Budeme usilovat o vytvoření nových vztahů
se Sovětským svazem. Deklarace o vzájemných
vztazích z února 1990 de facto nahradila pookupační
smlouvu o přátelství z roku 1970. Československo-sovětské
vztahy zůstávají přesto dosti neuspořádané.
Vázne politický dialog na nejvyšší
úrovni. Všechny významně akce, počínaje
návštěvou prezidenta republiky, byly v Moskvě.
Je v našem zájmu vzájemné vztahy stabilizovat
a dát jim dlouhodobou perspektivu. Zatím tomu brání
i nevyjasněnost kompetenci mezi sovětským
centrem a republikami a poslední vývoj nás
znepokojuje. Dovolte mi, zmínit se v této chvíli
o mimořádně pozitivní roli, kterou
v naších vztazích hrál Eduard Ševarnadze.
Byl kritizován, že ztratil východní
Evropu. Tu však ztratili jeho předchůdci tím,
jak se k ní chovali. Ševarnadze svým respektem
k suverenitě naších národů a
rovnoprávným jednáním se svými
partnery z této oblasti působil k obnově
opravdu přátelských vztahů. V několika
případech, kdy jednání vázla,
zasáhl s konečnou platností tak, že
bylo dosaženo dobrého výsledku. Před
oznámením o jeho rezignaci jsme jednali o jeho pozvání
do Československa a také o návštěvě
ministra zahraničí v Moskvě, Kyjevě,
Minsku a Vilniusu. Doufám, že se tato návštěva
bude moci v krátké době uskutečnit
v atmosféře, která umožní její
pozitivní výsledky.
Chceme spolupracovat jak se sovětskou vládou, tak
s republikami i oblastmi. Podepsali jsme memoranda o hospodářské
spolupráci s Ruskou federací a Litvou, navázali
jsme kontakty s ministry zahraničí Ruska, Běloruska,
Ukrajiny a Estonska. V přípravě jsou dohody
s dalšími svazovými republikami, v zásadě
je dokončen návrh statutu zájmových
kanceláři s Litvou.
Snad nejvýraznějšího rozvoje doznaly
styky s Německem. Dvě letošní setkání
prezidenta s kancléřem Kohlem, březnová
návštěva prezidenta Weizsackera v Praze, listopadová
návštěva premiéra Čalfy v Bonnu,
mých sedm schůzek s Genscherem - to vše vytvořilo
pevné základy k tomu, abychom ještě
v lednu zahájili jednání o politické
smlouvě s Německem. Podle názoru Kancléře
Kohla by mohla být podepsána do velikonoc. Současně
jednáme o řešení důsledků
rozpadu východoněmeckého trhu pro Československo
a o nástupnictví mezinárodních smluv
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
a zaniklou Německou demokratickou republikou.
Nová politická smlouva by měla s definitivní
platnosti řešit i otázku majetko-právních
nároků. Opakuji znovu, že všechny otázky
se budou řešit výhradně na vládní
úrovni a nejsou žádné důvody
k znepokojení. Je třeba jednat ve věcné,
klidné atmosféře, bez vášní
a bez emoci.
Přátelské vztahy máme s Rakouskem,
bilaterálně i v rámci Pentagonály.
Pro novou atmosféru v Evropě je příznačné,
že spory o československé jaderné elektrárny
se nepromítají do spolupráce v jiných
oblastech.
Bereme v úvahu také posílení úlohy
organizace spojených národů, umožněné
překonáním studeně války. Spojené
národy nyní mohou plnit své poslání
při ochraně míru a posilování
mezinárodní bezpečnosti, např. v reakci
na iráckou agresi proti Kuvajtu. Mohou nyní dokázat
mnohem více i při koordinaci ekonomické spolupráce
státu, ochraně životního prostředí,
prosazování lidských práv a řešení
dalších aktuálních problémů
současného světa. Naše republika se
podporou OSN profiluje jako plnoprávný, tvůrčí
a spolehlivý partner v mezinárodním životě.
S tímto vědomím aspirujeme na členství
v Radě bezpečnosti v letech 1994 až 1995 a
na předsednictví 52. zasedání Valného
shromáždění OSN v roce 1997. Proto jsme
také aktivizovali naše styky s vedoucími představiteli
organizace spojených národů, včetně
jednání s generálním tajemníkem,
který vloni navštívil Československo.
V rámci aktivní podpory Spojených národů
jsme připraveni zapojovat se do mírových
operaci. Rozšiřují se možnosti využívání
OSN pro řešení našich aktuálních
potřeb - zmínil bych např. pomoc při
postupu proti zneužívání narkotik a
jejích tranzitu přes naše území.
Jednáme s OSN také o umístění
některých jejích vídeňských
pracovišť v Bratislavě. Aktivně hodláme
i nadále vystupovat v helsinském procesu.
Ve spolupráci s federálním ministerstvem
obrany připravujeme novou československou koncepci
pro jednání 22 států o konvenčních
ozbrojených silách v Evropě i pro jednání
o opatřeních k posílení důvěry.
Říkáme sice novou, ale spíše
bych měl říci vůbec první či
po dlouhé době vůbec samostatnou. Předložíme
ji brzy federální vládě i výborům
Federální shromáždění.
Budeme v ní formulovat i naše základní
přístupy k mandátu pro nové celoevropské
odzbrojovací a bezpečnostní fórum,
které zahájí práci po Helsinkách
v roce 1992.
V letošním roce proběhne řada jednání
o tzv. lidské dimenzi helsinského procesu. Konference
v Moskvě, Krakovská schůzka o evropském
kulturním dědictví, Seminář
o demokratických institucích v Oslo a některé
další.
V helsinském procesu začnou v letošním
roce fungovat nové instituce i mechanismy jednání.
V červnu se sejdou v Berlíně ministři
zahraničí všech 34 států. V únoru
mají zahájit v Praze - v Thunovské ulici
- činnost sekretariát Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě, kde kromě ředitele
budou další tři diplomaté a čtyři
administrativně techničtí pracovníci.
V Československu se budou konat pravidelně a v případě
potřeby i mimořádné politické
konzultace účastnických zemi na úrovni
zplnomocněných zástupců.
Kromě sekretariátu budou pracovat Úřad
pro svobodně volby ve Varšavě a Středisko
pro předcházeni konfliktům ve Vídni.
V těchto institucích spatřujeme první
výsledky našeho úsilí vyjádřeného
poprvé v dubnovém Memorandu o evropské bezpečnostní
komisi na vytvoření nových struktur bezpečnosti
a spolupráce na kontinentě.
Varšavskou smlouvu po likvidaci všech vojenských
struktur budeme orientovat výlučně na otázky
odzbrojení a připravovat kroky k jejímu úplnému
rozpuštění.
Budeme specifikovat vztahy ČSFR k NATO jako jednoho z pilířů
evropské bezpečnosti a stability v současné
době. Kromě příslušných
expertních jednání se na jaře uskuteční
v Praze i mezinárodní konference o perspektivách
evropské bezpečnosti pod společnou záštitou
generálního tajemníka NATO Vornera a mne
jako ministra zahraničních věcí.
Československo se vzhledem ke jeho geografické poloze
a jeho minulým vazbám mohou výrazně
dotknout nejrůznější sporné či
konfliktní situace v blízkém okolí
a z nich pramenící důsledky. Mám na
mysli migraci, možnost regionální energetické
krize, nacionální i etnické vření
v různých částech kontinentu i další
otázky.
Proto se budeme aktivně zapojovat do všech jednání
a mechanismů předcházení či
řešení krizi a konfliktů. Budeme usilovat
o realizaci návrhů přednesených prezidentem
Havlem na pařížském summitu (schůzka
expertů k přípravě Evropské
energetické charty a expertní panel o migraci).
Řadu námětů předneseme i na
lednové schůzce expertů o mírovém
řešení sporů na Maltě i na schůzce
o národnostních menšinách v červnu
v Ženevě.
Významný impuls očekáváme od
konference o nové evropské architektuře,
o cestách k evropské konfederaci, která se
má pod záštitou a na návrh prezidenta
Mitteranda uskutečnit na jaře v Praze. Měla
by být oním kulatým stolem, za nimž
se i v minulosti zrodili náměty vedoucí posléze
k vytvoření nových struktur v Evropě.
Nové cesty spolupráce otevře i jednání
o parlamentní dimenzi helsinského procesu, které
by mělo být zahájeno letos v Madridu. Hlavními
účastníky tohoto fóra by měli
být podle našeho názoru přímo
poslanci, neboť nejlépe znají možnosti,
ale i potřeby podobné instituce. Federální
ministerstvo zahraničních věci, pokud se
tak rozhodnete, vám v tomto směru bude plně
k dispozicí.
V nadcházejícím roce budeme věnovat
patřičnou pozornost naším vztahům
k rozvojovým zemím. Jejich význam pro naší
zahraniční politiku je dán především
ekonomickými faktory. Představují rozsáhlý
a perspektivní trh pro náš průmysl a
významný alternativní zdroj ropy, zemního
plynu a dalších důležitých surovin.
Přes hluboké deformace minulé éry
má ČSFR dobré předpoklady pro aktivní
politiku vůči rozvojovým zemím. Vztahy
k nim jsou značné intenzivní a mají
dlouholetou tradicí a poskytuji značně možnosti
pro rozvíjení vzájemné výhodné
spolupráce.
Naše nová koncepce vztahů vůči
rozvojovým zemím vychází ze zásad
vzájemné výhodnosti z desideologizace vztahů,
z diferenciace. Budeme rozvíjet styky zvláště
s vyspělejší části zemi, ale
to Není podmínka. Jsme připraveni pomáhat
k urovnání mezinárodních sporů
a konfliktů v rozvojovém světě. Zvýšenou
pozornost i zde věnujeme dodržování
lidských prav.
Musím však připomenout ještě jeden
zásadní, strategický aspekt. Překonávání
bipolární konfrontace v ose Východ - Západ
vyvolává u četných představitelů
světového Jihu obavy, že se značně
sníží rozvojová pomoc, protože
prostředky poplynou do střední a východní
Evropy. To je krátkodobě možné. Avšak
bloková konfrontace byla přenášena do
rozvojového světa a často se právě
v tomto světě realizovala, a to i vojensky. Její
konec už dnes umožnil zmírnění
nebo skončení některých regionálních
konfliktů. Snížení výdajů
na zbrojení na severu by umožnilo uvolnit obrovské
prostředky i na skutečné rozvojové
programy, na skutečné zapojení všech
do světového hospodářství,
do vytváření opravdu jednotné světové
ekonomiky, v niž by postupně všichni získávali
alespoň relativně stejné šance. To je
ovšem zatím jen možnost. Obavy jsou zatím
dokonce tak silné, že významný indický
politik mi řekl, že pro ně byl bipolární
svět možná výhodnější,
než svět, v němž zůstala jen jedna
velmoc. To je sice nepochopení vývoje pluralitního
demokratického mezinárodního řádu
na Severu, avšak nerespektování těchto
obav by mohlo mít tragické následky.
Extremismus se rodí ze ztráty naděje a ne
nadarmo už kdosi označil irácký útok
na Kuvajt za první válku 21 století. Je proto
vynikajícím úspěchem mezinárodního
společenství, že se v odporu proti této
agresi spojil nejen bývalý Východ a Západ,
ale také naprostá většina Jihu. Toto
spojenectví je třeba nepřetržitě
pěstovat a prohlubovat. Nemohlo by se nám stát
nic horšího, než kdyby konfrontaci Východ
- Západ nahradila dlouhodobá konfrontace Sever -
Jih, opět s hrozivým zbrojením a dalším
vyčerpáváním a znehodnocováním
ekonomického, ekologického i lidského potenciálu.
Musíme ve vztazích ve všech zeměpisných
směrech přispívat k tomu, aby všechny
zdroje planety i lidstva sloužily stále více
a stále výhradněji harmonickému rozvoji
lidi a jejích přírodnímu prostředí.
Vážené kolegyně a kolegové, nová
koncepce československé zahraniční
politiky vyžaduje změnu struktury, činnosti
a metody československé diplomacie i jejího
odborného aparátu. V posledních měsících
proto reorganizujeme ministerstvo a provádíme personální
změny.
Nová struktura ministerstva odstraňuje staré
byrokratické členění aparátu
na rozdrobené a izolované útvary, což
vyhovovalo centralistickému systému a služebnosti
tohoto aparátu. Vytváříme nové
ucelené větší útvary (sekce),
členěné na tématické pracovní
týmy. Dřívější atomizaci
nahrazuje širší spolupráce specialistů.
Do čela sekcí chceme stavět vysoce kvalifikované
a zkušené diplomaty jako šéfy, odpovědné
ministrovi a jeho náměstkům.
Jsme si vědomi, že kvalitu československé
diplomacie určí nikoliv sama nová struktura,
ale lidé v ní působící. Z ministerstva
odešli a odcházejí zkompromitovaní a
neschopní služebníci totalitního období.
Přijímáme nové mladší
adepty diplomacie z řad vzdělaných a talentovaných
absolventů vysokých škol nebo z oborové
praxe, kteří od léta procházejí
náročnými konkursy.
Naším cílem je vytvořit během
několika let plně kvalifikovanou a kompetentní
civilní službu. Jedním z cílů
reorganizace federálního ministerstva zahraničních
věcí je větší hospodárnost
v celé činnosti aparátu i na zastupitelských
úřadech.
Chceme snížit počty pracovníků
doma i na zastupitelských úřadech, odkud
již odešli bez náhrady bývali rezidenti
jiného resortu. Je ovšem zapotřebí počítat
se zřizováním nových zastupitelských
úřadů v zemích, s nimiž teprve
navazujeme styky, např. v Jižní Koreji a jinde.
Úspory v počtu zaměstnanců jsou nezbytné
i z toho důvodu, že neúnosně zaostáváme
v odměňováni pracovníků zahraniční
služby. Ve srovnání s platy představitelů
jiných států jsou naší diplomaté
na úrovni až několikanásobně
horší. V nových podmínkách tržního
hospodářství a vstupu zahraničního
kapitálu hrozí nebezpečí, že
nejlepší lidé nám odejdou do soukromého
sektoru, kde si vydělají mnohem více. Musíme
se rozhodnout. I způsob odměňováni
určí, jak kvalitní zahraniční
službu budeme mít. Chci zvlášť upozornit
na situaci v zemích bývalého komunistického
bloku. Už půl roku nejsme schopni najít prvního
radu do Moskvy, který by měl kvalifikaci nutnou
pro zastupováni velvyslance. Při přechodu
na platy v tvrdých měnách od 1. ledna 1991
se situace může ještě zhoršit.
Za zmínku stojí i materiálně technické
problémy. Nové metody práce se nemohou uplatnit
bez vybudováni moderní sítě přenosu
informaci uvnitř ministerstva, mezi ústředím
a zastupitelskými úřady, mezi federálním
ministerstvem zahraničních věci a jinými
vrcholnými orgány - kanceláří
prezidenta republiky, Úřadu předsednictva
vlády, Federálním shromážděním,
atd. Tato síť si vyžádá nemalé
náklady, avšak přinese obrovské zkvalitnění
a urychlení celé činnosti. Všude na
Západě tyto systémy již fungují
a ani my se bez nich neobejdeme. Za pomoci externích specialistů
máme již k dispozici zásadní studii
uplatnění systémového inženýrství
v naší práci a hodláme ji v letošním
roce realizovat.
V souvislosti s novou ústavou zamýšlíme
zahájit práci na předloze zákona o
zahraniční službě, která na rozdíl
od jiných úseků státní správy
má svá specifika a v řadě států
je upravena zákonem.
Vážené kolegyně a kolegové, ministerstvo
zahraničí muselo v uplynulém roce zvládat
úkoly, jejichž počet a kvalita se dají
jen těžko srovnat s předchozími lety.
Zvládlo je přitom ve stavu neustálé
obměny pracovníků, kdy ti dobři a
kvalitní byli přirozeně značně
přetížení. Za uplynulý rok se
jasně prokázalo, kdo na práci v diplomatické
službě stačí a kdo ne. Přes komplikace
s výpovědními lhůtami odešlo
z ministerstva k 31 prosinci 439 zaměstnanců, s
22 je rozvázán pracovní poměr a 46
dostalo "upozorňovací" dopis. Ze zahraničí
bylo odvoláno k témuž datu 472 pracovníků
(z toho 165 zaměstnanců jiných útvarů).
Kdo chce kritizovat stav zahraniční služby,
měl by si uvědomit několik skutečnosti.
Předně nevím o žádném
jiném úřadě, kde by došlo k tak
výrazné obměně. Možná
na federálním ministerstvu vnitra. Nedělali
jsme však kolem toho žádnou propagandu. Odcházejí
lidé různého typu, od špiónů
a lidí zdiskreditovaných až po slušné
lidi, kteří si už nemohou z různých
důvodů zvyknout na nové tempo a nový
přístup k práci. Je také velmi obtížné
právě pro zahraniční službu získávat
nové kvalifikované lidi. Vyžaduje to kvalifikaci
mnohem náročnější a všestrannější
než na mnoha jiných místech. Prostřednictvím
konkursů jsme však už mnoho kvalitních
lidi získali a budeme získávat další.
Bude však chvíli trvat, než získají
potřebně zkušenosti. Je třeba také
uvážit finanční stránku. Výměna
pracovníka na zastupitelském úřadu
v Evropě stojí přibližně 120
000 Kčs, v Severní Americe 350 000 Kčs a
v ostatním zámoří asi půl milionu.
Například v roce 1987 bylo vyměněno
250 pracovníků, v loňském roce zatím
472. Zvládli jsme to bez dodatečných nároků
na státní rozpočet. Další obměna
pracovníků bude souviset s právě probíhající
reorganizací. Bude však také souviset s některými
aférami z minulosti, které právě prokuratura
vyšetřuje. Bohužel také s lustracemi,
o které jsme usilovali od počátku roku, ale
jejichž výsledky - vzhledem k různým
změnám na ministerstvu vnitra - dostáváme
až nyní.
Chtěli bychom dokončit reorganizaci ministerstva
nejpozději do poloviny letošního roku, abychom
se pak už mohli věnovat skutečně jenom
zahraniční politice a neztrácet energii neustálým
řešením organizačních a personálních
otázek. Abychom pak už jen dolaďovali zaváděné
funkční struktury podle vyvíjejících
se potřeb zahraniční politiky a mohli plně
přenášet odpovědnost na kvalifikované,
tvůrčí a zahraniční službě
oddané pracovníky.
Vážené kolegyně a kolegové, za
uplynulý rok jsme všichni dohromady dokázali
víc, než jsme mohli ještě donedávna
doufat či, chcete-li, snít. Mnohé se nám
ještě nepovedlo. Stále více se vzdalujeme
od oněch nádherných, televizně přitažlivých
stříháni drátů k trpělivé
mravenčí práci stovek a stovek lidí.
K tomu vytrvalému navrtávání a obrušování
kamenů, které někdy přináší
výsledky dlouhou dobu neviditelně. Tedy k tomu,
co je pravou podstatou diplomacie. Počítáme
přitom se spoluprácí vás všech.
Přes všechny časové obtíže
si myslím, že spolupráce se zahraničními
výbory parlamentu je slušná. Budeme stále
rozšiřovat podmínky pro přímé
zapojení poslanců do vytváření
zahraniční politiky. Se vstupem do mezinárodních
instituci, které vytvářejí svá
parlamentní shromáždění, je ostatně
aktivní činnost parlamentu nezbytná.
Přál bych si, abychom dokázali uchovat ve
světovém podvědomí takový obraz
Československa, jaký se nám všem podařilo
vytvořit listopadovou revolucí a v období
po ní. Obraz demokratické, tolerantní, tvořivé
a pracovité společnosti, která se dokáže
při vší různosti názorů
spojit ke společnému dílu, která nepropadne
vášním národnostním ani politickým,
která nedá kvést nenávisti a bude
dbát na spravedlnost a úctu k lidem. Společnosti,
která nebude zdrojem obav, ale naopak stabilizačním
prvkem a jedním ze základních kamenů
nové demokratické mírové Evropy svobodných
národů. Zahraniční politika se bude
snažit vytvářet pro náš pokojný
vývoj mezinárodní předpoklady. Klíč
k našemu úspěchu je však výhradně
v rukách nás všech. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Páni a pánové, vážení
poslanci, dovolte, abych poděkoval panu ministrovi Dientsbierovi
za jeho obsáhlou zprávu. My bychom se teď měli
dohodnout o našem dalším postupu. Rád
bych vás upozornil, dřív než tak učiním,
že máme před sebou ještě tři
body jednání této 2. schůze. Máme
projednat návrh jednacího řádu Federálního
shromáždění, pak je zde bod lustrace
a komise 17. listopadu. Náš nepřítel
je čas. Nicméně nemohu vás omezovat
v případné rozpravě k tomuto bodu
a ke zprávě pana ministra. Ale snad bychom se mohli
dohodnout. Já samozřejmě mám jeden
operativní návrh, že bychom mohli schválit
expozé ministra bez rozpravy. Ale nicméně
už zde je přihláška k některým
vystoupením, takže snad bych vás jen poprosil,
zda bychom nemohli zvolit takový postup, že by příspěvky,
které zde odezněli nebo budou chtít odeznít,
byly krátké, byly věcné a byly spíš
dotazy na pana ministra. Jestli se domníváte, že
by tento postup byl přijatelný, abychom přece
jenom získali čas pro další jednání,
byl bych vděčen.
Pan ministr upozorňuje, že případná
rozprava by mohla proběhnout v nějakém dalším
zasedání. Nicméně hlásí
se kolega Bratinka.
Poslanec SN P. Bratinka: Vážený pane předsedající,
pane ministře, vážené dámy, vážení
pánové, já využívám přítomnosti
našeho pana ministra zde, abych přednesl v podstatě
tři velmi krátké interpelace na něj.