Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Ještě bych chtěl dodat, že jsem v ostatních kapitolách převzali škrty, které ministerstvo financí provedlo a které jsou velmi výrazné, např. v kapitole na cesty, zejména zahraniční, kde byly škrtnuty asi na 1/3, neakceptovaly se požadavky Hradu na zajištění prostředků pro další rozmnožení počtu poradců popř. dalšího personálu. Domníváme se shodně, že není vhodné dávat ekonomické prostředky k jakémusi přirozenému, ale s ústavou rozpornému vývoji dalšího mocenského a politického centra, jež by v praktickém životě přesahovalo úlohu, kterou podle ústavy zatím plnit má. Takže zde je vhodné použít tento nekonvenční nástroj tj. rozpočet, který je nejúčinnější, když máme usměrnit vývoj v nějakém oboru činnosti nebo nějaké instituce. Já bych rád měl ještě jednu poznámku k oblasti výdajů na obranu. Pan profesor Zukal byl kritizován, zčásti možná z hlediska odborníků právem, ale jinak se domnívám, že mluví i ze srdce a duší nás všech a jeho argumentace byla dostatečně obrazná a věcná pro laiky, když operoval průměrným výdajem na obranu v přepočtu na jednoho obyvatele ve srovnání s jinými zeměmi a také velmi správně zastaralostí technického vybavení velkého počtu našich továren, která velmi kontrastuje s neustále modernizovaným technickým vybavením armády. Já si myslím, že my nakonec jsme ani nedostali v ostatních výborech rozpočet na obranu do té míry podrobný, abychom mohli specifikovat, v kterých položkách má být snížen. My bychom to stejně neuměli jako laici, ale domnívám se, že jako poslanci, máme schopnost vidět věci v širších souvislostech a zhodnotit, že na obranu se dává nepřiměřeně moc a je třeba to omezit. Domnívám se, že omezení o 10 % je přijatelné a shledávám ho dokonce minimálním. Zapracování do kapitol rozpočtu, pokud tento návrh odhlasujeme, je práce navrhovatelů, popřípadě ministra obrany nebo zpravodajů, aby tedy vhodně promítli do jednotlivých kapitol toto procento tak, abychom nakonec schvalovali rozpočet v konkrétních částkách o 10 % snížený. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Pohankovi. Pán poslanec, váš pozmeňovací návrh je vyjádrený na prihláške? Ano. Ďakujem. Slovo má poslanec Doležal.

Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedající,dámy a pánové. Začnu tam, kde můj předřečník, pan poslanec Pohanka skončil, ale v trochu jiném duchu. Demagogie proti demagogii - řekl zde pan poslanec Zukal, a obávám se, že pokud jde o jeho vystoupení, na tom, jako na charakteristice, něco trochu je. Nejsme tady od toho, abychom dělali populistickou politiku, ale abychom dělali rozumnou politiku, a já se domnívám, že to, co tady pan poslanec Zukal navrhl, rozumnou politikou není. Pan poslanec Zukal zde udělal určitou historickou analogii, já si dovolím také historickou analogii. Po roce 1918 jsme se zajišťovali proti obnově Rakousko-Uherska, ale skutečným nepřítelem, který nás zdolal, bylo hitlerovské Německo. Po roce 1945 jsme jako hlavní cíl do budoucna viděli obranu před německým nebezpečím, ale spolklo nás Stalinovo Rusko. Obávám se, že budeme postupovat stejným způsobem, když v situaci,v níž dnes jsme, se budeme tvářit, jako by nám nehrozilo žádné nebezpečí, a podstatně snížíme výdaje na obranu. Nesdílím optimismus pana poslance Zavřela. Jsme malý stát, nezapojený do žádného širšího smysluplného a fungujícího obranného systému, uprostřed mezinárodního chaosu a vakua, vzniklého rozpadem sovětského impéria. Nikdo neví, co se bude v příštích měsících dít v Rusku a na našem území je doposud několik desítek tisíc ruských vojáků. Srovnání s Belgií nebo s Dánskem velmi kulhá. Obávám se, že přitom naše armáda v současné době, ať už jde o organizační nebo o morální stránku věci, není zatím plně boje schopná. Měli jsme perfektně vyzbrojenou armádu v uplynulých letech, kdy to z hlediska našich národních a státních zájmů nejen že nebylo k ničemu, ale bylo to proti nim. Ta armáda měla být v krajním případě použita i proti nám. Budeme ji snad likvidovat právě ve chvíli, kdy není vyloučeno, že ji budeme velmi naléhavě potřebovat?

Pan poslanec Zukal mi soukromě vyjádřil určitou nespokojenost s tím, že v případě kompetenčního zákona jsem hlasoval stejně jako on. Tentokrát, myslím, ho plně uspokojím. Jeho návrh v žádném případě podporovat nebudu.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Doležalovi. V rozprave ďalej vystúpi poslanec Kontra, pripraví sa poslanec Sokol a ďálej sú prihlásení poslanec Zelenay a Wagner.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, moja poznámka sa týka charakteru ekonomického rastu roku 1991. Z charakteristiky faktorov uvedených v materiáloch o rozpočte, a ktoré budú ovplyvňovať ekonomický rozvoj v budúcom roku ako predpokladaný zdroj príjmov štátneho rozpočtu federácie a republík vyplýva, že uvádzané exogénne činitele budú vo svojom súhrne pôsobiť negatívne. Ale chovanie obyvateľstva ako faktor tohto rastu by som nezahrňoval jednoznačne medzi exogenně činitele a nevidel by som to tak rozporuplno, ako to uvádzajú autori návrhu zákona.

Súčasné prehnané tendencie obyvateľstva na vyberanie osobných úspor z peňažných ústavov, stupňujúca sa nákupná horúčka po spotrebných predmetoch, je okrem obáv pred očakávanou liberalizáciou cien, spôsobená predovšetkým nedostatočnou až žiadnou ponukou kapitálových zdrojov, nevytváraním primeraných podmienok pre rozsiahlejšie podnikanie. Ozývajú sa kritické hlasy, že sa vytvára veľký časový posun medzi proklamovanou malou a veľkou privatizáciou a jej praktickou realizáciou. V okamihu možnosti nadobudnutia majetku do súkromného vlastníctva veľká časť, obyvateľstva sa začne chovať ako skutoční podnikatelia a veľmi racionálne a ekonomiky začnú regulovať svoj vzťah k spotrebe, k investovaniu a k úsporám svojich príjmov. V danej otázke si neberieme poučenie z myšlienok amerického ekonóma Miltona Friedmana, ktorý v otázke postupnosti alebo razantnosti transformácie štátneho majetku do súkromného vlastníctva povedal: "Podľa môjho názoru by najväčšou chybou bolo pokúšať sa transformovať ekonomiku po kúskoch, niečo sa dá a musí robiť postupne, ale uvoľnenie cien, zrušenie kontroly miezd, uvoľnenie výmenných kurzov a otvorenie podnikania vo všetkých odboroch by sa malo stať skutočnosťou okamžitou, zo dňa na deň." Postupovať pomaly, po jednotlivých krokoch, znamená vytvárať, podmienky pre to, aby sa súčasné mocenské záujmy, to je záujmy dnešnej byrokracie a včerajšej nomenklatúry znovu presadili v oblasti kontroly ekonomiky.

V našich podmienkach je zatiaľ príznačná práve postupnosť a nezladenosť trasformačného procesu. Napríklad uvoľňovanie cien bez uvoľňovanie miezd podľa Friedmana vedie k schudobneniu krajiny, pretože to znamená zmrazenie existujúcej štruktúry zamestnanosti, umelé zviazanie robotníkov s ich neproduktívnymi pracovnými miestami. Tí, ktorí by ponúkali produktívnejšie využitie pracovnej sily, by v takej mzdovej regulácii nemohli platiť viac ako tí zamestnávatelia, ktorí s pracovnou silou plytvajú.

Podnikavosť obyvateľstva sa zatiaľ realizuje len formou drobného podnikania na základe zákona o súkromnom podnikaní občanov. K ambíciám o podnikani vo väčšom alebo veľkom rozsahu stále chýbajú nielen právne, ale i ekonomické predpoklady, čo u potenciálnych podnikateľov vytvára nervozitu, nedôveru a špekulatívne kroky. Obavy z nedostatočného záujmu o vyvlastnenie štátneho majetku predovšetkým formou malej privatizácie z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov u obyvateľstva v určitom smere môže rozptýliť i príklad malej dražby predajných miest v mestskej tržnici v Bratislave na rok 1991. O prenájom pultov a stánkov bol enormný záujem a skutočné ceny vyskočili na 3-4násobok výkričnej ceny. Za pulty dosiahli až 30 tisíc korún a za stánok dokonca 150 tisíc korún na prenajatú jednotku. Obdobný záujem možno očakávať i pri dražbe verejného majetku pri malej privatizácii. Pretože proces privatizácie je v dokumentoch o štátnom rozpočte na rok 1991 považovaný za jeden z pozitívnych faktorov ekonomického rastu a tým i ako významný zdroj príjmov do štátneho rozpočtu federácie a republík, apelujem týmto na náš zákonodarný zbor, aby sme urýchlene schválili tzv. veľký privatizačný zákon a na naše vlády, aby obe zákonné normy uviedli čo najskôr do života. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Kontrovi. Slovo odovzdávam poslancovi Sokolovi, pripraví sa poslanec Zelenay.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, státní rozpočet je tradičně historicky nejdůležitějším bodem jednání každého parlamentu a parlamenty v historii vznikly právě proto, aby projednávaly rozpočty. Je to v každé demokratické zemi jakýsi vrchol parlamentního roku a jedna z nejdůležitějších věcí.

V současné společnosti je rozpočet nutně zajisté značně odborný a specializovaný. Z toho podle mého názoru plyne, že věcné zpracování rozpočtu mělo být vyhrazeno výborům. Pozměňovací návrhy do rozpočtových položek přednesené na plénu tohoto sboru jsou podle mého názoru celkem nezbytně populistické. Tím myslím to, že vyzvedávají jednu stránku věci a vědomě nebo nevědomě zamlčují tu druhou. Chci to ukázat na jednom příkladě, který jsem tu před chvíli slyšel.

Mluvilo se tady o rovnovážném kursu. To je u nás velmi zavedená a rozšířená představa, která vypadá na první pohled pěkně právě proto, že zastírá druhou stránku věci. Nikdy se nedovíme od obhájců rovnovážných kursů, co máme udělat se státní hranicí. Jakýkoli jiný než tržní kurs totiž předpokládá, že na hranicích jsou ostnaté dráty a proluky mezi nimi jsou bohatě zalidněny vlčáky. Příklad německého důchodce působí rovněž velmi působivě, ale dovolte, abych ho představil z jiné stránky. Německý důchodce nebo nezaměstnaný, který si u nás dává v restauracích, nám totiž vytváří devizový export, a to bez prostřednictví podniků zahraničního obchodu, bez jakékoli další státní a jiné režie, je to čistý devizový export, něco, čemu se v uplynulém režimu dávala taková přednost, že jsme byli ochotni vyvážet třeba starou městskou dlažbu za jakoukoli cenu, jen za to, že to bude devizový export. Dnes nám ho tito lidé, o kterých populisté říkají, že nás vyjídají, realizují tak, že se exportují věci, které bychom jinak nikdy vyvést nemohli. Průměrná strava v naší restauraci není takového druhu, že bychom ji mohli exportovat do devizové oblasti. To je jen příklad, jak populisticky podaná skutečnost vypadá strašně přesvědčivě právě pro to, že se zastře a zamlží její druhá stránka.

V této souvislosti, i když je to velmi nepopulární, bych trochu varoval. Samozřejmě, že takovým preferovaným objektem na ořezávání špeku musí být v Československu armáda. To je právě to místo, kde bychom si všichni mohli vysloužit ostruhy tím, že budeme proti ní, ale právě z toho, co jsem řekl, vyplývá, že toto by mělo být úlohou příslušného výboru a řezy na plénu budí mé podezření. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J.Stank: Ďakujem poslancovi Sokolovi, poslanec Zelenay ma požiadal, aby mohol vystúpiť až jako ďalší, teraz dávam slovo poslancovi Wagnerovi. Poslanec Zelenay vystúpi po ňom jako posledný písomně prihlásený.

Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedající, dámy a pánové, přihlásil jsem se proto, aby po obnovení pořadu jednání, který byl včera přerušen, po projednávání rozpočtu, nedošlo eventuálně k tomu, že není možno danou věc řešit s tím, že měla být zmíněna při rozpočtu.

Považuji za důležité vás nejdříve informovat o kvantifikaci, kterou nám dalo k dispozici ministerstvo financí v záležitostech periodického i neperiodického tisku.

V příslušném oboru sazebníku je u položky periodika 735 stanovena sazba daně z obratu tak, že výsledný příjem, se kterým všechny tři státní rozpočty počítají, je 1,062 mil. U neperiodik je tato částka 644 tis. za předpokladu, že by došlo jen k tomu řešení, že bychom se rozhodli při projednávání konkrétní věci v následujícím bodu pořadu doporučit federální vládě, aby své usnesení změnila - nebo jí to přímo uložit -pak je to téměř bez vlivu na rozpočty, pokud se sazba u periodik z 22% sníží na 0 a současně u ostatních položek oboru 735, to je položka 735 3-9 zvýší z 22 na 32. Pak by rozdíl představoval necelých 100 miliónů a protože kalkulace vycházejí z odhadů, domnívám se, že je bez předmětné o rozdílu hovořit. Ty odhady jsou natolik nekvalifikované, nemohou být jiné, že bychom mohli věc považovat za vyřešenou. Ale tím jsme pouze prospěli knižní kultuře a neprospěli jsme periodikům.

Pokud by ministerstvo financí nebo vláda jako navrhovatel bylo ochotno toto první předložené řešení akceptovat, není potřeba v souvislosti s rozpočtem o něm mluvit.

Kladu tuto otázku proto, aby při obnovení bodu pořadu mohl pověřený zástupce iniciativní skupiny přednést příslušný návrh usnesení. Pokud nebude akceptováno toto řešení ministerstva financí, považuji za nemožné předložit jinou variantu návrhu teď a žádám proto, aby ministerstvo financí odpovědělo před závěrečným slovem, před uzavřením diskuse, abychom mohli předložit, případně jiný návrh v této konkrétní věci.

Pokud se jedná o periodika, je řešení obtížnější. Nelze už hledat zdroje ve změnách sazeb daně z obratu u jiných položek stejné skupiny a je nutno hledat zdroje jinde. Potřeba těchto zdrojů by byla u periodik 548 miliónů. A to jen pro případ, že bychom sazbu daně z obratu u periodik snižovali z 22 na 12 a ještě bychom ji ponechávali. Dramatičtější snížení na 0 by představovalo 1,062 mil. - což bylo pro nás příliš mnoho na to, abychom se rozhodli doporučovat toto snížení z 22 na 0.

Doporučujeme pouze snížení na 12 s tím, že budou použity zdroje, o nichž zpravodajové hovořili ve zpravodajské zprávě. Mimo to považujeme za vhodné najít další zdroje a doporučit, aby Federální shromáždění uvolnilo pro kulturní sféru federace celkem 500 miliónů korun s tím, že budou rozděleny - 300 miliónů pro Českou republiku a 200 miliónů pro Slovenskou republiku. O jejich použití rozhodnou ministerstva kultury a budou jimi subvencovat ty kulturní statky, o kterých usoudí, že subvenci potřebují. Jedná se zejména o nápravu nejhorších případů vlivů cenových tam, kde by pravděpodobně došlo k nezbytnému omezení vydávání poezie, vědecké literatury, a zejména národnostní literatury tam, kde náklady jsou tak nízké, že by nebylo reálné uvažovat o tom, aby byla vykalkulovaná cena plus minimální zisk uhrazena kupujícím. V zájmu národních a národnostních kultur považujeme toto ne zcela konformní řešení za nezbytně nutné a za dostatečně kulturní, abychom mohli hlasovat pro rozpočet jako pro celek.

Tolik k této problematice. Jinak bych chtěl využít příležitosti a vyjádřit se k některým otázkám rozpočtu z pohledu slov, která tady před chvílí odezněla. Pan poslanec Sokol hovořil o některých vystoupeních jako o populistických. Velice si vážím pana kolegy Sokola, ale nedomnívám se, že posuzovat jakoukoli kvalitu jakýchkoliv vystoupení pánů kolegů z tohoto místa je správné. Nedomnívám se, že chyby jsou v tom, co tu teď bylo nazváno populistickým, ale jsou v samé podstatě možností, které máme k dispozici. Nejsem si jist, když zvednu ruku pro tento rozpočet, že ji zvedám kvalifikovaně. Při nejlepší vůli jsme nemohli mít dostatek prostoru pro to, aby každý z nás aspoň tu malou část rozpočtu, kterou považuje pro sebe za podstatnou, mohl prostudovat natolik, aby mohl se stoprocentní jistotou říci: Ano, hlasuji pro dobrou nebo špatnou věc.

Každý, kdo vnímá činnost tohoto parlamentu, musí vidět, že nemáme za sebou pomocné struktury, které za sebou mají poslanci v zavedených parlamentech a nejsme schopni ničeho jiného, než v souhře svědomí a zdravého rozumu posuzovat věci. Proto se neodvažuji připojit k velmi sympatickým návrhům na omezení vojenského rozpočtu tak radikálně. Ale současně chci konstatovat, že způsob projednávání tohoto rozpočtu nám neumožňuje - a že by mohl umožnit - pravděpodobně i kvalifikovanější pohled.

Mám za to, že rozdíly v metodice, evidenci, plánování, v armádě a v civilních sektorech mohou zamlžovat mnohé podstatné položky. Před touto schůzí sněmoven jsem velmi pozorně sledoval debatu o rozpočtu v tomto parlamentu v březnu. Při této debatě už tehdy hovořil ministr financí o neprůhlednosti minulých rozpočtů. Domnívám se, že ministr financí a vláda učinil řadu pokusů věci zprůhlednit. Ale nejsem si zcela jist, že jsou dostatečně zprůhledněny i pro nás.

Pokud se jedná o věci obrany vcelku, o rozpočet národní obrany zvlášť, o rozpočet vnitra zvlášť a o jisté souvislosti s rozpočtem ministerstva zahraničního obchodu, považuji za důležité zmínit se o této procedurální záležitosti.

Projednávání rozpočtu je v parlamentě podle ústavního zákona jednoznačně veřejné. Výbory pro plán a rozpočet musely respektovat a jednat veřejně. Výbory branné a bezpečností vyloučily tisk. Měly či neměly na to nárok, když výbory mají postupovat v souladu přiměřené se zákonem o jednacím řádu Federálního shromáždění? Bylo to tak správné či nebylo?

Samozřejmě, nikdo si nemyslí a nechce myslet, že by to nebylo zdravé, že některé věci nemají byt utajeny. Ale mají-li být utajeny, tak procedurálně upravme pravidla tak, aby o jedné části rozpočtu bylo jasně řečeno, do jaké míry může či nemůže a co má být projednáváno veřejně. Proto všechny debaty, které vedou k snižování vojenského rozpočtu, nemohou být přesvědčivé, protože nejsou přesvědčivé důkazy. Přesvědčivá je jen obecná argumentace. Je to dost, abych pro to zvedl ruku, ptám se sám sebe? A mám jenom jedinou odpověď: Nevím. Takže jak se rozhodnu hlasovat? Rozhodnu se hlasovat podle té nejprimitivnější zásady, a to je, abychom neznemožnili fungování federace.

Je tento postup rozumný? Jsou okolnosti, které nás k tomuto vedou, správné? Neměl by někdo uvažovat o tom, že v právním řádu se objevila další díra a že je potřeba ji rychle vyspravit.

Doporučoval bych vřele, aby se legislativní odbor federální vlády touto záležitostí zabýval a aby nám to v příslušné době, nepříliš dlouhé, bylo předloženo.

Nechci nic navrhovat, protože nechci věci komplikovat, pokud se jedná o vojenský rozpočet. Ale byl bych rád, kdyby alespoň následně výbory pro plán a rozpočet měly příležitost společně s výbory brannými a bezpečnostními projednat celý komplex obranných a bezpečnostních rozpočtů, a to způsobem, který zaručí dokonalou průhlednost, znalost metodiky apod. před projednáním. Nic nebude bránit pak v tom, abychom předložili event. návrhy, které z takovéhoto posouzení vzejdou, následně. A v každém případě by to bylo prospěšné k tomu, aby zde vznikla praxe, která zaručí kvalifikovanější projednávání věcí.

Zdržel jsem vás tímto výkladem, ale považoval jsem za nezbytně nutné se o tom zmínit, neboť okolnosti, za nichž rozhodujeme mnohé věci, je potřeba změnit tak, abychom mohli ze dne na den rozhodovat odpovědněji. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Wagnerovi. Ďalej vystúpi v rozprave poslanec Zelenay. Vážené poslankyne, poslanci, chcem vás len upozorniť, že v dolnom riadku "Snemovňa národov" beží čas vášho vystúpenia.