Zvyšují se celkové výdaje na státní
orgány, správu a jurisdikci. Z tohoto přírůstku
připadá na federální orgány
méně než jedna desetina v souvislosti se zabezpečováním
zvýšených potřeb zahraniční
a celní služby.
Republikové rozpočty financují zvýšené
výdaje zejména na zajištění chodu
nové zřizovaných úřadů
práce a daňových úřadů.
Z čísel uvedených v návrhu rozpočtu
na rok 1991 vyplývá, že na financování
řady existujících problémů
budou chybět potřebné rozpočtové
prostředky nebo budou poskytovány v nedostatečné
výši.
To se může týkat řady oblastí
jako jsou výdaje. To se může týkat řady
oblastí jako jsou výdaje na investice, obranu, ekologii,
dotace podnikům a mnohé další. Tato
situace bude vyvolávat velké problémy, tlaky,
nespokojenost, pocit ukřivdění. Bohužel,
větší příjmy v rozpočtu
nemáme, spíše musíme počítat
s riziky při jejich naplňování a nejistých
podmínkách příštího roku.
Našimi hlavními cíli při sestavování
návrhu rozpočtu bylo omezování úlohy
státu v ekonomice včetně snižování
přerozdělovacích procesů. Snaha o
výrazné omezení těchto přerozdělovacích
procesů se týká i vztahů mezi veřejnými
rozpočty, tzn. - vztahy mezi rozpočty federace a
státními rozpočty republik a rozpočty
místních orgánů. Vysoká závislost
republik na dotacích z federálního rozpočtu
se snížila už v letošním roce a nové
zákony o rozpočtových pravidlech schválené
vámi v minulém týdnu s platností od
1.1. příštího roku vnesly do celé
této situace zásadní kvalitativní
změnu.
Realizovat tyto správné zásady v praxi však
nebylo při přípravě návrhu
státních rozpočtů pro rok 1991 nijak
jednoduché. Svou roli zde sehrály neracionální
ceny, zastaralá daňová soustava, kompetenční
spory a snahy republikových orgánů minimalizovat
podíl rozpočtu federace na celé rozpočtové
soustavě.
V celkových státních příjmech
se nám podařilo oddělit určitou část,
která jednoznačně patří příslušnému
rozpočtu. V případě federálního
rozpočtu se jedná o odvody ze zisku Státní
banky československé jako emisní banky státu,
o cla, o příjmy federálně řízených
rozpočtových organizací, o splátky
vládních úvěrů a o další
drobnější příjmy.
Pro rok 1991 tvoří tyto vlastní příjmy
federace částku 23,7 mld. Kčs, částku
tedy poměrně velmi malou.
Dobře víte, že zákony o rozpočtových
pravidlech také stanoví, že celkový
výnos určitých celostátních
příjmů je nezbytné dělit mezi
rozpočty federace a republik. Nebudu znova rozvíjet,
jak dělení nakonec dopadlo, ale chtěl bych
říci, že suma sumárum výdaje
rozpočtu federace tvoří v dnešní
době pouze 22 % celkových rozpočtových
výdajů naší republiky jako celku. To
vede k tomu, že prostor pro aktivní politiku federální
vlády je velmi úzký, že mnoho položek
v rozpočtu federálním je předurčeno
pro elementární financování vlastní
činnosti federálních orgánů
a organizací a pro kompenzace obyvatelstvu, takže
prostor pro aktivní politiku federální vlády
je skutečně vymezen zcela miniaturní částkou
6,9 mld. Kčs tvořenou jako rezerva na strukturální
změny celostátního významu ve výši
3 mld. Kčs a jako neúčelová rezerva
na mimořádné výdaje 3,4 mld. Kčs.
Tu je třeba považovat do určité míry
i za rezervu na rizika v příjmové stránce
státního rozpočtu. Vládní rozpočtová
rezerva sama o sobě tvoří 0,5 mld. Kčs.
Všechny ostatní rezervy a všechny ostatní
výdaje spojené s vlastní realizací
hospodářské politiky byly převedeny
do kompetencí a tím i do rozpočtů
obou republik. Toto všechno je třeba, abyste si dobře
uvědomili.
Uvedená minimalizace federálního rozpočtu
v příštím roce vyvolává
vážné otázky, zda bude možné
provádět dostatečně silnou makroregulační
finanční politiku nezbytnou pro velmi komplikované
období přechodu k tržní ekonomice, vyvolává
otázky, kdo zajistí jednotu finanční
politiky a její potřebnou pružnost, z čeho
budou financovány akce nezbytné pro racionální
vývoj našeho společného státu.
Na významu nabývá koordinační
funkce finanční rady jako kolektivního orgánu
všech tří ministerstev financí, Státní
banky československé a ministerstev pro správu
národního majetku a jeho privatizace, a to nejen
z hlediska prosazování společných
principů restriktivní, rozpočtové
a měnové politiky, ale i z hlediska plnění
našich zahraničních závazků,
zejména vůči Mezinárodnímu
měnovému fondu. Chtěli bychom vám
v nejbližší době předložit
návrh zákona o instituaci finanční
rady, abychom její význam posílili, dali
jí jasná práva, jasné kompetence.
Vycházíme dále z toho, že podstatně
vyšší úlohu při sestavování
i realizaci jednotně rozpočtové a měnové
politiky musí sehrát i orgány Federálního
shromáždění. K tomu přispívá
i daleko vyšší podrobnost informací o
předkládaném rozpočtu. Poprvé
je přílohou k návrhu zákona přehled
o výdajích státního rozpočtu
federace podle kapitol, v materiálech k návrhu rozpočtu
jsou detailně rozvedeny příjmy a výdaje
kapitoly všeobecná pokladní správa,
která nikdy takto uváděna nebyla a která
obsahuje řadu dosud přísně utajovaných
skutečností.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte mi, abych vám poděkoval za spolupráci
při přípravě státního
rozpočtu na příští rok a jménem
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky navrhuji, aby Federální shromáždění
předložený návrh zákona o státním
rozpočtu federace na rok 1991 schválilo. Děkuji
vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Klausovi.
K celej problematike sa uskutočnil seminár v pondelok
v tomto týždni. Ďalej návrh prerokovali
výbory Ústavno právne a pre plán a
rozpočet. Prosím spoločného spravodajcu
výborov Snemovne národov Miloša Zemana, aby
predniesol spravodajskú správu.
Zpravodaj výboru pro plán a rozpočet SN poslanec
M. Zeman: Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
dokud mně zcela neodejde hlas, dovolte, abych soustředil
vaši pozornost na tisk 388, což je zpráva výborů
pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny
národů k tomuto návrhu zákona.
O co se tady jedná? Naše rozpočtové
výbory vycházely ze zjištění,
že můžeme zasahovat především
nebo výlučně pouze do těch oblastí,
které jsme jako Federální shromáždění
skutečně schopni ovlivnit. To v žádném
případě bohužel není problém
příjmové stránky, která je
v podstatě determinována odhadem ekonomického
vývoje, odhadem míry zdanění a také
do jisté míry odhadem inflace. Chtěl bych
připomenout, že v úvodním materiálu
ministerstva financí se v této souvislosti konstatuje,
že se očekává v roce 1991 další
pokles národního důchodu přibližně
o 5 % a míra inflace řádově ve výši
30 %. Proto se výbory pro plán a rozpočet
soustředily především na část
výdajovou a na určité návrhy změn,
které máte také v naší společné
zprávě obsaženy a které budu stručně
komentovat. Ani u těchto návrhů změn
bych si nedělal iluze, že jsou to změny rozsáhlé
a radikální.
Patrně nejpodstatnější z nich je návrh,
abychom v rozpočtové kapitole ministerstva národní
obrany provedli snížení z 28 na 26,5 mld. Kčs.
Tedy snížení o dalších 5 % oproti
návrhu rozpočtu z ministerstva financí. K
tomuto návrhu výboru pro plán a rozpočet
nás vedly některé důvody, které
se patrně stanou předmětem živé
diskuse, takže mi dovolte jen jejich telegrafické
shrnutí.
Vyšel bych z usnesení č. 50 branných
a bezpečnostních výborů, z nichž
pouze jeden, a to výbor Sněmovny lidu, doporučil
přijetí navrhované částky 28
mld. Kčs, přičemž zdůraznil -
cituji: "Považuje za potřebné hledat potenciální
možnosti snižování výše nákladů
plánovaných zejména na pořizování
bojové techniky, materiálně technické
zabezpečení, investiční výstavbu
a výzkum a vývoj v roce 1991". Dále,
že "nelze považovat všechny položky této
rozpočtové kapitoly za pevně fixované.
Při změnách v koncepci výstavby armády
lze předpokládat možné úspory,
zejména v souvislosti s urychleným zavedením
efektivních forem velení, reorganizací armády
a vojenského školství". Konec citátu.
Přitom výbor branný a bezpečnostní
Sněmovny národů takto navrhovanou částku
nepřijal a jak jsem byl informován, požadoval
její snížení.
Výbory pro plán a rozpočet při tomto
návrhu vycházely z úvahy o výrazné
změně charakteru naší armády,
z armády v podstatě koncipované jako útočné,
na armádu, která by měla být založena
na zásadě rozumné obranné dostatečnosti.
Vycházely ze skutečnosti, že podle dostupných
mezinárodních komparací je vybavenost naší
armády základními druhy bojové techniky
nadprůměrná v evropském měřítku
a někde zde dokonce dosahujeme záviděníhodné
pozice. Protože předpokládám, že
o tom bude podrobněji mluvit kolega Zukal, nebudu se těmito
dílčími propočty zabývat.
Vycházel konečně i ze zkušeností,
že situace, kdy ještě nebyla stabilizována
nová vojenská doktrína, je možno orientovat
úspory především do oblasti materiálně
technického zabezpečení, s nímž
podmíněně souhlasili i někteří
zástupci ministerstva obrany při projednávání
ve VBB. Uvědomujeme si samozřejmě řadu
argumentů, které zde patrně zazní
z úst pana ministra obrany a nebudu tyto argumenty předbíhat.
Uvědomujeme si například argument, že
může nastat situace, kdy armády bude nutné
použít i ke zvládnutí problémů
souvisejících např. s běženci
ze Sovětského svazu. Na druhé straně
se domníváme, že některé investiční
akce jako by byla např. výstavba raketové
protiletecké základny za 500 mil. Kčs, nám
patrně k tomuto účelu nepomohou, pokud nepředpokládáme,
že běženci se nad naše území
budou dostavovat v letadlech, nehledě na to, že i
tak by bylo poněkud nehumánní je sestřelovat.
Vycházíme dále z toho, že se zde mění
jakési základní paradigma přístupu
výdajů na obranu. Dříve bylo toto
paradigma založeno na naturálním odhadu. Byly
zde uvedeny základní požadavky, které
se pronásobily cenou a po jisté licitaci byl obranný
rozpočet přijat. Myslím si, že Federální
shromáždění by mělo zastávat
opačný, skutečně do jisté míry
tržní přístup, kdy tento stát
má prostředky pouze v omezené výši
a nelze ani technikou fait accompli, to znamená určitými
kontrakty, vynucovat penále, vynucovat překročení
těchto prostředků. Ale jak už jsem řekl,
bude to velmi pravděpodobně předmětem
další diskuse a nechtěl bych ji zde předbíhat.
Teď jde samozřejmě o to, co s touto uspořenou
a v makroekonomických měřítcích
upřímně řečeno minimální
částkou uděláme. Vycházeli
jsme z toho, že naší první povinností
je přesunout podstatnou část takto vzniklé
úspory do rozpočtové rezervy sloužící
ke krytí havarijních situací. I tak je a
zůstane tato rozpočtová rezerva značné
malá, už vzhledem k očekávanému
ekonomickému vývoji v příštím
roce.
Kromě toho ale považujeme za nezbytné, aniž
bychom si dělali iluze o rozsahu těchto výdajů,
posílit především dvě další
oblasti. Za prvé je to oblast vědecko-technického
rozvoje, kde celkové výdaje jsou v návrhu
státního federálního rozpočtu
výrazně, asi o 1 mld. sníženy, s účelovým
zaměřením na oblast informatizace. To se
pak, i když malými částkami promítá
ještě v dalších kapitolách. Toto
zvýšení se doporučuje ve výši
300 mil. Kčs s tím, že bude promítnuto
do pohybu v kapitole všeobecné pokladní zprávy,
ale s tímto účelovým vymezením,
abychom neplýtvali prostředky na ty formy výzkumu
a vývoje, které jsou skutečně neefektivní.
Za druhé v rozsahu 200 mil. Kčs na oblast životního
prostředí. Podobně jako u 300 mil. Kčs
pro informatizaci si neděláme iluze, že nám
to pokryje nějaký nákup hardwarů,
tak zde jde především o ekonomické projekty
a další předinvestiční přípravu
pro rozsáhlejší ekologické investice,
které by mohly nastat ve šťastnějších
dobách naší ekonomiky. Nicméně
jde o akce, které by tyto investice urychlily a vytvořily
pro ně potřebnou přípravu.
Další změny jsou už více méně
z hlediska rozpočtových agregátů zanedbatelné
a uvedu je pouze pro informaci. Snížení odvodů
SBČs je v podstatě totéž, co zvýšení
jejich výdajů o 100 mil. a tyto výdaje mají
být rovněž určeny na informační
zabezpečení státní banky.
Pokud jde o federální ministerstvo pro strategické
plánování, kde jde o částku
5 mil. zvýšení, navrhuje se právě
na základě toho, o čemž jsme včera
mluvili, tzn. na základě grantového systému
konkursů, na základě expertíz, aby
některé strategické podklady nebyly výlučně
nebo převážně zpracovávány
pouze ministerskými byrokraty.
Kapitola Kancelář Federálního shromáždění, kde vycházíme ze zásady, že rozhodnutí o výši rozpočtu Federálního shromáždění má charakter zákona a rozhoduje o něm Federální shromáždění samo, se upravuje na část ku schválenou předsednictvem tzn. 177 mil. Kčs a kromě toho se zavádí rozpočtová rezerva, kterou předsednictvo rovněž požaduje ve výši 50 mil. Kčs na informatizaci.
Konečně Federální statistický
úřad má rovněž zvýšení
asi o 7 - 8 mil. Kčs pro informatizaci.
Pak jsme provedli ještě technický přesun
na základě požadavků výborů
pro životní prostředí, že výdaje
na ekologii, obsažené v kapitole všeobecná
pokladní zpráva, ve výši 100 mil. Kčs
se přesouvají do rozpočtové kapitoly
Federálního výboru pro životní
prostředí, což je více méně
technická záležitost.
Konečně jsme se setkali s požadavkem ústavně
právních výborů na zvýšení
výdajů pro Kancelář prezidenta republiky
ve výši 98 mil. Kčs. Tento požadavek výbory
pro plán a rozpočet nepřijaly, samozřejmé
nikoliv z neúcty ke Kanceláři prezidenta
republiky, ale s argumentací, že jednak rozpočtové
prostředky na opravu Pražského hradu jsou již
v jistém minimálním rozsahu v existujícím
rozpočtu obsaženy a za druhé, že v případě
pozitivního vývoje naší ekonomiky a
úspor v jiných oblastech lze při pravidelných
čtvrtletních kontrolách provádět
příslušné přesuny.
Nejde jen o využívání citované
vládní rezervy 500 mil. Kčs, ale jde také
např. o to, že dosud nedošlo ani nebylo doporučeno
k zeštíhlení rozpočtu federálního
ministerstva hospodářství v souvislosti s
přesuny kompetencí, tento rozpočet dnes řádově
činí 700 mil. Kčs a z toho např. úkoly
RVT jsou rozpočtovány téměř
polovinou této částky, i když by se
možná dalo úspěšně pochybovat
o jejich efektivitě.
V každém případě se domnívám,
že všechno to budeme dělat v našich výborech
každého čtvrt roku, protože jsme se dohodli,
že bude čtvrtletní kontrola plnění
rozpočtu, čímž se uplatní rozpočtová
suverenita parlamentu. Kromě toho budeme vysílat
přepadové čety federálního
ministerstva kontroly, aby zjistily míru plýtvání
v jednotlivých orgánech státní správy,
FMO nevyjímaje. Když má americký kongres
svůj výbor proti plýtvání,
proč bychom něco podobného nedělali
i my.
Závěrem dvě nebo tři technické
poznámky. Doporučujeme vypustit § 2 a přečíslovat
ostatní paragrafy, tj. legislativní doporučení,
vyplývající z toho, že oněch
35 % je už v zákonu o rozpočtových pravidlech,
takže by se to zdvojilo.
Doporučujeme vypustit § 9, protože úprava
pojišťovnictví bude provedena zákony národních
rad, neboť podle kompetenčního zákona
už do oblasti federace v tomto smyslu nepatří.
Doporučuji tedy Federálnímu shromáždění,
aby s uvedenými návrhy úprav, obsaženými
v tisku 388, státní rozpočet naší
federace na rok 1991 schválilo. Samozřejmě,
že se domnívám, že v této souvislosti
navážeme i na včerejší diskusi
o dani z obratu, protože si musíme uvědomit,
že částka, o kterou se jednalo (částka
600 mil. Kčs při snížení daně
z obratu z 22 na 0 % pro neperiodické tiskoviny), může
být předložena jako pozměňující
návrh v rámci výdajové struktury státního
rozpočtu. Upozorňuji pouze, že bychom nenalezli
už vůbec žádné krytí pro
částku jedné miliardy vyplývající
z vynulování daně z obratu u periodických
tiskovin. Avšak předpokládám, jak už
jsem byl informován, že pozměňovacích
návrhů bude víc. Děkuji vám
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Slovo má
spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu
poslanec Michal Borguľa.
Do funkcie spravodajcov boli v tomto prípade zvolení
obaja predsedovia výborov pre plán a rozpočet.
Spravodaj výboru pre plán a rozpočet SL M.
Borguľa: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, chcel by som sa pripojiť k správe spravodajcu
Miloša Zemana. Zároveň však by som chcel
doplniť jeho správu o niektoré poznatky, ktoré
síce do spoločnej správy sa nedostali; avšak
zazneli na rokovaní výborov. Zaznelo to dosť
výrazne tak na seminári s pánom ministrom
financií, ako aj na rokovaní výborov pre
plán a rozpočet. Je to otázka reálnosti
príjmov rozpočtu federácie.
Rozhodujúcimi položkami príjmov je podiel na
dani z obratu a podiel na odvodoch zo zisku. Teoreticky sú
spočítané predpoklady príjmov dane
z obratu. Veľmi diskutabilnou veličinou je však
najmä podiel na odvodoch zo zisku. To je treba si uvedomiť.
Ako vieme, naše hospodárstvo je na prahu prechodu
na trhovú ekonomiku, je na prahu liberalizácie cien,
na prahu ďalších zásahov do doposiaľ
zaužívaných pravidiel hry podnikovej sféry.
Je preto veľmi ťažko postihnuteľná
(nedá sa to ministerstvu v nijakom prípade vyčítať,
že rad podnikov neprežije šok z prechodu, že
rad doposiaľ ekonomicky prosperujúcich podnikov doslova
padne na kolená, ale na druhej strane sa môže
stať, že sa objavia nové podniky, že na
ekonomickom nebi, ako ten bájny vták Fénix,
sa objaví a z popola vstanú tie podniky, o ktorých
dnes ešte predpokladáme, že v podstate ekonomickú
reformu neprežijú.
Toto sú skutočne veľké riziká,
s ktorými naša vláda musí počítať,
pretože i niektorí experti hovoria, že práve
tých podnikov, ktoré neprinesú v podstate
do štátneho rozpočtu nič, bude značná
časť.
Preto bude na Ministerstve financií (a naše výbory
- výbory pre plán a rozpočet sa k tejto úlohe
prihlásili) zabezpečiť skutočne dôslednú
a permanentnú kontrolu vývoja rozpočtu a
v prípade potreby signalizovať parlamentu potrebu
zmeniť zákon, ktorý, predpokladám, dnes
schválime.
Poslanci vo výboroch z hľadiska podnikov a miery rizika
u podnikovej sféry poukazovali (a to už teraz prechádzam
k výdajovej časti rozpočtu), že čiastka
3 miliardy, ktorá je v rozpočte federácie
určená na štrukturálne zmeny hospodárstva,
sa nám javí ako veľmi malá. Požadovali
tiež, aby o čerpaní položky boli výbory
informované, pretože zatiaľ nebol predložený
žiadny program štrukturálnych zmien, a to tiež
z pohľadu rozdelenia týchto troch miliárd medzi
hospodárske subjekty v ČR a SR. Vo výbore
pre plán a rozpočet bola vyslovená tiež
obava, aby tieto prostriedky neboli nesprávne použité
ako skrytý zdroj prerozdelenia na zakrytie neefektívnej
práce niektorých podnikov.
Predmetom kritiky bola metodika zostavovania kapitol rozpočtu,
kde zostavovateľ požadoval u federálnych orgánov
mechanické percentuálne skrátenie rozpočtu
bez ohľadu na vecnú stránku. Bude preto nutné
vo vláde, a to najmä vo väzbe na prijatý
kompetenčný zákon, zhodnotiť, kde a
aké úlohy sa zmenili a pripraviť i nevyhnutné
zmeny v rozpočte. Osobitne predmetom skúmania by
mali byť výdavky ministerstva hospodárstva,
ale i ďalších orgánov vrátane Úradu
predsedníctva vlády.