Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Není možné, aby každý poslanec se cítil zastoupen v předsednictvu. Zejména poslanci, kteří silně zdůrazňují svojí individualitu budou vždycky v určitém napětí ke každému delegovanému orgánu. To je nezbytné a přirozené. Ale přece jen bych vás chtěl poprosit, abyste chápali, že k funkci parlamentu patří, že tu musí být stálé gremium menší a ne úplně přiměřeně tvrdit, že předsednictvo je tu od toho, aby bylo snáze manipulovatelné. Odnáším si toto ze svého půlročního působení v tomto orgánu, kde jsem za tuto dobu nebyli nikdy manipulováni. Ale takový orgán tu být musí a jeho funkce vůči plénu není jednoduchá. Vždy bude předmětem různých podezření a útoků, zejména v době kdy parlament pracuje nad normální míru, je přetížen prací. Snažme se to udělat tak, aby tuto úlohu plnil co nejlépe. Ale prosím vás, ne tak, že se tento orgán, který je pro funkci parlamentu životně důležitý, například zruší.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ospravedlňujem sa poslancovi Mandlerovi. Prihlásil sa predseda Snemovne národov poslanec Šútovec, pred tým vystúpi s technickou poznámkou poslanec Schneider.

Poslanec SL J. Schneider: Zaznělo tu, že se jedná o můj návrh. Je to návrh Občanského fóra. Pokud jde o funkce předsednictva, tento návrh nebyl veden myšlenkou, že předsednictvo Federálního shromáždění manipuluje něčím. Domnívám se, že je lépe přednést jeho působnost v technických otázkách na předsednictva Sněmoven, která mohou, nevyplývá z ničeho, že by nemohla jednat společně - a v otázkách politických existuje instituce politického grémia.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Šútovec.

Předseda SN M. Šútovec: Ospravedlňujem sa poslancovi Mandlerovi, že som predbehol, ale nadväzujem na to, čo tu povedal pán podpredseda Sokol. Nemyslím na politickú líniu, ale na niekoľko technických poznámok, ktoré tu načrtol. Chcem predniesť niekoľko pozmeňovacích návrhov, ktoré vyplynuli z praxe predsedu snemovne.

Chcem uprieť vašu pozornosť na § 4 odst. 1. Ide o druhú vetu, kde neúčasť poslanca na rokovaní snemovne a výborov posudzuje predseda snemovne alebo výborov po skončení kalendárneho mesiaca. Tam by som navrhoval formuláciu "po ukončení kalendářního měsíce" formuláciou "do pěti dnů po skončení schůze". Ide o to, že správa sa musí zredigovať a vytlačiť v istom časovom limite, a ako viete, v správach o zasadaní zo spoločných schôdzi sa uvádza účasť a neúčasť. Táto lehota - mesiac - je príliš dlhá z výrobného hľadiska.

Ďalej k § 42 odst. 2: Tam sa hovorí o tom, že "předsednictvo sněmovny pro projednání s předsedy všech výborů..." Chcel by som navrhnúť, aby sa táto formulácia zmenila na formuláciu "předseda sněmovny". To iste by som žiadal v odsekoch 3 a 4. Chcem to vysvetliť tým, že zvolávať predsedníctvo snemovne kvôli každému prideleniu zákona je značne nepraktické, najmä preto, že poslanci pochádzajú z rôznych miest a je neoperatívne zvolávať ich kvôli tomuto úkonu. Doteraz to bolo tak, že predseda snemovne bol splnomocnený tieto úlohy vykonávať. Prosil by som, aby sa zvážila možnosť udelenia tejto právomoci predsedovi snemovne. Je to čisté pragmatická záležitosť.

V odseku 3 § 42 je formulácia, že "předsednictvo sněmovny ve svém opatření..." túto prvú vetu by som žiadal nahradiť vetou "předseda sněmovny ve svěm opatření".

V odseku 4, druhy riadok by znovu išlo o predsedu snemovne. Tam je výraz "s předsednictvem druhé sněmovny", namiesto toho by bolo "s předsedou druhé sněmovny".

V § 43 by išlo o podobnú záležitosť. V odseku 1 sa v posledných dvoch slovách hovorí, že sa to "postoupí předsednictvům sněmoven". Tam by som navrhoval nahradiť "předsedům sněmoven."

V odseku 2 navrhujem škrtnúť výraz "předsednictvu sněmovny" a nahradiť slovami "předseda sněmovny postoupí toto stanovisko..."

K § 46: "Jakmile se v průběhu jednání výborů ukázalo, že výbory mají proti návrhu zákona vážné námitky, mohou předsednictva sněmoven požádat předsedu Federálního shromáždění." Tento výraz by som odporúčal zmeniť na výraz "předsedové sněmoven".

Oddiel 3 § 57, odsek 2, ktorý sa týka interpelácií a otázok: "Poslanec podáva interpelácie písomne..." Tu stojí "predsedníctvu snemovne", ktoré o nej informuje predsednictvo Federálneho zhromaždenia. Navrhoval by som v logike dosiaľ prednesených návrhov, aby to znelo: "Poslanec podáva interpeláciu písomne predsedovi snemovne, ktory o nej informuje predsedu Federálneho zhromaždenia a predsedu druhej snemovne."

V § 58, ktorý nasleduje, je znovu výraz "predsedníctvo snemovne". Navrhujem zameniť výrazom "predseda snemovne".

V tom istom § v odseku 4: "S písomnou odpoveďou na interpeláciu zoznámí predseda snemovne..." namiesto "predsednictvo" - "...všetkých poslancov a predsedníctvo snemovne, ktoré ju zaradí na rokovanie najbližšej schôdze snemovne". Teraz by tam išla bodkočiarka a vsunul by som vetu: "O písomnej odpovedi informuje predsedu Federálneho zhromaždenia a predsedu druhej snemovne."

V § 74 odsek 1 navrhujem malú vsuvku. Veta doteraz znie: "Schôdze predsednictva snemovne zvoláva predseda snemovne." Navrhujem vsuvku: "Schôdze predsedníctva snemovne zvoláva a vedie predseda snemovne." Mám ešte jeden návrh. Nie je mi jasné, akú formuláciu by som mal navrhnúť. Paragraf 98 odsek 3 - ide o disciplinárne konanie. "Po vykonaní potrebného šetrenia alebo vyšetrovania mandátový a imunitný výbor predloží návrh predsedníctvu snemovne." Výraz "predloží návrh" sa mi zda nedostatočný, myslím, že by ho bolo treba precizovať či "návrh na uznesenie" alebo návrh na opatrenie. To je všetko.

Ospravedlňujem sa, že som tieto veci nemal možnosť predniesť na nejakom z výborov a že to robím teraz. To je zároveň poznámka smerom k pánu poslancovi Mackovi, ktorý tu jemne naznačil, že by predsedovia snemovni snáď mali viac sedieť v pléne, ale chcem povedať, že predsedovia snemovni, okrem toho, že majú robotu v práci, majú ešte kopu roboty vo svojej kancelárii a musia denne prečítať a parafovať množstvo všelijakých dokumentov, tak prosím o porozumenie.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpi v rozprave poslanec Mandler, pripraví sa poslanec Albert Černý.

Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám velmi usnadněnou situaci, protože ani nemohu navázat na nic jiného, než na to, o čem se tady hovoří, to znamená o předsednictvu, jeho funkci, složení atd. Chtěl bych říci, že jednací řád za těchto mnoho měsíců, co se projednává ve Federálním shromáždění - a myslím, že se shodneme, - doznal velmi podstatné změny k lepšímu. Je důležité si to uvědomit, jak těžká je práce změnit jednací řad formálního nomenklaturního parlamentu v jednací řád parlamentu skutečně demokratického. Přitom ovšem od počátku až do konce je všem jasné, že stará nomenklaturní struktura "velkého parlamentu" s "malým" parlamentem uvnitř, to je s čtyřicetičlenným předsednictvem se rušit nebude. Také návrhy občanského fóra, poměrně dalekosáhle, jak je přednesl poslanec Schneider předsednictvo neruší. Ani poslanec Huml, který označil právem předsednictvo za relikt staré doby, nevystupoval pro zrušení předsednictva. Je tedy předsednictvo určitým limitujícím faktorem v jednacím řádu, kam až může snaha o co nejlepší fungování celého Federálního shromáždění jít. Přitom máme před sebou ještě - doufám - 16 - 18 měsíců dosti velké práce.

Důvody pro to, proč se neusiluje o nynější zrušení předsednictva, jsou - myslím - dvojí. Musel by se především nyní, těsně před vypracováním ústavy zpracovat nový systém řízení parlamentu a protože takový systém vedení sněmoven těžko může existovat "an sich", je lépe to ponechat nové ústavě. Ale my se domníváme, že je právě důležité vyzkoušet úplně nový systém, nový systém vedení sněmoven, než bude zakotven v nové ústavě, tak jak je vidět, že mnoho procedurálních postupů je pro nás úplně nových a vyvíjejí se v průběhu naší práce.

Další a největší překážka pro odstranění předsednictva z jednacího pořádku je, jak se několikrát zde zdůrazňovalo, to, že dosavadní předsednictvo je zakotveno v ústavním zákoně č. 143 o čs. federaci a tedy jakákoliv změna jednacího řádu, která by se týkala předsednictva, znamená zároveň novelizaci ústavního zákona o federaci a opět v době, kdy se začíná připravovat ústava.

Dámy a pánové, protože to, co přednáším, poněkud překračuje úzce jednací řád, nebudu tady vznášet další argumenty o tom, jak předsednictvo v současné organizační struktuře je na překážku atd. To tady bylo dostatečně vysvětleno v projevech předřečníků a já se obávám, že i náměty pana předsedy Sněmovny národů Šútovce ukazují právě na to, jak instituce předsednictev je v současné době pro praxi těžkopádná.

Já bych se omezil na toto. Z vnějšího podnětu, který však je významný (aféra v České národní radě), jsme dospěli v Liberálně demokratické straně k názoru, že není možné, aby předsednictvo fungovalo v jednacím řádu a v ústavě nadále. Pokusili jsme se podívat na to, co by bylo třeba udělat, aby naše Federální shromáždění mělo takové prezídium, jak to odpovídá ostatním demokratickým státům. Zjistili jsme, že úpravy nejsou velké a doufám, že mi bude umožněno, abych vás s nimi alespoň obecně seznámil. Někteří máte naše návrhy, i když je k tomu třeba ještě přidat doplněk.

Hlavně k tomu chci předeslat, že se v naší praxi ukazuje, že přestože s velkou úctou procedurální přistupujeme k ústavnímu zákonu, novelizuje se prakticky dnes a denně. Pokud by novela neměla být zvláště podstatná, tak se domníváme, že není důvodu proč v budoucnosti velice blízké k ní nepřistoupit. Jde tedy o to, že by se v podstatě vyměnil pasus týkající se předsednictva, to znamená čl. 54 a 56, přičemž pro ty, kteří nemají naše návrhy, bych si to dovolil přečíst. Článek 54 zní: "Každá sněmovna volí svého předsedu a místopředsedu." Nepředpokládáme existenci předsednictev sněmovny.

Článek 56 by zněl: "Předsednictvo Federálního shromáždění má 6 členů a je složeno z předsedy Federálního shromáždění a jeho místopředsedy, předsedů obou sněmoven a jejich místopředsedů. Předsedu Federálního shromáždění a jeho místopředsedu volí Sněmovna lidu a Sněmovna národů na návrh poslaneckých klubů. Stane-li se předsedou Federálního shromáždění poslanec, který je občanem České republiky, zvolí se místopředsedou poslanec, který je občanem Slovenské republiky, nebo naopak. Totéž platí pro volbu předsedů a místopředsedů obou sněmoven.

Předsedové a místopředsedové obou sněmoven, jsou odpovědni Sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat. Předseda a místopředseda Federálního shromáždění jsou odpovědni oběma sněmovnám."

To je zhruba vše, pokud jde o předsednictvo. Předsednictvo by mělo 6 členů (Spolkový sněm v SRN má 5-ti členné předsednictvo).

Je ovsem třeba ještě vyřešit ony zvláštní situace, o které jde, když parlament nezasedá a kdy je třeba, aby existoval nějaký výbor, který je složen na zásadě poměrného zastoupení a plní základní funkce, bez kterých se stát neobejde. S návazností na jednací řád první republiky navrhujeme tzv. hlavní výbor. K tomu by stačilo upravit článek 58, který je právě věnován té době, kdy Federální shromáždění nezasedá, a to v tom smyslu, že v této době by zasedal hlavní výbor. Já to hlavní přečtu. Odstavec první by zněl: "V době, kdy bylo Federální shromáždění rozpuštěno nebo se nemůže sejít v důsledku mimořádných příčin plní nezbytné funkce jeho působnosti Hlavní výbor Federálního shromáždění. Jeho jednání se řídí přiměřeně jednacím řádem Federálního shromáždění. Hlavní výbor jmenují na ustavující schůzi Federálního shromáždění poslanecké kluby podle zásad poměrného zastoupení - 10 členů ze Sněmovny lidu a po 5-ti členech z obou částí Sněmovny národů." To, co je v článku 58 (který zde číst nemusím) znamená, že hlavní výbor může vydávat zákonná opatření. Článek 5 by byl: "Je-li zasedání Federálního shromáždění znemožněno v důsledku mimořádných příčin, může se hlavní výbor usnést o vypovězení války.

Vážení kolegové, mám ještě několik našich návrhů. Já vím, že není dnes možno projednávat ústavní zákon, který ještě nebyl dokonce ani navržen. Nicméně považoval jsem za velmi účelné vás s tím seznámit, protože se domníváme, že existence předsednictva až do konce volebního období by v této formě nebyla účelná a chceme vás poprosit, abyste nám pomohli co nejdříve (my si myslíme, že je to možné do příštího nebo přespříštího zasedání) projednat i tuto věc, která by - kdyby se podařila - znamenala, že by Federální shromáždění už jednalo jako opravdu moderní parlament demokratického státu, bez onoho posledního reliktu z doby nomenklatury.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mandlerovi. Ďalej vystúpi poslanec Černý. Pripraví sa poslanec Benda.

Poslanec SL A. Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, mám malý pozměňující a větší doplňující návrh k paragrafu 105. V § 105 v tisku 328 se stanoví, co z dosavadních platných zákonů se ruší. Cituji § 105, odst. 5 návrhu: "Zrušují se zákon č. 32/1989 Sb., o poslancích Federálního shromáždění s výjimkou ustanovení paragrafu 8, odst. 1 a paragrafu 9." Navrhuji vypustit zmínku o odstavci 1 tak, že znění by bylo: "...s výjimkou ustanovení § 8 a 9."

Proč? Když se podíváme na § 8 dosud platného zákona o poslancích, zní takto. § 8, odstavec 1: "Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí mandát. Ztrátu vysloví na návrh mandátového a imunitního výboru sněmovna, jejímž je členem." Odstavec 2, o který se jedná: "Poslanec ztrácí mandát také z důvodů, které stanoví ústavní zákon o čs. federaci."

Proč se domnívám, že odstavec 2 by neměl být rušen? Na základě včerejší rozpravy o usnesení k lustracím je docela možné, že budeme novelizovat ústavní zákon o čs. federaci. Je také možné, že budeme novelizovat zákon o poslancích, nebo budeme vytvářet nový zákon o ztrátě poslaneckého mandátu.

Jde mi o to, aby se vypuštěním odstavce druhého nezavřela vrátka pro řešení této problematiky přímo v ústavním zákoně o čs. federaci. To je pozměňující návrh.

Nyní mám doplňující návrh k § 105 b). Navrhuji, aby zněl v kompletním znění takto:

Zrušují se b) zákon číslo 32 Sb., o poslancích Federálního shromáždění, s výjimkou ustanovení 28 § 9, 19, 20 a 21. Proč? Když se podíváme do zatím platného zákona o poslancích - část 4 na str. 11, je tam napsáno, zákonu výkonu poslanecké funkce. Jsou tam obecné zásady, povinnosti orgánů a organizací.

Chápu předkladatele návrhu, proč tyto náležitosti k návrhu neformulují. Vycházeli z jednacího řádu jiných parlamentů demokratických zemí, kde postavení poslanců není nijak zvlášť upraveno. Uvědomme si, že v západních demokraciích tato demokracie bez přerušení trvá někde i 200 let, a že za tu dobu společnost obecným konsensem přijímá určitá základní práva a postavení poslanců tak, že je není třeba vyjadřovat zákonem.

Domnívám se, že u nás, v čs. federaci, která teprve po 42 letech se znovu pokusí vybudovat demokracii, není obecným konsensem v podstatě dáno nic. Jedině jakási touha po pravdě, spravedlnosti a domnívám se, že na přechodnou dobu do přijetí nových ústav a nových zákonů, které by tato práva řešily, bychom znění paragrafů 19 - 21 měli zachovat, abychom si případně nekomplikovali výkon své ústavní funkce.

Jde jen o maličkost, v § 19, 20 a 21, by se vypustili všechny zmínky o socialistických organizacích nebo organizacích. Zásada by měla být, že poslanec se může obracet, event. jeho činnost je zajištěna ústavními orgány a státními orgány, nikoli socialistickými organizacemi nebo organizacemi obecně. V tomto by tedy tyto paragrafy a oprávnění, které dávaly poslancům, byly zúženy. Tolik k § 105.

Pokud by Federální shromáždění tento můj návrh nepřijalo, mám další doplňovací návrh, který spočívá v tom, že za § 6 by se vsunul nový §, pracovně označený 6 a), který by zněl: "Členové vlády ČSFR a vedoucích státních orgánů ČSFR jsou povinni poskytnout poslanci informace a podklady potřebné pro výkon jeho funkce a na jeho žádost ho přijmout."

Dále mám doplňující návrh na vsunutí nového § do § 91 a) (pracovně takto označeného). Je to do oddílu o parlamentních výborech. Nový § 91 a) by zněl:

Odst. 1: "Sněmovna může zřídit z členů výborů obou sněmoven stálý podvýbor, jestliže se to jeví účelné pro zefektivnění práce výborů obou sněmoven.

Odst. 2: "Složení podvýboru se řídí odbornými hledisky."

Odst. 3: "Předseda a místopředseda podvýboru jsou voleni z členů výborů obou sněmoven společně členy výborů obou sněmoven."

Odst. 4: "Předsednictvo Federálního shromáždění určí náležitosti předsedy a místopředsedy podvýboru přiměřeně podle zákona o platech poslanců."

Odst. 5: "Pro jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení § 79 - 90 tohoto zákona."

Proč navrhuji vsunutí tohoto nového paragrafu? Na základě zkušenosti práce obou výborů branných a bezpečnostních se ukazuje, že problematika je tak široká a zároveň ve své šíři tak specifická, že výbory v pojetí, které dosud je, nemohou účelně a efektivně plnit svou funkci. Poslanci se musí zabývat prakticky celou šíří podnětů, které do obou výborů přicházejí.

Uvažovali jsme o tom, že bychom navrhli dokonce rozdělení těchto výborů. Na výbory branné a na výbory bezpečnostní. Ale to je jen část řešení. I v branné problematice i v bezpečnostní problematice jsou problémy, jsou okruhy otázek, které je nutno řešit průběžně, je nutné je řešit na základě především odborných znalostí a schopností jednotlivých poslanců a výborů. Jsem přesvědčen, že daleko lépe než komise výboru, které prakticky nemají pravomoci, jsou pouze účelově vytvářené, by tyto funkce mohly plnit podvýbory, které by byly stálé po celou dobu existence výboru a mohly by se zabývat speciálními úkoly, které by mohlo daleko lépe plnit několik poslanců tohoto podvýboru než výbor celý. Vycházím z toho, že práce takovýchto podvýborů by do značné míry přesahovala rámec práce celého výboru, pokud jde o členy podvýboru. Určitými otázkami by se samozřejmě členové takového podvýboru museli zabývat i problematikou, kterou projednává celý podvýbor, ať už jde o zákony ústavní, obecné problémy, problémy obecné bezpečnosti státu, obecných vojenských otázek. Mnoho práce by vykonaly navíc, proto navrhuji odst. 4, že alespoň předsedovi tohoto výboru by jejich práce navíc byla zhodnocena rovněž finančně.