Konkrétně pozměňovací návrhy:
§ 2 odstavec 3. Jsem přesvědčen, že
tento odstavec by měl mít toto znění:
"Pokud je v tomto zákoně stanoveno za takové
jednání se pro účely tohoto zákona
považuje také odnětí vlastnického
práva znárodněním, konfiskací,
vyvlastněním a propadnutím, které
nastalo po 25. 2. 1948". Nevidím jakýkoliv
důvod pro jakousi selekci od tohoto data, jestli ten nebo
onen majetek by měl být nebo neměl být
součástí toho, co vlastně vytvoří
předpolí ekonomické reformy. Nevidím
jakýkoliv důvod a rád bych, abych konečně
jako poslanec seriózní rozbor, pokud pravdu nemám,
dostal.
Protože jsem přesvědčen o tom, že
tento zákon by se měl snažit o to, aby byl
zákonem komplexním, řešícím
daný problém komplexně, jsem tedy přesvědčen,
že by měl obsahovat i řešení problému
právnických osob.
Proto navrhuji, aby § 3 řešil oprávněně
osoby fyzické a § 4 oprávněné
osoby právnické, což znamená, aby nad
§ 3 byl doplněn nadpis "oprávněné
osoby".
Pokud se týká § 3 odstavec 1 já navrhuji
toto znění: "oprávněné
osoby jsou fyzické osoby, jejichž věc přešla
do vlastnictví státu v případech uvedených
v § 6" - a potom po přečíslování
v § 7 zákona - - "pokud byly československými
státními občany v rozhodném období.
Za věci patřící těmto fyzickým
osobám se pro účely tohoto zákona
považují těž věci, které
byly jejich podílem nebo vkladem do majetku právnických
osob".
Já samozřejmě sdílím leckteré
argumenty, tykající se emigrantů. To zcela
nepochybně. Ale zase se ptám, já jsem to
nevymyslel, odborníků, jak chtějí
řešit onen problém, který spočívá
v tom, že parlament před volbami přijal zákon
č. 119/1990 Sb., o soudních rehabilitacích
a prostě a jednoduše trestný čin nedovoleného
opuštění republiky jako takový byl zrušen
a rozsudky rovněž. Na tyto rozsudky se pohlíží,
jako kdyby nikdy nenastaly. To znamená, že vlastnické
právo trvá. Ptám se tedy, co s tím
budeme dělat jestliže se budou jednotliví emigranti
domáhat majetku na základě takto zrušených
rozhodnutí. Myslím, že musejí uspět.
Takže my před tím zavřeme oči.
Já bych také rád selektoval pokud se týká
emigrantů, ale nikdo nějaký lék na
to zatím nevymyslel. Lék byl vymyšlen v podobě
zastrčené hlavy do písku, a to je myslím,
naprosto nepřípustné. Proto navrhuji, abychom
ctili jednou vydaný zákon, aby okruh fyzických
osob byl stanoven jak jsem přednesl. Samozřejmě,
co obsahuje druhá věta, tedy konstatování
o tom, že za věci odňaté se považují
i vklady a podíly majetkoprávnických osob.
Vyplývá z toho, co jsem řekl již v úvodu.
Pokud se týká § 3, vzhledem k tomu, že
společnou zprávu zpravodajů jsem měl
dnes ve schránce, tak se domnívám, že
§ 3 by měl být ve znění vládního
návrhu č. 442 se změnami, které uvádím.
První změnu jsem uvedl, to je odstavec 1.
Paragraf 3 odstavec 2 ve větě prvé za slovem
"mrtvou" doplnit text "před účinností
tohoto zákona". To tam chybělo, ve zpravodajské
verzi tam sice to je, ale trochu jinak formulované, s čímž
já nesouhlasím. Proto navrhuji toto znění.
Paragraf 3 odstavec 2 písmeno a) původního
textu - ve větě prvé za slovo "závěti"
doplnit text: "předložené v dědickém
řízení".
V § 3 odstavec 2 písmeno b) tam rozšiřují
zpravodajové písmena, takže dědictví
řeší písmeno a) a b) - v původním
návrhu písmeno b) řeší problém
rodičů - děti vlastníků a manželé.
V písmenu b) navrhuji doplnit za slovem "zákona"
v druhém řádku nahradit tečku středníkem
a doplnit tento text: "tyto osoby jsou oprávněny
rovným dílem".
Promiňte, nyní se omlouvám, co jsem řekl,
to beru zpět.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Snad ne všechno, pane poslanče?
Poslanec SL J. Černý: To ne, pane předsedající.
To se tyká pouze odstavce 2 písmeno b). To beru
zpět.
Jde tedy o § 3 odstavec 2 písmeno d) - za slovem "zákona"
v druhém řádku nahradit tečku středníkem
a doplnit text: "tyto osoby jsou oprávněny
rovným dílem".
Paragraf 3 odstavec 3 doplnit touto větou: "není-li
takových oprávněných osob, přechází
jeho díl na ostatní spoluvlastníky nebo na
jejich místě oprávněné osoby".
Jsem totiž toho názoru, že by se neměly
vytvářet situace, kdy bude spoluvlastnit při
restituci jenom proto, že jeden ze spoluvlastníků
zemřel, nejsou po něm nastupující
osoby, jako to má na mysli tento zákona a vlastně
by tento díl připadal státu. Podotýkám,
že jsem si vědom problematičnosti tohoto právního
ustanovení, ale vzhledem k tomu, že se snažím
sledovat linii privatizační tohoto zákona
a nikoliv restituční, proto si dovoluji toto navrhnout.
Čili není-li proto takto oprávněných
osob, přechází tento díl na ostatní
spoluvlastníky nebo na jejich místě oprávněné
osoby, to jsou ty osoby, které jsou uvedeny v odstavci
2.
Paragraf 3 odstavec 5 doplnit touto větou: "Neuplatní-li
některý z oprávněných osob
svůj nárok na majetek ve lhůtě uvedené
v § 5 - po přečíslování
6 - odstavec 3, přechází její nárok
na ostatní oprávněné osoby".
Nyní již několik málo věcí,
které se týkají nového znění
§ 4:
1) právnické osoby jsou oprávněnými
osobami, pokud k datu schválení tohoto zákona
jejich činnost trvá nebo byla obnovena a jejichž
věc v rozhodném období přešla
do vlastnictví státu v případech uvedených
v § 6 - po přečíslování
7 - zákona, není-li dále stanoveno jinak,
2) spolky, nadace, dobročinné a charitativní
organizace, jakož i další organizace nesloužící
k hospodářské činnosti, jsou oprávněnými
osobami i pokud obnoví svoji činnost ve lhůtě
stanovené v § 5, odstavec 3 zákona,
3) obce jsou oprávněnými osobami za splnění
podmínek uvedených v odstavci 1) k vydání
všech věcí v obvodu obce daném současným
územní členěním bez ohledu
na to, které obci původně patřily,
4) právní nástupnictví právnických
osob, uvedených v odstavci 2, se má za prokázané
pokud původní a obnovená právnická
osoba mají shodný název, sídlo a předmět
činnosti. V případě, že je více
takových právnických osob tyto podmínky
splňujících, je právním nástupcem
právnická osoba nejdříve registrovaná,
5) právní nástupnictví ostatních
právnických osob se má za prokázané
za podmínek uvedených v odstavci 4), vyjma právnických
osob výhradně sloužících k hospodářské
činnosti, jejichž právní nástupnictví
se má za prokázané vedle splnění
podmínek zde uvedených pouze tehdy, byla-li činnost
takové právnické osoby obnovena původními
zakladateli nebo osobami na jejich místo podle tohoto zákona
nastupujícími,
6) práva a povinnosti fyzických osob podle tohoto
zákona nejsou těmito ustanoveními dotčena,
7) náležela-li odňatá věc do
spoluvlastnictví více právnických
osob, jsou rozhodně pro stanovení nároků
jednotlivých oprávněných právnických
osob původní podíly.
Paragraf 6 navrhuji ve znění skupiny poslanců a pozměňovacích návrhů. Cituji: "povinnost vydat věc se vztahuje na ty případy, kdy
a) stát převzal věc znárodněním, konfiskací a vyvlastněním bez náhrady po 25. 2. 1948,
b) stát převzal věc na základě vyvlastněné za náhradu po 25. 2. 1948 a povinná osoba neprokáže, že se nejednalo o případy podle ustanovení § 2, odstavec 2 a 3 zákona,
c) stát převzal věc na základě prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování, tak zvané renunciační prohlášení,
d) stát převzal věc v případech, kdy občan zdržující se v cizině ji zanechal na území republiky,
e) stát převzal věc darovací, kupní nebo jinou smlouvou a povinná osoba neprokáže, že se nejedná o případ podle ustanovení § 2,
f) stát převzal věc v dražebním řízení, podle tehdy platných předpisů, zkrácenou formou na úhradu své pohledávky,
g) stát převzal věc na základě
soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena
za neplatnou smlouva o převodu majetku nebo občan
před odchodem do ciziny převedl věc na jiného,
bylo-li důvodem neplatnosti této smlouvy opuštění
republiky, převádějícím."
V takovém případě je však oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy. Pokud taková smlouva nenabyla účinnosti, je takovou oprávněnou osobou původní vlastník, který je povinen po vydání nemovitosti neprodleně vrátit přijatou kupní cenu osobě, se kterou takovou smlouvu uzavřel. Jestliže kupní cena propadla státu, vydá této osobě kupní cenu zhodnocenou 3 % prostého úroku ročně ode dne, kdy tato cena připadla státu, stát je představován příslušným ústředním orgánem republiky.
"h) stát převzal věc na základě odmítnutí dědictví oprávněnou osobou v dědickém řízení,
i) stát převzal věc bez právního důvodu,
j) stát převzal věc likvidací zrušené
nebo zakázané právnické osoby."
To je odstavec jedna celý. Dále navrhuji, aby do
§ 7 byl vytvořen nový odstavec 5 tohoto znění:
"5) Věci movité s výjimkou finančních
prostředků se vydávají oprávněné
osobě, pokud prokáže, že věci vlastnila,
že existují a kde se nacházejí. Pokud
vydání movité věci není možné,
finanční náhrada za movité věci
se neposkytuje s výjimkou", - a zase připomínám,
že sleduji onen privatizační prvek a podnikatelský
- "s výjimkou movitých věcí mající
charakter zboží nebo sloužící k
hospodářské činnosti, přičemž
formu a rozsah finanční náhrady v těchto
případech upraví vláda České
a Slovenské Federativní Republiky prováděcím
předpisem tohoto zákona".
Zároveň navrhuji, aby odstavec 2 § 13 byl vypuštěn jako naprosto nedůvodný. Konečně úplně poslední věc, já se domnívám, že je naprosto nezdůvodnitelné, proč by oprávněné osoby, uvedené v odstavci 2 § 3, tedy fyzické osoby, měly být zproštěny povinnosti, která je obvyklá v každém demokratickém zřízení, v každém morálním právním státě, to je poplatku z přechodu majetku. Proto navrhuji - teď nevím, který je to poslední paragraf před hlavou II., takže by to byl asi § 14 a potom bych navrhoval následné přečíslování. Tento § 14 by měl znít:
"Osoby uvedené v § 3 odstavec 2, které
převzaly věc nebo podíl na ni jako oprávněné
fyzické osoby, nebo jako účastníci
oprávněných právnických osob,
jsou povinné prostřednictvím příslušného
státního notářství ve lhůtě
6 měsíců od převzetí věci
nebo její části, nebo jejího dílu,
uhradit státu poplatek z hodnoty převzaté
věci nebo podílu na ni ve výši 3 %."
Vážené dámy a pánové,
já se omlouvám za délku mého projevu,
dovolte mi, abych závěrem vyslovil přesvědčení,
že tento zákon nebude napravovat křivdy, ale
bude motorem, který požene společnost k prosperitě.
Děkuji vám za pozornost. Mohu ještě
jednu věc, ještě bych si dovolil, na to jsem
zapomněl, co se týká právnických
osob, které se vypouští a posíláme
to do nedohledna, tak bych chtěl upozornit, že například
taková Charita vlastnila 12 ústavů jako dětských
opatroven, 26 ústavů jako sirotčinců
a tak bych mohl pokračovat. Jestli někdo mně
namítne, že je tedy lepší pečovatel
stát než Charita, tak s ním nebudu souhlasit.
Jsem přesvědčen, že tyto právnické
osoby, zvláště samozřejmě církev
a náboženské společnosti, když
by se tedy nechtěly připustit ostatní právnické
osoby, rozhodně do tohoto zákona patří.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Černému za zvláštní
druh novelizace ještě neschváleného
zákona. Technickou připomínku má pan
poslanec Benda.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Benda: Já mám jenom technickou poznámku,
aby potom nevznikly zmatky. Pane doktore, během vašeho
přednesu jsem stačil zaregistrovat nejméně
4 vážné formální závady,
které jste patrně neměl v úmyslu v
tom vašem projektu. Bylo by snad dobré, než předložíte
svůj návrh písemně, abyste ho ještě
prokonzultoval se zpravodaji. (Poslanec SL J. Černý:
Budu velmi rád.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pan poslanec mluvil déle než půl hodiny, já
bych řekl jenom jednu větu, kterou mně vnuknul
pan poslanec Haško: "Štyridsať minút
po skončení spoločnej schôdzky bude
klub Verejnosti proti násiliu v miestnosti č. 209".
Domníváte se, že tam kolegy poslance dostanete?
My už nemáme mnoho času, je 18.17 hodin, řekli
jsme že ukončíme dnešní schůzi
v 18.30 hodin, pokud pan kolega poslanec Lux se bude chtít
ujmout slova.
Poslanec SN J. Lux: Děkuji za nabídku a za to, že
si pan předsedající sestavil názorové
skupiny. Zároveň bych ho poprosil, aby dodržoval
pořadí přihlášek tak, jak byly
podány a poprosil bych ho, abych mohl promluvit zítra.
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ano, ovšem tím mně nabízíte,
že bude porušeno pořadí, já totiž
důsledně dodržoval pořadí.
Poslanec SN J. Lux: V tom případě jste se
spletl.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To nebudu moci sdělit doma ženě. (Smích
v sále, potlesk.) Také pan kolega Stome se vzdává
slova, pan kolega Bohumil Doležal? Nejde. Ano. To jsou velmi
zajímavé připomínky, pokud poslanec
odmítl pořadí, tak jeho příspěvek
propadá.
Poslanec SN J. Lux: Já děkuji panu místopředsedovi
vlády, že vám napověděl. Jestli
by tomu mělo být tak, tak samozřejmě
promluvím, já jsem jenom poprosil, jestli bych mohl
promluvit zítra. Takže očekávám
odpověď od vás a nikoli od místopředsedy
vlády. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Šlo o jakýsi vstřícný pokus z
mé strany, ale samozřejmě my nejsme pod kuratelou
vládních činitelů. Ale dívám
se na čas, je 18.19 hodin, myslíte si, že by
vám těch 10 minut stačilo?
Poslanec SN J. Lux: Jestli na tom trváte, tak ano.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Netrvám, netrvám, to byl dotaz. Prosím, pane
poslanče, ujměte se slova. Zdá se, že
obě sněmovny jiskří.
Poslanec SN J. Lux: Vážení kolegové,
nebudu komentovat procedurální postup zde a mám
zásadní výhrady k původnímu
expozé pana předsedy vlády, ale pro korektnost
projednávání vystoupím k úvodní
části v oddělení dotazy a interpelace.
Budou, pane předsedající? (Předsedající
předseda SL R. Battěk: Ano, jsou na programu.)
Příčinou určitého napětí,
které panuje, je střed minulého a očekávaného.
A tento zákon a zákon o půdě určí
charakter vývoje naší společnosti. Buď
zde bude právní stav, nebo zde bude něco
jiného.
K naturální restituci - o důvodech už
zde bylo hovořeno - bych chtěl říci,
že buď budeme respektovat právní stav,
nebo nebudeme. Římské právo charakterizuje
majetkové právo na tisíc let, to znamená
navěky. Jestliže chceme být věrohodní
před světem, nemůžeme touto celonárodní
diskusí ho zpochybňovat. Buď ho uznáváme,
nebo ho neuznáváme. Jestliže chceme, aby u
nás někdo skutečně vážně
investoval třeba jednu marku nebo jeden dolar, tak toto
musíme respektovat. Solidnější firma
ještě u nás neinvestovala. Všichni čekají,
jak se rozhodneme. Toto rozhodnutí má v rukou tato
sněmovna. To je třeba si uvědomit. Nikdo
u nás nebude investovat, aby čekal, že za rok
nebo za dva bude někdo uvažovat o reprivatizaci nebo
přerozdělování prostředků.
Co se týče právnických osob. Řekl
bych, že nikomu nic nedáváme, pouze vracíme
to, co se vzalo.
Co se týče obcí, domnívám se,
že obce měly majetek a že život obcí
nelze postátnit. Argumenty typu - nechme to národním
radám - domnívám se, že kdybychom obce
do toho zahrnuli, pouze vytvoříme podmínky
pro rozhodování národních rad. Někteří
říkají, že to bude řešit
zákon o obcích. Až ten bude na programu, nebude
už co řešit, protože všechno bude privatizováno.
A ti z poslanců, kteří se zúčastní
jednání v městech a vesnicích, ať
se zeptají starostů. Většina starostů
chce majetek a občané jej chtějí také.
Doporučuji, abychom to zvážili.
Můj jediný pozměňovací návrh
se vztahuje k paragrafu 3 odstavec 4: "obce jsou oprávněnými
osobami k vydání všech věcí v
obvodu obce daném současným územním
členěním bez ohledu na to, které obci
původně patřily. Pokud k datu tohoto zákona
jejich činnost trvá nebo byla obnovena a jejichž
věc rozhodnutím přešla do vlastnictví
státu v případech uvedených v paragrafu
6 zákona, není-li dále stanoveno jinak".
K církvi jenom jednu poznámku. To co tady charakterizoval
pan premiér, je výsledek jednání z
31. 10. 1990. Domnívám se, že panu premiérovi
a i panu předsedovi Federálního shromáždění
byl doručen 14. února t.r., kde se vyjádřily
církevní autority české a slovenské.
Dovolím si jednu otázku: Proč tuto otázku
s církví nekonzultoval pan premiér?
K otázce spolků jako je Orel a Sokol: Domnívám
se, že bychom tuto otázku neměli tak lehce
přejít. Tyto spolky všeobecně prospěšné
by měly mít nástupnické právo.