Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Byla tady ještě jedna připomínka a omlouvám se, že jsem si nepoznačil jméno pana poslance, který doporučoval, aby byla do textu vojenské doktríny vsunuta věta, která by hovořila o rovnoměrném rozmísťování vojenských sil i na území Slovenska. Domnívám se, že to je věta nadměrná. Ve svém úvodním vystoupení jsem řekl, že tato vojenská doktrína ukládá Československé armádě povinnost bránit území České a Slovenské Federativní Republiky v případě potřeby a v případě napadení všemi silami Československé armády, jak to bude vyžadovat potřeba a jak to bude odpovídat míře ohrožení a cíli případného útoku. Pokud bychom tuto větu vložili do textu, obávám se, že bychom vytvořili zdání, že ona část Československé armády, která je umístěna právě na té části československého území, je sama schopna a také sama povinna obranu toho území zajistit. To by bylo mylné a z vojenského hlediska naprosto nepřípustné. Není to představitelné. Já jsem se o tom podle mého názoru dost obsáhle zmínil už ve svém vystoupení.

Byla tady otázka, co se rozumí veřejnými ozbrojenými sbory. Domnívám se, že jsou to Československá armáda, vojska ministerstva vnitra a ty ozbrojené složky, jejichž existence vyplývá ze zákona. Nic jiného to podle mého názoru ani být nemůže.

Co jsou to teritoriální vojenské síly, resp. územní vojsko, které by bylo doplňováno a vytvářeno na teritoriálním principu? To je také záležitost, která je spojena jednak ještě s dodatečným výzkumem, v tom je tato poznámka do značné míry oprávněná, že tedy hovoříme o něčem, co ještě nemá pevně stanovenou strukturu, ale jde o to, že v případě budoucího vytvoření profesionální armády přibližně ve smyslu, jak jsem o tom hovořil, musíme doplňovat armádu, její jednotlivé jednotky na teritoriálním principu. Doplňujeme, a to už dnes, určité divize tak, že jsou to divize, které budeme nazývat mechanizovanými divizemi a jsou vyzbrojovány moderní vojenskou technikou, tanky, bojovými vozidly pěchoty, dělostřelectvem atd. Dále vytváříme motorizované divize, které jsou vyzbrojený jen lehkými zbraněmi a jsou mobilní, protože mají k dispozici určitou mobilní techniku. Dále vytváříme mobilizační pěší divize, které jsou zárodkem právě tohoto územního vojska a mají své specifické úkoly v rozpracování strategických a operačních plánů.

Pan poslanec Šimko mi napovídá, pokud jde o připomínku k tomu, zda se máme nebo nemáme zříci jaderných zbraní. Domnívám se, že přesahujeme trochu do oblasti, která se netýká mého resortu - ministerstva obrany. Československá zahraniční politika určitým způsobem reaguje na současné trendy odzbrojovacích jednání. Kdybychom nějakým tím příliš výrazným způsobem dali najevo, že jaderné zbraně takové či onaké mohou být součástí naší výzbroje, dostali bychom se do rozporu se současnými odzbrojovacími trendy a s principem, na němž je postaven celý helsinský proces a jeho odzbrojovací součást.

Pan poslanec Tomis se tady vehementně "vlomil" do otevřených dveří. Už ve svém úvodním projevu jsem řekl, že jsem vyhověl požadavkům, které byly při včerejším jednání vzneseny a zároveň pan poslanec Tomis byl mylně informován - a mě to znepokojuje, že může být tak mylně informován. Nejde o žádný letecký stíhací pluk, který by byl přesunován z Milovic do Mošnova. O nic takového nejde. Za prvé do Mošnova stíhací letectvo nepůjde, jak jsem včera oznámil. Nevím, proč to ve zprávách nebylo, proč to televize nepřinesla. (Hlasy ze sálu: Bylo to tam.) Takže to bylo. A za druhé, opravdu bych byl vděčen a usnadnili bychom si všichni vzájemně práci, kdybychom dříve, než vystoupíme, se pokusili třeba jedním telefonátem zjistit, jestli naše informace, která nás podněcuje k vyslovení určité otázky, je správná a dostatečná, nebo mylná. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ešte sa s poznámkou prihlásil pán Sacher a pani Matochová k interpelácii.

Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pan ministr řekl, že československá zahraniční politika reaguje na odzbrojovací trendy. Domnívám se, že na ně reaguje, to je pravda, ale současně se domnívám, že na ně reaguje nepříliš uváženě.

Jsem věřící, jsem občanem tohoto státu, nejsem militarista, ale vím, že zbraně a armády musejí sloužit k ničení, ale také k dovedení politiků za jednací stůl. Armáda má však význam tehdy, je-li schopna zabezpečit - a podle mého názoru i odstrašením - suverenitu území státu. Plně se proto stavím za slova, která zde řekl pan poslanec Stome, pan poslanec Šolc a pan poslanec Hubálek. Mám pocit, že často vycházíme značně euforicky z toho, že nás celý svět miluje, jako kdybychom neměli dostatek zkušeností, že jakákoliv smlouva se může přes noc stát bezcenným cárem papíru.

Poslankyně SN S. Matochová: Chtěla bych reagovat ve formě technické poznámky na vznesenou kritiku ve vztahu k interpelaci k umístění justičního paláce pro věci trestně právní v budově vojenské akademie v Brně a nalezení náhradní budovy pro účely armády. Domnívám se, že to patří do jiného bodu, ale vzhledem k tomu, že jsme byli vyzváni, abychom toto vysvětlili, tak to činím.

Jedná se nedorozumění - část věty, kterou pokládal pan ministr za základ svého tvrzení mluvila o stavu armády k totalitnímu státu. Ta věta měla na mysli, že základem totalitního státu byla donucovací moc, kdežto základem dnešního státu by mělo být právo a právní stát. Zmíněná věta se naprosto nedotýkala současného postavení a funkce armády.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ešte sa s poznámkou hlasí pán minister Dobrovský.

Ministr obraný ČSFR L. Dobrovský: Mám jen poznámku. Kdyby paní poslankyně přečetla větu z interpelace tak, jak byla vytištěna, ukázalo by se, že mé čtení bylo správné. Jsem si jist, že paní poslankyně i další kolega a kolegyně měli asi na mysli to, co zde bylo řečeno. Nicméně to, co měli na mysli se neobjevilo v textu. Proto jsem reagoval tak, jak jsem reagoval a chci říci, přečtením celého textu interpelace se musí nutně ukázat, že mé čtení bylo správné, protože celý text, poukazující k minulosti armády, požaduje, aby se armáda stáhla z Brna ne proto, že je teď nějaká, že kdysi byla jakási. Já ovšem nevidím dobrou souvislost mezí tím, jaká armáda kdysi byla a mezi tím, jaké jí vytvoříme možnosti pro to, aby se v této chvíli začala proměňovat v nějakou jinou. Jestliže budeme trvat na tom, že armáda musí nést všechny důsledky toho, že se kdysi chovala určitým způsobem, který je nutné odmítnou - a odmítáme ho všichni - a nebudeme jí vytvářet žádné možnosti, aby se pokusila proměnit sebe samu v cosi jiného, nedáme jí místo kde by mohla bydlet, nedáme jí prostor, kde by mohla cvičit, neposkytneme jí možnost, aby na letištích létala její letadla, pak opravdu budu muset položit otázku, kterou jsem až dosud kladl spíše s úsměvem, ale teď ji musím položit vážně: Chceme mít armádu? Jestliže na tuto otázku odpovíme ano, pak vás musím požádat, abyste mi pomohli vytvořit takovou zákonnou situaci, která armádě umožní existovat. Obávám se, že současná situace je taková, že možnosti pro fyzickou existenci armády jsou zúženy tak, že nemůže plnit - abychom opustili další letiště to bude pokračovat - své úkoly.

Pokud jde o vystoupení pana poslance, který připomněl, že armáda cvičící v lese les zničí, chci říci, že já sám jsem byl v letech 1953 až 1955 jako voják základní služby účasten takového ničení. Kopali jsme v lese kryty, zničili jsme les neuvěřitelně, stříleli do opuštěných obcí z minometu a děl, bylo to strašné. Důsledky toho všeho jsou dlouhodobé a armáda je sama nedokáže napravit i když bude dělat co bude moci. V současné době k žádným cvičením mimo vojenské prostory nedochází a docházet nebude a nemůže. I tam je samozřejmě příroda, i tam je les, i tam se cosi ničí. Chceme najít takový způsob výcviku a takovou metodu výcviku, která bude tyto škody minimalizovat. Nemohu ale teď říci, že výcvik armády bude přírodě prospívat. Nebude jí prospívat a nemůže jí prospívat, tak jako krajině a našemu životu neprospívá ani položení silnice, či tratě skrze krajinu, provoz automobilů, kterými jezdíme z práce či do práce, nebo provoz autobusů, kterými jezdíme na rekreaci apod. Armáda má své negativní důsledky na stav krajiny a bude negativní důsledky mít. Jde jenom o to, abychom v armádě jednali tak, aby těchto negativních důsledků a škod nebylo více, než jich být musí v nejnutnější míře. Jde o to, abychom hledali takový způsob výcviku prostřednictvím trenažérů, které budou minimalizovat potřebu skutečné jízdy v tanku tehdy, když budeme cvičit řidiče tanků apod. To děláme, ale děláme to v míře našich finančních možností.

Předseda FS A. Dubček: S technickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec Sacher.

Poslanec SL R. Sacher: Pane předsedo, dámy a pánové, chci podpořit slova pana ministra, která zde zazněla. Před vánocemi jsem navštívil s paní poslankyní Petrovou jako člen branného a bezpečnostního výboru 1. smíšený letecký sbor v Hradci Králové, kde jsme se dověděli tyto skutečnosti: počet výcvikových hodin i kondičních hodin letců, kteří ovládají miliónové hodnoty ve vzduchu je v porovnání se západními armádami téměř poloviční a pokud se týká nízkého nebo nočního létání, tak je tento stav naprosto alarmující, protože neprobíhá téměř vůbec.

Předseda FS A. Dubček: Ešte sa hlasí pán poslanec Blažek.

Poslanec SN A. Blažek: Pane předsedo, dámy a pánové, pan ministr obrany položil před chvílí otázku, kterou si máme položit my. Jestli chceme armádu nebo ne a podle toho se chovat. Domnívám se, že to není dobrá otázka, že lepší otázka je, zda-li v situaci a v prostoru, kde jsme, musíme mít armádu nebo ne. Obávám se, že po celé té euforii, které většina z nás v nepříliš dávné době propadla. Z jakéhosi všeobjímajícího usmiřování mezi státy a národy, a to nejen v Evropě, jsme postupně vystřízlivěli a dostali jsme se do situace, že armádu mít musíme.

Nyní bych navázal na to, co řekl pan ministr o pozměňovacím návrhu vojenské doktríny. Z jeho vystoupení to vypadalo tak, že mezi návrhy - tiskem 366 a pozměňovacím návrhem, který jsem měl čest přednést, není velký rozdíl. Já se však domnívám, že podstatný rozdíl zde je. A řekl jsem to v úvodu svého vystoupení. Podle mého soudu je vojenská doktrína součástí obrazu, která stát o sobě vytváří. A sice v určitém specifickém oboru, v oboru své schopnosti a odhodlání bránit svojí suverenitu, nezávislost a svobodu. A zde rozdíl v textu a zejména v obsahu je podstatný, protože ve vládním návrhu tisku 366 je, "jako rozbor formulací ukázal", převaha kladena na skutečnost, že bezpečnost naší svobody a nezávislost je zaručena z vnějšku, ve smlouvách, v nějakém systému bezpečnosti, zatím co pozměňovací návrh klade jako první zásadu naše vlastní rozhodnutí aktivně se bránit a vyvíjet k tomu všechny potřebné aktivity.

Poslanec SN P. Burian: Dámy a pánové, budu krátký, mé vystoupení nebylo namířeno proti panu ministru ani proti vojenské doktríně. Přesvědčil jsem se, že má výzva, co se týče svobodných legií byla na místě. To ovšem nebyla odpověď, ale svým způsobem výhrůžka. Rád bych věděl, jak to pan ministr myslel, zda-li jsem tomu tak rozuměl a kdyby mi mohl odpovědět, co se týče svobodných legií a co se týče mé osoby.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Domnívám se, že jsem řekl to, co jsem řekl, nic víc a nic méně. Upozornil jsem, že existují v armádě určitá sdružení, která jsem jmenoval a řekl jsem, že je doporučuji vaší pozornosti. Vystoupení pana poslance Buriana mě utvrdilo v tom, že je opravdu na místě doporučit tyto otázky vaší pozornosti.

Předseda FS A. Dubček: Vyčerpali sme i túto časť. Domnievam sa, že je možné pokračovať ďalej. (Poslanec Burian sa hlási s pripomienkou.) Keby chcel hovoriť poslanec Burian ďalej, je možné si veci vyjasniť v interpelácii, keby sa mohol obrátiť na pána ministra. Uzatváram túto časť nášho jednania a dávam slovo spravodajcovi poslancovi Šimkovi.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Šimko: Vážený pán predseda, kolegyne a kolegovia, v rozsiahlej rozprave, v ktorej vystúpilo viac ako 20 poslancov, bolo podaných 6 vecných návrhov k doktríne, 4 návrhy k realizačným opatreniam a jedna procedurálna otázka, ktorú položil profesor Jičínský.

Začnem odzadu. Profesor Jičínský sa zamyslel na tým, či budeme doktrínu vydávať ako vyhlásenie. To by asi nezodpovedalo rokovaciemu poriadku. Najvhodnejšou formou by asi bolo uznesenie Federálneho zhromaždenia, ktoré pokiaľ s tým budeme súhlasiť, bude textom doktríny s príslušnými pripomienkami. Ďalej je otázka realizačných opatrení. Realizačné opatrenia nie sú súčasťou doktríny, budeme schvaľovať len doktrínu. Je to v podstate informácia Ministerstva obrany o splnení požiadaviek formulovaných v doktríne. O týchto návrhoch k realizačným opatreniam tiež nebude hlasovať. Zostáva 6 vecných návrhov k samotnému textu doktríny. Z toho jeden je taký, že ho ako spravodajcovia nemôžeme kvalifikovať v podstate ako pozmeňovací návrh, ale ako nový návrh doktríny. Osobne som rád, že toto právo na nový návrh nevyužilo viac poslancov, pretože by sme sa dostali do ťažko riešiteľnej situácie. I v tomto prípade sa domnievame, že nemáme inú možnosť, než prejsť k hlasovaniu o jednotlivých návrhoch, hlasovať, či budeme prerokúvať tento nový návrh doktríny. V prípade, že si snemovne budú želať prerokúvanie tohto nového návrhu, treba prerušiť rokovanie v tomto bode programu a prikázať na prerokovanie tento nový návrh vo výboroch. Tým by sme mohli ukončiť rokovanie o tomto bode programu asi až do ďalšej spoločnej schôdzi. Navrhujem, aby sme najskôr hlasovali o tejto procedurálnej otázke.

Předseda FS A. Dubček: Vypočuli sme úvahu spravodajcu. Ide o to, že pôvodný návrh Vojenskej doktríny bol predložený poslancom v tlači 366 a teraz v priebehu rokovania ste dostali nový text s rovnakým číslom, ktorý vyšiel z iniciatívy pána poslanca Blažeka a ďalších. Pokiaľ máte pred sebou tento text, nie je v ňom pomenované, v čom sa líši od pôvodného návrhu, nie je zvlášť vyznačené. Preto sa domnievam, že by bolo dosť ťažké o tomto novom texte hlasovať. Preto by som nechal hlasovať v zmysle návrhu pána spravodajcu. Navrhujem hlasovať o tom, či budeme rokovať o tomto novo predloženom iniciatívnom návrhu, čiže tlači 366, ktorý vám bol pred pol hodinou alebo hodinou predložený do lavíc. O slovo sa hlási pán Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedo, dámy a pánové, navrhoval bych - abychom měli čas se s textem pozměňovacího návrhu seznámit, udělat polední přestávku, text přečíst a potom se k tak závažné věci vyjádřit.

Předseda FS A. Dubček: Chcel by som upozorniť, v priebehu rokovania bol predložený tento 5 - alebo viacstránkový text doktríny, ktorý vzišiel z priebehu tohto rokovania. Ak som rozumel spravodajcovi, je otázka, čí ho budeme prerokúvať v novom znení. Ak sa rozhodneme, nemôžeme o tom rokovať dnes, pretože by návrh musel prejsť príslušnými výbormi. Z tohto konceptu nie je jasné, čím sa líši od pôvodného návrhu.

Rozumiem spravodajcovi tak, že Federálne zhromaždenie sa vysloví za alebo proti prerokúvaniu nového iniciatívneho návrhu, ktorý musia najskôr prerokovať výbory. Nechávam o návrhu hlasovať. Ešte sa hlási pán spravodajca.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Šimko: V zásade každý poslanec má právo až do konca spoločnej schôdze prichádzať s novými návrhmi. Vzhľadom na to, že vojenská doktrína je veľmi závažný dokument, pracovalo sa na nej celé mesiace. Celý parlament vedel o tom, že sa na nej pracuje. Dokonca jeden z členov výboru branného a bezpečnostného bol členom iniciatívnej skupiny. Záležitosti, ktoré sú v novom návrhu, tam neboli uplatňované. Myslím, že bolo dosť príležitostí, aby sa to pripravilo i pred týmto rokovaním.

Považoval by som za poľutovania hodné oddiaľovanie prijatia vojenskej doktríny pri najmenšom o mesiac. Ja osobne neodporúčam, aby sme prijímali takýto postup, že rokovanie prerušíme a súhlasili s tým, že sa bude jednať o novom návrhu.

Poslanec SN V. Moric: Chcem by som sa spýtať pána spravodajcu, alebo členov predsedníctva, či poslanec má nárok podávať návrhy, ako hovoril spravodajca, alebo či ich môže podávať ešte v dobe prejednávania zákona. Keď toto právo má, je potrebné, abysme sa predloženým návrhom zaoberali.

Předseda FS A. Dubček: Návrh môže byť predložený v ktorúkoľvek dobu, dokiaľ nie je prijaté uznesenie. Nejedná sa len o to, že je nutné dodržovať rokovací poriadok a dospieť ku spoločnému záveru.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec I. Šimko: Môže návrh podať i v priebehu rokovania, ale snemovne ho môžu odmietnuť.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec L. Lis: Paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych upozornit, že projednávání vojenské doktríny má zásadní význam a ráz, protože má předbíhat celé řadě zákonů dalších, které se vojenskou problematikou budou zabývat. Z této doktríny tudíž budeme odvozovat celou sérií dalších projednávání. Zdržení projednání této doktríny by mělo podle mého názoru vážný dopad na vlastní činnost sněmoven a branných a bezpečnostních výborů.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má poslanec Blažek.

Poslanec SN A. Blažek: Já si dovolím poznamenat, že projednávání vojenské doktríny původně nebylo na programu této schůze. Měla být projednávána až příští den. Měli byste na to týden času.

(Hlas z pléna: Pokládám protinávrhy poslance Blažka a dalších za tak závažné, že navrhuji, aby branné a bezpečnostní výbory a ústavně právní výbory vypracovaly novou zprávu a inkorporovaly do ní to, co je tam zdravé. Projednat bychom to mohli příště.)

(Hlas z pléna: Právě proto, že je to tak důležité, bychom to neměli uspěchat, ale měli bychom návrh poslance Blažka seriózně projednat.)