Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omluvení poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Bárta, Bartončík, Čič, Dienstbier J.st., Dlouhý, Jambor, Jansta, Jenerál, Kavan, Kňažko, Kocáb, Komárek, Korman, Kováč M., Laluha, Langoš, Miller, Němcová, Rynda, Šidík, Šilhán, Šlápota, Valko, Varga, Žáček

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Cuhra, Grebeníček, Kobylka, Lux, Mečl, Motyčka, Sokol, Šolc, Štern

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Čalfa, Dubček, Kočtúch, Kováč L., Mečiar, Posluch, Rajczy, Serenčéš, Slota, Suchán, Sýkora, Viktorín

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SL R. Battěk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vítám vás na druhém dni 13. společné schůze sněmoven. Dovolte mi, abych přivítal přítomné zástupce vlády. Omlouvám současně nepřítomnost předsedy Federálního shromáždění Alexandra Dubčeka, který dnes zastupuje prezidenta republiky Václava Havla na pohřbu norského krále Olafa V. a při inauguraci nového norského krále.

Konstatuji, že sněmovny jsou usnášení schopné. Podle schváleného programu dnešního dne bychom měli projednat takzvaný protimonopolní zákon, smlouvu s Kanadou a novelu zákona o soudní rehabilitaci.

Ještě než přistoupíme k jednání, dovolte mi jedno sdělení. Členové ústavně právních výborů se sejdou dnes po skončení večerního jednání, 10 minut po jeho ukončení, v čísle 274, k projednání dalšího postupu ve věci Ústavního soudu.

Přistupujeme k prvnímu bodu dnešního pořadu. Máme projednat

Vládní návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže (protimonopolní zákon) (tisk 235) a společnou zprávu výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 443).

Prosím ministra financí Václava Klause, aby podal výklad k předloženému vládnímu návrhu.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych řekl několik slov úvodem.

Za prvé bych chtěl říci, že návrh tohoto zákona měl poměrně pohnutou historii svou formou vzniku. Byl zpracován v několika etapách. Na jeho zpracování se nejdříve podílela skupina odborníků kolem Federálního shromáždění pod vedením profesora Knappa, gestorem zpracování návrhu byl původně Federální cenový úřad, dnes už neexistující, po jeho začlenění do federálního ministerstva financí převzalo gesci nad přípravou zákona toto ministerstvo. Práce se aktivně zúčastnili také zástupci již dříve založeného Slovenského protimonopolního úřadu pod vedením jeho předsedy ing. Dolgoše a konečně v posledních dnech a hodinách se do práce zapojil nový člen vlády, pod jehož vedení tato problematika patří, ministr Flassik, který se zde dnes zúčastní projednávání tohoto zákona.

Chtěl bych říci několik úvodních slov k tomuto zákonu.

Za prvé. Návrh zákona odpovídá normám řady evropských zemí z této oblasti. Při práci na návrhu bylo přihlíženo k požadavkům kladeným i v dnešní době v rámci Evropského hospodářského společenství. To je jedna věc. V podstatě tento návrh navazuje i na některé tradice předválečného zákonodárství, na kartelový zákon předválečné ČSR.

Za druhé. Potřeba zákona je nepochybně akutní, liberalizace cen to velmi jasně dokumentuje. Potřebujeme účinný prostředek umožňující čelit zhoubnému vlivu monopolních struktur, jak ve výrobě, tak v obchodu. Chránit hospodářskou soutěž znamená především omezovat podniky s dominantním nebo monopolním postavením na trhu v jejich snahách zneužívat toto postavení ve svůj prospěch. Zároveň je zákon nástrojem pro potlačování monopolních struktur zejména pokud jde o působení v oblasti kartelových dohod a fúzí podniků. Tento zákon je tedy nesmírně potřebný, je nepochybně velmi významný, nicméně neměli bychom jeho účinnost zásadním způsobem přeceňovat. Je jedním z prvků vytváření konkurenční nemonopolní struktury, není však prvkem jediným. Patří do sféry práva, a tedy administrativních zásahů, nicméně je nezbytným předpokladem další činnosti.

Za třetí. Zákon nabízí kritérium pro posouzení dominantnosti postavení podniků, tak pro hodnocení kartelových dohod a fúzí. V podstatě bylo přijato kritérium 30% podílu na takzvaném relevantním trhu.

Za čtvrté. Návrh zákona vychází z některých tradičních přístupů k ochraně a podpoře hospodářské soutěže v tržní ekonomice.

V tomto smyslu je to tradiční a platné pro všechny doby a všechna období. Zároveň je orientován také na specifika vyplývající z potřeby zabezpečovat reformní záměry v rámci privatizace a při zakládání nových podniků. K tomu slouží zejména paragrafy 19 a 20, v nichž je pamatováno na aktivní účast úřadů pro ochranu hospodářské soutěže v rámci procesu převodu státního majetku, čili dva základní cíle - tradiční pro každé počasí - cíl ochrany hospodářské soutěže a aktivní působení v dnešním konkrétním období v rámci procesu privatizace.

Za páté bych chtěl připomenout, že návrh zákona se soustřeďuje na tři základní oblasti, to jest to, co bychom měli vždy zdůraznit, tři oblasti, které se také obvykle sledují v zákonodárství jiných zemí v souvislosti s ochranou hospodářské soutěže.

Je to na jedné straně oblast kartelových dohod, na druhé straně oblast fúzí. První jsou paragrafy 3 až 7, druhé je § 8 a konečně § 9 monopolní nebo dominantní postavení podniku. Jde tedy o tyto tři základní oblasti.

Za šesté - problém kompetenční. Původní vládní návrh, jak vám byl předložen, počítal s jedním federálním úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, protože kladl zásadní důraz na jednotu trhu v našem státě, naší federaci. Kompetenční otázky pozdržely dopracování zákona v souladu s úpravami ústavního zákona o československé federaci. Pro ochranu hospodářské soutěže se počítá se třemi úřady - jeden na federální a dva na republikové úrovni.

Složité vymezení kompetencí je takové, že federální úřad se má soustředit na ochranu hospodářské soutěže na trhu v celé České a Slovenské Federativní Republice, zatímco republikové úřady mají chránit konkurenční prostředí na jednotlivých trzích. Je to problematika § 10, který máte ve svém návrhu zákona.

Federální úřad řeší problémy spojené s narušením hospodářské soutěže podniků, i nichž jde o dominantní postavení na relevantním trhu v obou národních republikách a přitom platí, že v každé z republik podnik dodává na odpovídající trh více než 40% celkového ročního objemu zboží nebo služeb. Federální úřad navíc zastupuje Československo na odpovídajících mezistátních jednáních či při uzavírání dohod. Republikové úřady řeší všechny ostatní případy. Toto je ten velmi složitý kompetenční problém, který bude jistě i v praxi vyvolávat některé problémy.

Je možné připomenout několik dalších bodů, kterých jste si jistě všimli, jako je kartelový rejstřík, jako je důraz i na oblast nejen státní správy, ale i orgánů, obcí apod.

Myslím si - a tím bych chtěl skončit - že zákon je připraven dobrým způsobem a doporučuji jeho přijetí.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministru Klausovi. Nyní bych poprosil společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu pana poslance Lubomíra Kudláčka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Ještě bych konstatoval, že návrh projednaly výbory hospodářské, výbory pro plán a rozpočet a výbory ústavně právní.

Společný zpravodaj SL poslanec L. Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, jako společnému zpravodaji za Sněmovnu lidu, abych navázal na slova předkladatele návrhu zákona o ochraně hospodářské soutěže pana ministra Klause, který charakterizoval prakticky všechny okruhy působení tohoto zákona.

Návrh zákona, který dnes, jak doufám, přijmeme, má v transformaci naší ekonomiky významné místo, stejně jako ostatní ekonomické zákony. Jinými slovy bude patřit k těm legislativním nástrojům, které spoluvytváří prostor pro svobodné fungování tržního hospodářství. Jeho cílem je totiž umožnit kontrolu jak existujících, tak i nově vznikajících monopolů, kartelových dohod a fúzí a snah dosáhnout, nebo si udržet dominantní postavení na trhu, které by mohlo poškodit práva jiných subjektů, ohrozit hospodářskou soutěž s důsledky pro trh celý. Uvedeným zákonem přispějeme k vytvoření zdravého konkurenčního prostředí a tím nejen k rozvoji nových podnikatelských subjektů, ale i - a o to jde především - umožníme ochranu nás všech jako spotřebitelů.

Podobné důvody vedly ve většině států s tržním hospodářstvím k tomu, že právo na ochranu hospodářské soutěže bylo zakotveno v jejich právních řádech.

Bylo tomu tak i u nás, jak vzpomenul pan ministr Klaus. Národní shromáždění zákonem č. 141/1953 Sb., o kartelech a soukromých monopolech stanovilo, že "úmluvy samostatných podnikatelů, jimiž se smluvní strany zavazují omezit nebo vyloučit mezi sebou volnost soutěže úpravou výrobou, odbytu, obchodních podmínek, cen, nebo pokud jde o podniky dopravní, úvěrní nebo pojišťovací též sazeb, je-li účelem úmluv ovládnouti co možná nejúčinněji trh."Tyto dohody podléhaly kontrole a při zneužití následovaly sankce.

Stejný smysl má i návrh zákona, který pod tiskem č. 235 a s připomínkami uvedenými ve společné zprávě (tisk 446), máme dnes přijmout. Chtěl bych podotknout, že z výše uvedených důvodů není zcela vhodné jej označovat jako protimonopolní zákon, neboť nazakazuje princip monopolu "o sobě", ani získání dominantního postavení, ať již kartelovou dohodou nebo dohodou o fúzi. Důležité je, že toto postavení nesmí být zneužíváno na újmu jiných podnikatelů nebo spotřebitelů ani na úkor veřejného zájmu. Možnosti zneužití jsou v zákoně zvlášť uvedeny a pokud jde o bagatelní případy, jsou tyto dohody povoleny za podmínky schválení příslušným úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nebo aspoň podléhají jeho kontrole. Zneužití výsadního postavení na trhu je oprávněn příslušný úřad sankcionovat pokutami, nebo odvodem majetkového prospěchu, který byl získán v důsledku porušení povinnosti stanovených tímto zákonem.

Vážené shromáždění, čtyřicet tři let v naší zemi hospodářská soutěž ochranu nepotřebovala, neboť neexistovala, a tedy nebylo co chránit. Věřme, že se situace mění.

Všechny uvedené okolnosti potvrzují účelnost předloženého zákona a jménem výborů Sněmovny lidu, které jej projednaly, doporučuji tisk č. 235 zákona o ochraně hospodářské soutěže s doplňky podle společné zprávy (tisk 446) přijmout.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu zpravodaji a prosím teď druhého zpravodaje pana poslance Šedivého.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec F. Šedivý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o průběhu projednávání návrhu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Zákon byl přikázán výborům pro plán a rozpočet, hospodářským a ústavně právním. Původní tisk 235 byl připomínkován výbory hospodářskými i pro plán a rozpočet, ale nakonec jej výbory pro plán a rozpočet a výbory ústavně právní odmítly schválit a vrátily jej navrhovateli přepracování, zejména z důvodů neujasněných kompetencí. Tato vada měla být napravena tak zvanou úpravou vládního návrhu, která však ze stejných důvodů nebyla přijata. Teprve po přijetí novely zákona o československé federaci č. 556/1990 Sb. a na základě článku č. 24 tohoto ústavního zákona byla v lednu předložena nová úprava, kterou si poslanci Federálního shromáždění osvojili, neboť řeší tak věcné a formální připomínky z předešlých rokování, tak také vymezuje kompetence jednotlivých úřadů pro ochranu hospodářské soutěže. O tom už nakonec mluvil ministr Klaus.

Poslanci našeho zákonodárného sboru připojili k návrhu předkladatele ještě tři nové odstavce, které jsou uvedeny ve společné zprávě a které jednak umožňují úřadům samostatně zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem, a jednak umožňují zjednodušit řízení ve věcech místní a věcné příslušnosti. Mluvím zde o § 10 odstavec 2 a o nově očíslovaném § 11 písm. i).

Dalším paragrafem, který jsme si osvojili, je nový § 21, který jsme si osvojili, je nový § 21, který ukládá povinnosti podnikatelům, kteří již před účinností tohoto zákona uzavřeli dohody podle § 3, § 4 a § 8, nebo získali monopolní nebo dominantní postavení na trhu.

Dále jsme do společné zprávy zapracovali osm z jedenácti připomínek slovenské vlády. Slovenská národní rada návrh projednávala v listopadu loňského roku a z podobných důvodů jako Federální shromáždění tento návrh odmítla. Vláda Slovenské republiky nám naopak předala kvalifikované vyjádření, které bylo zpracovatelům společné zprávy cenným přínosem. Poslanci výborů, kteří měli návrh přikázán, neakceptovali pouze návrhy na rozlišné horizontální a vertikální fúze v odstavci 3 § 8, neboť v odstavci 2 téhož paragrafu je tento námět implicitně obsažen. Rozšiřování textu by proto mohlo být pro uživatele zákona matoucí.

Další návrh, který nebyl přijat, protože nezískal ani minoritní votum, byla změna § 10 odstavec 1 písm. a), protože omezoval federální úřad na jedné straně na působnost vymezenou článkem 17, 19 a 20 ústavního zákona č. 556/1990 Sb., o čs. federaci, to je oblast tvorby společných zásad hospodářské politiky v oblasti surovin, palivoenergetické a zemědělské politiky, pokud mají federální význam, a na dopravu a spoje. Všechny tyto oblasti jsou již ze své podstaty většinou v monopolním postavení a zákon v § 2 odstavec 5 přímo uvádí, že na tyto případy se ustanovení tohoto zákona nevztahují.

Na druhé straně návrh zmocňoval Federální úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu, že bude vykonávat působnost v těch případech, kdy nedojde k dohodě mezi republikovými úřady o řešení rozporů. Tyto situace mohly nastat v případě omezení nebo vyloučení hospodářské soutěže s účinky na trhu celé České a Slovenské Federativní Republiky nebo na trhu druhé republiky než je sídlo podnikatele.

Poslanci ústavně právních výborů, kteří návrh projednávali jako poslední, a mimochodem za účasti nově jmenovaného ministra Flassika a ing. Dolgoše, předsedy Slovenského protimonopolního úřadu, došli k závěru, že tento návrh neodpovídá přijaté novele ústavního zákona o čs. federaci, a jak jsem již řekl, tyto pozměňovací návrhy nezískaly ani minoritní votum.

Je navíc zřejmé, že případné spory jednotlivých úřadů bude řešit Ústavní soud.

Třetí připomínkou, která nebyla do společné zprávy zapracována, byl návrh na rozšíření § 15 - v původním tisku § 14 - o povinnosti podnikatelů předložit kartelovou dohodu úřadu pro ochranu hospodářské soutěže příslušnému podle § 10. Kartelový rejstřík vedou přitom, jak podle návrhu vlády Slovenské republiky, tak i podle přijatých změn, souběžně všechny úřady pro ochranu hospodářské soutěže. Poslancům zmíněných výborů připadá jednodušší zasílat kartelové dohody pouze federálnímu úřadu, který se pak postará o to, aby byly předány též příslušným úřadům republik.

Je zde tedy administrativní povinnost přenesená na státní orgány místo na podnikatele. Všech ostatních osm připomínek vlády Slovenské republiky bylo akceptováno.

Česká národní rada měla k návrhu zákona jen dvě podstatné připomínky. V nově očíslovaném § 11 písm. f) vypustit slova: "V řízení zahájeném na návrh účastníků nebo soudu" a dále vypustit slova za středníkem původního textu 235. Tento návrh byl přijat a uveden ve společné zprávě (tisk 446), zejména s ohledem na ustanovení § 135. Dále Česká národní rada požadovala v přečíslovaném § 13 doplnit, že účastník řízení, pokud nesouhlasí s konečným rozhodnutím "nebo s uložením pokuty, může..." a dále pokračuje původní text. Tento požadavek nebyl přijat, neboť i pokuty se ukládají rozhodnutím a toto rozšíření by bylo zbytečným zdvojováním.

Pro úplnost se ještě musím zmínit o tom, že v textu společné zprávy je důsledně uváděn pojem úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ať už federální, český nebo slovenský, ačkoliv Slovenská národní rada zákonem č. 337/1990 Sb., zřídila na Slovensku Slovenský protimonopolní úřad.

I to jen z důvodů legislativní čistoty. Dále bych chtěl připomenout věc, která se stala v podstatě nedopatřením, kdybyste si vzali k ruce text § 4 odstavec 1, kde ve výčtu institutů průmyslového vlastnictví není nedopatřením uveden institut označení původů výrobků, který je chráněn zákonem č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků. Navrhuji proto v § 4 odstavec 1 za slova "ochranné známky" doplnit slova "označení původu výrobků".

Jako zpravodaj výboru pro plán a rozpočet, hospodářského a ústavně právního Sněmovny národů vám doporučuji tisk 235 s doplňky a změnami uvedenými ve společné zprávě pod číslem tisku 446 přijmout. Děkuji.