Dovolte mi nyní, abych vyjádřil stanovisko
vlády ke změnám, které oproti vládnímu
návrhu prosadily jednotlivé výbory Federálního
shromáždění, nebo resp. naše doplňky
k předložené společné zprávě.
Z porovnání společné zprávy
a vládního návrhu transformačního
zákona vyplývá, že v návrhu došlo
k řadě změn, z nichž s některými
jako předkladatelé souhlasíme, s jinými
nikoliv.
Dovolte mi, abych je podrobně rozebral a upozornil na názor
vlády k této otázce.
K části první: Budu stručně
říkat souhlasy a zastavím se pouze u nesouhlasů.
Paragraf 1- změna návrhu zákona a podobně,
díky tomu změna § 1, jeho rozšíření
o dva odstavce. Souhlasíme.
Paragraf 2 - nahrazení termínu "jmění"
pojmem "majetek", což se promítá
do celého zákona v § 2. Souhlasíme.
Paragraf 3 - alternativa 1 společné zprávy
navrhuje doplnit tento paragraf o odstavec 3. S touto alternativou
nesouhlasíme. Doporučujeme alternativu 2.
Důvodem je, že podle transformačního
zákona chceme privatizovat i státní statky,
včetně zemědělské půdy,
na které hospodaří. Vyčleňovat
touto cestou zemědělskou půdu z privatizace
není vhodné i proto, že je někdy součástí
dnešních státních podniků, nejen
státních statků.
Ke druhé části.
Souhlasíme s terminologickými změnami v §
5.
Paragraf 6 - v odstavci 1 alternativa 2 navrhuje u písm.
f) vynechat část věty: "...jakož
i rozsah použití investičních kupónů."
S touto změnou nesouhlasíme. Naopak požadujeme,
aby v každém privatizačním projektu
bylo uvedeno, v jakém rozsahu budou investiční
kupóny použity.
Počet povinných položek privatizačního
projektu byl rozšířen o A - K, s čímž
souhlasíme.
Souhlasíme se změnou v odstavci 2 - doplnění
o písm. c) a d). Odstavec 3 původního vládního
návrhu byl přeřazen do § 11. Souhlasíme.
Paragraf 10 - odstavec 1 - bylo upřesnění
původního rozsahu a doplnění odstavce
3. Souhlasíme.
K části třetí.
Paragraf 11 - společná zpráva zavádí
dvě varianty, které ovlivňují celou
další podobu zákona. Varianta 1 počítá
v souladu s vládním návrhem s federálním
fondem národního majetku, varianta 2 pouze s republikovým.
Jak jsem už říkal ve svém úvodním
výkladu, zrušení federálního
fondu národního majetku by bylo porušením
čistoty zákona, který je postaven na koncepci
tří typů státního vlastnictví,
federálního, českého a slovenského
a bylo by porušením čistoty zákona,
kdyby federální majetek měl být prodáván
republikovým fondem.
Proto prosazujeme v § 11 i ve všech následující
potom na to napojených variantu jedna. Ekonomické
důvody se opírají o už zmíněný
seznam federálních podniků, který
zde mohu zrekapitulovat, pokud by to bylo potřeba. Souhlasíme
s řadou dalších změn v § 11 - upřesnění
kritérií přesouvání, nově
zařazený odstavec 6, atd.
Souhlasíme s řadou úprav § 12 a) a b),
ale místo toho doporučujeme dva doplňky do
§ 12: za prvé v návaznosti na připravované
zákony národních rad o majetku obcí
doporučujeme doplnit v § 12 odstavec 2 nové
písmeno c) tohoto znění: "K převodu
privatizovaného majetku na obce."
Za druhé v rámci jednotnosti postupu je třeba
z dosavadní působnosti federálního
ministerstva financí vyjmout povolovací agendu při
zakládání podniků se zahraniční
majetkovou účastí. Bylo by to nepromyšlené,
aby povolení federálního ministerstva financí
bylo vyžadováno jako dosud i v případech,
kdy příslušný fond na základě
schváleného privatizačního projektu
převádí část svého majetku
na zahraniční podnikatelské subjekty. Proto
navrhujeme v § 12 doplnit jako odstavec 3 toto ustanovení:
K použití majetku podle § 2 se nevyžaduje
povolení podle zvláštních předpisů.
Pak už by to vyžadovalo pouze přečíslování
odstavců.
Souhlasíme s úpravami § 13 a § 14, v podstatě
všechny změny, až do části 4.
V části 4 to jsou § 22 až § 26. Chtěl
bych říci, že návrh zákona v
§ 46 odstavci 5 předpokládá, že
podrobnosti použití investičních kupónů
upraví vláda České a Slovenské
Federativní Republiky po dohodě s oběma vládami
republik nařízením.
Chtěl bych říci, jak se někdy objevuje
v diskusi, že není pravda, že vláda jednostranně
prosazuje kupónovou metodu privatizace, nestandardní
privatizační metodu proti metodám jiným.
Vláda pouze a opakovaně zdůrazňuje,
že bez této metody budeme jen prodlužovat agónii
naší postátněné, nefungující
ekonomiky. Proti vládnímu návrhu je ve společné
zprávě postavení investičních
kupónů poněkud utlumeno. Upozorním
proto, na kterých místech doporučujeme postavení
tohoto privatizačního principu opět posílit.
Souhlasíme s vynecháním odstavce 2 v §
22. Souhlasíme, aby v odstavci 1 § 23 bylo vypuštěno
ustanovení o investičních bodech.
V odstavci 2 - na rozdíl od vládního návrhu
- se doporučuje, aby kupóny byly vydávány
za prvé na základě zvláštního
zákona, za druhé Státní bankou československou.
S těmito změnami nesouhlasíme. Požadujeme,
aby kupóny byly vydány na základě
vládního nařízení podle §
46 odstavec 2 tohoto zákona federálním ministerstvem
financí.
V § 24, který je ve vládním návrhu
uveden jako § 25, je část ustanovení
odstavce 1 vládního návrhu vynechána
a svěřena vládnímu nařízení
podle § 23 odstavec 2 s institucí, jak bylo řečeno,
vyššího, zvláštního zákona.
Nedomníváme se, že je to racionální
cesta. Vše, co se týká kupónů,
by proto mělo být upraveno vládním
nařízením § 46 odstavec 2.
Společná zpráva dále vypouští odstavec 2 a odstavec 3 § 25 původního vládního návrhu. I toto nedoporučujeme. Je potřeba, aby vláda nařízením podle § 46 odstavec 2 mohla zavádět i různé další typy kupónů. Toto považuji za opravdu mimořádně závažné. Tyto jiné typy kupónů kromě jiného umožní i realizaci finančních náhrad podle dnes schváleného zákona o
mimosoudních rehabilitacích. Proto považujeme
za nutné, aby byly ponechány v tomto paragrafu odstavce
2 a 3, které umožňují existenci různých
typů kupónů.
Aby potom byl text konzistentní, je třeba ze stejných
důvodů v § 24 vypustit slovo "stejný".
Pokud budou různé typy, je nárok na kupóny,
nikoliv stejný, nárok na kupóny. To je formální
změna.
Souhlasíme plně se změnami odstavců
1, 2 i s vynecháním odstavce 2 § 25. Souhlasíme
se změnami § 26.
K části páté. Jsou to § 24 až
§ 40, ve vládním návrhu § 29 až
§ 42. Ta varianta, která počítá
pouze s republikovými fondy národního majetku,
vynechává celou tuto část. Pokud by
při našem hlasování o § 11 zvítězila
varianta vládní, bude potom třeba reagovat
na všechny změny, týkající se
federálního fondu o majetku, jeho prezídia
apod.
K § 30, ve vládním návrhu 32: podle
návrhu výborů prezídium fondu nemá
být jmenováno vládou, ale má být
voleno parlamentem. Členem prezídia nemá
být člen vlády.
S touto změnou vláda nesouhlasí, respektive
ji nedoporučuje. Nepovažujeme za účelné,
aby byly vytvářeny v naší zemi další
orgány nezávislé na vládě a
podřízené přímo parlamentu.
Myslím, že není důvod, aby se parlament
obával, že svoji vládu dostatečně
neovládá. Nevidíme žádný
důvod, aby vznikly další, na vládě
nezávislé orgány, de facto státní
správy. Myslím, že není důvod,
aby parlament vyjadřoval vládě nedůvěru
toho typu, že by se jí bál svěřit
některé kompetence, které jí logikou
věcí příslušejí.
K § 41 v šesté části: souhlasíme
se změnou. S formulacemi souhlasíme, ale v první
větě odstavce 1 navrhujeme vynechání
spojky "i". Zdá se to absurdní, ale spojka
"i". Na základě tohoto ustanovení
chceme zahájit i kupónovou privatizaci a zahájení
každé privatizační metody nemusí
na nic čekat a v praxi ani nečeká.
Souhlasíme se změnami § 42.
K § 45 (ve vládním návrhu § 49):
Předkládaným zákonem nepřímo
měníme povolovací režim, podle něhož
dosud mohly státní podniky vkládat svůj
majetek do podniků se zahraniční majetkovou
účastí. Tuto skutečnost jsme již
vzali v úvahu při našem doplňku §
12, kde jsme odstranili dvojí povolování
téhož. Stejnou funkci má náš návrh
na doplněk tohoto § 45, který doporučujeme
rozšířit o tuto větu: "Udělená
výjimka nahrazuje povolení podle zvláštních
předpisů". Myslí se tím zákon
č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční
majetkovou účastí. I zde federálnímu
ministerstvu financí navrhujeme odebrat část
jeho pravomocí.
K § 46: Souhlasíme se změnami v odstavci 1
a 2. Chceme však rozšířit zmocnění
i pro
a) nabývací ceny kupónů,
b) vymezení různých typů kupónů.
Znovu bych chtěl opakovat důraz na různé
typy kupónů, který byl v našem původním
vládním návrhu. Chtěl bych znovu opakovat,
že vláda chce a potřebuje využít
instituce investičních kupónů pro
nejrůznější kompenzace tvrdostí
všeho typu jak dozadu, tak dopředu, tedy pro nejrůznější
kompenzace tvrdostí, které na obyvatelstvo dolehly
v minulosti (restituční oblast) i kompenzace tvrdostí,
kterými na ně doléhá nebo dolehne
dnes transformace naší ekonomiky. Proto tedy různé
typy kupónů.
Poslední připomínka je k § 47. Jedná
se o nově zařazený požadavek, jehož
původním zdrojem byla skupina pracovníků
české vlády. My zásadně nedoporučujeme
zařazení tohoto paragrafu do tohoto transformačního
zákona z těchto důvodů. Je to v podstatě
antiprivatizační koncept, který
1. obchází celou základní ideu privatizačního projektu, klíčového prvku
celého tohoto transformačního zákona;
2. vede k nebezpečí známého jevu přemalování firmy státního podniku na
státní akciovou společnost, a tím k nebezpečí deikreditace celého
privatizačního procesu. Tento návrh vede k upevnění svazku resortního
ministerstva k podnikům, což je přesný opak zájmu celého scénáře
ekonomické reformy, vztah hospodářského řízení je nahrazován něčím
ještě daleko pevnějším, de facto
vlastnickým vztahem.
Vzniká nebezpečí posilování
pozic tak zvaných starých struktur apod.
Problém je i to, že v žádném případě
v našem celém konceptu velké privatizace nechceme
vytvářet pouze akciové společnosti.
Samozřejmě chceme vytvářet i jiné
obchodní společnosti a někdy i přímý
prodej podniku nebo prodej části jeho majetku.
Konečně posledním důvodem pro naše
argumenty pro odmítání § 47 je i to,
že pokud bychom postupovali touto cestou, může
snadněji dojít ke konfliktu s restitučním
zákonem dnes schváleným.
Vážení poslanci, vážené
poslankyně, toto byly mé úvodní poznámky
k tomuto klíčovému transformačnímu
zákonu. Myslím, že je to zákon nesmírně
důležitý, nesmírně obtížný.
Velmi si vážím spolupráce mnoha z vás
na dopracování, domýšlení, upřesňování
celé řady prvků tohoto zákona v průběhu
jeho projednávání ve výborech Federálního
shromáždění. Věříme,
že tento zákon, na který čeká
celá naše společnost, na který jsme
nepřetržitě dotazováni v celém
světě, schválíte. Děkuji za
pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Klausovi. Domnievam sa, že jeho vystúpenie je pre nás dôležité i z procedurálneho hľadiska. Chceme schváliť predložený vládny návrh zákona v
znení spoločnej správy a je pre nás
dôležité vedieť, s ktorými pripomienkami
k jednotlivým paragrafom sa vláda stotožňuje,
eventuálne nestotožňuje. Odporúčam
spravodajcom, aby tieto pripomienky v nejakej prehľadnej
forme rozdali všetkým poslancom, aby sme vedeli, ktorá
časť spravodajskej správy je v súlade
s názorom vlády a ktorá nie.
Ďalej máme predložený iniciatívny
návrh skupiny poslancov. Volíme teraz prvý
alebo druhýkrát taký postup, že zaznejú
úvodné slová k obom návrhom a potom
sa s nimi vysporiada spravodajská správa.
Teraz odovzdám slovo poverenému poslancovi iniciatívnej
skupiny k iniciatívnemu návrhu (tlač 382),
poslancovi Košnárovi. Prosím, aby sa ujal slova.
Poslanec SN J. Košnár: Vážený pán
predsedajúci, vážené dámy a páni,
proces odštátnenia národného majetku
a jeho privatizácia sa celkom oprávnene považujú
za takú súčasť ekonomickej reformy,
ktorá by mala nastoliť trhové vzťahy a
otvoriť priestor hospodárskemu rastu a prosperite
našej ekonomiky. Plne súhlasím s ministrom
Klausom, že poznanie nevyhnutnosti tohto procesu nie je celkom
nové a že úskalia privatizácie boli
predmetom mnohých diskusií už dosť dávno
pred prijatím scenára ekonomickej reformy a pred
tým, než vláda predložila svoj návrh
transformačného zákona. I na pôde nášho
parlamentu sa udialo viac významných odborných
seminárov, diskusií s vynikajúcimi zahraničnými
odborníkmi a pod.
Domnievam sa teda - azda bude pán minister so mnou súhlasiť
- že by sme nechceli tvrdiť, že akýkoľvek
variant, akýkoľvek Federálneho zhromaždenia
predložila vlastný návrh ústavného
zákona o prevode majetku štátu do fondov hospodárskej
obnovy a podmienkach jeho privatizácie. Ide o tlač
382. Tento návrh nevznikol ako odozva či reakcia
na vládny návrh zákona o prevode majetku
štátu na iné osoby pre účely
podnikania, ktorý máme v tlači 257. Oba zákony
vznikali paralelne, majú autonómne východiská,
reflektujú rôzne sociálne pozadie a sociálne
záujmy štruktúrovanej spoločnosti a
preto sa koncepčne líšia.
Iniciatívny návrh skupiny poslancov vychádza
z poznania, že akýkoľvek monopol - monopol štátny
alebo monopol súkromný - je zdrojom ekonomickej
a sociálnej stagnácie a nespravodlivosti. Transformácia
ekonomických vzťahov, ktorú právne upravuje
zákon, o ktorého podobe dnes rokujeme, bude znamenať
základný a hlboký zásah do vlastníckych
vzťahov a celej sústavy ekonomických a ostatných
spoločenských vzťahov a dôsledky tohto
zásahu budú mať nepochybene fundamentálny
význam, určia charakter ekonomiky nášho
štátu na obdobie s veľmi dlhým, priam
historickým horizontom a budú sotva napraviteľné,
ak prijmeme unáhlené rozhodnutie. Aj preto zastávame
názor, že právna norma takéhoto významu
a dosahu by mala mať kvality ústavného zákona.
Koncepcia návrhu ústavného zákona,
ktorý predkladá naša iniciatívna skupina,
sa zakladá, okrem spomenutých dôvodov, aj
na niektorých závažných právnych
dôvodoch.
1. Predmetom úpravy v našom návrhu je všetok
štátny majetok vrátane majetku uvedeného
v článku 10 Ústavy našej republiky.
2. V Ústave a v ústavných zákonoch
nie je upravená kompetencia štátnych orgánov
prevádzať štátny majetok do súkromného
vlastníctva. V článku 4 ústavného
zákona o československej federácii je založená
kompetencia Federálneho zhromaždenia a národných
rád stanoviť zákonom, ktorý ďalší
majetok - v porovnaní s článkom 10 odstavec
1 Ústavy - môže byť len vo vlastníctve
federácie alebo republiky, to znamená štátnym
majetkom.
3. Platná Ústava a ústavné zákony tiež nepoznajú príslušný výkonný orgán ktorému by sa táto ústavná kompetencia zverila. Ustanovenia článku 24 písm. a) ústavného zákona o čs. federácii, kde sa zveruje zákonná úprava vlastníctva Federálnemu zhromaždeniu, sa vzťahuje na všeobecnú právnu úpravu vlastníckych inštitútov a nezakladá kompetenciu prevádzať štátny
majetok v zmysle týchto návrhov zákonov.
Dôvody, ktoré som označil ako dva a tri, sú
spoločné tak pre iniciatívny, ako aj vládny
návrh. Prevádzať štátny majetok
do súkromného vlastníctva možno len
na základe ústavného splnomocnenia a preto
navrhujem, aby aj vládny návrh zákona bol
prerokúvaný ako ústavný zákon
a navrhujem, pán predsedajúci, aby snemovne o tejto
otázke rozhodli hlasovaním.
Teraz mi dovoľte krátko k vlastnému textu nášho
návrhu ústavného zákona. Odštátnením
a privatizáciou má byť zrušený
desiatky rokov trvajúci faktický monopol štátnej
formy vlastníctva, ktorý vytvoril neprípustnú
koncentráciu hospodárskej i politickej moci a podviazal
podnikateľskú iniciatívu občanov, deformoval
trhové vzťahy a dal priestor pre ekonomicky nekompetentné
rozhodovanie. Súčasne má odštátnenie
a privatizácia založiť trhovú ekonomiku
na demokraticky obnovovanej pluralite všetkých foriem
vlastníctva zabrániť možnosti zneužitia
privatizácie tým, ktorí mali monopol na dispozíciu
s národným majetkom.
Ak nezatvárame oči pred skutočnosťou,
pred tým, čo sa deje, potom zreteľne vidíme
snahu legalizovať spôsob premeny existujúceho
monopolu k dispozícii so štátnym majetkom na
vlastnícke práva osôb spojený s výkonnou
štátnou mocou, alebo skupiny osôb, resp. vytvoriť
predpoklady pre nerovnoprávne získanie týchto
vlastníckych práv.
Náš návrh ústavného zákona
sleduje okamžité zrušenie vysokej koncentrácie
moci v rukách výkonných štátnych
orgánov a ich aparátov a odovzdanie dispozičného
práva voči štátnemu majetku zastupiteľským
zborom. Prevedenie vlastníckych a užívateľských
práv na fyzické a právnické osoby
sa navrhuje uskutočniť celkom prehľadným
a verejne kontrolovateľným a kontrolovaným
spôsobom, pričom sa zohľadňuje, že
privatizačný proces sa nemôže v našich
podmienkach uskutočňovať metódami užívanými
vo vyspelých trhových ekonomikách vzhľadom
napr. na nízky stupeň vyspelosti podnikateľskej
kultúry obyvateľstva, na nedostatok podnikateľského
kapitálu, absenciu komerčných i burzových
inštitúcií a iných dôležitých
segmentov trhu.
Navrhovaný ústavný zákon vychádza
z ekonomického záujmu väčšiny našich
občanov daného ich vlastníckou spoluúčasťou
na štátnom majetku a rešpektuje dlhodobo potlačovanú
vôľu a schopnosť našich občanov slobodne
podnikať a samosprávne sa k tomuto účelu
združovať.