Máme řadu otevřených otázek.
Máme například otevřenou otázku
některých našich etnických skupin či
menšin, máme otevřenou otázku našeho
vztahu k Židům a židovskému majetku, máme
otevřenou otázku některých Maďarů
a Němců v souvislosti s poválečným
obdobím. Nezaujali jsme stanovisko k průlomu do
možnosti stejných práv občanů
k majetku po roce 1945 a před řešením
těchto otázek uhýbáme. Vytváříme
tím nejistotu, způsobujeme tím to, že
naši občané si kladou otázky, jak tento
stát bude pokračovat a jak se podívá
na svojí historii. Snažíme se posouvat mezníky
až do roku 1948, ale uvědomme si, že 25 únor
1948 se nenarodil 24. února nebo 23. února, ale
narodil se daleko dříve.
Domnívám se, že je povinností tohoto
parlamentu, aby k těmto letům oficiálně
zaujal stanovisko. To je jedna věc.
Pak můžeme očekávat, že i naše
mládež bude hrdá na to, že je občanem
Československé republiky a nebude mít potíže
s tím, jak obsadit armádu lidmi, na které
je spolehnutí. Totéž platí o obyvatelstvu.
Nedávno jsme projednávali rozpočet. Při
projednávání rozpočtu se řada
z nás domnívala, že nemůže (já
bych označil tento názor ve shodě se stanoviskem
branných a bezpečnostních výborů
za mírně naivní) omezovat armádu pod
únosnou mez. Máme-li zjistit možnost napadání
a máme-li chránit toto území, znamená
to vybudování velkého moderního varovného
systému, který jsme si nepustili do našich
hlav natolik, abychom byli ochotni pro to něco obětovat.
Změna naší armády znamená její
celkové přebudování. Bude spíše
hlídat a zajišťovat, jak je uvedeno v materiále.
Prosil bych vás (a sebe také), abychom měli
dostatek odvahy obě tyto otázky vyřešit
a nešetřili tam, kde jde o naši svobodu, protože
spoléhat se jen na to, že ostatní za nás
všechno vyřeší, historicky vždy vedlo
ke kolapsu. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má
poslanec Jindřich Konečný.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený
pane předsedo, z toho, co jsem chtěl říci,
byla už řada věcí řečena,
takže se omezím jen na některé dílčí
připomínky.
Pokud jde bezprostředně o text vojenské doktríny,
některé věci mi tam skutečně
připadají dosti frázovité. Například
na straně 4: "Při plnění tohoto
úkolu se Československá armáda opírá
o pomoc a solidaritu všeho obyvatelstva". Víme,
že jsou mezi námi pacifisté, separatisté,
různě nábožensky orientovaní
lidé, například jehovisté. Já
myslím, že výraz "všechno obyvatelstvo"
čpí nereálností.
Chtěl bych říci ještě jeden konkrétní
dodatek k základnímu realizačnímu
opatření. Na straně 3 je psáno v 1.
odstavci: "Minimalizovat rámcování útvarů,
zefektivnit výcvik záloh, zredukovat počet
vojenských výcvikových prostorů".
Já bych tam udělal čárku a doplnil
bych to "a omezit jejich velikost". Domnívám
se, že by velikost některých vojenských
prostorů bylo možné omezit. Konkrétně
mám na mysli vojenský prostor Doupov. To je zhruba
vše, ostatní za mne řekli kolegové.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má
pán Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedo, vážení
kolegové, vážené kolegyně, chtěl
bych říci jen kratičkou připomínku.
Jestliže schvalujeme vojenskou doktrínu, plně
chápu, že je nesmírně důležité,
aby zde byla protivzdušná ochrana. Na druhé
straně je však také nesmírně
důležité, abychom zvažovali, kam to dáme.
Nemáme odpověď na petici ve věci umístění
stíhacího pluku v Ostravě. Jde o oblast silně
zamořenou exhalacemi hutí a dolů a na druhé
straně je tu i husté obydlení. Stavěli
jsme se k tomu všelijak tolerantně. V poslední
době jsme se však dozvěděli, že
v Milovicích, kde tento pluk byl umístěn,
rozhodla akciová společnost se zahraniční
účastí, že tento prostor bude využívat.
To znamená, že odtamtud půjdou stíhačky
pryč a přijdou do silně zamořeného
ovzduší na Ostravsku. Žádám, aby
tato otázka byla vždy pečlivě zvažována
a aby se provedlo takové opatření, aby tam
stíhací pluk nepřišel.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej
vystúpi poslanec Burian.
Poslanec SN P. Burian: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, vážení
hosté, při vystoupení pana ministra Dobrovského
zde zazněla mimo jiné i kritika na adresu Sdružení
svobodných legií, na kterou nemohu nereagovat. Zapsal
jsem si narychlo pár poznámek. Tuto kritiku a výpad
proti Sdružení svobodných legií považuji
za nebezpečný signál a možný
začátek zbrzdění a dokonce pozastavení
demokratizačního procesu v naší armádě,
a tím plného uskutečňování
demokratického pluralismu v naší zemi.
Dovolte mi pár slov o genezi vzniku Sdružení
svobodných legií. Jejich zakladateli jsou důstojníci
naší armády, nestraníci, kteří
se již v samém začátku změn v
listopadu 1989 plně angažovali a spolupracovali s
Občanským fórem a také založili
vojenská fóra. Šlo jim a jde jim o očištění
armády od zkorumpovaných důstojníků
bývalého režimu, o skutečnou demokratizaci
a očištění naší armády.
To byl také hlavní důvod, proč bývalý
ministr obrany generál Vacek vojenská fóra
zrušil pochopitelně za plné účasti
a podpory většiny vysokých důstojníků,
kteří se plně zúčastnili a
jsou spoluvinní spolu s výše citovaným
generálem Vackem za spoluvytváření
a vytváření armády, sloužící
jako povolný, zmanipulovaný a manipulovatelný
nástroj minulého totalitního režimu.
Samozřejmě pod naprostým diktátem
okupační politiky Sovětského svazu.
Mnozí z těchto důstojníků pochopitelně
dále zůstávají ve službě.
Navíc svobodná legie byla napadena jako destabilizující
element bez možnosti se bránit. Připomíná
mně to situaci, kdy se hlasovalo proti Chartě 77,
aniž kdo znal základní prohlášení
a text Charty 77 a tedy většina zvedla ruku a nevěděla
o čem.
Žádám proto pana ministra Dobrovského,
aby přezkoumal své stanovisko ke svobodným
legiím, aby jim byla dána možnost jejich představitelům
se seriózně představit a popřípadě
neoprávněné kritice se bránit. Jedná
se tu opět o někoho bez někoho. Jejich zrušení
bych považoval, jak jsem uvedl na začátku,
nejen za velkou újmu na demokratizačním procesu
v armádě, ale i v naší zemi a za velkou
újmu na spravedlnosti v tom nejhlubším a nejvlastnějším
slova smyslu. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Teraz bude
hovoriť poslanec Blažek.
Poslanec SN A. Blažek: Pane předsedo, dámy
a pánové, ve svém prvním vystoupení
jsem se nezabýval textem základních realizačních
opatření. Protože je to předmětem
diskuse a budeme o tom nejspíš i hlasovat, v tomto
případě mám několik připomínek.
Na straně 2 této směrnice ve druhém
odstavci zdola je několik problémů, které
by bylo třeba vysvětlit, případně
opravit. Především je tady věta "V
řízení ozbrojených sil ČSFR
uplatnit výlučně suverenitu rozhodování
státních činitelů".
Domnívám se, že za předpokladu, že
některou z jednotek poskytneme pro službu v rámci
mírových výborů OSN, výlučné
uplatnění suverénního rozhodování
nad ozbrojenými silami nebude moci platit.
Proto navrhuji, aby tato formule zněla takto: "V řízení
ozbrojených sil ČSFR maximálně uplatnit
suverénní rozhodování" a místo
"státních" dáme výraz "ústavních
činitelů ČSFR". To by se týkalo
samozřejmě i případů, kdy bychom
měli naše jednotky zapojit do nějakých
aktivit v rámci evropského systému bezpečnosti.
Dále bych chtěl, aby mně pan ministr vysvětlit,
co to je "teritoriální ozbrojená síla
na principu územního republikového a zemského
zřízení". Domnívám se,
že tady bychom vyhlašovali něco, co je zatím
ještě ve stadiu ani ne přípravy, ale
diskuse a přejímáme tak nějaký
stav, který ani nemusí nastat. Už se tady o
tom zmínil někdo z předřečníků,
že v textu vojenské doktríny na straně
5 je řeč o předpokládaných
vojskách územní obrany. V pozměňovacím
návrhu, který jsem tady přednesl, jsem toto
vypustil, ale pokud tento pozměňovací návrh
neprojde, tak bych žádal, aby bylo jasně vysvětleno,
co to mají byt vojska územní obrany a proč
nějaký útvar, o kterém předpokládáme,
že by mohl být formován, se vyskytuje ve vojenské
doktríně a mluví se o něm.
Dále je tu několik drobností spíše
gramatického rázu. Letectvo i v našich podmínkách
je spíše neutrum, takže ve druhém odstavci
na straně 2 "rozmístit je na letištních
plochách" a na straně 3 v předposledním
řádku navrhují "ve výstavbě
armády v režimu jeho života uplatňovat
ekologická hlediska" upravit na "výstavbě
a ve výcviku armády". Na první straně
přílohy, kde je uprostřed textu "lze
předpokládat snížení počtu
ČSA", navrhují výraz,,stavu ČSA".
Předseda FS A. Dubček: O slovo sa ešte prihlásil
poslanec Deyl.
Poslanec SL V. Deyl: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovoluji si znovu upozornit na pozměňující
návrh. Přiznávám, že tento pozměňující
návrh je podáván poněkud opožděně,
dostáváte ho na poslední chvíli, nicméně
vojenská doktrína je politický dokument tak
zásadního významu, že pozměňovací
návrh, který máte k dispozici, jistě
stojí za uvážení a za to, abyste mu
věnovali pozornost.
Některé formulace v původním znění
jsou dvojznačné, nejsou přesné a stojí
za odpovědné uvážení. Dovolil
bych si u pozměňovacího návrhu, pokud
ho máte k dispozici, navrhnout změnu jednoho výrazu.
Na straně číslo jedna se uvádí:
"Základními principy této vojenské
doktríny jsou vůle lidu a národností
ČSFR". Toto bych si dovolil změnit na "vůli
občanů ČSFR". Je to jednoznačnější
a myslím, že zde nejsou potenciálně
obsažené možnosti různého nepříliš
vhodného výkladu.
Dále bych si dovolil předložit pozměňovací
návrh pouze pro případ, že by nebyl
přijat pozměňující návrh
poslance Blažka a můj. Byl by to pozměňovací
návrh v tom smyslu u původní varianty. Zde
máme v kategorii 1 odstavec 1 "vojenská doktrína
ČSFR vychází z těchto základních
principů. Dole předposlední princip. Z všeobecné
obrany demokratického charakteru našeho státu,
jeho jednoty a územní integrity jako výrazu
vůle národů a národnostní ČSFR".
Domnívám se, že tento princip je sice důležitý,
ale tak, jak je formulovaný je v jistém smyslu zneužitelný
a jsem přesvědčen, že není formulován
správně, a proto bych pro případ,
který jsem zde uvedl, podával tento pozměňující
návrh.
Vojenská doktrína ČSFR vychází
z těchto základních principů; z obrany
ústavního zřízení státu.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ešte sa
hlási poslanec Blažek.
Poslanec SN A. Blažek: Pane předsedo, já se
velice omlouvám. Pro nevojáka je zajímavým
problémem zabývat se vojenskou doktrínou,
ale kvůli tomu to nedělám. Souhlasím
samozřejmě s tím, co řekl kolega Deyl.
Diskutovali jsme o tom spolu, zejména o záměně
výrazu "vůle lidu, národů a národností".
Já jsem tuto formulaci použil zcela vědomě
z těchto důvodů. Mnoho našich občanů
předtím, než se stali občany jiných
států, bylo jistě připraveno podílet
se na případné obraně těchto
států jako svých budoucích domovů,
jako svých vlastí, které si ke svému
pobytu z důvodů, které jsou nám dobře
známé zvolili.
Předpokládám, že se nechtěli
nechat omezovat tím, že v případě
napadení jejich nových domovů, nových
vlastí, jim bude zabráněno o tyto domovy
a vlasti bojovat, proto jsem použil výrazu lidu tohoto
státu. Nepoužil jsem výrazu občanů,
ale netrvám samozřejmě na tom. Děkuji
za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Praje Ešte sa niekto
hlási do rozpravy? Nie. Vyhlasujem tým rozpravu
za skončenú si slovo pán minister?
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedo,
paní poslankyně a poslanci, ne že bych si přál
slovo, ale byl jsem dotázán na některé
otázky. Ty, které jsem si stačil poznamenat,
pokusím se k nim vrátit. Když dovolíte,
velice pozorně a s velkým potěšením
jsem vyslechl vystoupení pana poslance Buriana, neboť
obsah jeho vystoupení mě utvrdil v tom, že
výzva, kterou jsem vám adresoval, přesně
byla na místě.
Byla zde řada dalších podstatných věcí.
Jde např. o rozsáhlý pozměňovací
návrh poslanců Blažka a Deyla. Měl jsem
možnost se s textem tohoto pozměňovacího
návrhu seznámit. Z mého hlediska se nezdá
být v nějakém rozporu s tím, co bylo
v původním návrhu vojenské doktríny.
Je to jisté rozšíření, ale určitou
pochybnost mám o některých pasážích
a formulacích v tom smyslu, že jsou to formulace,
které patří spíše do ústavy
než do tohoto dokumentu.
Pak tady bylo velmi podstatné a závažné
vystoupení pana poslance Hubálka, který se
dotkl otázky, kterou se také Československá
armáda, její generální štáb
a další odborníci soustavně zabývají.
Je to otázka organizační struktury armády,
zda armáda má být strukturována na
principu svazků, divizí, pluků anebo zda
mají být v československé armádě,
jak je tomu v jiných armádách, budovány
brigády a prapory, jako jednotky. Alespoň tak se
to zdůvodňuje, schopnější v pružných
operacích, jednotky mobilnější.
Při posuzování tohoto problému nejsme
na samém začátku. Zjišťujeme, že
z hlediska teritoria našeho státu, jeho velikosti,
alespoň pro tuto chvíli a pro ty zbraňové
systémy, které máme a budeme mít ještě
dlouho k dispozici, budeme mít k dispozici vzhledem k určitému
typu obranné strategie našeho státu, není
velký rozdíl mezi organizační strukturou
divizní a organizační strukturou na principu
brigád, zvláště tehdy ne, jestliže
směřujeme k vytvoření tří
oblastních velitelství, která budou z hlediska
velení schopny pružnější reakce
na případné proměny vojenské
situace. Nevylučuji, prosím, vůbec tu možnost
budoucí proměny organizační struktury
Československé armády na principu brigád
a praporů, ale chci upozornit na to, že vytvoření
takto samostatných vojenských jednotek předpokládá
zmnožení jejich zabezpečovacích útvarů,
zvýšení počtu techniky a modernizaci,
podstatnou modernizaci automatickým systémů
řízení a velení. Na to v dohledné
době nemáme peníze.
Pokud jde o pojem rámcové útvary, Československá
armáda samozřejmě směřuje k
tomu, aby snížila počet těchto rámcových
útvarů. Nicméně, žádná
armáda se neobejde bez mobilizačního doplňování
a bez rozvoje svých dalších strukturních
složek, v našem případě divizí
v případě vyhlášení branné
pohotovosti státu, a musí tedy kromě divizí,
které jsou v plné bojové připravenosti
a naplnění do funkčního počtu
jak municemi tak zbraněmi, musí mít armáda
k dispozici ještě jistý počet důstojníků,
jistý počet prostředků, které
musejí být nějakým způsobem
ošetřovány, musí být nějakým
způsobem plněny, připraveny k použití
tak, aby v případě mobilizace mohlo dojít
k rozvinutí a vytvoření dalších
vojenských jednotek. Neobejdeme se tedy bez takových
systémů, i když jejich počet snižujeme,
stejně jako snižujeme počet divizí na
bojové pohotovosti, celkem na 4.
Pokud jde o snižování počtu na stav
40 - 60 tisíc lidí a na předpoklad, že
v případě nové vojenské organizace
na principu brigád by tento počet stačil,
opravdu si nejsem jist, zda pan poslanec Hubálek byl přesně
dostatečně informován o možnostech.
Podle mých informací, které vycházejí
právě z průběhu zkoumání
těchto věcí, je to možné v takovém
případě, že budeme mít armádu
vyzbrojenou opravdu těmi nejmodernějšími
zbraňovými systémy a natolik schopná
a mobilní takové automatizované systémy
řízení mít, na to však v dohledné
době nemáme.
V této souvislosti bych se chtěl zmínit i
o otázce, kterou položil pan poslanec Jičínský,
jak je to s profesionální armádou. Už
několikrát jsem tuto záležitost vysvětloval
ve výborech branných a bezpečnostních.
Vedli jsme diskuse velmi široké, že nepředpokládáme
ani nesmíme předpokládat profesionální
armádu, která by byla odkázána jen
sama na sebe. Vždy je nutno zachovat jistou míru onoho
trvalého kontaktu armády s občany státu,
kteří musí pociťovat povinnost spoluúčasti
na obraně vlastního státu tak, že budou
cvičení mladí muži ve zbrani, aby v
případě vyhlášení branné
pohotovosti státu mohli nastoupit ke svému útvaru
a tam sloužit jako vycvičení vojáci.
Profesionální armáda se rozhodně rozumí
v tomto omezovacím smyslu, i když se mluví
o plné profesionalizaci v tom smyslu, že armáda,
která je v plné pohotovosti, která techniku
ovládá, ošetřuje, řídí
celou záležitost přípravného
budoucího doplňování, je tedy armáda
placených kvalifikovaných profesionálů,
ta také cvičí budoucí zálohy,
přičemž je nutno předpokládat,
že ona část těchto, do zálohy
cvičených mladých mužů, občanů
tohoto státu, bude po určitou dobu vykonávat
službu v armádě jako profesionálové.
Předpokládá se, že jim bude nabídnuto,
aby třeba dva až tři roky pracovali na určitých
funkcích. Například řidiči
tanků, operátoři atd., jako profesionálové.
Takto je to chápáno.
Pokud jde o otázku, jak je to s porušováním
naší suverenity v případě leteckého
přibližování sovětských
letadel na letišti v Užhorodě, bohužel to
letiště je opravdu umístěno tak nešťastně,
že ten přibližovací manévr letadel,
která tam přistávají, nemůže
být uskutečněn jinak, než přeletem
našeho území v případě,
že vítr fouká určitým směrem.
Nejde o porušováním naší suverenity,
neboť tyto přelety a nálety, které se
odehrávají v přesně vymezeném
prostoru nebo by se měly - doufám, že se odehrávají,
protože jsem nedostal informaci, že by v poslední
době došlo k nějakému narušení
- tak tato možnost je dána dohodou, která upravuje
celou situaci a proces přibližovacího manévru
je sledován československými institucemi
a úřady.