Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji za přednesenou zpravodajskou zprávu
poslanci Šedivému. K návrhu zákona otevírám
rozpravu. Písemně se do rozpravy nikdo nepřihlásil,
táži se tedy, chce někdo z poslankyň
a poslanců vystoupit v rozpravě? Hlásí
se poslanec Veverka. Prosím.
Poslanec SL J. Veverka: Vážené poslankyne a
poslanci, vážení hostia, predpokladané
protimonopolné opatrenia by mali smerovať k tomu,
aby monopol vo výrobe, ale i v obchode si nemohol uplatňovať
voči spotrebiteľovi, a nielen vo vysokej monopolnej
cene, ale tiež v špatnej kvalite. Preto tieto protimonopolné
opatrenia, obsiahnuté v zákone, musia podporovať
nielen optimálnu cenu trhu, ale i vysokú kvalitu
výrobkov a služieb.
Existujúce monopoly u nás pôsobiace na trh,
nevznikli ako dôsledok prirodzeného ekonomického
vývoja a preto sa húževnato tieto monopoly
bránia vzniku trhu a na základe toho i spoločenskej
požiadavke, aby výrobok bol kvalitný, nepripúšťajú
široký sortiment tovarov, neznižujú náklady
a pôsobia proti pružnému reagovaniu požiadavkám
trhu.
Doposiaľ stále proti spotrebiteľovi stojí
organizovaná výroba a organizovaná obchodná
sieť, ktorých prvoradým záujmom je vysoký
zisk, ktorý je neekvivalentný predanému tovaru
či službe. Preto keď existuje opodstatnenie pre
vytváranie organizovanosti výrobcov na ochranu ich
záujmov i v podmienkach fungujúceho trhu, také
isté právo musí mať i spotrebiteľ
a odmietaním tohto práva spotrebiteľovi dochádza
k deformáciám hospodárskej sféry,
ku ktorým v minulosti dochádzalo, ktoré je
nutné v tomto období likvidovať a vytvárať
podmienky pre vznik rovnovážneho vzťahu výrobcu
a spotrebiteľa.
V súvislosti s prerokúvaním protimonopolného
zákona je potrebné hovoriť nielen o úlohe
a postavení výrobcu, alebo službu poskytujúceho,
ale tiež o druhom a v určitom zmysle rozhodujúcom
činiteľovi trhu a to o postavení a úlohe
spotrebiteľa. V súčasnom období je spotrebiteľ
v situácii, keď nemá žiadnu ochranu, ale
naopak, je v nemilosti pažravosti administratívnych
monopolov. V tejto súvislosti je treba pripomenúť,
že výrobca zabúda, že je súčasne
spotrebiteľom, a pritom vylučuje, že pri nákupe
nenatrafí na väčšieho úžerníka
ako je on sám.
Spotrebiteľ sa musí stať aktívnym činiteľom
trhu. Na to je ho ale treba pripraviť. Súčasná
situácia liberalizácie cien prebieha v podmienkach,
v ktorých spotrebiteľ bol hodený napospas takmer
dravcovi, alebo neplavec hodený do vody, aby nie s kľudnou
hladinou, ale s búrlivou hladinou, s ktorou musí
bojovať o svoju záchranu.
Aby spotrebiteľ bol aktívnym účastníkom
trhu, musí byť na to dostatočne pripravený
pre splnenie svojich povinností a práv na trhu.
Rozhodovanie spotrebiteľa o nákupe je ovplyvňované
rôznymi činiteľmi, teda nielen ekonomickejšou
stránkou spotreby, ale hlavne jeho sociálnym postavením.
Preto v súvislosti protimonopolnou politikou legislatívnou
formou a vytváraním podmienok skutočného
trhu je potrebné realizovať trh kupujúceho,
okrem iného, i formou vzniku spotrebiteľských
organizácií a vydávaním spotrebiteľských
organizácií a vydávaním spotrebiteľských
časopisov a publikácií. Prostredníctvom
nich by sa mala široká verejnosť informovať
a oboznamovať o situácii na trhu, ale súčasne
ho i ochraňovať pred neserióznosťou predávajúcich,
pred nákupom nekvalitného tovaru na jednej strane,
ale súčasne budú vyvolávať tlak
na výrobu, aby rešpektovala a realizovala požiadavky
spotrebiteľa na cenu, kvalitu a iné vlastnosti výrobku
či služby.
V tejto oblasti vzniku spotrebiteľských organizácií
môžeme zaznamenať prvé lastovičky.
Vznikli Združenie slovenských spotrebiteľov,
ďalej Fórum spotrebiteľov pri VPN a Nezávisle
združenie nespokojných spotrebiteľov. Žiaľ,
ich činnosť je doslova v začiatkoch a v širokej
verejnosti málo známa.
I tento prerokúvaný zákon je svojím
obsahom zameraný na ochranu spotrebiteľa, ale napriek
tomu sa domnievam, že bude potrebné uvažovať,
aby po tomto zákone, keď bude prijatý, a za
ktorý budem hlasovať, bol predložený ďalší
zákon, ktorý by obsahoval súhrn noriem na
ochranu spotrebiteľa. Mám na mysli finálneho
spotrebiteľa. Nemám konkrétny pozmeňovací
návrh, ale len aby toto bolo uvažované pri
vydávaní ďalších noriem, ktoré
by ochraňovali spotrebiteľa pred monopolom.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Veverkovi. Uděluji slovo poslanci
Richterkovi.
Poslanec SL R. Richterek: Vážené Federální
shromáždění, dovolte mi několik
poznámek k projednávanému zákonu o
ochraně hospodářské soutěže.
Osobně se domnívám, že je to návrh
zákona s problematikou, se kterou máme jen minimální
zkušenosti. Po věcné stránce je nejdůležitější
formulace zásad ochrany hospodářské
soutěže, práva federálního úřadu
nebo orgánu a možnost přezkoumání
jeho rozhodnutí. Protože formulace zásad ochrany
hospodářské soutěže není
v mnoha případech zcela přesná, je
možnost předpokládat větší
množství zásahů úřadů
a orgánů. A při nespokojenosti účastníků
řízení množství soudních
sporů. Rovněž řešení současného
monopolního či dominantního postavení
na trhu návrh zákona neřeší,
což považuji za velkou slabinu návrhu, neboť
v současném období v České
a Slovenské Federativní Republice monopolní
či alespoň dominantní postavení na
našem trhu převládá.
Osobně budu pro předložený návrh
zákona hlasovat včetně dodatku, který
byl zpravodaji předložen. Mám však na
navrhovatele zákona několik otázek k objasnění
a několik pozměňovacích návrhů
k dopřesnění formulace.
Tedy k těm dotazům - s odvoláním na
§ 12 a § 13 bych požádal navrhovatele, aby
vysvětlil, které soudy budou případně
spory řešit; nejsou uvedeny.
Za druhé - týká se § 9 odstavce 1 -
je to otázka: podle čeho podnikatel prokazatelně
zjistí, že má na trhu dominantní či
monopolní postavení, protože z toho vyplývá
povinnost neprodleně hlásit úřadu?
Jde mi o to, jakým způsobem prokazatelně
zjistí, že postavení dominantní či
monopolní na trhu má.
Měl jsem i další otázku, týkající
se organizace úřadu, byla však vysvětlena
a je řešena v dodatku § 21, čili od této
otázky upouštím.
Pokud jde o pozměňovací návrhy: §
1 odstavec 1 - je to víceméně spíše
kosmetická úprava, kde mně osobně
se nelíbí slovo sověti.
"Další vývoj a proti vzniku" doporučuji
nahradit slovy "další vývoj a proti zamezení
vzniku". Domnívám se, že o této
otázce nebude nutno ani hlasovat, nechám na zvážení
zpravodajů.
Paragraf 2 odstavec 2 upravit poslední část
věty takto - já ji přečtu celou: "...kteří
mají v České a Slovenské Federativní
Republice podnik nebo trvalé bydliště"
- tak končí tento odstavec 2, doplňuji: "...nebo
vyvíjejí podnikatelskou činnost (nebo podnikají
na území České a Slovenské
Federativní Republiky)".
Měl jsem stejnou připomínku k § 4 odstavec
1, to je označení původu výrobků.
Bylo vysvětleno, čili od tohoto pozměňovacího
návrhu upouštím. Děkuji vám.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Richterkovi. Zpravodajové mají
pozměňovací návrh znění
k dispozici. Teď bych udělil slovo poslanci Svobodovi.
Poslanec SN J. Svoboda: Pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, já
mám k projednávanému zákonu jeden
dotaz na navrhovatele, pokud jde o dikci § 7, který
upravuje postup odstoupení od kartelové dohody.
Domnívám se, že návrh zákona
zde neřeší otázku, jak se postupuje,
pokud účastník dohody od dohody odstoupí
a na návrh jiného účastníka
určovací žalobou probíhá před
soudem řízení o právní účinnosti
odstoupení, totiž, zda jsou účastníci
řízení do pravomocného rozhodnutí
soudu svým projevem vůle učiněným
k dohodě vázáni, protože formulace:
"Jestliže soud rozhodne o žalobě kladně,
je odstoupení účinné dnem, ke kterému
bylo odstoupení požadováno. Uvedenou otázku
neřeší zejména pro případ
neúspěchu určovací žaloby."
Z uvedené nejasnosti podle mého názoru hrozí
vznik dalších sporů ke vzniku škody či
ztrátě určitého zisku, pokud k tomu
dojde v důsledku nedodržení kartelové
dohody jednou ze smluvních stran. Víceméně
bych žádal pouze vysvětlení.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Svobodovi. Dále se o slovo přihlásil
poslanec Stome. Prosím.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, já nemám připomínku
k zákonu v tom směru, že bych navrhoval nějaké
pozměňovací ustanovení. Já
se chci zmínit jenom o jedné věci, která
ukazuje na důležitost tohoto zákona.
Předpokládám, že hned, jak tento zákon
bude schválen, příslušný úřad
ze své vlastní informovanosti zahájí
řízení s úřední povinností
ve věci Škoda - Volkswagen, neboť jde nepochybně
o výrobce, který má dominantní postavení,
který si prakticky sám určuje ceny, a že
vláda přehodnotí také celní
sazebník a dovozní cla na jiné vozy, aby
se tímto způsobem nevytvářelo nebo
vlastně neudržovalo dominantní postavení
výrobce osobních aut. Tento zákon k tomu
dává všechny předpoklady. Jedná
se o výrobce, který je na našem území,
má dominantní postavení a pokud jde o soutěž,
tak vlastně nemá, s kým by soutěžil,
a domnívám se, že dosavadní dohoda,
o které jsme byli informováni zatím v tisku,
tak napomáhá udržení tohoto postavení.
Zatím ponechávám stranou právní
možnosti uzavření takové smlouvy, jak
jsme byli vůbec v tisku informováni. Já vám
děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Přihlásil se ještě
kolega Mandler.
Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, prosím o prominutí,
že budu mluvit, ovšem krátce, o něčem,
co s předloženým návrhem zákona
jenom souvisí, o problematice, kterou předložený
návrh zákona de facto navozuje.
Zákonodárství demokratických států
opravdu obsahují obdobné zákony v takovém
rozsahu, v jakém nám byl předložen tento
zákon, to znamená týkající
se hospodářské soutěže. Tedy
toto zákonodárství dnes ve světě
běžně vybírá z celkového
rozsahu soutěží jenom soutěž hospodářskou.
A o to mi jde. Je to určitý paradox, že v současné
době vlastně nějaké velké nebezpečí
dominantního postavení výrobců na
trhu nehrozí, ale že pociťujeme potřebu
velice aktuální chránit i další
soutěže, soutěž v politickém životě
a hlavně soutěž v šíření
informací.
Je samozřejmě poněkud nepřiměřené
chápat tyto druhy soutěží stejně
jako hospodářskou. Ale i tak: "Není
to snad velký nedostatek, že nemáme zajištěný
trh působnosti politických organizací a zvláště
trh informací, v kterém nebudou řádit
informační klany, kde nebudou platit nevyslovené
příkazy a zákazy?
Proto mi dovolte osobní prosbu. Prosím přítomné
paní poslankyně a přítomné
pány poslance, aby si dobře zapamatovali tento zákon,
jeho účel a smysl a pokusili se je přetransformovat
do ostatních oblastí života společnosti.
Příležitostí, doufám, budeme
mít dost při projednávání zákona
o politických stranách, o sdělovacích
prostředcích a přinejmenším ještě
o Československé tiskové kanceláři.
Chtěl bych závěrem říci, že
jsem přesvědčen, že i když jde
o jiné druhy soutěže než o hospodářskou,
že to spolu souvisí, protože pokud by neexistovaly
ve společnosti také tyto soutěže, tak
asi jsou i zákony o hospodářské soutěži
málo platné.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Mandlerovi. Vzhledem k tomu, že
tématika dnešního bodu se netýká
monopolů v oblasti politiky a sdělovacích
prostředků, nepředpokládám,
že plénum bude reagovat. Nicméně jako
podnět to nelze pominout.
Byl to poslední písemně přihlášený
příspěvek. Ještě se hlásí
pan poslanec Roman.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne poslankyne, vážení
kolegovia poslanci, vážení hostia. Schválením
ústavného zákona č. 556/1990 Zb.,
ktorým sa mení ústavný zákon
č. 143/1968 Zb., o čs. federácii, zodpovednosť
za hospodársky rozvoj národných ekonomík
prešla na republiky. Pri uplatňovaní kritérií
štyridsiati percentného podielu na trhoch Českej
a Slovenskej republiky Federálneho úradu pre ochranu
hospodárskej súťaže sa dostane cca 70
% hospodárskej činnosti republík.
Takýmto rozdelením bude zodpovednosť za hospodárstvo
národných ekonomík ležať na republikách,
ale federálny úrad bude bezprostredne zasahovať
do činnosti republikových podnikateľských
subjektov a do štrukturálnej politiky národných
republík. Práve v súvislosti s konkurenciou,
s útlmami a reštrukturalizáciou výrobných
programov je táto otázka mimoriadne citlivá.
Pri uplatňovaní štyridsiati percentného
kritéria môže dôjsť často
k tomu, že činnosť toho istého podniku,
resp. toho istého podnikateľského subjektu
vzhľadom na diverzifikáciu výroby bude izolovane
posudzovať republikový aj federálny úrad.
Mnohé konania pre porušenie zákona o hospodárskej
súťaži by si vyžadovali pred začatím
šetrenia preukázať podiel podnikateľa na
trhu, aby bolo jasné, ktorý orgán má
prípad riešiť.
Návrh rozdelenia kompetencií v tomto návrhu
zákona nerieši ani problém rozporov medzi republikovými
orgánmi pre ochranu hospodárskej súťaže
v prípadoch, týkajúcich sa účinkov
podnikateľskej aktivity na území oboch republík.
Preto predkladám tento pozmeňovací návrh:
Paragraf 10 odstavci navrhujem v tomto znení: "Pôsobnosť
orgánov pre ochranu hospodárskej súťaže
vykonáva
a) Federálny úrad pre hospodársku súťaž,
ak ide
1) o obmedzenie alebo vylučovanie hospodárskej súťaže
v oblasti hospodárstva spadajúcich do kompetencie
vlády ČSFR v zmysle ústavného zákona
č. 556/1990 Zb., ktorým sa mení zákon
č. 143/1968 Zb., o čs. federácii;
2) zastupovanie ČSFR pri rokovaniach o dohodách
s medzinárodnými organizáciami pre ochranu
hospodárskej súťaže;
b) Orgán Českej republiky pre ochranu hospodárskej
súťaže, keď ide o ochranu proti obmedzovaniu
alebo vylučovaniu súťaže v Českej
republike, pokiaľ nejde o pôsobnosť podľa
písm. a);
c) Slovenský protimonopolný úrad, ak ide
o ochranu proti obmedzovaniu alebo vylučovaniu súťaže
na území Slovenskej republiky, pokiaľ nejde
o pôsobnosť pod písm. a);
d) Ak dôjde k rozporným stanoviskám republikových
úradov pre ochranu hospodárskej súťaže
o obmedzovaní alebo vylučovaní hospodárskej
súťaže s účinkami na území
celej ČSFR, resp. s účinkami trhu druhej
republiky než je sídlo podnikateľa, obmedzujúceho
alebo vylučujúceho súťaž, rozhoduje
Ústavný súd ČSFR.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji pane poslanče. Z vašeho výkladu
jsem mírně znervózněl, ale podáváte
písemně pozměňovací návrh,
takže je to dispozici. Hlásí se ještě
někdo z poslankyň a poslanců? Kolega Wagner.
Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedající,
dámy pánové, nechci příliš
zdržovat, ale považuji za vhodné a za relevantní
při projednávání návrhu tohoto
zákona položit vládě reprezentované
zde ministrem financí otázku, proč nám
byl tento návrh předložen tak pozdě,
že jeho absence zapříčinila nesmírné
enormní důsledky pro řadu občanů
této země, že přesunula neprávem
jejich peníze do rukou monopolů, které bez
jakýchkoliv zábran neomaleně stanovily zcela
nezdůvodněně ceny tak, že poškodily
zájem spotřebitele. My vším, co činíme,
upravujeme podmínky života občanů a
občané nás sem poslali s důvěrou,
že tak budeme činit zodpovědně. Mám
výčitky svědomí, že jsme v této
věci příliš zodpovědně
nepostupovali, když jsme umožnili subjektům hospodářství
postupovat tak, jak postupovaly.
Záměna reformních kroků toto umožnila.
Ptám se tedy, proč se tak stalo a jaké důvody
vedly vládu, že postupovala poněkud jinak,
než dříve řekla jednak ve svém
programu a jednak ve schváleném scénáři
ekonomické reformy.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Písemná přihláška
žádná není, tedy já se ještě
jednou táži poslankyň a poslanců, zda
se někdo chce přihlásit do rozpravy? Zdá
se, že tomu tak není. Vyhlašuji tedy rozpravu
za ukončenou a táži se pana ministra, zda chce
odpovědět? Odpoví pan ministr Flassik.
Ministr pro hospodářkou soutěž I. Flassik:
Vážený pán predsedajúci, vážené
poslankyne, vážení páni poslanci. Zhodou
okolností som sa dostal do situácie, že v 12.
deň zastávania svojej funkcie musím odpovedať
na otázky, týkajúce sa návrhu zákona,
na príprave ktorého som sa v podstate nezúčastnil,
s výnimkou posledných troch dní. Napriek
tomu sa pokúsim na tieto otázky odpovedať.