Dámy a pánové, branný a bezpečnostní
výbor svým usnesením federální
ministerstvo vnitra zavázal k tomu, co bylo řečeno
ve zpravodajské zprávě. Ujišťoval,
že tento resort byl a bude pod bedlivou kontrolou našeho
výboru, který by nedopustil jakékoliv mrhání
svěřenými prostředky. Myslím
si, že lidé nám odpustí to, že
nebude v obchodech dovozové zboží, ale nikdy
by nám neodpustili mrtvé či generaci, která
začne být závislá na tvrdých
drogách.
S ohodnocením armády poslancem Zukalem se v mnohém
ztotožňuji. Dávám proto pozměňovací
návrh, aby rozpočet.federálního ministerstva
vnitra byl zvýšen na jím požadovanou částku,
t. j. na 5 555,4 mil. Kčs na úkor resortu federálního
ministerstva obrany. Jde tedy o navýšení o
částku 824,5 mil. Kčs. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Malému. Ďalej
vystúpi v rozprave poslanec Vysloužil, pripraví
sa poslanec Záček. Ďalej sú prihlásení
poslanci Zavřel, Pohanka a Doležal.
Poslanec SL Z. Vysloužil: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
jménem Klubu poslanců Hnutí za samosprávnou
demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko chci tlumočit
naše stanovisko k návrhu rozpočtu federace
na rok 1991.
Jedním ze základních cílů našeho
hnutí - obsažených ve volebním programu
- je podmínka, aby národní důchod
vytvořený na Moravě a ve Slezsku zůstal
po nezbytných odvodech ve prospěch celku - rozumí
se tím federace - tam, kde byl skutečně vytvořen.
Tuto zásadu ostatně prosazovala většina
zde přítomných poslanců, ať už
zvolených v Čechách, na Slovensku, na Moravě
či ve Slezsku.
Podobně jako v předcházejících
letech je opět zcela zřejmé, že k přerozdělování
finančních prostředků v rámci
federace bude i v příštím roce docházet,
a to v neprospěch České republiky, tím
samozřejmě Moravy i Slezska. Z územního
principu - podle slov pana ministra Klause - sice nelze v současném
období při stávajících pravidlech
státního rozpočtu zcela jednoznačně
vycházet, ale jsme toho názoru, že lze už
při stanovení rozpočtu federace na rok 1992
jednoznačným způsobem zohlednit oprávněné
požadavky České republiky a následkem
toho i Moravy a Slezska.
Poměr rozpočtů České republiky
a Slovenské republiky 1,91 ku 1 na rok 1991 je neúměrný
vzhledem k počtu obyvatel, a proto jej nepovažujeme
za odpovídající.
Nebude se pak opakovat známá zkušenost, že
přerozdělování se nejvíce dotkne
právě obyvatel na Moravě a Slezsku, jak se
tomu dálo po řadu let.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem a také s
ohledem na oprávněné zájmy České
republiky a zejména našich voličů na
Moravě a ve Slezsku, musíme vyjádřit
k rozpočtu federace na rok 1991 vážné
výhrady.
Závěrem vyzývám federální
vládu a pana ministra Klause, aby při vědomí
nezbytnosti uplatnit spravedlivé principy v rozdělování
národního důchodu v rozpočtu federace
a jednotlivých republik přihlédli k uvedeným
zásadám již při sestavě rozpočtu
na rok 1992 a nikoliv až v souvislosti s úpravou daňové
soustavy k 1.lednu 1993. V tomto smyslu a s těmito podmínkami
přistoupí poslanci našeho klubu k hlasování
o rozpočtu federace na rok 1991. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J.Stank: Ďakujem poslancovi Vysloužilovi. Slovo má
poslanec Žáček, pripraví sa pan poslanec
Zavřel.
Poslanec SL L. Žáček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
vláda premiéra Čalfy ve svém vládním
prohlášení odsoudila přerozdělování
jako nemorální. Tatáž vláda o
několik týdnů později v přerozdělování
pokračuje. Federální ministr financí
se odvolává na dohodu tří premiérů.
Tato dohoda nemůže přece být v rozporu
s vládním prohlášením.
Přerozdělování desítky let
je orientováno jedním směrem. Nikdy se nestane
pravý opak. Dojemně to řekl 16.12. 1990 v
televizním programu F 1 ministr Slovenské republiky
pan Kňažko: "Tatíček federácia
nám na to dá". My na Moravě a ve Slezsku
tohoto tatíčka nechválíme, od nás
jen bere a dá jen na to, co rozmnožuje federální
zisk.
Souhlasím s poslancem Borguľou, aby toto přerozdělování
nesloužilo na zakrytí neefektivní práce
některých podniků. Přes několika
miliardové přerozdělení např.
v roce 1989 jsou pozoruhodná pasiva České
republiky 1,2 mld. Slovenské republiky 1,4 mld. Pro soustavné
přerozdělování budu hlasovat proti.
Využívám přítomnosti pana ministra
financí, aby se vyjádřil k směnitelnosti,
valorizaci, úsporám a mzdám, což je
v souvislosti i se státním rozpočtem.
Vládní návrh zavedení vnitřní
směnitelnosti vychází ze stanovení
vysokých směnných kursů a tím
výrazné vnitřní devalvace československé
koruny. Výchozí směnná relace československé
koruny ke konvertibilním měnám by měla
být stanovena na úrovni nákladů na
jejich reprodukci, tj. asi 17 Kčs za jeden US dolar. Současné
by měl být vyhlášen program snižování
tohoto kursu centrálními orgány.
Dynamický prvek změny ve vývoji vnitřní
směnitelnosti musí především
obsahovat časový postup a odhodlání
státu postupně snižovat kursové relace
zahraniční měny i za cenu určitého
devizového zadlužení. Efektivnost takového
postupu je zřejmá.
Součástí řešení vnitřní
směnitelnosti musí být i jednotnost směnných
kursů pro obchodní a neobchodní platy a zavedení
pro přechodné období zvláštního
směnného mechanismu pro turistiku. Není možné
ponechat kurs pro zahraniční turisty na takové
úrovni, která představuje několikanásobek
paritní kupní síly koruny a způsobuje
vykupování našich výrobků a služeb
devizovými turisty pro ně za nepatrnou hodnotu,
která nám neuhrazuje ani reprodukční
náklady materiálu a provedené práce
a způsobuje velké devizové i korunové
ztráty našemu hospodářství. Opětná
devalvace naší koruny, opětné podcenění
její kupní síly prospělo devizovým
turistům, kteří vykupují ve velkém
a v tisícových davech denně náš
vnitřní trh a tím si zvyšují
již tak velmi vysokou životní úroveň.
Uvedu příklad: Člověk, který
svůj příspěvek v nezaměstnanosti
ve výši 400 marek u nás promění
na 10 tis. Kčs, člověk s nízkým
důchodem 1200 marek na 30 tis. Kčs, člověk
s průměrným měsíčním
platem 3200 marek promění na 80 tis. Kčs.
Tito lidé mají dnes u nás ráj na zemi.
My si opasky utahujeme, aby se oni mohli mít ještě
lépe.
Pro zahraniční turisty musí být směnné
relace stanoveny maximálně ve výši jednotného
kursu. Rovněž pro čs. občany musí
být dána možnost nákupu deviz za hodnotu
jednotného kursu. Je třeba odmítnout i devizové
aukce jako kritérium proměnné relace. Vycházet
z nich při praktickém rozhodování
o směnných kursech by znamenalo akceptovat v systému
vnitřní směnitelnosti dočasnou velkou
nerovnováhu ve zdrojích a potřebách
deviz i akceptoval poskytovanou daň našeho vývozu
vzniklou z příčin dřívějšího
systému.
Podotýkám, že je nutno devalvovat turistický
kurs koruny i k východním zemím. Ty nás
přece vykupují také, i když prozatím
v poměrně menším měřítku.
Po 1.lednu 1991 se však situace může katastrofálně
změnit. Musíme být připraveni i na
tuto šokující alternativu.
Zajímalo by mne, o kolik miliard korun za rok 1990 bylo
ochuzeno naše hospodářství tím,
že jsme se otevřeli Evropě. Na tuto okolnost,
pokud si pamatuji,již poukazovala v první polovině
roku česká vláda v době, kdy to byly
"jen dvě miliardy". Požaduji, aby byly zveřejněny
ztráty za celý rok 1990.
"Potřebujeme ceny i kursy rovnovážné,
což by mělo být základním cílem
naší ekonomické reformy. Musíme vrátit
veličinám takový charakter, který
by měly mít.
V zájmu minulého režimu bylo, aby ceny nebyly
v pořádku, aby nebyly rovnovážné
a tím jím získávaly základní
moc dekretovat všechno v této ekonomice." Tolik
citát federálního ministra financí
ing. Václava Klause na společné schůzi
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění dne 11.7. 1990. Ptám
se, nedala by se tato věta aplikovat na dnešní
situaci?
Předpokládám, že k 1.1. 199 dospějeme
dle prohlášení vlády k cenové
liberalizaci, která by měla vycházet z postupné
regulace směnných kursů, což nám
vytvoří rovnovážné ceny. Musíme
si uvědomit, že se prozatím vzdalujeme rovnovážnému
kursu, protože stále připouštíme
a málo potíráme černý obchod
s cizí měnou.
V další části se chci zaměřit
na valorizaci důchodů, která byla dlouho
připravovaná ve větším rozsahu
už minulým režimem a provedena byla už k
1. 10. 1990. Na tuto valorizaci se dívám jako na
naprosto nedostatečnou. Procenta, která byla přiznána
k důchodům dle doby jejich přiznání,
zdaleka nekryjí procenta inflace za tuto dobu. Požaduji,
aby k 31.1. 1991 byly důchody zvýšeny o skutečné
procento za rok 1990. Požaduji, aby kvartálně,
počínaje měsícem lednem 1991 byly
následující měsíc zvyšovány
důchody o procento inflace. Garantem by měla být
federální vláda. Totéž požaduji
u úspor obyvatelstva, aby nadále neklesala kupní
síla vkladů, aby nedošlo k nežádoucímu
odlivu úspor.
Navrhované zvýšení úrokové
sazby o 2 až 7% je výsměch našim občanům,
když inflace bude činit např. 30 nebo více
procent, co nám potom pomůžou 2 nebo 7%. Jako
občan mám právo kdykoliv a bez omezení
disponovat se svým vkladem tzn., že tam mám
jenom 2%.
Pan ministr se mě na semináři zeptal, kde
na to stát má brát, když požaduji
zvýšení podle inflace. Vypočítal
to na 81 mld. Kčs. Já se ptám naopak pana
ministra, proč to mají zaplatit drobní střádačové?
Je nutno od 1.1. 1991 stanovit nové životní
minimum, a to na principech a zkušenostech našich severních
sousedů, kteří dokázali doživotního
minima započítat všechny životní
potřeby občana. Bylo by paradoxem životní
minimum pro našeho občana ve výši 1200
Kč měsíčné v porovnání
k nákladům na uprchlíka 150 Kč denně,
tj. 4500 Kč měsíčně.
Předpokládám, že odezva na mé
požadavky bude taková, že nemáme z čeho.
Vzhledem k tomu, že nás již nikdo neohrožuje
ani - ze Západu, ani z Východu - použijme zdroje
z redukce rozpočtu ministerstva obrany.
Závěrem chci podotknout, že jsem pro tržní
hospodářství, ovšem takové, kde
bude zastoupen soukromý, družstevní i státní
sektor. Předpokládám, že svým
příspěvkem nebudu zařazen do kategorie
populistů nebo sociálních demagogů,
jak jsou dnes běžně označováni
poslanci, kteří tlumočí požadavky
těch občanů, kteří volili demokracii.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J.Stank: Ďakujem poslancovi Žáčkovi.
Ďalej vystúpi pán poslanec Zavřel, pripraví
sa poslanec Pohanka. Upozorňuje ma ešte pán
poslanec Zeman, aby v súlade so zákonom o rokovacom
poriadku prípadné pozmeňovacie návrhy,
ktoré chcete ešte predniesť, boli dané
písomne spravodajcom.
Poslanec SL M. Zavřel: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jsme v období, které
teoreticky z hlediska zájmu veřejnosti o velkou
politiku by mělo být obdobím útlumovým.
Nedávné komunální volby, které
nezastihly voličskou veřejnost v takové náladě,
jak si to tento závažný akt v životě
naší společnosti zasloužil, svými
výsledky ale signalizují přání
a tužby.
Občané tohoto státu žijí v očekávání
obtížného období, kterým budou
muset projít, chtějí-li dosáhnout
cílové roviny posunující společnost
vpřed. Většina z nich je ochotna v tomto přechodném
období slevit ze stávajícího životního
standardu. Jsou ochotni slevit z toho mála, co mají,
ale zároveň poukazují na skutečnosti,
které se vymykají zdravé úvaze. Jednou
z nich jsou i výdaje na československou armádu.
I přes jejich snížení představují
stále částku okolo 30 mld. Kčs, což
je v přepočtu na jednoho občana, včetně
toho, který se v této chvíli narodil, téměř
2 000,- Kčs ročně. Nutnost existence našich
ozbrojených sil je nám všem známa. Ano,
ale pouze na takové úrovni, která je nutná
z hlediska naší společnosti v Evropě
roku 1990. Jsem přesvědčen o tom, že
již pominuly důvody k tomu, abychom na základě
diktátu vydržovali armádu, která 40
let marně očekávala anexi našeho území
ze Západu. Sjednocující se Evropa a změny
ve vztazích dvou rivalských vojenských seskupení
- NATO a Varšavské smlouvy - přímo vybízejí
k tomu, abychom konečně nastolili i problém,
co s naší armádou. Nemám na mysli její
existenci jako takovou. Do doby, než tuto ozbrojenou složku
převedeme na profesionální úroveň,
bychom měli učinit taková opatření,
která odbourají výdaje, jež setřel
čas.
Armáda, jako každý článek našeho
hospodářství, potřebuje pravidelnou
obměnu svých velitelských kádrů.
Vzhledem k tomu, že se početní stavy naší
armády budou v budoucnu radikálně snižovat,
je třeba obrátit pohled i na naše vojenské
školství, vojenské školství vysoké
nevyjímaje. Každému z nás je zřejmé,
z jakých hledisek byli na vojenské školy přijímáni
uchazeči o studium. Prvním předpokladem byla
absolutní věrnost ideám socialismu a učení
marxismu-leninismu. Tito posluchači sedí dnes nadále
v posluchárnách škol. Část z
nich dokonce na vysokých školách v Sovětském
svazu - podotýkám na vysokých školách
vojenských. Nedovedu si představit jejich uplatnění
v rámci u nás nově budované armády,
která se řídí zcela jinou vojenskou
doktrínou. Jsem přesvědčen, že
tito absolventi po zařazení do naší
armády budou mít pro výkon svých velitelských
funkcí asi obdobnou kvalifikaci jako vyučenec Zámečník
ve zvláštním učilišti pro opravu
numericky řízených obráběcích
strojů.
Navrhuji proto, aby v souladu s návrhy na úsporná
opatření ve vojenské oblasti byli posluchači
vojenských vysokých škol v Sovětském
svazu okamžitě odvoláni a rekvalifikováni
na civilní povolání. Armáda má
dostatek prostředků k tomu, aby civilnímu
sektoru zcela demonstrativně předvedla, jak předbíhá
civilní sektor i v tomto oboru. Čím dřív
tento návrh bude realizován, tím lépe,
neboť se jedná o lidi mladé, kterým
rekvalifikace nebude dělat takové obtíže,
jaké by očekávaly ty, kteří
patří do generace středního věku
a kteří z armády budou odcházet v
důsledku snižování početních
stavů. Řada z nich má i svá civilní
povolání, čímž by se situace
ještě více usnadnila.
Hledáme-li proto, kde uspořit pro státní
rozpočet, poukázal jsem na jednu z možností.
Kromě zisků, ve formě peněžních
prostředků, které zdánlivě
pro naši armádu představují její
oslabení, dojde naopak k posílení naší
armády v tom směru, že její řady
opustí ti příslušníci, kteří
nebudou k výkonu služby z morálního
hlediska na vysokých velitelských funkcích
způsobilí. Čím dříve
se tak stane, tím více prostředků
si ministerstvo obrany ušetří pro účely
obrany obránci, kterým můžeme důvěřovat.
Lapidárně řečeno - s nižšími
náklady na armádu zvýšíme její
bojovou spolehlivost.
Ještě bych chtěl k příspěvku
poslance Kostyi, který tady na adresu poslance Zukala řekl,
že si neuvědomil, když mluvil o snižování
početního stavu tanků, kolik peněz
stojí likvidace těchto tanků. Ano, je to
pravda. Ale na druhé straně získáme
taková kvanta materiálů z těchto tanků,
materiálů vysoce jakostních s vysokým
stupněm legování, které ostatní
sektor nezná, že se mnohonásobně vyplatí
práce vložená do jejich destrukce. Vynahradí
se to v tom, co národní hospodářství
takto získá.
Současně, pokud to jednací řád
dovoluje, bych se obrátil na pana ministra Dobrovského
s tím, že můj příspěvek
bych považoval zároveň jako interpelaci ve
věci vojenského školství. Pokud to bude
nutné, dal bych svůj příspěvek
na 11. společné schůzi písemně.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Môžete to dať ešte dnes, pán
poslanec. V druhom bode budeme mať interpelácie, takže
v prípade, že by pán minister neuspokojivo
reagoval alebo nebol pripravený, móžete to
ponechať ako interpeláciu v ďalšom bode.
Ďakujem poslancovi Zavřelovi. Slovo má poslanec
Pohanka, pripraví sa poslanec Doležal.
Poslanec SL M. Pohanka: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi nejprve, abych
se pokusil zde upozornit na názor většiny poslanců
ústavně právních výborů,
kteří ve svém vyjádření
pro Gesční výbor navrhli při projednávání
kapitoly o rozpočtu Kanceláře prezidenta
republiky, aby v položce investiční výdaje,
údržba a opravy nebyl akceptován škrt
provedený ministerstvem financí, tj. přiznání
pouze výloh, pokud jde o investice na akce rozestavěné,
podobně v údržbách, ale v těchto
dvou položkách požadavky kanceláře
podle rozpočtu, jak byl ministerstvu financí předložen.
My všichni jsme dostali zprávu Kanceláře
prezidenta republiky, kde na straně 3 - sice stručně,
ale dostatečně burcujícím způsobem
- jsou zdůvodněny požadavky na stavební
a další technickou nezbytnou údržbu Hradu,
který je dnes symbolem už nejen české
ale i slovenské státnosti a který zároveň
reprezentuje do značné míry i naši kulturu,
a to nejenom jako stavební památka, ale také
obsahem různých kulturních a uměleckých
děl, které jsou tam vystavovány prakticky
bez jakékoliv ochrany.
Já jsem shodou okolností byl autorem interpelace,
která směřovala k ochraně podobných
uměleckých a kulturních památek, které
jsou podobně většinou bez ochrany umístěny
v našich kostelech a kaplích a tam se stávají
předmětem velmi snadných krádeží
nebo dokonce loupeží. Ta interpelace vyzněla
tak, že se ukázala být velmi důvodnou.
Stav popsaný v odpovědi je skutečně
žalostný, i když poněkud lepší
ve Slovenské republice, kde možnost technického
zabezpečení je lépe využívána.
Jsme varováni krádeží dvou cenných
uměleckých obrazů z Hradu a je na místě
předejít dalším zbytečným
ztrátám, které by šly těžko
vyčíslit penězi a raději něco
málo investovat.
Zvýšení, které my požadujeme, je
dohromady asi o 98 mil. korun, což je částka
zanedbatelná ve srovnání s částkami,
se kterými tento rozpočet zachází.
Domníváme se, že by se snadno našla náhrada
třeba v kapitole o obraně. Jde o nezbytnou údržbu.
Já nechci opakovat všechny argumenty, které
zde Kancelář prezidenta republiky předložila.
Je sice pravda, že by bylo možno spokojit se s doporučením,
aby během roku byla částka podle možnosti
doplněna na nezbytnou údržbu Hradu, ale jde
také o to, že během roku, podle očekávání,
se budou zvyšovat ceny zejména stavebního materiálu
i prací. Doporučuji proto, abychom tedy tuto částku
zajistili a přiznali Kanceláři prezidenta
republiky hned, aby mohla už teď okamžitě
anebo na počátku příštího
roku uzavírat potřebné smlouvy.