Ti lidé, kteří v tehdejší době
riskovali své životy a životní existence,
jsou dnes ve věku 73 let i více. Jakákoliv
liknavost bude rozmnožovat hořkost, lítost
a zklamání v jejich srdcích. Ti lidé
žili na spodní hranici životního minima
a kolikrát hodně hluboko pod ním. Pamatujme
Erbenovu baladu o tom, když ten vnuk dlabal mísu dědovi.
Nedlabejme mísu příštím generacím
nemorálním a neodpovědným postupem.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Hubálkovi. To byl poslední
v rozpravě písemně přihlášený.
Hlásí se ještě pan kolega Roman.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne poslankyne, vážení
poslanci. Kolegyňa Samková navrhla rozšíriť
subjekty na podanie zrušenia rozhodnutia v prieskumnom konaní.
Ide o § 5 odstavec, podľa zákona 119/1990 Zb.
Tento odsek znie: "konanie sa zahajuje na návrh odsúdeného,
jeho príbuzných v pokolení priamom, jeho
súrodencov, osvojiteľa, osvojenca, manžela alebo
druha".
Kolegyňa Samková to rozšírila ešte
ďalej, na mimosúdnu rehabilitáciu. Ja sa pokúsim
do toho vtesnať návrh kolegyne Samkovej a rozšíriť
to ešte ďalej. To znamená, že by tam za
tým išlo "alebo na návrh osoby, ktorej
práva, alebo právom chránené záujmy
boli rozhodnutím dotknuté."
Vychádzam z toho, že mnohí dnes už nežijú,
nežijú ani jeho príbuzní, boli členmi
rôznych komunít, predovšetkým sú
to kňazi a rehoľníci, a práve týmto
komunitám môže ísť o dobré
meno odsúdených a môžu mať oprávnený
záujem na tom, aby toto dobré meno bolo do prieskumu
riešené. Samozrejme, častokrát aj majetky
- väčšinou sú to knihy, alebo iné
vzácne materiály - boli počas konaní
zhabané a myslím si, že pôjde o oprávnený
záujem nielen tých, ktorí sú bezprostredne
rodinnými vzťahmi viazaní na poškodeného,
ale aj o ďalšie oprávnené osoby.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Pane poslanče, pokud jste dal
ten návrh, bylo by třeba písemně.
Táži se, než uzavřu rozpravu, je ještě
někdo připraven vystoupit? (Nikdo se nehlásil.)
Není-li tomu tak, táži se ještě
pana místopředsedy Rychetského. Prosím.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové poslanci,
soudím, že jedním z nejvýznamnějších
činů nejvyššího zákonodárného
sboru našeho státu bylo přijetí zákona
o soudních rehabilitacích na jaře minulého
roku. Jde o zákon, který představuje nezbytný
krok k tomu, abychom naplnili základní mravní
imperativ ukládající nám učinit
vše pro odstranění následků zločinů
spáchaných nikoliv pouze na principech humanity
a demokracie, ale zejména na konkrétních
lidech, kteří se statečně postavili
proti zvůli a bezpráví.
Iniciativa skupiny poslanců, která vyústila
v předložení dnes projednávané
novelizace, je souběžná s iniciativou vlády,
která směřovala stejným směrem.
Potřeba novelizace byla totiž vyvolána dvěma
skutečnostmi: především skutečností,
že na půdě tohoto zákonodárného
sboru se v červnu minulého roku přistoupilo
k vypuštění ustanovení, které
umožňovalo odškodňovat vykonané
tresty smrti nebo úmrtí v době výkonu
trestu odnětí svobody či vazby. Někteří
z vás zde na jaře zasedali a vědí,
za jakých okolností k tomu došlo. Druhou příčinou,
která vyvolává potřebu novelizace
zákona o soudních rehabilitacích, je zejména
zjednodušení některých forem odškodnění,
paušalizace náhrad za následky trestního
řízení a potřeba doplnění
i hmotně právních ustanovení v oblasti
vojenského trestního soudnictví, na které
se nepamatovalo.
Myslím, že oba uvedené záměry
se podařilo iniciativě poslanců, zejména
v podobě společné zprávy výborů
(tisk 443), úspěšně naplnit. Zbývá
jediná otázka, zde dnes velice diskutovaná:
původní návrh poslanecké iniciativy
obsahoval i námět na novelu ustanovení §
1 odstavec 1 o slova "nebo cestou odboje".
Společný zpravodaj vás seznámil s
argumentací Nejvyššího soudu federace,
Generální prokuratury federace i federální
vlády, které nedoporučily zahrnutí
těchto slov do textu novelizované normy. Šlo
o argumentaci motivovanou výlučně z hlediska
formálně právního, zejména
poukazem na neexistenci právního vymezení
tohoto termínu a dále na argumentaci poukazující
na vázanost České a Slovenské Federativní
Republiky některými mezinárodně právními
konvencemi. Jde zejména o ženevské humanitární
dohody z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly č.
1 a č. 2. V pozdějších dokumentech Konference
o bezpečnosti a spolupráci v Evropě došlo
dokonce s ohledem na individuální teror Irské
republikánské armády ETA, některých
jednotlivců z palestinského hnutí i s ohledem
na řádění tzv. rudých brigád
v západní Evropě dokonce k úplnému
vyloučení individuálního násilí
s výjimkou případů nutné obrany
jako mezinárodním právem aprobovaného
jednání.
K úvahám o tom, zda ponechat či neponechat
zmíněná slova v navrhovaném textu,
je ovšem třeba přičíst úvahy
podstatně přesahující tuto dimenzi.
Základním mravním imperativem je skutečně
právně uznat třetí odboj.
Jeden ze zpravodajů zde výslovně řekl,
že navrhované znění na novelizaci §
1 odstavec 1 s sebou nenese žádné hmotně
právní ani materiální důsledky.
Soudím, že to je jeho základní nedostatek,
neboť to, co je potřeba učinit a čím
jsme povinni, je skutečně uznat třetí
odboj, to znamená spojit s tímto uznáním
pro všechny jeho účastníky stejné
právní důsledky, jaké zakládá
např. zákon č. 255 z roku 1946 pro účastníky
druhého odboje. A to předložený návrh
neučinil.
Byl vám předložen návrh zákona
o mimosoudních rehabilitacích. Vláda se totiž
domnívá, že právní uznání
třetího odboje je především věcí
tohoto zákona, neboť vymezení okruhu osob,
které by měly být plným právem
účastny dobrodiní právní úpravy
třetího odboje, musíme rozšířit.
Nemůžeme je ponechat pouze ohledně osob, na
které se vztahuje zákon o soudních rehabilitacích,
to znamená osob, které byly trestně odsouzeny
rozsudky. Jsou osoby - a my o nich víme - které
byly vězněny bez trestních rozsudků,
v táborech nucených prací, kde nebyly o nic
lepší podmínky. Proto vláda navrhuje,
aby právní statut účastníků
třetího odboje, ovšem nikoliv symbolický,
ale se všemi právními důsledky byly
přiznány v navržené osnově zákona
o soudních rehabilitacích každému, kdo
byl popraven a rozsudek byl zrušen, každému,
kdo zemřel ve výkonu trestu odnětí
svobody anebo ve vazbě, ale dále každému,
kdo nejméně jeden rok strávil na základě
nezákonných aktů, ať již ve výkonu
trestu odnětí svobody anebo i v táborech
nucených prací. Domnívám se, že
takový krok bude krok, který nás bude mnohem
více šlechtit, neboť jsou s tím spojeny
stejné právní účinky, jako
jsou spojeny se zákonem číslo 255/1946 Sb.,
to znamená, je s ním na rozdíl od zde předloženého
návrhu spojeno především to, co je nezbytně
nutné, to je příslušné odškodnění,
příslušné zvýhodnění.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu místopředsedovi. táži
se tedy ještě, zda někdo chce vystoupit? Pan
poslanec Hubálek s technickou poznámkou.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych jenom upřesnit
nebo vyjádřit se k výroku pana místopředsedy.
Právě to, co zaznělo už v prohlášení
vlády, určitá pochybnost o současném
uzákonění třetího odboje vyvolalo,
že mi začaly chodit dopisy z konfederací politických
vězňů, mohl bych je předložit,
kde lidi tento výrok velice zraňuje. Těm
lidem nešlo a nejde o zbohatnutí, jim jde o morální
satisfakci a jestliže my schválíme to původní
znění, kde se říká: "i
cestou odboje", tak prakticky těm lidem naznačíme,
že i to, co pan místopředseda v zastoupení
vlády říkal, má určitou reálnou
tvářnost a naději na splnění.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Nevidím, že by se ještě někdo hlásil
a považuji tím rozpravu za ukončenou. Táži
se tedy pana navrhovatele poslance Kesslera, zda se ujme slova?
Je tomu tak.
Poslanec SL Z. Kessler: Vážené kolegyně
a kolegové, chtěl bych se vrátit po rozpravě
k původní společně zprávě
(tisk 443), ve znění, ve kterém byla předložena.
Domnívám se, že tady v debatě došlo
k určité záměně. Postavení
poškozených osob jako účastníků
třetího odboje není cílem ani obsahem
tohoto zákona o soudních rehabilitacích.
Jejich postavení je řešeno v zákoně
o mimosoudních rehabilitacích. Tady termín
"odboj", z toho se nedá odvozovat vůbec
příslušnost těchto postižených
nebo rehabilitovaných?
Kdyby každý rehabilitovaný podle tohoto zákona
měl být považován za účastníka
odboje, objevila by se tam řada protimluvů. Například
rehabilitovány ze zákona jsou osoby, které
opustily republiku bez souhlasu úřadů. Takovýchto
rozsudků je podle evidence Nejvyššího
soudu 112 500. To jsou nepochybně osoby, které žádný
odpor nebo pozitivní akt vůči tomu nedemokratickému
režimu vůbec nevykonaly, naopak vyhnuly se těmto
konfliktům tím, že republiku opustily. Takže
vyvozovat z toho, že když tam bude napsáno, že
se domáhaly svých práv odbojem, a že
by se to mělo vztahovat na všechny ty, jejichž
rozsudky byly ze zákona zrušeny, tak takovýto
závěr je mylný.
Když jsme projednávali na komisi expertů pojem
"odboj", a to z hlediska vysloveně procesního,
tak jsme vypuštěním nebo tím jakýmsi
kompromisem měli zejména na zřeteli eventuální
námitky nebo komplikace, které by mohly bez bližšího
vymezení tohoto termínu vzniknout republice v jejích
mezinárodních vztazích s ohledem na pakty,
které byly přijaty, a které se Československo
zavázalo plnit.
Z toho důvodu i pojem "odboj" je samozřejmě
vysoce aktuální, ovšem bez jeho bližšího
vymezování pro účely tohoto zákona
se domnívám, že skutečně s ním
nelze nakládat bez nějakého hlubšího
rozboru.
I když jsme tu formulaci přijali s vynecháním
toho "nenásilného způsobu", nebo
eventuálně "násilného způsobu",
tak to nebylo nějaké náhodné nebo
ukvapené rozhodnutí, ale přenesli jsme tu
možnost individuálního posuzování
do oblasti stížnosti pro porušení zákona,
kde bude příležitost a v souvislosti právě
s novým ustanovením § 1 to procesní
postavení těchto osob se nepochybně změní
v jejich prospěch.
Takže jako předkladatel, který vychází
ze společné zprávy, tak jak byla předložena
a projednána v ústavně právních
výborech, samozřejmě musím vycházet
z této předlohy a ponechávám na plénu,
aby hlasováním rozhodlo o pozměňovacích
návrzích, které byly předneseny s
tím odůvodněním, jak ho jednotliví
řečníci tady kvalifikovali.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Kesslerovi. Bohužel druhý zpravodaj
dr. Benda se z naléhavých důvodů omluvil,
takže celá tíha projednání pozměňovacích
návrhů bude na poslanci Patočkovi.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Patočka: Jako první pozměňovací
návrh byl podán panem poslancem Michálkem,
který navrhl, aby do tisku 443, § 1 odstavec 2, jak
tam máme napsáno: "Činy, které
směřovaly k uplatnění práv
a svobod občanů zaručených ústavou
a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci
lidských práv a v navazujících mezinárodních
paktech o občanských a lidských právech",
aby tam bylo: "...včetně nezadatelného
práva postavit se na odpor proti zlu a bezprávnému
násilí". To je jistě myšlenka velice
hezká, ale myslím, že je to vlastně
myšlenka, která je obsažena v Listině
lidských práv, kterou jsme nedávno přijali
a že by bylo zbytečné ji opakovat i tady, a
obsahově, myšlenkově přímo nenavazuje.
Čili nedoporučuji tento návrh přijmout.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Jenom upozorňuji, že předložený
zákon podléhá zákazu majorizace, takže
Sněmovna národů musí hlasovat odděleně.
Protože budeme hlasovat o pozměňovacích
návrzích, žádám poslance, aby
se dostavili do jednací síně, abychom tuto
proceduru mohli ukončit a vyhlásit pak polední
přestávku!
Upozorňuji, že dnešní jednání
bude ukončeno projednáním tohoto zákona
a přerušíme naši schůzi s tím,
že zítra budeme pokračovat v 8.30 hodin. Prosím
o dochvilnost. Odpoledne budou jednat výbory. Kde budou
jednat, ještě sdělíme.
Jsme schopni usnášení. Dávám
hlasovat o pozměňovacím návrhu tak,
jak byl navržen a přečten zpravodajem. Hlasovat
bude česká část Sněmovny národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů je
pro pozměňovací návrh, nechť
zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje se.) (Osm.)
Osm. Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Čtyřicet.)
Čtyřicet.
Česká část Sněmovny národů
tento návrh neschválila.
Hlasovat bude nyní slovenská část
Sněmovny národů. Táži se poslanců
ve Slovenské části Sněmovny národů,
kdo je pro tento pozměňovací návrh,
nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje
se.) (Patnáct.) Patnáct. Děkuji.
Je někdo proti? (Jeden.) Jeden. Děkuji.
Zdržel se někdo hlasování? (Dvacet pět.)
Dvacet pět. Děkuji.
Sněmovna národů tento pozměňovací
návrh neschválila.
Hlasovat nyní bude Sněmovna lidu. Táži
se poslanců ve Sněmovně lidu, kdo je pro
uvedený pozměňovací návrh,
nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje
se.) (Dvacet tři.) Dvacet tři. Děkuji.
Je někdo proti? (Jeden.) Jeden.
Zdržel se někdo hlasování? (Šedesát
osm.) Šedesát osm.
Také Sněmovna lidu pozměňovací
návrh neschválila.
Prosím další návrh.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Patočka: Dalším pozměňovacím
návrhem je návrh pana poslance Slámy, který
spočívá v tom, aby věta, kterou jste
měli v původním tisku č. 299 a o které
se zde tolik hovořilo, totiž "Pokud směřovaly
k prosazení takových práv nenásilnou
cestou nebo cestou odboje", aby zůstala i v definitivním
znění, protože ve společné zprávě
byla vypuštěna. Ve zpravodajské zprávě
jsem už řekl, že se za to osobně stavím
a že to doporučuji. Podotýkám, že
zároveň hlasujeme o návrhu pana poslance
Hubálka. Doporučuji návrh pana poslance Slámy
k přijetí.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil
poslanec Mikule.
Poslanec SN V. Mikule: To, co nyní kolega Patočka
navrhuje, je jeho osobní názor. Jinak jako zpravodaj
reprezentuje stanovisko ústavně právních
výborů, které je obsaženo ve společné
zprávě.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Táži se poslanců, zda je jim jasné,
o čem budou hlasovat?
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Patočka: Ještě jednou to řeknu:
V původním návrhu byla vložena věta,
že "Pokud směřovaly k prosazení
takových práv nenásilnou cestou nebo cestou
odboje", znamená to to, o čem se zde celé
dopoledne mluvilo, že boj proti komunistickému režimu
bude uznán za tzv. třetí odboj. To navrhuje
pan poslanec Sláma a po něm pan poslanec Hubálek.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Měl byste to doplnit. To je původní návrh.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Patočka: To je pozměňovací návrh
k původnímu návrhu, protože ve společné
zprávě tato věta byla vypuštěna.
Protože Nejvyšší soud, Generální
prokurátor a vláda ji nedoporučili, tak se
došlo ke kompromisu a vypustila se a pan poslanec Sláma
a poslanec Hubálek navrhli, aby tam byla znovu zařazena.
Ještě jednou vám ji přečtu: "Činy,
které směřovaly k uplatnění
práv a svobod občanů", tj. § 1
"zaručených ústavou a vyhlášených
ve Všeobecné deklaraci lidských práv
a v navazujících mezinárodních paktech
o občanských a politických právech...
pokud směřovaly k prosazení takových
práv nenásilnou cestou nebo cestou odboje".
To je návrh poslance Slámy.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Hlasujeme o tom, zda tento pozměňovací návrh
v tomto znění má být začleněn
do návrhu zákona.
Hlasují poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice. Táži se poslanců, kdo z nich je pro tento pozměňovací návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje se.) (Třicet tři.) Třicet tři. Děkuji.
Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.
Zdržel se někdo hlasování? (Třináct.)
Třináct. Děkuji.
Hlasovat nyní budou poslanci ve Sněmovně
národů zvolení ve Slovenské republice.
Kdo z poslanců je pro uvedený pozměňovací
návrh, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se.) (Dvacet šest.) Dvacet šest. Děkuji.
Je někdo proti? (Jeden.) Jeden.
Zdržel se někdo hlasování? (Třináct.)
Třináct.
Sněmovna národů uvedený pozměňovací
návrh schválila.
Vzhledem k tomu, že platí zákaz majorizace,
tzn., že potřebný počet hlasů
je uveden špatně, je třeba 38 hlasů.
Sněmovna národů v obou částech
návrh neschválila. Omlouvám se.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z poslanců Sněmovny lidu je pro uvedený pozměňovací
návrh, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se.) (Šedesát.) Šedesát. Děkuji.
Je někdo proti? (Sedm.) Sedm.
Zdržel se někdo hlasování? (Třicet.)
Třicet.
Ve Sněmovně lidu je jiný postup pro schválení,
takže Sněmovny lidu pozměňovací
návrh schválila. Obě sněmovny vcelku
tento pozměňovací návrh nechválily.
Prosím o další návrh.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Patočka: Dalším návrhem je návrh
poslankyně Samkové k § 5 odstavec 1 za první
větu. Zní takto: "Řízení
se též zahajuje na návrh osoby, která
by byla oprávněnou osobou při uplatňování
nároků vyplývajících ze zrušení
výroků o trestu propadnutím majetku, propadnutí
věci nebo zabrání věci podle zvláštního
zákona".