Čtvrtek 10. ledna 1991

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, pokud kolegové z komise pro vyšetřování události 17. listopadu nebudou chtít již dnes sdělit nějaké důvěrně informace a nežádají, aby tato příslušná část jednání byla prohlášena za nepřístupnou veřejnosti, není nejmenší důvod, aby toto jednání samotně probíhalo s vyloučením veřejnosti. (Potlesk.)

Sám nemám v úmyslu dnes uvádět ani žádná jména, ani žádná konkrétna, nýbrž jen žádat nebo navrhnout proceduru, podle které by lustrace měly proběhnout nebo jejích časový postup a domnívám se, že naopak je velmi potřebně, aby veřejnost byla přímo seznámena bez zkreslování s tím, co Federální shromáždění zamýšlí v této věci učinit do budoucna.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní kolega Bakšay a pak vystoupí kolega Viktorín.

Poslanec SL J. Bakšay: Kvůli konstruktivnosti jednání doporučují přijmout návrh pana kolegy Gandaloviče, to znamená udělat přestávku, od 12.30 do 13.30 hodin by se sešly kluby a potom začít jednat. Také se domnívám, že jsme povinni veřejnosti oznámit, o čem jednáme a jsem proti vyloučení veřejnosti z tohoto zasedání. (Potlesk.)

Místopředseda FS K. Viktorín: Chcel som povedať prakticky to isté, tiež potrebujeme, aby sa náš poslanecký klub zišiel pred rokovaním o tejto problematike. Ďakujem.

Poslanec SL P. Toman: Naše komise je připravena v současné době vám přednést zprávu o naší činnosti, zpráva nebude natolik konkrétní, nejsou tam žádná jména, kvůli nimž by bylo nutno vylučovat veřejnost. Ale navrhujeme postup, protože zpráva není natolik rozsáhlá, abychom měli možnost ji přednést ještě teď před obědem, protože jsou tam určité údaje, které by mohly potom nasměrovat vaši činnost při jednání klubů. Potom by byla přestávka k jednání klubů a v další části by se jednalo o lustracích. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, hlásil se s technickou poznámkou poslanec Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, přiznal jsem se už z tohoto místa několikrát, že nejsem zkušený poslanec, ani nejsem odborník na ústavně právní otázky. Chtěl bych se proto spíš poradit a zeptat. Včera jsme schválili ústavní listinu lidských práv. Chtěl bych obrátit vaši pozornost na čl. 10 odst. 3. Cituji: "Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejněním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě." Chtěl bych se zeptat, jak toto Federální shromáždění zabezpečí, aby při projednávání tohoto bodu nebyl tento fakt nedodržen.

Poslanec SL J. Černý: Myslím, že bychom se měli opravdu rozejít na oběd, protože všichni jsme zprávu vyšetřovací komise dostali. (Hlasy ze sálu: Nedostali!) Tak to je jiná. Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Hlásí se ještě někdo s připomínkou nebo poznámkou? (Ne.) Vidím, že ne. Je zde dost závažný návrh učinit pauzu na oběd. Je 12.00 hodin. (Hlasy ze sálu: Zpráva!) Uděláme to rozumné takto: najde se kompromis. Zpráva není příliš dlouhá, je to zpráva komise 17. listopadu, protože všichni poslanci ji nemají, měli bychom ji vyslechnout jako úvod a začít v podstatě tímto bodem jednání, to znamená nejprve

4

Zpráva vyšetřovací komise 17. listopadu.

a pak otázka lustrací. Prosím, aby příslušný poslanec se ujal přečtení zprávy. Je to poslanec Jiří Ruml.

Poslanec SL J. Ruml: Pane předsedající, paní a pánové, dovolte, abych vám přečetl druhou dílčí zprávu o dosavadní činnosti komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989.

Asi mnohé z přítomných zklamu, ani tato zpráva neobsahuje žádná konkrétní jména či jiné údaje, které by mohly

a) narušit další průběh vyšetřování

b) prozradit skutečnosti, jejichž odtajnění přísluší našemu zřizovateli - tedy plénu Federálního shromáždění.

Možná se někomu z vás jeví dosavadní práce komise jako pomalá a nedostatečná co do výsledků, jiným zas jako nepříslušná pokud jde o zjišťování skutečností, které zdánlivě se 17. listopadem nesouvisí a příliš rozšiřují pole působnosti StB i do instituci nejvyšších, tedy i do parlamentu. Někteří nás dokonce podezírají, že poskytujeme veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků informace, s nimiž jsme vás zatím neseznámili.

1. Tempo a míra dostatečnosti naší práce jsou závislé na dvou faktorech - jednak jsme museli zvládnout novou metodiku postupu vyplývající z toho, že máme pravomoci, které předchozí komise postrádala, a děláme to prakticky bez jakéhokoli technického vybavení, s minimální personální pomoci aparátu Federálního shromáždění a se značně opožděnou podporou operativy ministerstva vnitra. Naproti tomu velice nám práci usnadňují rozkazy ministra vnitra a ministra obrany, jakož i nařízení Generální prokuratury, umožňující členům komise přístup ke všem důležitým zdrojům informaci.

2. Předchozí komise se ve své dohlížecí funkci zaměřila výlučně na ono datum 17. listopadu a téměř výlučně na střet uprostřed Prahy a jeho následky. Po vyhodnocení výsledků a výslechu členů minulé komise jsme došli k závěru, že pro objasnění události listopadových je nutné zjistit, co jim předcházelo a co po nich následovalo, eventuálně, kdo je cílevědomě připravoval nebo kdo chtěl opět cílevědomě jejích rezultáty zmařit. Proto ta šíře záběru, a proto i zjištění, která hlouběji objasňují součinnost mnoha instituci, politických stran a hnutí i cizích činitelů. Při těchto sondách jsme náhle narazili na skutečnost i na konkrétní jména, tedy nikoli, že bychom po nich šli s nějakým prvotním záměrem, ta odhalení byla až druhotná a možno už dnes říci, že začasté překvapivá.

3. Poskytování informaci veřejnosti má dvojí účel: jednak jsme povinni veřejnosti sdělit, že vůbec něco děláme a že nehodláme nic zahrát do autu. Zároveň zveřejněním systému naší práce a možnosti z něho vyplývajících dáváme najevo, že existují spolehlivé způsoby objasnění činnosti Státní bezpečnosti, což bylo v minulosti značně bagatelizováno se záměrem uspokojit ty, kteří svou spolupráci se Státní bezpečnosti přípravu listopadových události ovlivnili, že se na jejích činnost nepřijde. Zanedbatelné není ani to, že vždy po zveřejnění dílčích údajů o metodice naší práce dostáváme od veřejnosti další a další impulsy, které mapují nová místa působnosti Státní bezpečnosti.

Co jsme dosud veřejnosti sdělili, jste si zajisté přečetli v novinách a jen člověk nám nepříliš nakloněný může z těchto zpráv či rozhovorů usoudit, že jsme porušili mlčenlivost, již jste nás zavázali. Pro jistotu základní údaje zopakuji: Komise má k dispozici tzv. registr svazků, tedy seznam všech tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti, který obsahuje více než sto tisíc jmen aktivních spolupracovníků. Síť agentů působila ve všech oblastech naší společnosti a dodnes není vyloučeno, že někteří na nejrůznějších místech mohou sloužit i nadále - ať už přímo zaúkolovaně nebo ze strachu před prozrazením či vydíráním. Dodnes dochází ke kontaktům, na různých úrovních se zamlžuje činnost agentů a jejích propojení se stávajícími strukturami, zpochybňují se zcela záměrně výsledky lustrací. Proto jsme považovali za potřebné sdělit veřejnosti i to, jaké údaje registr svazků obsahuje a jak jsou v něm spolupracovníci Státní bezpečnosti kategorizováni, kdo byl tajný spolupracovník, kdo důvěrník, jaké úkoly plnil rezident, kdo byl agent, kdo kandidát TS, jaké úkoly plnil držitel propůjčeného bytu. Možná pod dojmem nebo dokonce pod tlakem těchto a takto zveřejňovaných údajů se najednou začíná šuškat a kombinovat, kdo všechno se s StB zapletl. Mohu zodpovědně prohlásit, že komise nikoho cíleně nelustrovala, že však je připravena to na žádost příslušných orgánů učinit - ovšem pouze se souhlasem našeho zřizovatele, tedy pléna Federálního shromáždění. Výsledky pak jsme povinni sdělit opět pouze vám a vy musíte rozhodnout, jak se s nimi naloží. Současně bych chtěl vážené Federální shromáždění ujistit, že údaje prověřeně registrem jsou uloženy na spolehlivém místě a že nebudou nikterak zneužity.

A nyní se pokusím objasnit příčiny, proč nebyly dostatečně spolehlivé dosavadní lustrace, tedy i lustrace nás, poslanců:

1. Lustrace nebyly provedeny na všech správách SNB, které vedou seznamy tajných spolupracovníků.

2. Nebyly uplatněny všechny metody, jimiž lze tajné spolupracovníky zjistit. Pouze se dělala prohlídka kartotéčních lístků na SEO - statisticko evidenčním oddělení federálního ministerstva vnitra. Zjistili jsme dále, že v době kdy se lustrovali kandidáti pro parlament, byla řada lístků z kartotéky vyřazena. Tyto lístky se však zachovaly a teprve na pokyn naší komise jsou vráceny do kartotéky k využíti. Pro lepší pochopení uvedu některé další metody, jimiž lze získat informace o tajných spolupracovnících. Existují mikrofiše se seznamy zájmových osob StB, uspořádané abecedně. Existuje kartotéka agentů, kterou z různých pramenů sestavoval Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, nyní v držení Federální informační služby. Existují dvě databáze spolupracovníků a jejích registračních čísel i dalších údajů.

Z těchto zdrojů získané informace je třeba porovnat s registrem svazků, což je naprosto spolehlivý a nepadělatelný zdroj informaci a je nyní plně k dispozici právě naší komisi. Nutno však připomenout, že všechny tyto zdroje informaci nebyly v době voleb plně k dispozici, zejména proto, že tehdejší ministr vnitra nezajistil, aby byly plně využity.

3. Řada informací nebyla zveřejněna, poněvadž někteří lidé v kartotéce byli tzv. blokováni. Blokace znamenala příkaz nesdělit při lustraci údaje. Blokace byly různých úrovni a všechny v době lustrace kandidátů byly v platnosti. Mezi nimi i blokace ministra vnitra, tehdejšího ministra vnitra. Ovšem všechny nedostatky lustrací nelze svádět na pracovníky, kteří je prováděli, ti jen postupovali podle příkazů a způsobů obvyklých v té době.

4. Výsledky lustrací byly předány vedení politických stran a hnutí a bohužel není záruka, že tato vedení pozitivně vylustrované kandidáty skutečně vyřadila z volebních listin.

5. Některé strany pak vůbec nebyly lustrovány, poněvadž o lustraci nepožádaly buď vůbec nebo včas anebo lustrace zásadně odmítaly. S takovým postojem se ovšem můžeme setkat i nyní a záleží jen na tom, do jaké míry jsou si vedení těchto stran a hnutí vědoma nebezpečí, plynoucího z toho, že jejích zástupci mohou být i nadále zneužívání k činům, které jsou s to destabilizovat náš stát i jednotlivé jeho republiky mnohem víc než samotné lustrace.

Nakonec chci oznámit, že v současně době jsou v naší komisi podrobeni svědeckým výslechům dva význační pracovníci Státní bezpečnosti, a to náčelník desátého odboru druhé správy Žák a zástupce náčelníka druhé správy Chovanec, přičemž ve vazbě vojenské prokuratury se nacházejí bývalý ministr vnitra Kincl, jeho první náměstek Lorenc a náčelník druhé správy Vykypěl.

Nepochybně i z výpovědí těchto osob vyjdou najevo další skutečnosti o spolupráci se Státní bezpečnosti, jimž nemůžeme zabránit ani se jim vyhýbat, avšak teprve s vaším souhlasem můžeme výsledky takto získané dát opět vám k dispozici k dalšímu konání a teprve s vaším souhlasem můžeme prověrku rozšířit i na další kategorii občanů. Čistota našich řad je ve vašich rukou. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Rumlovi za přečtení zprávy, která byla uveřejněna jako tisk 413 a měli byste ji mít všichni k dispozici.

Než se rozhodneme jak dále, je tu jeden vzkaz: poslanci občanského fóra Sněmovny lidu za volební kraj Praha, nechť se laskavě zdrží po vyhlášení přestávky v této místnosti. Zůstat zde mají také poslanci ze Sněmovny lidu za Severočeský kraj.

Nyní bychom měli zahájit rozpravu k přednesené zprávě, ale dohodli jsme se, že půjdeme na oběd. Přerušují jednání do 13.30 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.25 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.30 hodin.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Zahajuji odpolední jednání 11. společné schůze sněmoven. Vrátíme se k bodu, který jsme začali projednávat před polední pauzou a sice ke zprávě komise 17. listopadu. Předpokládám, že zprávu máte všichni v lavicích (tisk 413). Ještě se ptám, zda si předseda komise poslanec Ruml přeje zprávu doplnit.

Poslanec SL J. Ruml: Ne, ale event. odpovím na dotazy.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Má tedy někdo dotaz nebo připomínku ke zprávě? Hlásí se pan poslanec Ransdorf.

Poslanec SN M. Ransdorf: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, před časem komise zabývající se okolnostmi událostí 17. listopadu zveřejnila zprávu, že podle údajů, které se ji dostaly k dispozici, bylo Demokratické fórum komunistů organizací založenou StB. Takto výslovně přinesly zprávu naše deníky, ČTK. Nemohu potvrdit, zda tímto způsobem jednoznačně mluvčí této komise pan poslanec Petr Toman věc formuloval, protože jsem uvedené tiskově konferenci nebyl přítomen. Chtěl bych z tohoto místa připomenout, že jsem jedním za zakladatelů Demokratického fora komunistů, které se připravovalo prakticky od letních měsíců roku 1989. Rád bych uvedl, že nepochybují o tom, že tato organizace byla kontaminována bývalou StB, stejně jako jiné společenské organizace, zájmová sdružení, skupiny. Myslím, že se této kontaminace nevyhnuly i opoziční kruhy reprezentované Chartou 77.

Spor nejde o tuto věc, ale z formulace mluvčího této komise vyplynulo, že jako organizace byla zřízena jako jakási následnická organizace, jako společenství zřízené z vůle a záměrů StB.

Rád bych členy vyšetřovací komise pro 17. listopad požádal, na tomto místě, aby pro svoje tvrzení uvedli konkrétní fakta, protože takto formulované závěry se dotýkají mě občanské cti a nezůstávaly jen u obecně pojatých formulací, které se dají vykládat různou cestou.

V případě, že nebude konkrétní toto tvrzení, totiž, že Demokratické fórum komunistů bylo založeno záměrně StB, budu nucen z toho vyvodit důsledky, a nevylučují ani cestu soudní. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu, k předložené zprávě? Prosím, pan poslanec Černý.

Poslanec SL J. Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik stručných poznámek ke zprávě, kterou jste obdrželi jako tisk 413 Jde o zprávu, kterou tady pan poslanec Ruml přečetl. Musím konstatovat, že zpráva mě velmi neuspokojila. Vyjdu-li z usnesení Federálního shromáždění, které praví, že ukládá komisi, aby s maximální rozhodnosti, za použití všech legálních prostředků, vědoma si autority a váhy Federálního shromáždění, ale i jeho odpovědnosti před našimi občany, působila k objasnění událostí ze 17. listopadu 1989 v Praze, včetně příčin, následků a jmenovitě odpovědnosti (ať politické či trestní) jednotlivých osob odpovědných za brutální zákrok na Národní třídě.

K této věci jsem se ze zprávy nedozvěděl vůbec nic. Přesto, že je v úvodu řečeno, že důvodem toho, že zpráva nic neříká, je snaha utajit určité věci, domnívám se, že postup vyšetřování, pokud je dál než byla dohlížecí komise, pak jako v každém vyšetřování jsou určité kroky už zveřejnitelné. Žel, musím konstatovat, že co je zde uvedeno, v podstatě je možné číst v novinách. Přičemž kompetence, kterou vyšetřovací komise má, se zpráva dotýká jen z nepatrné části. Zhruba tři čtvrtiny se dotýkají problematiky lustraci. Jsem přesvědčen o tom, že spolupráce při vyšetřování takovéhoto případu se naráží na mnoho věcí. Nicméně problém, zda mezi námi jsou bývalí agenti StB nebo jsou někde jinde - je jedním problémem zcela samostatným.

Domnívám se, že tato komise by se neměla zatěžovat touto činnosti. Domnívám se, že by se spoluprací s StB měla zatěžovat pouze v tom případě, je-li to potřebné pro vyšetřování toho, k čemu byla zřízena. V takovém případě se běžně postupuje tak, že se dožádá o příslušně informace příslušný orgán.

Vyšetřovací komise asi považovala za nutné učinit to an block. Proto stáhla ze všech krajských správ registry svazků. Nepochybují o tom, že registry svazků jsou v dobrých rukách, ale přesto je to něco, co je nad rámec této komise, a v této chvíli ani nevím, jaký bude další osud těchto registrů svazků.

Není mi známo, proč se těchto materiálů neujme kompetentní orgán, který považujeme, který jsme ochotni považovat za kompetentní. Ať už je to dříve Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, nebo nyní FIS a jiný orgán. Nevím, chápu to tak, že vyšetřovací komise je komise ke konkrétní věci. Její činnost by měla skončit předáním výsledků, které se týkají dané kompetence, o které jsem hovořil.

Zdá se mi, že zpráva je nedostatečná. Abychom mohli jako poslanci referovat o tom, jak se pokročilo v této otázce, která je ožehavá od 17. listopadu, která byla neustále předmětem kritiky, že se v této věci nic neudělalo, navrhuji, aby vyšetřovací komisi bylo uloženo, aby v nejbližší možné době - je-li nutné, aby můj návrh obsahoval termín, tak do měsíce - plénum Federálního shromáždění bylo seznámeno s konkrétními kroky, které samozřejmě je možné zveřejnit, alespoň pro poslance třeba formou neveřejného zasedání nebo formou předání tiskovin, které budou mít charakter tajného dokumentu. Ale myslím, že to není meritní záležitost - seznámit plénum s postupem vyšetřování tak, abychom mohli říci: ano, jsme o kousek blíž k vědění o tom, kdo připravil strategii celé události a kdo odpovídá za brutální zákrok. Víme, že souvislosti jsou daleko širší a brutální zákrok přes všechnu brutalitu není tolik důležitý jako to, co k tomu vedlo, ale myslím si, že tato okolnost by měla být objasněna. Proto znovu opakuji - navrhuji, aby vyšetřovací komise dostala nějaký termín, kdy bychom tuto zprávu dostali a mohli zjistit, zda pokročilo vyšetřováni, či nikoliv. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, pane poslanče. Má ještě někdo dotaz nebo připomínku k přednesené zprávě? Hlásí se poslanec Tomis.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP