Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Konkrétně pozměňovací návrhy: § 2 odstavec 3. Jsem přesvědčen, že tento odstavec by měl mít toto znění: "Pokud je v tomto zákoně stanoveno za takové jednání se pro účely tohoto zákona považuje také odnětí vlastnického práva znárodněním, konfiskací, vyvlastněním a propadnutím, které nastalo po 25. 2. 1948". Nevidím jakýkoliv důvod pro jakousi selekci od tohoto data, jestli ten nebo onen majetek by měl být nebo neměl být součástí toho, co vlastně vytvoří předpolí ekonomické reformy. Nevidím jakýkoliv důvod a rád bych, abych konečně jako poslanec seriózní rozbor, pokud pravdu nemám, dostal.

Protože jsem přesvědčen o tom, že tento zákon by se měl snažit o to, aby byl zákonem komplexním, řešícím daný problém komplexně, jsem tedy přesvědčen, že by měl obsahovat i řešení problému právnických osob.

Proto navrhuji, aby § 3 řešil oprávněně osoby fyzické a § 4 oprávněné osoby právnické, což znamená, aby nad § 3 byl doplněn nadpis "oprávněné osoby".

Pokud se týká § 3 odstavec 1 já navrhuji toto znění: "oprávněné osoby jsou fyzické osoby, jejichž věc přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6" - a potom po přečíslování v § 7 zákona - - "pokud byly československými státními občany v rozhodném období. Za věci patřící těmto fyzickým osobám se pro účely tohoto zákona považují těž věci, které byly jejich podílem nebo vkladem do majetku právnických osob".

Já samozřejmě sdílím leckteré argumenty, tykající se emigrantů. To zcela nepochybně. Ale zase se ptám, já jsem to nevymyslel, odborníků, jak chtějí řešit onen problém, který spočívá v tom, že parlament před volbami přijal zákon č. 119/1990 Sb., o soudních rehabilitacích a prostě a jednoduše trestný čin nedovoleného opuštění republiky jako takový byl zrušen a rozsudky rovněž. Na tyto rozsudky se pohlíží, jako kdyby nikdy nenastaly. To znamená, že vlastnické právo trvá. Ptám se tedy, co s tím budeme dělat jestliže se budou jednotliví emigranti domáhat majetku na základě takto zrušených rozhodnutí. Myslím, že musejí uspět. Takže my před tím zavřeme oči. Já bych také rád selektoval pokud se týká emigrantů, ale nikdo nějaký lék na to zatím nevymyslel. Lék byl vymyšlen v podobě zastrčené hlavy do písku, a to je myslím, naprosto nepřípustné. Proto navrhuji, abychom ctili jednou vydaný zákon, aby okruh fyzických osob byl stanoven jak jsem přednesl. Samozřejmě, co obsahuje druhá věta, tedy konstatování o tom, že za věci odňaté se považují i vklady a podíly majetkoprávnických osob. Vyplývá z toho, co jsem řekl již v úvodu.

Pokud se týká § 3, vzhledem k tomu, že společnou zprávu zpravodajů jsem měl dnes ve schránce, tak se domnívám, že § 3 by měl být ve znění vládního návrhu č. 442 se změnami, které uvádím. První změnu jsem uvedl, to je odstavec 1.

Paragraf 3 odstavec 2 ve větě prvé za slovem "mrtvou" doplnit text "před účinností tohoto zákona". To tam chybělo, ve zpravodajské verzi tam sice to je, ale trochu jinak formulované, s čímž já nesouhlasím. Proto navrhuji toto znění.

Paragraf 3 odstavec 2 písmeno a) původního textu - ve větě prvé za slovo "závěti" doplnit text: "předložené v dědickém řízení".

V § 3 odstavec 2 písmeno b) tam rozšiřují zpravodajové písmena, takže dědictví řeší písmeno a) a b) - v původním návrhu písmeno b) řeší problém rodičů - děti vlastníků a manželé. V písmenu b) navrhuji doplnit za slovem "zákona" v druhém řádku nahradit tečku středníkem a doplnit tento text: "tyto osoby jsou oprávněny rovným dílem".

Promiňte, nyní se omlouvám, co jsem řekl, to beru zpět.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Snad ne všechno, pane poslanče?

Poslanec SL J. Černý: To ne, pane předsedající. To se tyká pouze odstavce 2 písmeno b). To beru zpět.

Jde tedy o § 3 odstavec 2 písmeno d) - za slovem "zákona" v druhém řádku nahradit tečku středníkem a doplnit text: "tyto osoby jsou oprávněny rovným dílem".

Paragraf 3 odstavec 3 doplnit touto větou: "není-li takových oprávněných osob, přechází jeho díl na ostatní spoluvlastníky nebo na jejich místě oprávněné osoby". Jsem totiž toho názoru, že by se neměly vytvářet situace, kdy bude spoluvlastnit při restituci jenom proto, že jeden ze spoluvlastníků zemřel, nejsou po něm nastupující osoby, jako to má na mysli tento zákona a vlastně by tento díl připadal státu. Podotýkám, že jsem si vědom problematičnosti tohoto právního ustanovení, ale vzhledem k tomu, že se snažím sledovat linii privatizační tohoto zákona a nikoliv restituční, proto si dovoluji toto navrhnout. Čili není-li proto takto oprávněných osob, přechází tento díl na ostatní spoluvlastníky nebo na jejich místě oprávněné osoby, to jsou ty osoby, které jsou uvedeny v odstavci 2.

Paragraf 3 odstavec 5 doplnit touto větou: "Neuplatní-li některý z oprávněných osob svůj nárok na majetek ve lhůtě uvedené v § 5 - po přečíslování 6 - odstavec 3, přechází její nárok na ostatní oprávněné osoby".

Nyní již několik málo věcí, které se týkají nového znění § 4:

1) právnické osoby jsou oprávněnými osobami, pokud k datu schválení tohoto zákona jejich činnost trvá nebo byla obnovena a jejichž věc v rozhodném období přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v § 6 - po přečíslování 7 - zákona, není-li dále stanoveno jinak,

2) spolky, nadace, dobročinné a charitativní organizace, jakož i další organizace nesloužící k hospodářské činnosti, jsou oprávněnými osobami i pokud obnoví svoji činnost ve lhůtě stanovené v § 5, odstavec 3 zákona,

3) obce jsou oprávněnými osobami za splnění podmínek uvedených v odstavci 1) k vydání všech věcí v obvodu obce daném současným územní členěním bez ohledu na to, které obci původně patřily,

4) právní nástupnictví právnických osob, uvedených v odstavci 2, se má za prokázané pokud původní a obnovená právnická osoba mají shodný název, sídlo a předmět činnosti. V případě, že je více takových právnických osob tyto podmínky splňujících, je právním nástupcem právnická osoba nejdříve registrovaná,

5) právní nástupnictví ostatních právnických osob se má za prokázané za podmínek uvedených v odstavci 4), vyjma právnických osob výhradně sloužících k hospodářské činnosti, jejichž právní nástupnictví se má za prokázané vedle splnění podmínek zde uvedených pouze tehdy, byla-li činnost takové právnické osoby obnovena původními zakladateli nebo osobami na jejich místo podle tohoto zákona nastupujícími,

6) práva a povinnosti fyzických osob podle tohoto zákona nejsou těmito ustanoveními dotčena,

7) náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více právnických osob, jsou rozhodně pro stanovení nároků jednotlivých oprávněných právnických osob původní podíly.

Paragraf 6 navrhuji ve znění skupiny poslanců a pozměňovacích návrhů. Cituji: "povinnost vydat věc se vztahuje na ty případy, kdy

a) stát převzal věc znárodněním, konfiskací a vyvlastněním bez náhrady po 25. 2. 1948,

b) stát převzal věc na základě vyvlastněné za náhradu po 25. 2. 1948 a povinná osoba neprokáže, že se nejednalo o případy podle ustanovení § 2, odstavec 2 a 3 zákona,

c) stát převzal věc na základě prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování, tak zvané renunciační prohlášení,

d) stát převzal věc v případech, kdy občan zdržující se v cizině ji zanechal na území republiky,

e) stát převzal věc darovací, kupní nebo jinou smlouvou a povinná osoba neprokáže, že se nejedná o případ podle ustanovení § 2,

f) stát převzal věc v dražebním řízení, podle tehdy platných předpisů, zkrácenou formou na úhradu své pohledávky,

g) stát převzal věc na základě soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku nebo občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti této smlouvy opuštění republiky, převádějícím."

V takovém případě je však oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy. Pokud taková smlouva nenabyla účinnosti, je takovou oprávněnou osobou původní vlastník, který je povinen po vydání nemovitosti neprodleně vrátit přijatou kupní cenu osobě, se kterou takovou smlouvu uzavřel. Jestliže kupní cena propadla státu, vydá této osobě kupní cenu zhodnocenou 3 % prostého úroku ročně ode dne, kdy tato cena připadla státu, stát je představován příslušným ústředním orgánem republiky.

"h) stát převzal věc na základě odmítnutí dědictví oprávněnou osobou v dědickém řízení,

i) stát převzal věc bez právního důvodu,

j) stát převzal věc likvidací zrušené nebo zakázané právnické osoby."

To je odstavec jedna celý. Dále navrhuji, aby do § 7 byl vytvořen nový odstavec 5 tohoto znění:

"5) Věci movité s výjimkou finančních prostředků se vydávají oprávněné osobě, pokud prokáže, že věci vlastnila, že existují a kde se nacházejí. Pokud vydání movité věci není možné, finanční náhrada za movité věci se neposkytuje s výjimkou", - a zase připomínám, že sleduji onen privatizační prvek a podnikatelský - "s výjimkou movitých věcí mající charakter zboží nebo sloužící k hospodářské činnosti, přičemž formu a rozsah finanční náhrady v těchto případech upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky prováděcím předpisem tohoto zákona".

Zároveň navrhuji, aby odstavec 2 § 13 byl vypuštěn jako naprosto nedůvodný. Konečně úplně poslední věc, já se domnívám, že je naprosto nezdůvodnitelné, proč by oprávněné osoby, uvedené v odstavci 2 § 3, tedy fyzické osoby, měly být zproštěny povinnosti, která je obvyklá v každém demokratickém zřízení, v každém morálním právním státě, to je poplatku z přechodu majetku. Proto navrhuji - teď nevím, který je to poslední paragraf před hlavou II., takže by to byl asi § 14 a potom bych navrhoval následné přečíslování. Tento § 14 by měl znít:

"Osoby uvedené v § 3 odstavec 2, které převzaly věc nebo podíl na ni jako oprávněné fyzické osoby, nebo jako účastníci oprávněných právnických osob, jsou povinné prostřednictvím příslušného státního notářství ve lhůtě 6 měsíců od převzetí věci nebo její části, nebo jejího dílu, uhradit státu poplatek z hodnoty převzaté věci nebo podílu na ni ve výši 3 %."

Vážené dámy a pánové, já se omlouvám za délku mého projevu, dovolte mi, abych závěrem vyslovil přesvědčení, že tento zákon nebude napravovat křivdy, ale bude motorem, který požene společnost k prosperitě. Děkuji vám za pozornost. Mohu ještě jednu věc, ještě bych si dovolil, na to jsem zapomněl, co se týká právnických osob, které se vypouští a posíláme to do nedohledna, tak bych chtěl upozornit, že například taková Charita vlastnila 12 ústavů jako dětských opatroven, 26 ústavů jako sirotčinců a tak bych mohl pokračovat. Jestli někdo mně namítne, že je tedy lepší pečovatel stát než Charita, tak s ním nebudu souhlasit. Jsem přesvědčen, že tyto právnické osoby, zvláště samozřejmě církev a náboženské společnosti, když by se tedy nechtěly připustit ostatní právnické osoby, rozhodně do tohoto zákona patří.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Černému za zvláštní druh novelizace ještě neschváleného zákona. Technickou připomínku má pan poslanec Benda.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec V. Benda: Já mám jenom technickou poznámku, aby potom nevznikly zmatky. Pane doktore, během vašeho přednesu jsem stačil zaregistrovat nejméně 4 vážné formální závady, které jste patrně neměl v úmyslu v tom vašem projektu. Bylo by snad dobré, než předložíte svůj návrh písemně, abyste ho ještě prokonzultoval se zpravodaji. (Poslanec SL J. Černý: Budu velmi rád.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Pan poslanec mluvil déle než půl hodiny, já bych řekl jenom jednu větu, kterou mně vnuknul pan poslanec Haško: "Štyridsať minút po skončení spoločnej schôdzky bude klub Verejnosti proti násiliu v miestnosti č. 209".

Domníváte se, že tam kolegy poslance dostanete? My už nemáme mnoho času, je 18.17 hodin, řekli jsme že ukončíme dnešní schůzi v 18.30 hodin, pokud pan kolega poslanec Lux se bude chtít ujmout slova.

Poslanec SN J. Lux: Děkuji za nabídku a za to, že si pan předsedající sestavil názorové skupiny. Zároveň bych ho poprosil, aby dodržoval pořadí přihlášek tak, jak byly podány a poprosil bych ho, abych mohl promluvit zítra. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ano, ovšem tím mně nabízíte, že bude porušeno pořadí, já totiž důsledně dodržoval pořadí.

Poslanec SN J. Lux: V tom případě jste se spletl.

Předsedající předseda SL R. Battěk: To nebudu moci sdělit doma ženě. (Smích v sále, potlesk.) Také pan kolega Stome se vzdává slova, pan kolega Bohumil Doležal? Nejde. Ano. To jsou velmi zajímavé připomínky, pokud poslanec odmítl pořadí, tak jeho příspěvek propadá.

Poslanec SN J. Lux: Já děkuji panu místopředsedovi vlády, že vám napověděl. Jestli by tomu mělo být tak, tak samozřejmě promluvím, já jsem jenom poprosil, jestli bych mohl promluvit zítra. Takže očekávám odpověď od vás a nikoli od místopředsedy vlády. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Šlo o jakýsi vstřícný pokus z mé strany, ale samozřejmě my nejsme pod kuratelou vládních činitelů. Ale dívám se na čas, je 18.19 hodin, myslíte si, že by vám těch 10 minut stačilo?

Poslanec SN J. Lux: Jestli na tom trváte, tak ano.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Netrvám, netrvám, to byl dotaz. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova. Zdá se, že obě sněmovny jiskří.

Poslanec SN J. Lux: Vážení kolegové, nebudu komentovat procedurální postup zde a mám zásadní výhrady k původnímu expozé pana předsedy vlády, ale pro korektnost projednávání vystoupím k úvodní části v oddělení dotazy a interpelace. Budou, pane předsedající? (Předsedající předseda SL R. Battěk: Ano, jsou na programu.)

Příčinou určitého napětí, které panuje, je střed minulého a očekávaného. A tento zákon a zákon o půdě určí charakter vývoje naší společnosti. Buď zde bude právní stav, nebo zde bude něco jiného.

K naturální restituci - o důvodech už zde bylo hovořeno - bych chtěl říci, že buď budeme respektovat právní stav, nebo nebudeme. Římské právo charakterizuje majetkové právo na tisíc let, to znamená navěky. Jestliže chceme být věrohodní před světem, nemůžeme touto celonárodní diskusí ho zpochybňovat. Buď ho uznáváme, nebo ho neuznáváme. Jestliže chceme, aby u nás někdo skutečně vážně investoval třeba jednu marku nebo jeden dolar, tak toto musíme respektovat. Solidnější firma ještě u nás neinvestovala. Všichni čekají, jak se rozhodneme. Toto rozhodnutí má v rukou tato sněmovna. To je třeba si uvědomit. Nikdo u nás nebude investovat, aby čekal, že za rok nebo za dva bude někdo uvažovat o reprivatizaci nebo přerozdělování prostředků.

Co se týče právnických osob. Řekl bych, že nikomu nic nedáváme, pouze vracíme to, co se vzalo.

Co se týče obcí, domnívám se, že obce měly majetek a že život obcí nelze postátnit. Argumenty typu - nechme to národním radám - domnívám se, že kdybychom obce do toho zahrnuli, pouze vytvoříme podmínky pro rozhodování národních rad. Někteří říkají, že to bude řešit zákon o obcích. Až ten bude na programu, nebude už co řešit, protože všechno bude privatizováno. A ti z poslanců, kteří se zúčastní jednání v městech a vesnicích, ať se zeptají starostů. Většina starostů chce majetek a občané jej chtějí také. Doporučuji, abychom to zvážili.

Můj jediný pozměňovací návrh se vztahuje k paragrafu 3 odstavec 4: "obce jsou oprávněnými osobami k vydání všech věcí v obvodu obce daném současným územním členěním bez ohledu na to, které obci původně patřily. Pokud k datu tohoto zákona jejich činnost trvá nebo byla obnovena a jejichž věc rozhodnutím přešla do vlastnictví státu v případech uvedených v paragrafu 6 zákona, není-li dále stanoveno jinak".

K církvi jenom jednu poznámku. To co tady charakterizoval pan premiér, je výsledek jednání z 31. 10. 1990. Domnívám se, že panu premiérovi a i panu předsedovi Federálního shromáždění byl doručen 14. února t.r., kde se vyjádřily církevní autority české a slovenské. Dovolím si jednu otázku: Proč tuto otázku s církví nekonzultoval pan premiér?

K otázce spolků jako je Orel a Sokol: Domnívám se, že bychom tuto otázku neměli tak lehce přejít. Tyto spolky všeobecně prospěšné by měly mít nástupnické právo.