Oveľa ľahšie by sa nám bolo rozhodovalo,
keby hneď na začiatku tu bol pán minister financií
a keby nám bol určil mantinely, to je či
a koľko na reštitúcie máme. Inak je celá
táto diskusia zbytočná. Na druhej strane,
ak sa hovorí o spravodlivosti, tak peniaze sú nepodstatné.
Pokiaľ sa hovorí o reštitúciách
v rokoch 1945-1948 a o národnostných menšinách,
nezaškodí si tu pripomenúť, kto sa chcel
a aj sa v roku 1938-1939 odtrhol.
Na záver mi dovoľte poznamenať, že podobné
slovné repliky, aké sa včera tu odohrali,
dehonestuje tento úrad rovnako, ak nie viac, ako niektoré
neuvážené alebo nepripravené vystúpenia
pánov kolegov poslancov. Dámy a páni, myslím
si, že by nebolo dobré, aby tu bežala súťaž
"Vtipnejší vyhráva". Mali by sme
sa pričiniť o to poslanci, aj predsedajúci.
Preto prosím, aby sa predsedajúci chovali ku svojim
kolegom poslancom slušne. Ďakujem vám za pozornosť.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Moricovi, já sám také
radím předsedajícím, aby si vzali
ponaučení z tohoto upozornění. Takže
teď bych poprosil pana poslance Pohanku.
Poslanec SL M. Pohanka: Vážené kolegyně
a kolegové, já jsem tady nepozoroval, že by
se některý předsedající nechoval
slušně k některému poslanci anebo vůbec
ke komukoli, a to nejenom dnes.
Dovolte mi, abych ve dvou malých poznámkách
jednu změnu navrhl a druhou nedoporučil. Ta první
změna se týká paragrafu 13 odstavec 2, kde
se stanoví částka náhrady za propadnutí
jmění, pokud jeho součástí
nebyla nemovitost. Částka navržená vládou
je 100 tisíc korun, při projednávání
ve výborech ústavněprávních
navrhl poslanec Vild 10 tisíc korun, ale sjednotili jsme
se na návrh pana poslance Bendy - na částce
60 tisíc korun. Poněvadž dosud nikdo tento
výsledek nepřipomněl a tuto změnu
nenavrhl, činím tak nyní já, aby částka
100 podle tiskové opravy byla v paragrafu 13 odstavec 2
nahrazena částkou 60 tisíc korun. Domnívám
se, že jako paušální částka
je to dostatečná suma. V dnešních Hospodářských
novinách prezident Soudcovské unie dr. Šváb
se ve své úvaze také tohoto problému
dotkl a částku 100 tisíc označil za
značně nadhodnocenou, zejména u emigrantů,
kteří svůj odchod delší dobu
připravovali a kterým se často přitom
podařilo většinu majetku rozprodat. Já
sám vím o případu, když překvapení
příslušníci StB do toho bytu přišli
a našli tam jen záclony na oknech, aby se zvenku zdálo,
že byt je obydlen a větrán a vše je v
pořádku, na druhé straně nemůžeme
zapomenout na případy, kdy propadnutí jmění
byl trest za jinou trestnou činnost, než za opuštění
republiky a postihl vážněji.
Druhá připomínka je spíš k tomu,
aby k nějaké změně nedošlo, a
to v tomto případě k dalšímu
rozšíření okruhu oprávněných
osob, uvedených v ustanovení § 3. Podle předběžné
dohody, podle vládního návrhu a podle celé
koncepce oprávněnými osobami mohou být
pouze osoby fyzické. Domnívám se, že
by to vedlo ke komplikacím při realizaci tohoto
zákona. I když pan poslanec Tomis říká,
že když jde o spravedlnost, peníze nejsou důležité
- vtírá se poznámka, že nám ani
tak nejde v tomto případě o spravedlnost,
protože je nedosažitelná vzhledem k rozsahu,
rozmanitosti věcí a časovému odstupu,
ale spíš o to, aby stát se nedostal do pozice
podílníka, který by na sobě nechával
vlastnictví věcí v podstatě občanům
kdysi uloupených. Takže se jich chce zbavit, co se
dochovalo, vrátit poškozeným. To byla původní
myšlenka. Její doplnění jakousi minimální
paušální náhradou v některých
případech ještě neznamená, že
by se usilovalo o dosažení nějaké spravedlnosti,
spíš o více méně nespravedlivé
zmírnění křivd v některých
případech.
Domnívám se, že například není
posláním měst a obcí, aby podnikaly,
i když tuto myšlenku pan poslanec Wagner tady před
chvílí obhajoval. Uváděl některá
čísla, ovšem neuvedl k tomu, kolik z majetku
Prahy se týkalo skutečného podnikání
a kolik z toho představovaly třeba sady, městská
doprava, věci sloužící veřejnému
zájmu občanů Prahy, které ovšem
mají také hodnotu, ale nejsou určeny k tomu,
aby přinášely městu peníze. My
se domníváme, že takový kolektivní
majetek není dobrou motivací pro řádné
vedení jakéhokoli podniku a že obec by měla
žít v podstatě spíše z různých
dávek a daní z podnikání, které
v jejím obvodu bude provozováno a které jistě
bude podporovat.
Podobně je tomu i s družstvy. Tam je případ
ještě daleko horší. Sám pan poslanec
Wagner uvedl, že by se to týkalo statisíců
lidí. S často nepatrnými podíly v
družstvech. Není to myslím ani prakticky možné.
Pokud jde o církve, domnívám se, přesto,
že se už zde diskutující přimlouvali
že ani tady by se neměla stát výjimka.
Není přímý vztah mezi církevním
majetkem nebo majetkovými zájmy církve a
náboženskou svobodou, která je zajištěna
Chartou, kterou jsme nedávno přijali, nebo v Ústavě.
Už v minulosti jsme hlavním požadavkům
vyhověli, abychom to nejdříve docílili
nápravy, a nejjednodušším způsobem
jsme přijali zákon, kterým to podstatné
se vrátilo. Zároveň bylo jasně řečeno,
že se neuznává, že by církvi majetek
nepatřil, že zůstává v jejím
vlastnictví, a je pouze otázkou formy, jak se do
faktické moci a správy církve a dalších
církevních organizací, řádů
a kongregací apod. navrátí. Už tehdy
byly vyslovovány pochybnosti, zda tou nejlepší
formou je právě zákon vzhledem ke své
obecnosti. Dnes, i když řád premonstrátů
je velice úctyhodný s vysokou kulturní úrovní,
nedomnívám se, že předání
Strahovského kláštera do jeho správy,
včetně Památníku českého
písemnictví, už nyní bylo správné.
Zda se nemělo počkat, až tento řád,
který neměl možnost v minulých letech
se rozvíjet, bude vybaven tak, aby mohl převzít
správu v plném rozsahu s dostatečnými
prostředky. Ani ne tak finančními. Nedávno
byl pořad v televizi, ve kterém se prezentovalo,
že dosavadní správa Památníku
má dvacet vysokoškolských odborníků
speciálně zaměřených na různé
úseky Památníku českého písemnictví,
kdežto premonstráti mají zatím pouze
jednoho takového vysokoškolsky vzdělaného
odborníka.
Na jiný případ upozornil pan ministr Klaus
na jednom zasedání klubu Občanského
fóra: že jiný řád o počtu
pouhých 6 členů převzal na základě
předchozího zákona zpět do vlastní
bezprostřední správy pět objektů,
z nichž v jednom je tuším - zdravotnické
zařízení. Také předání
tohoto objektu mohlo patrně počkat.
Takže se jeví z hlediska praxe i při naléhavosti
tam, kde to okolnosti dovolují, aby k nápravě
došlo co nejdříve, přece jen rozumnější
je učinit další faktický návrat
církevního majetku postupnou řadou správních
aktů. Nedoporučuji tedy, aby § 3 byl rozšiřován
o další odstavce.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Nyní bych poprosil pana poslance Šolce.
Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, já bych k této problematice nehovořil,
kdybych nebyl požádán a vyzván organizací.
Nehovořil bych z prostého důvodu, poněvadž
pojem "majetek" mne neoslovuje, ani nemotivuje. Instituce
vlastnictví a ani proces vlastnění není
mým vnitřním dramatem. Někdy to pociťuji
jako přírodní křivdu, někdy
opravdu jako jistou impotenci. Tím spíš musím
naslouchat tomu, co ke mně zaznívá z druhého
břehu. Třeba co včera velmi krásně
a moudře řekl Daniel Kroupa, když citoval D.
Humea o dědictví, dneska poslanec Štern Rogera
Scrutona poselství o majetku.
Kolegyně a kolegové, chtěl bych vás
teď oslovit za organizaci, která čítá
80 tisíc chlapců a děvčat, kteří
na památku britského generála nosí
širák a na památku českého profesora
tělocviku bydlí v dřevěných
domečcích pod celtovou stříškou
a vystavují se dobrovolně a vědomě
odříkání, nepohodlí a střádání.
Podivná čeleď ještě dneska - ti
čeští a slovenští skauti a skautky!
Rezonuji na dopis Ústřední rady Junáka,
který jsme vám včera s kolegou Jančou
rozdali. Ironií byla tato organizace, k níž
se hlásíme a na jejíž vychování
jsme si v čase nepohody za uplynulých 40 let mnohokrát
vzpomněli s povděkem, zbavena paradoxně už
počtvrté rozhodnutím vlády z 20.
prosince loňského roku na základě
našeho předchozího rozhodnutí z 16.
listopadu majetku, který tak byl Skautům znovu zestátněn.
Část majetku, kterou získala od pionýrů,
byla tedy tímto rozhodnutím zbavena.
Skauti mne požádali, abych se pokusil spolu s dalšími
skauty v tomto plénu inkorporovat do dikce tohoto návrhu
zákona požadavek na vrácení majetku.
Vzhledem k tomu, že to odporuje filosofii návrhu,
že by to byl legislativně cizí prvek a nedošel
by souhlasu sněmoven, dohodli jsme se, že tak neučiním.
Skauti tedy ustupují. Budeme hledat jiné cesty,
když to nepůjde jinak, zvedneme "Lex Junák".
Věřím pevně, že mezi vámi
najdeme podporu a že bylo možná i zbytečné,
aby Ústřední rada Junáka svým
způsobem exkomunikovala z této iniciativy poslance
komunistické strany. Nemyslím si, že by všichni
nepodpořili tuto spravedlivou věc. Vyzývám
proto kolegy a kolegyně v tomto auditoriu, kteří
skauty a skautkami byli, a tedy i jsou, aby se zítra v
8.30 hodin shromáždili ve Sněmovně národů.
Přesně, jak když polnice zatroubí, jak
jsme bývali zvyklí! Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Šolcovi. Nyní poslanec Novosád.
Tady mám poznámku "profusní mlčení
20-30 sekund".
(Poslanec SL K. Novosád setrval 20 sekund u řečnického
pultu mlčky.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Zachovejte klid. Další se přihlásil
poslanec Hladík. Doufám, že nebude také
mlčet. Děkuji poslanci Novosádovi. (Potlesk.)
Poslanec Hladík přichází, jeho tvář
vypadá, že mlčet nebude.
Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
pan poslanec Němec přednesl pozměňovací
návrh, který má odčinit křivdy,
způsobené vyhláškou ministra financí
č. 117/1955 Sb., kterou se vyhlašují některá
opatření ministra financí o individuálním
připojištění. K tomuto pozměňovacímu
návrhu se připojuji a budu ho podporovat. Musím
upozornit na skutečnost, že pozměňovací
návrhy týkající se této problematiky
přinesl do Federálního shromáždění
také místopředseda federální
vlády dr. Rychetský a tento návrh, původně
adresovaný panu poslanci Němcovi, předal
mně. Došlo k nedorozumění v osobě
adresáta, zjistil jsem to a ihned poté jsme si celou
záležitost vyjasnili. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Hladíkovi. S překvapením
zjišťuji, že byl posledním přihlášeným.
Ještě kolega Benda.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Benda: Mám víceméně technickou
poznámku. Myslím, že není třeba
o tom hlasovat jako o pozměňovacích návrzích,
ale aby nebyly nějaké protesty, chci přednést
určité nepatrné legislativní úpravy.
Za prvé, na straně 3 tisku 477 dole v odkazu č.
4 se říká "obdobné nařízení
SNR". Abychom byli přesní, mělo by to
být nahrazeno slovy "nařízení
SNR číslo 50/1945 Sb., SNR a číslo
104/1945 Sb., SNR".
Druhá změna na straně 21 v § 32 odstavec
1. Je to derolační klauzule, vypustila by se slova
"a § 125". Paragraf už je zrušen.
Poslední změna na straně 21 v § 32 odstavec
2, mezi slovy "§ 155 a § 189" nemá
být spojka "a", nýbrž "až".
To vypadlo nedopatřením, z další části
věty vyplývá, že se to vztahuje na všechny
další paragrafy. Myslím, pane předsedající,
že to není třeba uvádět jako
pozměňovací návrhy, je to prostá
legislativní oprava.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Písemné přihlášky do rozpravy
jsme vyčerpali. Ptám se poslanců, ale nemusím
se ptát, ruce jsou zdviženy. Paní Sándorová.
Poslankyně SN E. Sándorová: Zmena, ktorú
uviedol pán Benda ako malú legislatívnu opravičku
k § 1 bodu 5, tá odvolávka pod čiarkou,
keď to porovnáme s obdobným nariadením
Slovenskej národnej rady, ktoré citoval, tak nariadenia
Slovenskej národnej rady sa týkajú konfiškácie
pôdy. Keď uvedieme toto nariadenie Slovenskej národnej
rady, urobíme tam to, že majetky, vyplývajúce
z tohto zákona sa nebudú vracať ani Nemcom,
ani Maďarom. Týka sa to konfiškácie poľnohospodárskej
pôdy a neviem, čo to má čo robiť
v tomto zákone.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Benda: Děkuji za poučení. Přiznám
se, že nařízení Slovenské národní
rady jsem neviděl, dodali mi to nyní legislativci.
V tom případě trvám na tom, že
obě další změny jsou skutečně
jen formálního charakteru, ale toto bude třeba,
až se budou projednávat pozměňovací
návrhy, projednat jako pozměňovací
návrh.
Podávám ho tedy formálně a projednáme
ho ve výborech.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Člen předsednictva poslanec Mikule nám k
tomu něco řekne.
Poslanec SN V. Mikule: Odkaz se týká jen vymezení
pojmu osoby státně nespolehlivé, ničeho
jiného. Žádný jiný důsledek
nemá. Naopak záměr legislativní je
zcela opačný, totiž že toho zákona
nelze použít pro věci, kde byl majetek získán
v době nesvobody osobami státně nespolehlivými.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Nyní pan poslanec Kováč.
Poslanec SN M. Kováč: Vážený
pán predsedajúci, vážené kolegyne
a kolegovia, tiež som v sobotu a nedeľu pripravoval
nejaký príhovor, ale viem, že sa tu vyčerpalo
všetko, čo sa dalo. V prvom rade chcem vysloviť
niečo k svojej osobe, vzhľadom nato, že na chodbách
boli nejaké poznámky. Hovorím príliš
nahlas. Myslím, že kolegovia poslanci, ktorí
sú lekármi, by potvrdili, že človek,
ktorý má problémy so sluchom, zákonite
hovorí nahlas.
Chcel by som sa dotknúť protinávrhu, ktorý
tu dal pán poslanec Vild a naši študenti. Z histórie,
pokiaľ ja, mladý človek, môžem posúdiť,
je istá jedna vec, že študenti a pracujúci
nikdy neboli proti sebe. Chcem potvrdiť, že ani tento
krát sa to nestane, môžem si dovoliť to
prehlásiť, pretože viem, čo pracujúci
dole chcú, že ani teraz nezostávajú
sami. Budem podporovať tento návrh.
Chcem sa opýtať tohto pléna, ako chce docieliť,
aby odhadom 90 % ľudí v našom štáte
vzalo tento návrh za svoj? Ako toho chceme docieliť?
Myslím a som presvedčený o tom, že som
sem prišiel preto, aby som hájil záujmy všetkých,
i študentov. Z debaty tu za celé dva dni vyplynulo,
že pri nahradzovaní škôd ide asi o 5 -
6 % ľudí. Dovolím si ešte trochu obrátiť
sa na Kresťansko demokratické hnutie. Iste mi veriaci
- a ja som tiež veriaci - potvrdia, že keď sa človek
chce polepšiť, ide na svätú spoveď
a keď niečo ukradol, tak najlepšou nápravou,
ktorá mu je odporúčaná, je, aby tú
vec vrátil. S tým súhlasím. Ale je
tu tiež záležitosť, aby nenarobil ešte
viac zla tým, že tú vec vráti. Takže
vezmeme lekára, ktorý je veriaci a tiež nemôže
povedať pacientovi pravdu o tom, že je smrteľne
nemocný. To je rovnaký problém.
Nemôžeme vrátiť skutočne všetko.
Keby to bolo možné, bolo by to spravodlivé,
súhlasím s tým. Ale možné to
nie je, a môžeme narobiť ešte viac chýb.
Ďakujem vám.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Hlásí se pan poslanec Molnár.
Pokuste se mi usnadnit ukončení rozpravy, pane poslanče.
Poslanec SL P. Molnár: Vážený pán
predseda, nechcem zdržiavať, preto len v krátkosti.
Z histórie máme krátko poučenie, že
z dvojakého zla je potrebné vybrať to menšie.
V tejto situácii, dámy a páni, teraz sme.
Absolútne napraviť sa nedá všetko a je
skutočne potrebné zvoliť si ten najprijateľnejší
spôsob na to, aby sme to dokázali. Budeme musieť
odhodiť niečo, čo nás ťaží,
vlastnú zainteresovanosť, vlastnú ješitnosť
a vlastné zbytočné problémy. Až
potom sa môžeme postaviť pred našich voličov,
ktorí sa v tejto chvíli na nás pozerajú.
To je jedna vec.
Keď sa tu preberá reštitúcia, náprava
krívd, dovolím si upozorniť na to, čo
dosť nejasne povedal kolega Moric pred chvíľou,
že sa tu skutočne včera stala krivda, keď
vystúpil pán kolega Roman a na jeho správnu
či nesprávnu otázku, nebudem to vôbec
rozoberať, bolo odpovedané kolegom Senjukom asi takto:
"Každý normálny človek to pochopí..."
Mám to chápať tak, že kolega Roman nie
je normálny? Keď takto budeme pristupovať jeden
k druhému, potom sa nedohodneme. Keď budeme pristupovať
k sebe týmto spôsobom, potom má pravdu dnešná
Ľudová demokracia (myslím, že to tam nie
je správne napísané), ale na adresu parlamentu
je tam povedaná dosť krutá pravda, (noticka)
či poznámka. To je všetko čo som chcel
povedať.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji za moudrá slova. Hlásí se pan
poslanec Mlynárik s technickou poznámkou.
Poslanec SN J. Mlynárik: K tomu, čo povedal pán
Benda, aby išlo o právnu čistotu, by som dodal,
že predsedníctvo Slovenskej národnej rady vydalo
celý súbor nariadení, ktorými sa skonfiškoval
majetok Maďarov, Nemcov, zradcov a nepriateľov. Prvé
sa vyskytuje v Zbierke nariadení Slovenskej národnej
rady č. 1/27.2.1945. Ďalšie je nariadenie č.
104/23.8.1945, ďalej číslo Zbierky 64/14.5.1946
a v neposlednom rade vyhláška č. 24. Všetky
tieto zákony sa s malými zmenami opakujú.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Táži se poslankyň a poslanců,
chce ještě někdo vystoupit v rozpravě?
Nikdo se nehlásí.
Prohlašuji tedy rozpravu k uvedenému návrhu
zákona za ukončenou. Protože za předkladatele
se přihlásili mluvčí, prosím
pana ministra financí Klause, aby promluvil k rozpočtové
stránce věci.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Teď nevím,
jestli jsem se přihlásil nebo byl vyvolán.
Nevím co je lepší.
Předsedající předseda SL R. Battěk.
Můžete si vybrat, pane ministře, pan místopředseda
mě upozornil, že za předkladatele byste vystoupil
vy a on potom.