Středa 16. ledna 1991

Situace v Perském zálivu je složitá, nechtěl bych se pouštět do hodnocení. Nakonec během několika dnů bude jasnější. Během prvního dne našeho pobytu, krátce po příletu, jsme byli přijati princem Chálídem, což je ministr obrany, místopředseda vlády a generální inspektor letectva. S ním jsme měli rozhovor velmi přátelský, kdy vyjádřil poděkování za naši pomoc a svou touhu po tom, aby se naše vztahy nadále rozvíjely, i v oblasti ekonomické a kulturní.

Dále jsme navštívili pana Abdula Azíze, zástupce vrchního velitele spojeného velení, se kterým jsme si vyměnili názory na krizi a se kterým generál Jindra jednal o některých konkrétních vojenských otázkách. Druhý den došlo k jednání na ministerstvu zahraničí se šéfem odboru pro Evropu a Ameriku a šéfem protokolu. Všichni nás ubezpečili, že mají zájem na navázání diplomatických vztahů, že jim překáží pouze současná dramatická situace. V momentě, kdy se situace vyřeší nebo uklidní, okamžitě se budou diplomatické vztahy navazovat. I v tomto ohledu jsme byli uklidněni. Myslíme si, že naše návštěva splnila své poslání. Bližší detaily bych nechtěl probírat.

Samozřejmě se vyskytly některé potřeby. Naši vojáci jsou ve 4 základních táborech, čímž se sice snižuje riziko, ale zároveň dochází k situaci, kdy strážní oddíly nejsou pro všechny 4 oddíly dostatečné, vytváří se názor, že by možná měly být posíleny asi o 50 vojáků, kteří by lépe zajišťovali bezpečnost našich protichemických odřadů. To je věc parlamentu a VBB, musí se o tom mluvit. To je zhruba vše.

Na závěr pikantní historku. V pondělí 14. ledna jsme odletěli přímo do té oblasti, pohybovali jsme se asi 18 až 20 km od kuvajtských hranic, měli jsme tam čas asi do 10 hodin večer a určité napětí jsme prožívali, protože v noci z neděle na pondělí byla hlášena možnost raketového napadení této oblasti. Husajn prohlásil, že první město, které bude zničeno bude práve Město krále Chálída, kde je také jedna část našeho protichemického praporu. Nakonec to všechno proběhlo dobře, vrátili jsme se a v úterý ráno pan poslanec Kroupa si ještě chtěl vyfotit palmy a fotil nějakou velmi důležitou vojenskou budovu. To je záležitost, která proběhla včera v televizi. Nejdříve byl vyzván, aby film z aparátu vyndal, nicméně měl pocit, že je pro něj cenný, tak ho vzali a asi půldruhé hodiny zkoumali odkud přichází a jaké sleduje účely tím, že fotografuje vojenské budovy. Pak se nám podařilo ho osvobodit a mohli jsme se vrátit do Československa. Byla to spíše pikanterie, nic vážného, není třeba se tím dál zabývat. Děkuji vám za pozornost.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu Kocábovi za informáciu, ktorá bola, podľa mojho názoru, veľmi užitočná. K tejto informácii mám dve prihlášky do diskusie: od pána Pánisa a vystúpiť bz chcel minister obrany pán Dobrovský.

Poslanec SN S. Pánis: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, skôr, ako prednesiem svoj príspevok, mám jednu faktickú poznámku. Už pri zmienke nášho klubu, že podporujeme Litvu, pretože má rovnaké ciele, ktoré obsahuje i naše programové vyhlásenie o základných právach všetkých národov, bolo tu počuť nesúhlas, pretože takto vyjadrená podpora sa stretla s nepochopením.

K môjmu príspevku. Veľmi vážna doba ma ako paslanca prinútila zamyslieť sa nad vlastnou zodpovednosťou, prejaviť svoj názor a tým umožniť znovu sa zamyslieť všetkým, ktorí hlasovali pre vyslanie vojenskej jednotky do Perzkého zálivu, aby s odstupom času prehodnotili s pohľadom na skutočnosť svoje hlasovanie, aby sa zamysleli nad tým, že každý svojim dielom prisieva nielen k pozitívam, ale i negatívam vývoja v našom spoločnost štáte, ktorý sme si všetci s veľkými nádejami predstavovali v novembri 1989 v trochu iných obrazoch, než aká je skutočnosť. Nechcem hovoriť o ekonomických problémoch, ktoré sa dali čakať a ktoré do určitej miery boli po toľkých rokoch totalitného hospodárenia nevyhnutné, i ked nesúhlasím s tak tvrdým riešením, ktoré v konečnom dôsledku znášajú obyčajní a predovšetkým poctivo pracujúci ľudia.

Chcem sa zamerať na problematiku politickú, či už domácu alebo zahraničnú po tzv. nežnej revolúcii. Dnes stále viac a viac začínam byť presvedčený, že s tou pravdou a láskou to celkom nebola pravda, ked ešte nebol prezident a vraj nechcel byť prezidentom. Či bolo politickou prezieravosťou a štátnickou múdrosťou, ak sa o tom bez skúseností v novozvolenej funkcii prezidenta dá v tom čase hovoriť, prepustiť v rozsiahlej amnestii také množstvo recidivistov a dokonce sme to v našem štáte v priebehu roku pocítili,i potecionálnych vrahov, ktorí sa vrátili za krátky čas späť do väzenia. V septembri sme si tiež so štátnickou prezieravosťou vypočuli prejav pána prezidenta Havla s návrhom vypustiť s Ústavy právo národov na sebaurčenie. V októbri sa zas pán prezident Havel rozhodol vyslať do Iraku vojenskú chemickú jednotku vraj so symbolickým,takmer mierovým poslaním odborne pomáhať pri chemickom napadnutí domáceho obyvateľstva. Vo Federálnom zhromaždení nám potrebu vyslanie jednotky do Perzkého zálivu zdôvodňoval tým, že vstúpiť do Európy je potrebné prejaviť aj touto formou. Dnes sa nám táto iniciatíva zdá príliš horlivou a neprezieravou, ba priam hazardom s ľudskými životmi. Bolo by naivitou a nezodpovednosťou domnievať sa,že hlavné velenie v Perzkom zálive tak promptne ponúkaných vojakov nechá nekde v zálohe pomáhať civilistom pri chemickom napadnutí. Federálne zhromaždenie predsa tento krok schválilo, hoci sa v parlamente ozvali viaceré varovné hlasy. V decembri, pri schvaľovaní kompetenčných zákonov nám pan prezident Havel vo svojom náhlom vystúpení v parlamente, či už náhodou alebo zámerne oznámil, že nechce používať vojsko pri riešení problémov medzi Slovenskom a Českou republikou. V nedeľu 13. januára 1991 sme si vypočuli v masmédiách od pána prezidenta Havla priame reagovanie na vojenský zásah v Litve s kritickým hodnotením činnosti nositeľa Nobelovej ceny mieru, politika svetového mena, štátnika Gorbačova, za obdobie posledných rokov. Prezident Havel vyslovil svoje názory pri hodnotení situácie v Litve, hoci ešte neboli známe oficiálne stanoviská prezidenta Gorbačova ani ministra národnej obrany Sovietskeho zväzu. Zdieľam názor pána prezidenta Havla, že litovský ľud má právo na svoju nezávislosť a nikto nemá právo vojensky zasahovať do jeho vnútorných problémov. Prečo potom pán prezident Havel toto právo na sebaurčenia začal upierať Slovákom svojím návrhom vyňať právo na sebaurčenie z Ústavy ešte v septembri minulého roku? Mám pocit, že pán prezident Havel pre dané situácie má odlišné hodnotiace kritériá. Slovami dramatika povedané: má dva metre. Či už je to vo vnútornej politike vzťah k Slovensku, alebo v zahraničnej politike vzťah societskej vlády k Litve a v blízkej paralele agresivity Izraela voči Pelstíne. Po prehodnotení týchto faktov považujem pôvodný návrh prezidenta republiky a jeho následné schválenie Federálnym zhromaždením - vyslanie vojenskej jednotky do Perzkého zálivu - za unáhlený, pretože prítomnosť našich vojsk v akejkoľvek sile v tejto oblasti, vzhľadom na zastúpenie ostatných štátov Európy, nie je pre nás vstup do tzv. európskeho domu až taký dôležitý, ako sa zdôvodňovalo počas schvaľovania tohto návrhu.

Proto navrhujem, aby sa hlasovalo o okamžitom stiahnutí všetkých našich vojakov z oblasti Perzkého zálivu.

Předseda FS A. Dubček: S faktickou poznámkou sa prihlásil poslanec Malý.

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedo, domnívám se, že kolega dost dobře nemluvil k věci a proto žádám pana kolegu až bude chtít vyslovit kritiku prezidentu republiky, aby požádal v tomto smyslu o rozšíření programu tohoto pléna.

Poslanec SN P. Kulan: Vážené dámy, milí páni, mám iba technickú poznámku. Chcel by som povedať iba jednu jedinú vec na adresu tohto vystúpenia - že do budúcna, ak bude chcieť pán kolega Pánis rozprávať dehonestojúco o prezidentovi našej republiky, nech si skúsi uvedomiť, že v čase, kedy bol pán prezident dizidentom, on ešte vyhrával ruským okupatom a bral za to pomerne slušné peniaze. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Prosím teraz má slovo pán minister Dobrovský.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, budu velmi stručný a nejprve vás poprosím o dovolení, abych nemusel reagovat na to poslední vystoupení, které zde zaznělo i když se okrajově také dotklo otázky vyslání našich vojáků do oblasti Perského zálivu.

Chci především poděkovat oněm třem poslancům Federálního shromáždění, kteří odletěli vojenským letadlem do oblasti Perského zálivu, vedli jednání v Saúdské Arábii, navštívili tábory, ve kterých jsou umístěni vojáci Čs. armády, seznámili se s podmínkami jejich života, jejich morálkou i s jejich motivací a jsem velice vděčen za to, že dokázali přesvědčivě rozptýlit některé pochybnosti, které vyvolaly některé články některých novinářů, kteří se zúčastnili předchozího letu od Saúdské Arábie. Zdá se, po vystoupení pana poslance Kocába, že žádné pochybnosti o nasazení československé jednotky, o smyslu jejího použití už neexistují,a pokud vznikly, vznikly jako nedorozumění.

Zároveň prosím, aby mě pan poslanec Kocáb dovolil říci, že si myslím, že by vzniklo nové nedoroozumění, kdybych souhlasil s jeho výrokem, že vojáci československé jednotky v Saúdské Arábii nejsou připraveni pro bojové použití. Jsou připraveni pro bojové použití. Bojovým použitím této jednotky je totiž právě to, co tam dělají - detekce bojových látek, očista prostředí, osob i techniky. Pokud by došlo k takovému napadení.

K bojovým nasazením - tak jak tomu asi v užším slova smyslu rozumí poslanec Kocáb - to znamená sebeobrana jednotky v případě konkrétního vojenského napadení, je užší pojetí, ale i pro toto užší pojetí bojového použití jsou vojáci připraveni už tím, že prošli základním vojenským výcvikem a jsou schopni bránit sebe sama i bránit svou jednotku, techniku, kterou jsou vybaveni.

Ještě mám několik drobných upřesnění. Jednotky nestojí za prapory saúdsko-arabské armády a tam plní své případné úkoly a za nimi také stojí brigády dalších spojenců, na jedné straně syrské armády, na druhé straně francouzské armády. Před časem se v tisku objevila taková informace, že tito vojáci byli posláni do 1. linie. Já se domnívám, že to je poněkud zastaralé pojetí - tak ještě někdy z období 1. světové války. Žádná linie v moderní válce neexistuje, existují jenom cíle. A je opravdu stejně nebezpečné stát 45 km a 37 km od iráckých hranic anebo stát 400 km od těchto hranic pokud budeme stát od cíle, který je důležitý pro nepřítele a který bude nesporně se pokoušet zasáhnout údarem svých raket či letekých sil. Takže nejsou ti vojáci vystaveni nějakému zvláštnímu a vyššímu nebezpečí proto, že jsou v takové vzdálenosti od iráckých hranic, ale jsou vystaveni stejnému nebezpečí, jako by byli kdekoliv na území Saúdské Arábie, pokud by byli v blízkosti jakýchsi cílů a tam by museli být v každém případě.

Je zde ještě jedna významná okolnost. Jak z jednání se Saúdsko-arabskou stranou, tak i z jednání velení naší jednotky zdá se být účelné usilovat o posílení této jednotky další skupinou dobrovolníků, kteří by byli rychle vycvičeni nebo přecvičeni a mohli by odletět do Saúdské Arábie, aby zabezpečovali některé další činnosti, které nesporně tato jednotka vyžaduje. My jsme již učinili celou řadu technických kroků k tomu, abychom takové dobrovolníky vybrali, připravili k jejich případnému budoucímu úkolu. Bude samozřejmě záležet na vás, poslancích Federálního shromáždění, zda k takovému doplnění jednotky vytvoříte formální legislativní předpoklady nebo ne.

Ještě jednou děkuji poslancům Federálního shromáždění, kteří se zúčastnili letu do Saúdské Arábie, děkuji jim za to, že dokázali vysvětlit celou záležitost a především, že dokázali vnést do jednotky jakési posílení a zlepšit atmosféru v jednotce.

Objevují se určité informace, které jsou zcela oprávněné, že máme nedostatečné spojení s touto jednotkou. Bohužel, přestože jsme vytvořili určité předpoklady pro fungování polní pošty armády Spojených států. Snad se nám podaří tuto situaci zlepšit. Máme pravidelné rádiové spojení s jednotkou v Saúdské Arábii trvale přes celý den. Několikrát jsme tohoto spojení využívali v podstatě k poštovnímu styku. Bohužel, od okamžiku, kdy americká armáda zahájila elektronické rušení tamního prostoru, zbývá nám - přestože používáme vynikající techniky pro toto spojení - vždy jen několik krátkých vteřin v rušené situaci, abychom poslali nejnutnější šifrové informace. Nemůžeme tedy tohoto krátkého času využít pro poštovní spojení, snad jen v nejnutnějších případech.

Byl jsem informován, že Československý rozhlas zahájil na krátkých vlnách vysílání směrované do této oblasti, speciálně určené jen této naší jednotce. Zařídím, aby rodinní příslušníci, příbuzní těchto vojáků, kteří jsou umístěni v Saúdské Arábii, měli možnost využívat tohoto rozhlasového vysílání alespoň k jednostrannému spojení se svými blízkými. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakuje pánu ministrovi za jeho vystúpenie.

Odporúčal bych Federálnemi zhromaždeniu, aby sme k obidvom informáciám - pána poslanca Sychru i pána poslanca Kocába - prijali len konštatovanie, že berieme túto informáciu na vedomie. Hlási sa ešte pán poslanec Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych v souvislosti s projednávaným bodem programu přednést procedurální návrh, dovolte, abych ho krátce uvedl.

Dnes v 6 hodin ráno vypršela lhůta Rady bezpečnosti pro zahájení stahování iráckých vojsk z Kuvajtu a současně s vypršením uvedené lhůty může být kdykoliv zahájena válka. Tolik všeobecně známé zkušenosti, nebudu dále rozvádět.

Nejsem si však jist, zda si dost důrazně uvědomujeme, že tím bychom vstoupili do válečného stavu s Irákem se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Americký prezident potřeboval k právu použití vojenské síly zvláštní souhlas kongresu. Dostal ho. Ale jak je to s naší jednotkou. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Saúdskou Arábilí je smlouvou politickou a s jako takovou s ní v souladu s článkem 36 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, musí před ratifikací prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky vyslovit souhlas Federální shromáždění. Ale plán legislativních prací Federálního shromáždění s tímto počítá až v průběhu příští společné schůze, tj. 29.1.-2.2.1991, přestože byla podepsána už 19. listopadu 1990. To znamená, že náš souhlas se bude vyžadovat více jak 14 dní po datu možného zahájení války, který byl všem znám, tedy v době, kdy podle tvrzení amerických představitelů už může podle jedné z variant být i po válce. Protože svým rozhodnutím Federální shromáždění iniciovalo vytvoření a vyslání vojenské jednotky, nese každý z nás, vážené kolegyně a kolegové, svůj díl odpovědnosti. Měl by mít naprostou jistotu, že s touto dohodou souhlasí, a tím by byly splněny požadavky vstupu dohody v platnost, a to v souladu s článkem 12 samotné dohody, ve které se doslovně říká: "Tato dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy každé vstupní strany a vstupuje v platnost dnem výměny nót o tomto schválení."

Chtěl bych, kolegyně a kolegové, abych byl správně pochopen. Nechci vůbec zpochybňovat oprávněnost přítomnosti naší jednotky v Saúdské Arábii, nechci vůbec a priori zpochybnit podepsanou dohodu. Chci navrhnout jediné, a to je ten procedurální návrh: aby v tak vážné situaci, jakou je možnost vzniku války, postupovalo federální shromáždění v souladu s právním řádem České a slovenské Federativní Republiky a aby byla tato dohoda neprodleně projednána plénem Federálního shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Dubček: Mám tomu, pán poslanec, rozumieť tak, že apelujete na to, aby neodkladne bol tento problém dopracovaný do podoby, ktorú je možno predložiť Federálnemu zhromaždeniu? (Ano.) Berieme na vedomie. Prosím, poslanec Haško.

Poslanec SN A. Haško: Mám krátku poznámku. Dôležitosť jednotky v Saudskej Arábii je absolútne nutná. Že zachraňuje civilné obyvateľstvo a vojakov Saúdskej Arábie, je absolútne jasné. Saudská Arábia nemá jednotku protichemickej obrany. Niekto im musel pomôcť, a to sme boli my, ktorí im pomáhajú.

To, čo hovorí pán Kostya, je absolútny fakt. Ratifikovať je treba urýchlene. Ozaj môže byť neskoro už o dva týždne. S tým sa stotožňujem a navrhujem predsednístvu - ak je to ešte možné - zmluvu máme predsa jeden a pol týždňa - aby sa zmluva ratifikovala ešte dnes. Ďakujem.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem, ešte sa hlási poslanec Michálek.

Poslanec SL F. Michálek: Dámy a pánové, mám technickou poznámku. Obracím se na pana ministra, zdali se počítá, když tato jednotka bude likvidována, že tam budou poslány další posily a v jaké velikosti.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Budu velice stručný. Velice doporučuji a podporuji stanoviska, která byla nyní vyslovena panem poslancem Kostyou i vámi, pane poslanče. Prosím opravdu o urychlené projednání dohody. Děkuji.

Předseda FS A. Dubček: Vrátime sa k tomu po skončení tohto rokovania, dáme si to do programu v tom zmysle, aby predsedníctva Snemovne ľudu a Snemovne národov k tomu zaujali stanoviska.

Poslanec SL F. Michálek: Pane ministře, nedostal jsem odpověď na svůj dotaz. V případě, že bude tato jednotka fyzicky likvidována, zdali tam budou vyslány další posily a v jaké velikosti.

Ministr obrany L. Dobrovský: To bude samozřejmě záležet na vás, pane poslanče, zda Federální shromáždění rozhodne a umožní, aby tam byla poslána jednotka a najde-li se dostatek dobrovolníků, jak se našlo teď, a budou tam chtít odjet, Československá armáda jistě vytvoří technické předpoklady pro to, aby to mohlo být realizováno. Ale my nikoho vysílat nebudeme. My můžeme jen vycvičit vojáky, dobrovolníky, tak jak jsme to udělali v případě této první jednotky.

Předseda FS A. Dubček: Navrhujem, aby sme obe informácie vzali na vedomie, aby sme k tomu nerobili zvláštne uznesenie, pretože skutočne ide o informatívne správy.

Pýtam sa, či je s týmto postupom všeobecný súhlas, alebo si niekto žiada k tomuto bodu iný postup? Konštatujem, že nie.

Berieme teda informáciu pána poslanca Sychru a pána poslanca Kocába k bodu 3 na vedomie.

Ešte bysom vás chcel informovať o tom aby poslanci Snemovne národov zostali po tomto rokovaní na svojich miestach za účelom voľby predsedu zharničného výboru. Ako je vám známe, pán poslanec Suchán bol menovaný 1. námestnikom ministra zahraničných vecí.

Prosím teda poslancov Snemovne národov, aby ostali na svojom mieste.

O slovo sa ešte hlási pán poslanec Malý.

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedo, padl tady návrh panem ministrem obrany, aby ta smlouva byla ratifikována co nejdříve. dovolte mi otázku, zdali je možné ji ratifikovat ještě dnes?

Předseda FS A. Dubček: Musí to byť pridelené snemovnám. Nemůžem na to teraz odpovedať, lebo nemám nič v ruke.

Hlási sa pán Sokol.

Místopředseda SN J. Sokol: Návrh smlouvy byl projednán a schválen, pokud vím zahraničními výbory, ale nebyl dosud projednán v ústavně právních výborech.

Předseda FS A. Dubček: Neviem, aký byl volebý postup. Pán poslanec Malý.

Poslanec SL M. Malý: V tom případě navrhuji, aby se sešly ústavně právní výbory, které by návrh projednaly a předložily návrh této schůzi.

Předseda FS A. Dubček: Iba na tomto vidíte, že sa nedodržuje jednací poriadok a že návrh nešiel zrejme svojou procedurálnou cestou, ako je stanovené v rokovacom poriadku. Samozrejme, budeme sa o vec interesovať. Preskúmáme, v akom stave je tento návrh. Poslanec Sacher.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP