Nadväzujem na vyhlásenie spravodajcu poslanca Ševčíka,
ktorý povedal, že tento dokument má svoju dôstojnosť
a krásu. Myslím, že by ju mohol mať ešte
väčšiu. Preto si dovoľujem menší
pozmeňovací návrh. Myslím, že
takýto dokument by mal byť lepšie zaradený
do priestoru európskeho i svetového a mal by byť
i časovo lepšie zaradený. Premýšľal
som, kam by sa hodilo dať takýto doplnok. Domnievam
sa, že by to bolo možné len do preambuly, konkrétne
tak, že v druhom riadku na strane 5 za slová "Federálne
zhromaždenie" by bol vložený text "Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky, štátu
uprostred Európy, štátu, v ktorom žijú
Česi, Slováci a ďalšie národnosti,
rok po pokojnej revolúcii 17. 11. 1989". K tomu by
sa pridal odsek 4 preambuly "Nezabúdajúc na
trpké skúsenosti z doby...". Potom by nasledoval
ďalší odsek "Na základe návrhov...",
ktorý by bol týmto vytvorený.
Mnohým z vás sa bude zdať, že ide o zbytočný
návrh, ale ja si myslím - najmä keď to
posudzujeme z historického pohľadu - že to má
svoj zmysel. Myslím, že túto preambulu sa budú
raz deti učiť naspamäť. Prial by som si,
aby ste môj príspevok chápali ako konštruktívny
názor. Uznávam, že to možno nemá
tú právnu čistotu a brilanciu, ale šlo
mi v tomto prípade o podstatu veci.
Celkom na záver by som chcel povedať, že by som
samozrejme hlasoval za túto Listinu i bez mojich doplnkov.
Súčasne by som chcel povedať, že budem
podporovať návrhy pozmeňovacích doplnkov,
ktoré predniesli najmä kolegovia poslanci Michálek
a Lux. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
bude hovořit poslanec Čičmanec. Připraví
se poslanec Mandler.
Poslanec SL P. Čičmanec: Vážení
kolegovia a kolegyne, vo výboroch sociálnych a kultúrnych
som predložil návrh, ktorý síce nezískal
väčšinu, ale menšina nebola taká
malá, že by nebola nádej na jeho schválenie.
Dávam preto znovu návrh na doplnenie článku
7, za bod 1 zaradiť bod: "Ľudský život
je hodný ochrany od počatia."
Táto formulácia nie je z mojej hlavy. Ja ju poznám
najmenej 10 rokov. Ostatné body by potom boli prečíslované
na 3 a 4. Tento návrh výbory ústavnoprávne
neodporučili najmä z dôvodov obtiažneho
vynucovania. Myslím, že problém nie je v nemožnosti
alebo obtiažnosti v oblasti vynucovania tohto práva,
ale v tom, že štát za starého režimu
interrupčným zákonom umožnil viesť
vojnu proti nenarodeným. Naša spoločnosť
bola viac ako 40 rokov morálne devastovaná materialistickou
ideológiou. Medzi právami narodených a nenarodených
je priepastný rozdiel. Nenarodení nemajú
v prvých troch mesiacoch ani deklaratívne právo
na život. Naša spoločnosť by sa k tomuto
problému mala stavať úplne inak, novo ho profilovať.
Základom je zaradiť vhodnú vetu do Listiny
ľudských práv. Som presvedčený,
že tam patrí. Môj návrh je mäkší
než návrh kolegov Michálka a Luxa a je viac
deklaratívny. Žiadam, aby o ňom bolo hlasované
iba v tom prípade, že by neprešli ich návrhy.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Mandler. Připraví se poslanec Kvasnička.
Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedající,
pane předsedo, dámy a pánově, také
poslanci Liberálně demokratické strany vítají
tuto Listinu základních práv a svobod. Jde
z velké části o ony ideje, které od
americké a francouzské revoluce vítězně
kráčejí světem a zaujaly své
místo nejen v ústavách a zákonech
států, ale také v myšlení, cítění
a jednání lidí. I po 40 letech bezpráví
a dezinformace vedly tyto ideje lidi k demokratické revoluci
a dávají jim naději dodnes. Z tohoto důvodu,
jak už to bývá (a tím nechci ani trochu
devalvovat tento významný dokument) je snadnější
uzákonění těchto obecných principů,
než to, co se prosazuje s nimi.
Ruku v ruce s tím se musejí některé
principy vyjádřit. Chtěl bych se pozastavit
u otázky úpravy federace a národnostních
otázek. Nejprve k úpravě poměru federace.
Nesouhlasím tak úplně s tím, co říkal
dr. Valko, pokud jsem dobře rozuměl, že kdyby
neexistovalo dvojí občanství - státní
a republikové - byl by to právní výraz
konfederace.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Unitárního
státu.
Poslanec SL E. Mandler: Promiňte, rozuměl jsem tomu
takto.
Při současném rychlém, obrazně
řečeno haluškovém vývoji od federace
ke konfederaci je v novelizaci ústavního zákona
o čs. federaci ustanovení o dvojím občanství
právě výrazem konfederace. Jde o § 3
odst. 1 a 2 - státní občan každé
z obou republik je zároveň státním
občanem ČSFR. Odst. 2 - občan jedné
republiky má na území druhé republiky
stejná práva a povinnosti jako občan této
druhé republiky.
Navrhuji tyto dva odstavce vypustit a následující
dva přečíslovat jako první a druhý.
Dále navrhuji vypustit z uvozujícího ústavního
zákona odst. 2 § 2, který zní, že
v "Ústavě České republiky a Slovenské
republiky mohou být základní práva
a svobody rozšířeny nad míru upravenou
Listinou základních práv a svobod".
Tento odstavec prejudikuje trojústavnost a navíc
termín rozšíření je zde vágní.
Je zákon o slovenštině rozšířením
či zúžením lidských práv?
Tímto způsobem by se odstavec mohl použít
ke zúžení lidských práv...
Nyní k otázce národnostní. V preambuli
Listiny základních práv a svobod je jedna
výjimka. Všude se tu hovoří o lidských
právech, sdílených hodnotách lidství
atd. Výjimkou je ustanovení šestého
odstavce nebo šesté věty, zní: "vycházejíc
z práva českého národa a slovenského
národa na sebeurčení". V daném
kontextu to vzbuzuje dojem, jako by nám v Evropě,
ve střední Evropě šlo podstatně
více o naše právo na sebeurčení
než o práva jiných národů a národností.
Společně s kolegou Doležalem navrhujeme upravit
tuto formulaci takto: "Vycházejíc z práva
národů na sebeurčení."
Závěrem ještě jednu poznámku
o tom, co říkal poslanec Kanis. Říkal,
že v posledních 40 letech nebylo u nás všechno
jen špatné, zvláště v oblasti sociální.
Ovšem, že nebylo všechno špatné. To
by snad lidi ani nepřežili. Nikdy nebývá
všechno špatně. V souvislosti s Listinou lidských
práv je však třeba vidět především
to, že u toho tzv. dobrého - tzn. sociálního
zajištění - bylo dosaženo likvidací
práva vlastnit, podnikat, mluvit, sdružovat se a politicky
jednat. To na jedné straně. Na druhé straně,
že toho bylo dosaženo takovou devastací budoucnosti,
kterou si nedokážeme stále ještě
představit, i když v této budoucnosti už
vlastně žijeme.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má slovo
poslanec Kvasnička. Připraví se poslanec
Šebek.
Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, kolegyne a kolegovia, opäť sa chcem
vrátiť k článku 7, odst. 1, napriek
tomu, že o ňom bola už viackrát reč
a chcel by som túto dikciu, ktorá je uvedená,
zmeniť takto: "zaručuje sa právo na ochranu
ľudského života a základné podmienky
pre jeho telesný a duševný vývin".
Takto by znel môj návrh. Dovoľte zdôvodnenie.
Pôvodná dikcia - každý má právo
na život - zaručuje toto právo jedincovi iba
od okamžiku, keď nadobudne z hľadiska nášho
práva právnu subjektivitu - teda až od narodenia.
Predpokladám, že je nutné, aby boli právne
normy zosúladené so súčasným
stavom vedeckého poznania. Podľa posledných
vedeckých poznatkov, najmä vďaka technike svetlovodných
vlákien, sonografii a iných vedeckých metód,
celkom určite vieme, že život človeka
začína skôr, ako sme to pôvodne predpokladali.
V súčasnej dobe sa
rozvíja embryonálna patológia a v súvislosti
s ňou aj embryonálna terapia Už u plodu sa
dejú nielen chirurgické, ale aj iné terapeutické
zákroky. Pokiaľ má nenarodené dieťa
už v embryonálnom štádiu vývoja
právo na liečenie, malo by mať predovšetkým
aj právo na život. Toto právo by malo v Listine
ľudských práv celkom prirodzene zakotvené.
Ak by bola prijatá pôvodná dikcia článku
7 odst. 1 - život pred narodením dieťaťa
by zostal bez právnej ochrany, čo by bolo v rozpore
s Chartou práv dieťaťa, ktorú sme nedávno
odhlasovali.
Neexistencia právnej subjektivity ako nositeľa predmetu
ochrany života neznamená, že by život pred
narodením nemohol, resp. nemal sa stať predmetom právnej
ochrany. Práve naopak. Predmetom právnej ochrany
nemusí byť iba subjekt, môže ním
byť aj objekt alebo predmet, ktorý vyžaduje právnu
ochranu napr. zo spoločenského, morálneho
alebo iného hľadiska.
Nesmieme zabúdať ani na to, že transcendentálny
rozmer človeka nezačína až po jeho narodení.
Z uvedených dôvodov žiadam panie poslankyne
a pánov poslancov, aby za môj návrh hlasovali.
Žiadam to najmä preto, lebo nenarodené deti o
to žiadať nemôžu. Samozrejme, ak by prešli
návrhy, ktoré boli predtým prednesené,
či už ide o návrh pána Michálka,
pána Luxa alebo pána Čičmanca, ktoré
majú podobný zmysel ako môj návrh,
v takom prípade by som svoj návrh stiahol späť.
Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní bude mluvit poslanec
Šebek, připraví se poslanec Schneider.
Poslanec SL P. Šebek: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové! Předkládám
připomínky k článku 32 tisku 392 ve
znění článku 31 k dodatku a znění.
Článek zní - cituji: "Každý
má právo na ochranu zdraví. Občané
mají na základě veřejného pojištění
právo na bezplatnou zdravotní péči
a zdravotní pomůcky za podmínek, které
stanoví zákon". Ke znění první
věty nemám poznámek. Ke znění
druhé věty mám čtyři poznámky.
Za prvé: Pojem veřejné pojištění
je nejasný. Jde ve skutečnosti o povinné
zdravotní pojištění, případně
všeobecné zdravotní pojištění
a formou takového pojištění vyžaduje
účast na úhradě výdajů
v zdravotní péči od výdělečně
činného občana jako nový systém
zdravotní péče České republiky
přijatý vládou České republiky
v prosinci, tak i reforma zdravotní péče
Slovenské republiky. Povinnost a rozsah tohoto zdravotního
pojištění však určí teprve
příslušné zákony České
národní rady a Slovenské národní
rady, kterými bude nahrazen zákon o zdraví
lidu č. 20/1966 Sb. Zmínka o jakkoliv nazvaném,
dosud neuzákoněném pojištění
je tedy předjímáním a nelze ji do
znění listiny přijmout.
Navrhuji proto, aby slova "veřejného pojištění"
byla vypuštěna.
Za druhé: Pojem bezplatné zdravotní péče.
Takto stanovený pojem vytváří nepravdivou
představu. Jak jsem již řekl, nová nebo
reformovaná zdravotní péče obou republik
počítá se zdravotním pojištěním,
tedy formou péče peněžně zajištěnou
do určité míry platbami výdělečně
činných občanů. Je pamatováno
i na ty občany, kteří z nějakých
důvodů nemohou platit zdravotní pojištění.
Povinnost těchto občanů přejímá
stát a platí za ně. Nepůjde tedy o
péči bezplatnou, jako o ni nešlo i v minulých
desítiletích komunistického zřízení
a jako o ni nejde nyní. Každý výdělečně
činný občan platil a platí v daňových
odvodech určitou částku na zdravotní
péči srovnatelnou s připravovaným
povinným zdravotním pojištěním.
Navrhuji proto, aby slovo "bezplatnou" bylo z článku
vypuštěno.
Za třetí: Pojem zdravotní pomůcky.
Do pojmu zdravotní péče náleží
výchova ke zdraví, preventivní péče,
péče léčebná a péče
rehabilitační. Do všech těchto složek,
zejména do poslední, jsou zahrnuty i zdravotní
pomůcky. Navrhuji proto, aby slova "zdravotní
pomůcky" byla vypuštěna.
Za čtvrté: Druhá věta článku
je uvedena na rozdíl od prvé pojmem "občané".
Článek tím zaručuje právo na
zdravotní péči, což je něco jiného
než ochrana zdraví, pouze občanům České
a Slovenské Federativní Republiky podle článku
43 návrhu této listiny a nikoliv cizincům
pobývajícím z nějakých důvodů
na území České a Slovenské
Federativní Republiky. Podmínky, za jakých
mohou cizinci uplatňovat právo na zdravotní
péči, stanoví opět zákon. Ale
i cizinci musí mít právo na poskytnutí
zdravotní péče. Navrhuji proto, aby slovo
"občané" bylo vypuštěno.
Celý pozměňovací návrh, který
ke článku 32 podávám, zní takto:
"Každý má právo na ochranu zdraví
a na zdravotní péči za podmínek, které
stanoví zákon."
Toto znění zaručuje základní
právo na zdraví a základní zdravotní
péči v celé České a Slovenské
Federativní Republice pro všechny lidi, např.
i pro uprchlíky, bez ohledu na to, jakým směrem
se bude ubírat zákonodárství ve zdravotnictví
v obou republikách a neodporuje znění ani
české listiny práv a svobod, ani slovenské
listiny základních práv a svobod tak, jak
byly již národními radami přijaty. Děkuji
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má slovo
poslanec Schneider, připraví se poslanec Sacher.
Poslanec SL J. Schneider: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové. Dovolte mi předně
říci několik málo slov o tom, v čem
spatřuji význam této listiny, kterou máme
přijímat, a to proto, abych zdůvodnil důvody
a pohnutky, které mne vedou k mým pozměňovacím
návrhům. Spatřuji význam této
listiny, obrovský význam této listiny a závažnost
v tom, že formou pozitivního práva zakotvuje
přirozená práva člověka. Proto
si myslím, že je nutno pamatovat na tři věci.
Za prvé na to, abychom nezapomněli zakotvit něco,
co by zakotveno být mělo. Za druhé: abychom
mohli zajistit splnitelnost - jak říkají
právníci vymahatelnost - práv, které
zde zakotvíme. A za třetí: abychom zabránili
případným budoucím nedorozuměním,
sporům při interpretaci, abychom se pokusili vyjasnit
termíny, slova, která zde používáme.
To jsou tři hlavní pohnutky, které mne vedou
k pěti pozměňovacím návrhům.
První pozměňovací návrh vychází
v podstatě z obou předložených návrhů
tisku 330 a 331, z návrhů České národní
rady a Slovenské národní rady a v předloženém
tisku č. 392 se jedná o článek 11.
Navrhuji, aby zde byl v souladu s Úmluvou o ochraně
lidských práv a základních svobod
zahrnut modifikovaný článek 8 této
úmluvy ve znění: "Každý
má právo na ochranu před neoprávněným
zasahováním do soukromého a rodinného
života" a to jako odst. 2. Odstavec 2 by se označil
jako odst. 3. Domnívám se, že není třeba
tento návrh podrobně zdůvodňovat.
Můj další návrh je drobný, nicméně
domnívám se, že důležitý.
V článku 18 společné zprávy
- používám tedy původního číslování
- doporučuji, aby v odst. 1 bylo právo na informace
právě z důvodu ochrany osobnosti specifikováno
na informace z obecně přístupných
zdrojů. Čili za slovo informace by se vložilo
"z obecně přístupných zdrojů".
Další návrh se týká článku
28 - tedy 27 podle nového číslování
- a vychází z návrhu České
národní rady a je veden vlastně pohnutkou,
abychom si nezavřeli dveře při dalších
legislativních úpravách, které nás
čekají. Týká se odst. 3, kde se hovoří
o možnosti za jistých okolností omezit zákonem
činnost nejenom odborových organizací, ale
i jiných sdružení na ochranu hospodářských
a sociálních zájmů, tj. např.
sdružení podnikatelských, průmyslnických,
spotřebitelských atd., a to také mimo jiné,
jde-li o opatření v demokratické společnosti
nutná pro ochranu hospodářské soutěže.
Lze si zajisté dobře představit situaci,
kdy bude v zájmu právě těchto organizací
- a zdůrazňuji, že se nejedná zde jen
o odbory - podporovat případné kartelové
dohody a jistým způsobem blokovat činnost
zamýšleného proponovaného protimonopolního
úřadu. Domnívám se, že by bylo
účelné zde za slova "veřejného
pořádku" vložit slova "hospodářské
soutěže".
Další pozměňovací návrh
se týká článku 33, tedy 32 podle dodatku
ke společné zprávě, a to odstavce
1, kde navrhuji rozšířit instituce, které
jsou pod ochranou zákona, to je rodičovství
a rodinu, o instituci manželství. Čili přeřadit
to tak, jak je to v návrzích České
národní rady a z některých výborů,
a sice termín "manželství".
Můj poslední pozměňovací návrh
vychází z toho, že podporuji to, co zde řekl
můj předřečník o matení
skrze pojem bezplatnosti. Tento pojem se vyskytuje v zákoně
třikrát. Na rozdíl od článku
32, resp. 31, kde se hovořilo o zdravotnictví, není
v ostatních dvou případech možno tento
termín vypustit tak, jak to navrhuje kolega Šebek
v případě zdravotnictví a doporučuji
ho nahradit termínem "státem hrazené"
nebo "státem hrazenou". Jedná se o případ
čl. 34 resp. 33, kde se jedná o vzdělání
a o čl. 41 resp. 40 odst. 3, kde se jedná o státem
hrazenou činnost obhájce.
Domnívám se totiž, že pojem bezplatnosti
může, i když nemusí, jak mohou někteří
namítnout, být vykládán různě,
a to tak, že se jedná o bezplatnost pro občana
a v daném okamžiku. Ale jelikož se nejedná
o bezplatnost absolutní, protože to by pak znamenalo,
že by učitelé dělali práci zadarmo,
zrovna tak i obhájci, domnívám se, že
bude přesnější, když budeme používat
termín "státem hrazenou".
Omlouvám se za to, že jsem předložil návrhů
tolik. Omlouvám se vzhledem k důvodům, které
mě k tomu vedou a k závažnosti projednávané
listiny, která, chceme-li stavět na právu,
by měla platit, jak už tady bylo řečeno,
nejen několik měsíců. Domnívám
se, že tento počet mých pozměňovacích
návrhů nebude důvodem k tomu, aby se na ně,
jak tu bylo přednedávnem řečeno, moji
voliči zlobili.
Pokud se spolu se mnou domníváte, že mnou předložené
pozměňovací návrhy mohou v tom smyslu,
jak jsem o tom hovořil, listinu vylepšit, prosím,
abyste je podpořili. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má nyní
poslanec Sacher, připraví se poslanec Mikan.
Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánově, vítám článek
11, který každému zabezpečuje to, aby
byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní
čest, pověst, bylo chráněno dobré
jméno, má také právo na ochranu před
neoprávněným shromažďováním,
zveřejňováním nebo jiným zneužíváním
údajů o své osobě.