Čtvrtek 20. prosince 1990

Další podstatnou částku pro fond zaměstnanosti by bylo možno získat redukcí vyplácených příspěvků na ceny potravin, které činí 27 miliard korun. Navrhuji proto novelizaci zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění, ve kterém by se zrušilo vyplácení příspěvků u těch platů a mezd, které dvojnásobně převyšují minimální mzdu. Takto získané prostředky, odhadem ve výši 8 miliard korun, by výrazně pomohly k řešení rekvalifikace a vytváření nových pracovních příležitostí. Rovněž by tak potřebně zesílily záchrannou sociální síť, o jejíž dosavadní pevnost mám vážné obavy. Jen tak, domnívám se, může vláda plnit svůj program i poslanci své předvolební sliby a jen tak je možno s úspěchem realizovat ekonomickou reformu. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Prosím, pán poslanec, aby ste odovzdal svoje návrhy, i keďsi myslím, že navrhujete zmenu iného zákona, než sa teraz prerokúváva. Slovo má poslanec Ransdorf, pripraví sa do rozpravy poslanec Bakšay.

Poslanec SN M. Ransdorf: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jednání o návrhu státního rozpočtu na rok 1991 je nesporně jedním z nejdůležitějších úkolů tohoto parlamentu, uvědomíme-li si, jak poroste význam pohybu celé finanční sféry v období transformace naší ekonomiky v následujícím období.

Je třeba říci, že autorům rozpočtu není co závidět. Vstupujeme totiž do období, kdy míra rizik a nejistoty bude největší. Je úkolem nás všech je minimalizovat. Předložený návrh rozpočtu má kromě ekonomické stránky svůj nesporný sociálně psychologický aspekt. Přebytkový rozpočet má uklidnit obyvatelstvo a dokumentovat, že vláda má situaci země pevně v rukou. Tento dopad by byl nesporně žádoucí. Tím ale nechci říci, že nejsou znepokojující momenty. Zneklidnění vyvolává např. prosté porovnání dokumentů přiložených k návrhu s analýzou ministerstva kontroly. Z ní může vzniknout dojem, že konstrukcí státního rozpočtu lze poměrně snadno otřást. A netýká se to jen skutečnosti, že příjmová stránka má vzhledem k labilitě vnitřní i vnější spíše hypotetický ráz. Je to dáno i tím, že příjmová i výdajová část vycházejí z jiné expektace inflačního pohybu. Nemluvím už o nápadných neshodách, jako je případ Státní banky československé, kdy federální ministerstvo financí předpokládá odvody 3,2 mld. Kčs, zatímco sama Státní banka československá 1,775 mld. Kčs.

Za citelnou slabinu pokládám Malé částky věnované na strukturální změny, které tvoří důležitou součást adaptace celého hospodářství. Jsou výhradní doménou federálního rozpočtu a přece se na ně pamatuje včetně konverzí - jen s 3 mil. Kčs. Neexistuje ani federální rezerva na nezaměstnanost přesto, že se nedají vyloučit migrační přesuny a výrazné regionální rozdíly, které vyžadují federální krytí.

Za nebezpečnou v této souvislosti pokládám i tendenci utlumit bytovou výstavbu, i když strukturální změny budou vyžadovat vytvoření rezervního fondu bytů.

Vzhledem k složité situaci vnitřní i vnější se obávám, že rezervy na mimořádné výdaje 3,4 mld. Kčs se mohou ukázat jako nedostačující. Oba republikové rozpočty pamatují na nezaměstnanost rezervou 9,9 mld. Kčs, což pokryje nezaměstnanost řádu půl miliónu, ale miliónovou nezaměstnanost nikoliv. A v následujícím roce nelze vyloučit ani tu.

V minulých letech se kritizovalo zanedbávání duchovní oblasti. V dalším období rozvoj vědy a techniky bude mít nepochybně strategický význam. Návrh rozpočtu ve svém souhrnu ale provádí škrty u neinvestičních výdajů na vědeckotechnický rozvoj v rozsahu 840 mil. Kčs, tedy pokles proti roku 1990 na 89,2%. Tyto kroky jsou činěny přesto, že se ohrožení kulturní identity národa a možný rozvrat jeho intelektuálního potenciálu nejeví vůbec jako planý výmysl.

Nikdo nepochybuje o nutnosti narovnat hodnotové vztahy v naší ekonomice. Antidotační zásahy ale povedou k výrazným sociálním změnám. Už 30 % zvýšení životních nákladů uvrhne nejméně milión občanů na hranici životního minima či pod ně. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva se zvýší; netroufám si odhadnout, jak dokáže sociální síť u hladit vznikající třecí plochy. Snad by bylo možné žádat po těch, kteří své nadměrné majetky nabyli v období nadvlády direktivního systému a prokazatelně nepodnikatelskou cestou, aby se podrobili od určité výše majetku milionářské dávce. Milionářů je v České a Slovenské Federativní Republice 55 tisíc. Je přece nemorální žádat po obyvatelích utahování opasků a zároveň ponechat pochybné majetky nedotčeny. Uvedený postup by ochranný polštář v nejkritičtější době přece jen zvětšil.

Dámy a pánové, často se na parlamentní půdě dovoláváme příkladu Velké Británie. Nedávno jsme si při návštěvě paní Thatcherové připomenuli památku Winstona Churchilla. I on sestavoval několik rozpočtů a už první z nich nazvala opozice rozpočtem bohatého muže. Místo slibované prosperity se výsledek dostavil v podobě otřesů v roce 1926. Snad jako ministr financí došel Churchill k poznání o tom, jaké vlastnosti musí mít politik. Cituji: "Musí mít schopnost předvídat, co se bude dít zítra, příští týden, příští měsíc anebo příští rok. A potom schopnost vysvětlit, proč k tomu nedošlo." - Konec citátu.

Přeji tvůrcům rozpočtu, aby se nemuseli řídit tímto Churchillovým výrokem. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J.Stank: Ďakujem poslancovi Ransdorfovi. V rozprave vystúpi dalej poslanec Bakšay, pripraví sa poslanec Ambros.

Poslanec SL J. Bakšay: Vážené kolegyne, kolegovia, opáť sa ospravedlňujem, že prichádzam s pozmeňujúcim návrhom, ktorý teoreticky z dôvodu neujasnenosti projektovej prípravy móžem podať až dnes.

Podávam pozmeňovací návrh na doplnenie tlače 388 v bode 6 príloha č. 2, navrhujem doplniť novým bodom h) kapitola Federalne ministerstvo dopravy v položke výdavky celkove sa suma 4 736 180 000 zvyšuje na sumu 5 076 180 000 Kčs.

Ako druhý pozmeňovací návrh v tom istom bode 6 v prílohe č. 2 bod a) navrhujeme zmeniť záverečnú sumu 26,5 mld. Kčs na 26,2 miliónov Kč. Nadväzne na tieto zmeny potom previesť v tabuľke č. 9 v návrhu na štátny rozpočet doplnenie limitov na investičné akcie bodom 9 - rekonštrukcia Letiska Košice s termínom začatia 06/91, ukončenie 12/91, investičná dotácia 300 miliónov Kčs.

K svojmu návrhu si dovoľujem uviesť nasledujúce skutočnosti: Košice, ako všetci dobre vieme, sú centrom východného Slovenska, najviac vzdialené od ostatných území našej republiky. Košické letisko je skutočne v havarijnom stave. Podľa uznesenia Leteckej inšpekcie k 1. júna 1991 by košické letisko v prípade neuskutočnenia rekonštrukcie bolo uzavreté. To by znamenalo vlastne odrezanie Košíc a tým i východného Slovenska od republiky. Myslím, že je všeobecne známe, že obyvatelia východného Slovenska sa výrazne stavajú za federatívne usporiadanie našej republiky a jeho odrezanie od ostatnej časti republiky by značilo aj jeho odrezanie hospodárske.

Teda prosím vás, aby ste pri hlasovaní prijali tento pozmeňovací návrh. Ešte na okraj: toto letisko je zároveň aj akýmsi materským letiskom Vysokej školy leteckej, tedy podieľa sa na využívaní tohto letiska aj Federálne ministerstvo obrany. Čiže v prípade uzavretia letiska aj Federálne ministerstvo obrany by malo určité problémy. Dúfam, že tento môj návrh pri hlasovaní podporíte. Ďakujem vám.

Předsedající místopředsea FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Bakšayovi. Slovo udeľujem poslancovi Ambrosovi, pripraví sa poslanec Kostya. Ďalej sú prihláseni poslanec Malý, Vysloužil a Žáček.

Poslanec SN R. Ambros: Vážený pán predseda, kolegyne a kolegovia, mám len jednu pripomienku. - K tomu, ako nám bol predložený alebo predložené rozpočty na rok 1991. Každý rezort predložil svoje návrhy a požiadavky. Z predložených údajov nemôžem ako poslanec Federálneho zhromaždenia posúdiť napr. či je mnoho 553 pracovníkov Kancelárie prezidenta republiky, či je veľa alebo málo 690 pracovníkov Federálneho ministerstva hospodárstva, či je veľa alebo málo 95 pracovníkov Generálnej prokuratúry atď.

Neviem, či je veľá alebo málo napr. 110 miliónov na údržbu a opravy pre FMD, alebo či je málo alebo mnoho 27 miliárd pre Federálne ministerstvo obrany v položke služby a výdaje nevýrobnej povahy.

Zástupcovia jednotlivých rezortov, keď prišli odôvodňovať svoje predložené požiadavky na naše výbory, každý si sťažoval, že prostriedkov je málo, a každý si v podstate pýtal viacej.

Náš parlament dokázal posúdiť predložené rozpočty, myslím si, vo veľmi krátkom čase. Zahraničným parlamentom to trvá podstatne dlhšie. Prečo? Lebo jednotlivý úrad vie, kde môže ušetriť a kde nie. Takto potom môže dôjsť k názoru, že napr. Ministerstvo obrany bude možno potrebovat, 30 miliárd a možno že mu bude stačiť 15 miliárd...

Preto požadujem, aby návrh rozpočtu na rok 1992 každý rezort predložil podrobne členený, aby parlament mohol zodpovedne posúdiť oprávnenosť jednotlivých rozpočtových položiek. Aby sme teda mohli kvalifikovanejšie pristupovať k rozpočtu na budúci rok.

Ešte jednu poznámku si nemôžem odpustiť na margo vystúpenia poslanca Vilda. Odporúčal by som mu, aby viacej sledoval vystúpenia pána ministra financií Klausa, ktorý viacraz na toto reagoval, že pokiaľ máme nie reálne ceny, nemôžeme zodpovedne povedať, kto na koho dopláca.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Ambrosovi. Slovo má poslanec Kostya, pripraví sa poslanec Malý.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se pozastavil u bodu 6a) společné zprávy zpravodajů, a to už u dvakrát diskutované položky výdajů na federální ministerstvo obrany.

Chtěl bych předeslat, že jako poslanec tohoto Federálního shromáždění jsem připraven akceptovat jakékoli požadavky na změnu kterékoli kapitoly tohoto rozpočtu směrem nahoru a dolů, pokud bude věcně zdůvodněna a pokud bude na jednotlivých položkách těchto kapitol vykázáno, kde je tato kapitola a nebo položka nedostatečná, nebo kde je předimenzována, nebo nafouknutá.

Zásadně odmítám, aby se pokračovalo v administrativně byrokratickém způsobu indexového způsobu házení 5 % nahoru, 10 % dolů apod., jak to zde z několika vystoupení zaznělo. Je to neseriózní. Je to zejména neseriózní od příslušníků jiných výborů vůči výborům gesčním, které jednotlivé kapitoly velice podrobně, detailně posuzovaly.

Domnívám se, že doba, kdy byli neomylní, jejichž rozhodnutí bylo jedině správné, už skončila, a že bychom se měli dostat do doby, kdy budeme věcně a seriózně posuzovat jednotlivá stanoviska a jednotlivé položky.

Pan poslanec Zeman tady několikrát z tohoto místa upozornil, že se mu nelíbí, když ústavně právní výbory mění doporučení výborů např. pro plán a rozpočet, nebo hospodářského výboru k meritu věci a že se nedrží jen legislativních věcí. Přitom sám, bez jakéhokoli zdůvodnění ve své zpravodajské zprávě navrhne snížení rozpočtu na federální ministerstvo obrany o 5 %, poslanec Bakšay o 300 mil., pan poslanec Zukal o 10 %, aniž by někdo řekl, ze které položky, která se mu jeví jako nepřijatelná, neúměrná, předimenzovaná, se to má stát. Kdybychom takovým způsobem dnešní projednávání vedli, mohli bychom se dostat do situace, že by jeden navrhoval vzít 2 miliardy z hospodářství,,jiný vzít 1 miliardu na životní prostředí atd. Považuji tento způsob za neseriózní.

Chtěl bych upozornit, že branné a bezpečnostní výbory měly těžkou pozici vtom, že oba resorty - jak federální ministerstvo obrany, tak i federální ministerstvo financí předložily své rozpočty, aniž byly výbory branně bezpečnostní zcela spokojeny s předloženou koncepcí obou resortů na budoucí období. Nebylo řečeno ve zpravodajské zprávě pány zpravodaji, že výbory branné bezpečnostní nebyly liberální vůči těmto rozpočtům, že také přijaly usnesení, které umožňuje oběma rozpočtům čerpat tyto částky pouze do 31.března - tzn. v její první čtvrtině a požadují, aby oba resorty upřesnily svoje koncepce a vyhražují si právo, aby jednotlivé položky po tomto datu -tzn. k 31.březnu upravily.

Chtěl bych se rovněž ohradit vůči tomu, co bylo fakticky vzneseno ve vystoupení poslance Zemana, že výbory branně bezpečnostní akceptovaly ve svém usnesení snížení rozpočtu. Není to pravda. Na půdě výborů branně bezpečnostních byl vznesen návrh panem poslancem Lisem o snížení o 1 mld. Tento byl jednoznačně v obou sněmovnách zamítnut.

Proto se dostávám ke svému pozměňovacímu návrhu. Pokud nebude z tohoto místa věcně zdůvodněno, které jednotlivé položky této kapitoly rozpočtu a proč se mají snížit, aby byl bod 6a) ponechán v původní výši tak,jak jej schválila federální vláda.

Na závěr mi dovolte tři drobná pozastavení k vystoupení pana Zukala.Já si pana Zukala vážím jako ekonoma, ale jeho vystoupení bylo, přestože plné čísel, daleko od věcnosti. Bylo velice emotivní.

Já bych si dovolil jen poopravit tři drobné věci, které zde řekl. V souvislosti s výcvikovými prostory upozorňoval, že třeba Belgie, Holandsko apod. mají tyto prostory daleko menší. Ano. Ale neřekl, že v těchto státech umožňuje stát cvičit armádě v civilním prostoru, to znamená na loukách, polích apod. Právě proto, že je zřejmě natolik bohatý, že si může dovolit dát do rozpočtu takovou položku, která umožňuje tyto škody krýt.Zvažte, prosím vás, jestli by byly vyšší škody, pokud by naše armáda cvičila na polích a loukách tohoto státu, nebo ve vyčleněných vojenských prostorech.

Druhá věc. Říkal zde téměř přesná čísla o vývoji tanků. Domnívám se, že jako ekonom by měl ale vědět - nebo alespoň tušit - že chce-li řádově ministerstvo obrany snížit počty tanků o několik tisíc, tak že to nebude také zadarmo. Likvidování bojové techniky bude tento stát a tuto pokladnu také něco stát.

Třetí připomenutí. Byl zde vzpomenutý rok 1939 a 1968. Chtěl bych jen říci, že je dost neseriózní spojovat to s armádou, protože i v roce 1939 i v roce 1968 to byla otázka politického rozhodnutí, zda armáda bude nebo nebude použita. I v roce 1939, i v roce 1968, i dnes byl vrchním velitelem armády prezident této republiky. A ani kdyby dnes měla být armáda použita - ať ve vnitřní nebo vnější souvislosti - nebude o tom rozhodovat pan ministr Dobrovský, ale politické rozhodnutí vedení tohoto státu.

Prosím vás, když argumentujeme, měli bychom argumentovat skutečně věcně. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kostyovi. V rozprave ďálej vystúpi poslanec Malý, pripraví sa poslanec Vysloužil.

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající, dámy a pánové, předřečník zde hovořil o tom, že bychom měli být konkrétní, že bychom neměli mluvit v procentech, ale konkrétně zdůvodňovat.

Chci se zastavit u rozpočtu na federální ministerstvo vnitra. Toto ministerstvo žádal na pokrytí svých potřeb zhruba 5.555,4 mil. Kčs jako svou skutečnou potřebu pro rok 1991, avšak vládou schválený návrh zní na 4.730,9 mil. Kčs, to znamená o 824,5 mil. Kčs méně. Sníženo bylo o 650 mil. Kčs u materiálových výdajů a o 174,5 mil. Kčs u investic. Výdaje na materiální technické zabezpečení dosáhnou v roce 1990 úrovně let zhruba 1985-1986. Připočteme-li trvalý nedostatek deviz a skrytý růst cenové úrovně, jsme u příčin technické zaostalosti a nedostatečné vybavenosti útvarů federálního ministerstva vnitra. Jen na bezporuchovost - pro příklad - je nutné vynakládat ročně zhruba 1 mld. Kčs, na nákup devizové techniky je třeba další 1 mld. Kčs - při obchodním kursu marky 15,70 Kčs. Jestliže uvážíme, že by v příštím roce obchodní kurs marky stoupl zhruba o 50 % - netvrdím, že o tolik stoupne - ale pokud stoupne, bude místo jedné miliardy třeba 1,5 mld. Přitom náklady na TRZ byly sníženy o 650 mil. Kčs. Zvýšení nákladů na MTZ federálního ministerstva vnitra v roce 1991 by bylo prvním krokem k odstranění nedokonalé technické vybavenosti.

Toto vše souvisí s nároky na rozvoj činnosti Federální informační služby, Útvaru rychlého nasazení, ochrany prezidenta republiky, vládních činitelů, centrální federální policie, především s vazbou na interpol, narkomanie a mezinárodního zločinu, změny v ochraně státních hranic apod. Chci říci, že federální ministerstvo vnitra dnes disponuje s technikou, kterou by leckdy naše děti mohly používat při hře na četníky a zloděje.

U investičních prostředků bylo kráceno o 174,5 mil. Kčs, takže nebude možné dokončit rozestavěné akce, což bude mít za následek škody dodavatelských organizací. Řádově jde o desítky miliónů korun, které bude nutno v souladu s právními předpisy uhradit z prostředků federálního ministerstva vnitra. To znamená, že je ohroženo např. dokončení bytových jednotek v Horních Počernicích, institut řízení dopravy, který po dokončení má sloužit Federální informační službě - čili Úřadu pro ochranu ústavy - a to znamená, že Federální informační služba by přišla o budovu a federální ministerstvo vnitra prakticky o jediné byty, se kterými v letošním roce mohlo počítat.

Chci vás, dámy a pánové, upozornit na to, že jsme v současné době výhodnou tranzitní zemí. Denně je na hranicích zadrženo 8 - 10 lidí ze zemí, kde je silně rozvinut obchod s drogami, organizovaný zločin, ze zemí, kde sídlí centra teroristických organizací. Vím, že jestliže chci někde přidat, musím někde ubrat. Osobně bych navrhoval pokrýt navýšení rozpočtu federálního ministerstva vnitra z rozpočtu federálního ministerstva obrany.

Stále slyšíme, že si musíme uvědomit, na co máme. Připadá mi to jako u mého někdejšího zaměstnavatele, který prohlásil, že nemáme na mazadla a oleje. Ušetřil tedy 50 tisíc Kčs na olejích, ale prodělal půl miliónu na pěti motorech, které se zadřely navíc proti předešlému roku.

Ptám se tedy, jestliže nemáme na to, abychom pokryli nezbytně nutné potřeby federálního ministerstva vnitra, zda máme na to, aby se zde usadily centrály teroristických organizací, kterým je naše země velmi dobře známá díky bývalému režimu, který jim zde umožňoval rekreační pobyty a tajné sjezdy? Máme na to, aby zde vzkvétal obchod s lidmi? Dnes se otevřeně hovoří o tom, že přes nás jde balkánská cesta. Jedním směrem zbraně, druhým směrem drogy. Budují se u nás černé sklady tvrdých drog. Za tranzit bude placeno opět drogami. Ptám se vás, zda máme na to, aby naše mladá generace přešla z čikuli, ironu, toluenu na tyto tvrdé drogy?

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP