Paragraf 27 se týká pozměňovacích
a doplňovacích návrhů v rozpravě.
Mají se vztahovat na věci projednávaného
návrhu, musí z nich být zřejmé,
na čem se má sněmovna usnést. Předsedající
může zjistit, zda má návrh předběžnou
podporu, pokud návrh nepodpoří aspoň
30 poslanců, předsedající doporučí
navrhovateli, aby jej stáhl.
Paragraf 29 je věnován hlasování:
"O každém návrhu se rozhoduje hlasováním.
Sněmovny jsou usnášení schopné,
jestliže je přítomna nadpoloviční
většina poslanců. Na okamžik hlasování
upozorňuje akustický signál. Předsedající
zjistí a oznámí počet přítomných,
je stanovena technika hlasování, tu lze změnit
usnesením sněmovny. Před hlasováním
je třeba zopakovat přesně znění
návrhu, pokud není písemně v lavicích.
Usnesení je přijato, jestliže pro ně
hlasuje většina přítomných, pokud
ústavní zákon požaduje jinak".
Hlasování nesmí být nikým přerušeno.
Přesně podrobnosti používání
hlasovacího zařazení upraví usnesení
předsednictva.
Paragraf 30: "Na návrh poslance lze hlasovat o jednotlivých
částech návrhu samostatně. O návrhu
rozhodne sněmovna hlasováním bez rozpravy.
Pokud se neschválí všechny části
návrhu, je třeba ještě hlasovat o návrhu
jako celku. O pozměňovacích a doplňovacích
návrzích se hlasuje v pořadí, jak
byly podány. O procedurálních návrzích
se hlasuje podle potřeby i během rozpravy."
Paragraf 31: "Hlasuje se veřejně, pokud se
sněmovna neusnese jinak a pokud způsob hlasování
o určitém návrhu není stanoven zákonem.
Lze hlasovat i tajně. Hlasuje se zdvižením
ruky, popřípadě technickým zařízením.
Po hlasování předsedající sdělí
počet pro, proti, zdržel se a počet poslanců,
kteří ač byli přítomni nehlasovali
- nedodrželi technické podmínky pro hlasování,
či hlasování ignorovali. Každý
volič má právo se seznámit s tím,
jak poslanci v jednotlivých věcech hlasovali, pokud
šlo o veřejné hlasování.
Paragraf 38: "Na každém zasedání
se pořizuje doslovný těsnopisný zápis
a zvukový záznam. V zápise je uvedeno, kdo
řídil schůzi, kolik poslanců bylo
přítomno, kteří řečníci
se zúčastnili rozpravy, kdy se hlasovalo a jaký
byl výsledek. Bylo-li hlasování veřejné,
je přílohou zápisu uvedení, jak který
poslanec hlasoval. Zvukové záznamy se zachovávají
nejméně do doby ověření a schválení
zápisu. Každý řečník ověřuje
svoje vystoupení. Celý zápis z jednání
ověřují ověřovatelé,
předsedové sněmoven a předseda Federálního
shromáždění. Ověřený
a schválený zápis je autentickým záznamem
o schůzi, včetně příloh. Tyto
listiny jsou trvale uloženy v archivu Federálního
shromáždění.
Část Projednání návrhů
zákonů:
Paragraf 40: Tento paragraf vyžaduje při předkládání
návrhu zákonů předložit nejprve
zásady zákona, od nichž může být
upuštěno rozhodnutím předsedy Federálního
shromáždění.
Paragraf 41: "Návrh zákona se předkládá
písemně předsedovi Federálního
shromáždění. Musí obsahovat přesné
znění, důvodovou zprávu, popřípadě
odůvodnění základních zásad
úpravy a popřípadě i nároky
na státní rozpočet, pokud není navrhovatelem
poslanec či poslanci."
Paragraf 42: "Předseda Federálního shromáždění
postoupí návrh zákona předsednictvům
sněmoven. Ty je pošlou k vyjádření
podle ustanovení tohoto jednacího řádu.
Přikážou je také k projednání
příslušným výborům a těm,
které o to požádají. Rozešlou jej
také všem poslancům. Pokud jde o novelu, je
Kancelář Federálního shromáždění
povinna zajistit poslancům plné znění
zákona. V usnesení sněmovny se stanoví
i právní konzultant z Kanceláře Federálního
shromáždění. Lze pověřit
jeden z výborů shrnutím výsledků
projednávání zákona v ostatních
výborech a v jiných orgánech a předložit
sněmovně návrh usnesení."
Paragraf 43: Upravuje po vyžádání a
projednání stanoviska k návrhům zákonů
Slovenské národní rady, České
národní rady a federální vlády.
Paragraf 44: Tento paragraf stanoví, kdo může
vystupovat jako navrhovatel ve výborech, pověřený
člen vlády nebo jiná osoba, pověřený
poslanec národní rady, prezidentem pověřená
osoba, kterýkoliv z poslanců navrhovatelů,
popřípadě pověřený člen
výboru, který zákon navrhuje.
Paragraf 45: Zajišťuje postup při projednávání
zákona ve výborech, včetně možností
konání expertních porad, pomocí právního
konzultanta a způsobu práce zpravodaje.
Paragraf 51: Zde je upraven způsob podávání
návrhu zákona poslanci Federálního
shromáždění. Ti jej předkládají
písemně iniciativnímu a petičnímu
výboru. Ten jej přezkoumá a buď postoupí
s kladným vyjádřením předsedovi
Federálního shromáždění,
nebo vrátí poslancům s vysvětlením.
Pokud by se nevyjádřil iniciativní a petiční
výbor do 30 dní, lze jej předložit přímo
předsedovi Federálního shromáždění
na návrh poslanců navrhovatelů.
Paragraf 52: Navrhovatelé - poslanci mohou požádat
předsednictvo Federálního shromáždění
o přezkoumání stanoviska iniciativního
a petičního výboru.
Paragraf 57: "Poslanci mají právo interpelovat
federální vládu nebo její členy
ve věcech jejich působnosti. Interpelaci podávají
písemně předsedovi sněmovny. Interpelovaný
má povinnost odpovědět do 30 dnů.
Na návrh sněmovny lze označit interpelaci
jako naléhavou a lhůtu zkrátit. Poslanci
se vyjádří o tom, zda považují
odpověď na interpelaci za uspokojivou."
Paragraf 59: "Poslanec může interpelovat na schůzi
sněmovny přítomného člena vlády
ústně."
Paragraf 60: "Poslanec má právo klást
otázky ústně přítomným
členům vlády na schůzích sněmoven
i výborů. Dotyčný odpoví ihned
nebo do 3o dnů. Poslanec se vyjádří,
zda považuje odpověď za uspokojivou."
Část "Výbory, sněmovny a postup
při jejich jednání". Paragraf 83: "Výbor
volí sám svého místopředsedu
a tajemníka." Zde není uplatněn princip
poměrného zastoupení.
Paragraf 84: "Schůze výborů svolává
a řídí předseda nebo místopředseda
výboru."
Paragraf 85: "Poslanci těch výborů,
kterým není návrh zákona přikázán,
mohou své stanovisko sdělit písemně
těm výborům, kterým byl přikázán
k projednání. Poslanci, kteří nejsou
členy výboru, jsou oprávněni se účastnit
jednání tohoto výboru a vyjádřit
se k projednávané věci."
Paragraf 86: "Výbor může jednat, je-li
přítomna nadpoloviční většina
jeho členů. Před začátkem jednání
předseda výboru sdělí, kteří
poslanci požádali o omluvení neúčasti
a kteří se dosud neomluvili. K přijetí
usnesení stačí ve výboru nadpoloviční
většina z přítomných ve výboru,
pokud tento zákon nestanoví jinak. Pokud aspoň
jedna třetina přítomných nevyslovila
souhlas s usnesením výboru, ve stanovisku se jejich
mínění konstatuje, pokud o to kdokoliv z
přítomných členů výboru
požádá."
Paragraf 87: "Výbory mají právo zvát
na schůze výboru členy vlády ČSFR,
generálního prokurátora a vedoucí
ostatních federálních ústředních
orgánů a vyžadovat od nich vysvětlení
a potřebné podklady. Tito jsou povinni se dostavit,
vysvětlení podat a podklady předložit."
Paragraf 88: "Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha
věci, zvát na své schůze představitele
ústředních orgánů České
republiky a Slovenské republiky, požádají-li
o to, udělí se jim slovo.
Paragraf 89: "Výbor může usnesením
upřesnit pravidla svého jednání, ale
tak, aby to nebylo v rozporu s tímto zákonem. Pro
to však musí hlasovat nadpoloviční většina
všech členů výboru."
Paragraf 91: "Výbory obou sněmoven mohou konat
společné schůze. V jejich řízení
se předsedové střídají a výbory
hlasují vždy odděleně - podle sněmoven."
Disciplinární opatření.
Paragraf 96: "Proti poslanci lze zavést disciplinární
řízení, pokud urazil v souvislosti s výkonem
funkce poslance nebo jiného ústavního činitele.
Zahajuje se na návrh toho, koho se urážka týká.
Návrh se podává mandátovému
a imunitnímu výboru sněmovny."
Paragraf 97: "Lze zavést disciplinární
řízení i tehdy, jestliže je důvodné
podezření, že se poslanec dopustil jednání,
kterým závažně porušil poslanecký
slib. Návrh podává předsednictvo sněmovny
nebo výbor."
Paragraf 98: "V disciplinárním řízení
musí být poslanci poskytnuta možnost obhajoby.
Ten, jehož se urážka týká, je oprávněn
se jednání mandátového a imunitního
výboru zúčastnit. Mandátový
a imunitní výbor předloží návrh
předsednictvu sněmovny."
Paragraf 99: "Předsednictvo sněmovny projedná
návrh a rozhodne o tom, zda se poslanec tohoto jednání
dopustil a případně mu uloží
některé disciplinární opatření
podle tohoto jednacího řádu. Poslanci může
být uloženo, aby se omluvil. Za závažné
porušení slibu může být poslanci
uložena důtka. Poslanec má právo požádat
sněmovnu, aby rozhodnutí předsednictva přezkoumala
a její rozhodnutí je konečné. Pokud
se poslanec nepodrobí rozhodnutí předsednictva
a nepožádá sněmovnu o přezkoumání,
předsednictvo na návrh toho, koho se ta urážka
týkala, může rozhodnout o vhodném způsobu
uveřejnění svého rozhodnutí."
Všeobecná a závěrečná
ustanovení.
Paragraf 100: "Úkoly spojené se zabezpečováním
činnosti Federálního shromáždění
plní Kancelář Federálního shromáždění.
Podrobnosti upravuje zákon Federálního shromáždění."
Paragraf 101: "Informačním periodikem pro potřeby
Federálního shromáždění
a veřejnosti je Parlamentní tiskový zpravodaj."
Paragraf 102: "K ochraně Federálního
shromáždění a udržování
pořádku se zřizuje parlamentní stráž.
Podrobnosti upravuje zákon o Federálním shromáždění."
Paragraf 103: Zde jsou vyjmenovány oficiální
publikace o Federálním shromáždění,
které dostávají všichni poslanci: parlamentní
tisky, zprávy o schůzích sněmovny,
zprávy o nově schválených zákonech
aj.
Paragraf 104: Po uplynutí volebního období
Federálního shromáždění,
či po jeho rozpuštění nebudou již
projednávány návrhy a podání,
které nebyly do té doby vyřízeny,
s výjimkou peticí a těch záležitostí,
o kterých je oprávněno rozhodnout předsednictvo
Federálního shromáždění.
Paragraf 105: Ruší se zákon o jednacím
řádu č. 31/1989 Sb., z 22. 3. 1989 a zákon
o poslancích č. 32/1989 Sb., z 22. 3. 1989, s výjimkou
§ 8 odstavce 1, kde se jedná o ztrátu mandátu
v případě, kdy poslanec přestal být
volitelný, a s výjimkou § 9, kde jde o dobrovolné
vzdání se mandátu. Ruší se novela
zákona č. 455/1990 Sb., a č. 31/1989 Sb.,
to je novela o vyšetřovací komisi.
Účinnost byla navržena v § 106 k 1. 1.
1991. Ta se bude muset změnit.
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
doporučuji vám konečně tento návrh
zákona k přijetí.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Konečnému.
Slovo má spoločná spravodajkyňa Snemovne
národov paní poslankyňa Soňa Matochová.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
S. Matochová: Pane předsedající, dámy
a pánové, přijetí zákona o
jednacím řádu má velký význam
pro vnitřní život parlamentu a o nezbytnosti
změny dosavadního jednacího řádu
všichni víme. Přestože dosud platný
jednací řád byl přijat v roce 1989,
neodpovídá už reálným potřebám
chodu parlamentu. Víme, že příprava
jednacího řádu prošla určitým
vývojem, kdy do původního tisku č.
156 byla pojata převážná část
připomínek výborů, pokud mohly přispět
ke zkvalitnění zákona.
Předložený tisk č. 328 se vyznačuje
oproti původnímu tisku 156 v podstatě vyšší
mírou obecnosti. Některé připomínky
nebyly akceptovány z toho důvodu, že se vychází
z rámce ústavního zákona č.
143/1968 Sb., a ten také vymezuje rozsah změn jednacího
řádu.
Připojuji se ke zpravodajské zprávě
zpravodaje výborů Sněmovny lidu a doporučuji
návrh ke schválení. Jako zpravodaj chci ještě
navrhnout, aby došlo k vypuštění možnosti
v § 6, kde se jedná o kárné řízení,
vzhledem k tomu, že kárné řízení
bylo novelou zákoníku práce vypuštěno,
nemá smysl toto ustanovení v návrhu zákona
o jednacím řádu.
Závěrem bych chtěla poprosit poslance, aby
své pozměňovací návrhy podávali
písemně. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Takže máme to chápať
ako doplnenie spravodajskej správy v § 6? Ide zrejme
o poslednú vetu, posledné slová § 6.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
S. Matochová: V § 6 se vypouští v první
větě "nebo kárnému", v poslední
větě § 6 se vypouští "a nebo
orgán oprávněný zahájit kárné
řízení" a v odstavci 4 tohoto paragrafu
bude uveden text za čárkou: "...má orgán
činný v trestném řízení."
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: K tejto zmene sa pripája aj spravodajca výborov
za Snemovňu ľudu? (Ano.) Takže spravodajská
správa je z tohto hľadiska zhodná.
Dovoľte, aby som otvoril rozpravu. Zatiaľ sa do rozpravy
prihlásili poslanci Schneider, Wagner, Prokop, Hubálek
a Huml. Slovo má poslanec Jiří Schneider;
prosím, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec
Wagner.
Poslanec SN J. Schneider: Pane předsedo, pane předsedající,
kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás
seznámil s návrhem klubu poslanců Občanského
fóra s návrhem na pozměnění
příp. doplnění společné
zprávy k návrhu zákona o jednacím
řádu Federálního shromáždění
- tisk 328. Omezím se, alespoň rád bych se
omezil na v podstatě obecné poznámky a obecné
zdůvodnění východisek, ze kterých
tyto návrhy vycházejí a poněvadž
tyto návrhy se týkají více paragrafů,
byť vycházejí v podstatě ze tří
hlavních principů, tak bych doporučil nebo
požádal, aby bylo možné, až tento
návrh písemně předložím,
aby bylo zajištěno, aby byl rozdán všem
poslancům.
Dovolte několik slov úvodem. Předpokládám,
že hodláme přijmout jednací řád,
který bude platit až do konce našeho volebního
období. Znamená to, že nemusíme být
tak úzkostliví, jako v případě
Listiny lidských práv, která by měla
mít v podstatě delší platnost, nicméně
přesto se domnívám, že období
několika měsíců, které nás
čeká v tomto parlamentě, si zasluhuje, abychom
tomuto jednacímu řádu věnovali náležitou
pozornost.
Prvním problémem, ke kterému se náš
návrh našeho poslaneckého klubu vyslovuje,
je otázka předsednictva Federálního
shromáždění. Všichni jsme jistě
už poznali z dob svého působení v parlamentě,
že v orgánu předsednictva Federálního
shromáždění nám tu zůstalo
jakési politbyro parlamentu, převodová páka
dřívějšího mocenského
centra. 40 lidí bylo snáze ovladatelných
než 350 poslanců. V okamžiku, kdy po volbách
získala tato struktura demokratické složení,
vynikl paradox, a to dvojaký charakter, dvojaká
role, jakou předsednictvo Federálního shromáždění
v našem parlamentu má.
Za prvé je to jakési "ředitelství
parlamentu", které plní určité
funkce i v době, kdy celý parlament zasedá,
za druhé je to ústavní orgán, nezbytný
v době, kdy parlament nezasedá. Jakási obdoba
stálého výboru či hlavního
výboru, jak to bývá v jiných parlamentech
či jak tomu bylo za první republiky i u nás.
Všechny pravomoce tohoto "ředitelství",
čili předsednictva Federálního shromáždění
v době, kdy parlament zasedá, vyplývají
ze stávajícího jednacího řádu.
V ústavě, tedy v ústavním zákonu
č. 143/68 Sb., jsou - zhruba řečeno - pravomoce
stálého výboru, t.j. předsednictva
v době, kdy parlament nezasedá. Není důvodu,
proč by měl "malý parlament", stálý
výbor rozhodovat v době, kdy zasedá "parlament
velký. Nicméně je zřejmé, že
v našem ústavním řádu potřebujeme
orgán, který bude plnit ústavní funkce
v době, kdy plénum Federálního shromáždění
nezasedá.
Pravomoce týkající se doby, kdy Federální
shromáždění zasedá, vyplývají
z jednacího řádu, jak jsem již řekl,
a jsou tedy v tomto okamžiku, kdy projednáváme
nový jednací řád v našich rukou.
Domnívám se, že předsednictva sněmoven
mohou, pokud jde o technické otázky provozu i programu,
rozhodovat stejně dobře, ba možná lépe,
než předsednictvo Federálního shromáždění
a tento názor podpořil i Klub poslanců Občanského
fóra. Podstatou parlamentní práce v politických
otázkách jsou stejná politická jednání
jejichž výrazem v jednacím řádu
je politické grémium, jehož řízení,
faktické uznání podporujeme. To je tedy první
princip, ze kterého jsme v našem návrhu vycházeli,
to je omezení pravomoci předsednictva Federálního
shromáždění, které nevyplývají
z ústavy a nesouvisejí s jeho funkcí coby
stálého výboru v době, kdy parlament
nezasedá, v tomto jednacím řádu, a
případně převedení na jiný
orgán parlamentu.
Toho se dotýká v podstatě hlavně náš
pozměňovací návrh k § 66, kde
navrhujeme písmena c), d) a e) vypustit.
V písmenu c) se mluví o tom, že předsednictvo
Federálního shromáždění
koordinuje činnost sněmoven a jejich orgánů.
Domnívám se, že není důvodu proti
tomu, aby tuto činnost koordinovala společně
předsednictva obou sněmoven, kde jsou zastoupení
mimo jiné předsedové jednotlivých
výborů.
V bodě d) se mluví o tom, že předsednictvo
Federálního shromáždění
schvaluje rozpočet Kanceláře Federálního
shromáždění a projednává
jeho plnění. Vzhledem ke zkušenostem z projednávání
kapitoly rozpočtu Kanceláře Federálního
shromáždění ve výboru pro plán
a rozpočet jsme dospěli k názoru, že
je stejně dobře možné, aby tento rozpočet
projednával výbor pro plán a rozpočet.
Pokud jde o bod e), kde se hovoří o tom, že
předsednictvo schvaluje plán legislativní
činnosti a plán zahraničních styků
Federálního shromáždění,
rovněž se domníváme, že je docela
možně tyto pravomoci rozdělit mezi jiné
orgány Federálního shromáždění.