nepoužije se ustanovení § 23 odstavec 2 tohoto zákona, (nebo po změně číslování § 24 odstavec 2).

6. V souvislosti s těmito úpravami se číslování § 13 až 26 mění na § 14 - 27 a § 27 až 49 se mění na § 29 až 51. Část pátá a šestá se označuje jako část šestá a sedmá. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má poslanec Kobylka, pripraví sa poslanec Rajnič.

Poslanec SN J. Kobylka: Pane předsedo, dámy a pánové, vážení hosté, mám několik poznámek.

Nejdříve bych si dovolil povzdech. Včera a už dnes po ránu jsme slyšeli řadu skvělých ekonomů z řad komunistické strany. Jenom se divím tomu, jak bylo možné, že předchozí režim fungoval tak, jak fungoval, když má tak skvělé teoretiky a snad i praktiky ve svých řadách. (Potlesk.)

Dále mě udivuje, že mají takovou starost o chod našich podniků a o malou účast pracujících v nich. Většina podniků je v rukou komunistů. Předpokládám při jejich velmi vyvinutém sociálním cítění a při jejich slovutné koncepčnosti, nebude pro ně problém, aby ve svých podnicích zřídili poradny pro své spoluzaměstnance a vlastně je naučili prostřednictvím těchto poraden, jak mají s kupóny zacházet, jak mají kupovat akcie vlastního podniku, jak se mají spolupodílet na vedení. Vždyť přece nic jiného jim neleželo celých 40 let na srdci.

Nyní jednu poznámku k pojetí majetku.

Zřejmě se v pojetí majetku, tak ho tady řada lidí chápe, a projevilo se to v novinách, v mnohých obavách, je snad pojetí Marxovo nebo nevím jestli Lenin s tím přišel. Pojetí majetku jako něco velmi negativního, pouze jako výraz moci nebo pýchy, nebo touhy ovládat, touhy nic nedělat. On také majetek znamená ohromnou starost, práci a zodpovědnost. Za celou dobu, co byla rozprava o restitucích, co byla rozprava o tomto transformačním zákonu, nikdo neřekl: " Mně je těch budoucích majitelů líto, už vidím ty jejich žaludeční vředy, ty infarkty". To nikdo neřekl. Každý myslí jen na to, že to bude výnosné. To je hluboký omyl a hluboké zkreslení. Já nemluvím o parazitující skupině lidí, která se s tím sveze, veksláci a podobně. Ale ti, co budou mít majetek, musí ho obhospodařovat, a to vždycky stojí starosti. Chtěl bych, aby si tuto dimenzi lidé uvědomili. Marx byl sice skvělý ekonom, ale nikdy si nevydělal ani na vlastní živobytí.

Poslední poznámku, která je věcná. Bohužel žádný pozměňovací návrh nebudu mít, protože ho nelze mít v této podobě. Řada kolegů upozorňovala na to, že je to zákon složitý a že celá transformace bude složitá. Že bude nutné ji vysvětlovat, objasňovat, aby byla transparentní, aby byla zřejmá. Já bych se přimlouval, aby vláda, pokud je to trochu v jejích silách - a já bych jí eventuálně nabídl drobnou pomoc, aby se naučila nějakým způsobem daleko lépe sdělovat své záměry, aby se pokusila sdělným způsobem celý proces nebo postup transformace sdělit, její logiku kroků, proč se to dělá, apod.

Já se domnívám, že osvětová nebo vysvětlovací činnost bude enormně důležitá, protože mnoho sporů, tak jako u restitučního zákona, plynulo pouze z nedorozumění. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Rajnič, pripraví sa pán poslanec Borguľa.

Poslanec SL A. Rajnič: Vážený pán predseda, vážené kolegyne, vážení kolegovia, nemám žiadny pozmeňovací návrh. V priebehu 4 dní prerokúvame dva veľmi významné návrhy zákonov, ktoré majú priniesť obrat v celom našom doterajšom dianí.

Ja chcem poukázať iba na to, že pri prerokúvaní zákona o mimosúdnych rehabilitáciách som sa prihlásil k pozmeňovaciemu návrhu pána poslanca Motyčku, v ktorom požadoval, aby objekty cirkví, radov a kongregácií a náboženských spoločností boli riešené v tomto zákone. Pripájam sa teraz znova a stotožňujem sa s týmto návrhom, a žiadam vás o tolerantnosť, pretože my, i keď sme prakticky tieto naše požiadavky nedostali do zákona o mimosúdnych rehabilitáciách, sme sa jednoznačne priklonili za prijatie zákona o mimosúdnych rehabilitáciách.

Vážení kolegovia, vážené kolegyne, verím, že sa to prejaví aj teraz pri tomto hlasovaní. Ďakujem. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán poslanec Borguľa, pripraví sa pán Sokol.

Poslanec SL M. Borguľa: Vážené poslankyne, vážení poslanci, dámy a pánove, úvodom by som chcel len jednu poznámku na margo vystúpenia kolegu poslanca Kobylku. Nechcem v žiadnom prípade obhajovať bývalé stranícke špičky a nepovažujem sa za ich politického nástupcu. Avšak chcel by som pánovi poslancovi Kobylkovi len pripomenúť, že ekonomika Československa sa nevyvíjala autonómne, ale v istých konkrétnych historických podmienkach, úzko zviazaná s inými štátmi a chcel by som mu pripomenúť aj to, že bývalí komunistickí ekonómovia zanechali túto republiku v relatívne - z bývalých socialistických krajín - v najlepšom stave. (Smích, potlesk.)

Viď New York Times, 19. februára 1990. Ďakujem.

Vážené poslankyne, poslanci, azda s výnimkou novej ústavy, ktorú, verím že prerokuje Federálne zhromaždenie ešte v tomto zložení, máme pred sebou najvýznamnejšiu predlohu zákona tohto volebného obdobia. Tento zákon je iste kľúčom ekonomickej reformy. Vládou predložená predloha, i keď prešla už mnohými zmenami, osobitne vo výboroch pre plán a rozpočet a v hospodárskych výboroch, sa však naďalej zameriava na upevnenie moci tej skupiny, ktorá vidí všeliek v zmene vlastníckych vzťahov pred racionálnym, vecným a diferencovaným prístupom k liečbe našej ekonomiky. Opäť víťazí ideológia.

Z predlohy mám dojem, že nejde o čo najrýchlejší efektívny postup pre zvýšenie výkonnosti, alebo aspoň zastavenie úpadku nášho hospodárstva, ale o to, aby si vládnuce kruhy - alebo ich časť - rýchlo vybudovali základňu súkromných vlastníkov, ktorá ich bude v ďalších voľbách voliť. Základňu, ktorá každý večer sa bude za ich zdravie modliť a ktorá bude kričať "Hossanna", i keď väčšina našich občanov, našich voličov bude chodiť s opaskami utiahnutými na poslednú dierku.

Návrh predpokladá, že je rozhodujúce, kto bude vlastník, a nie to, či sa príslušný subjekt bude k zverenému majetku správať podnikateľsky. Chcel by som len pripomenúť, že na nedávnej diskusii k priebehu privatizácie v Poľsku poľskou vládou pozvaný expert Stanislav Wellicz, univerzitný profesor z Montrealu, jednoznačne zdôraznil, že je nutné o mnoho viac sa usilovať o strhovanenie ekonomiky než o privatizáciu. Preto napr. odporučil, a v Poľsku sa to i deje, v prvom rade komercionalizácii podnikov a až následne ich privatizáciu.

Chcel by som pripomenúť, že na seminári, ktorý organizovali výbory pro plán a rozpočet, univerzitný profesor z Keilu, spoluautor privatizačných projektov pre bývalú Nemeckú demokratickú republiku, ukázal, že i v takej bohatej krajine, akou je dnes Spolková republika Nemecko, sa nejde plošne, ale ide sa skutočne diferencovane, ide sa cestou vecných riešení. Preto sa pýtam predkladateľa, prečo sa neučíme v zahraničí, kde tieto procesy prebiehajú? Kto nám zaručí, že jedine privatizované podniky budú aj podnikmi prosperujúcimi? Skúsenosti z nášho obľúbeného anglického privatizačného príkladu - ako som sa dočítal - ukazujú, že 60 % privatizovaných podnikov v Anglicku po kratšej či dlhšej dobe prosperujúcimi nie je.

Pýtam sa, dal náš predchádzajúci systém (hádam až na krátke obdobie Pražskej jari) možnosť preukázať, že podnik, nezviazaný byrokratickými inštrukciami ministerstva financií, zriaďovateľa a nakoniec i politickým despotizmom, je schopný efektívne, hospodárne prosperovať? Pýtam sa, pracovali vôbec naše štátne podniky v podmienkach skutočného trhu? Domnievam sa, že nie, ale my bohorovne tvrdíme, že štátny podnik je vývoja schopný.

Pýtam sa, je vôbec podnikavosť, po ktorej voláme, odvodená len od súkromnovlastníckych vzťahov, alebo je ona odvodená od pôsobenia trhu, ktorý donúti súkromníka rovnako ako predsedu družstva, ale i riaditeľa štátneho podniku, bojovať o prežitie?

Pýtam sa vlády, ktorá predkladá tento zákon, kde je ona pluralita vlastníctva, ku ktorému sa prihlásila vo svojom programovom vyhlásení? Kde sa poskytuje šanca družstevnému, obecnému vlastníctvu? Kde sa poskytuje šanca zamestnaneckému podniku dlhodobému ekonomickému prenájmu či leasingu? Keď pozriem na predlohu tohto zákona, mám dojem, že sme schválili program nie tejto, ale inej vlády, pretože sa svojho programu nedrží!