Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Andelová, Bárta, Černý A., Dienstbier J. st., Dlouhý, Hrušínský, Hrušovský, Jambor, Kňažko, Kocáb, Kováč, Langoš, Mohorita, Mynář, Novosád, Soboňa, Sychra, Šidík, Špaček, Tvrdá, Záležáková, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Selner, Sláma, Svoboda, Šolc, Štern

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Anderko, Babálová, Batta, Čalfa, Kočtúch, Mečiar, Pánis, Roman, Slota, Suchán, Sýkora, Vicen, Viktorín.

(Řízení schůze místopředseda FS J. Stank)

Předsedající místopředseda FS J.Stank: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, otváram 2. deň 10. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov. Všetkých srdečne vítam. Obidve snemovne sú v tejto chvíli schopné uznášať sa, takže môžeme pokračovať v našom programe. Máme ešte 2 body programu. Vládny návrh zákona o štátnom rozpočte federácie na rok 1991 a interpelácie. Keď to prerokujeme, 10. spoločná schôdza skončí.

Môžeme pokračovať prerokovávaním

Poslanec Federálneho zhromaždenia a minister financií ČSFR pán Václav Klaus požiadal, aby sa nášho zasadnutia v tomto bode mohol zúčastniť jeho prvý námestník pán Kočárník. Má prosím niekto námietky proti účasti prvého námestníka ministra financií na našej spoločnej schôdzi? Nevidím, že by boli námietky, považujem to za váš súhlas. Prosím pána námestníka Kočárníka, aby zaujal miesto vedľa pána ministra.

Teraz prosím ministra financií pána Václava Klausa, aby podal výklad k predloženému vládnemu návrhu.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem trochu smutný z toho, že je nás tady poměrně málo na této straně i na straně lavice vlády, protože návrh státního rozpočtu federace a přehled o souhrnu veřejných rozpočtů celé ČSFR na rok 1991 je v dnešní situaci hlavním ekonomickým dokumentem na rok 1991. Myslím, že by bylo potřeba, abychom mu věnovali mimořádně velkou pozornost.

Z pověření federální vlády před vás tedy předstupuji s návrhem státního rozpočtu a finanční politiky na rok 1991. Příprava státního rozpočtu a návrhu finanční politiky na rok 1991 byla velmi složitá. Odrazila se v ní komplikovanost kompetenčních diskusí násobená faktem, že po rozpadu centrálního plánovacího mechanismu mimořádně vzrostla úloha finanční politiky. Návrh státního rozpočtu vychází z existující hospodářské situace, ve které se ekonomika na prahu reformy nachází, vychází z dosažitelného poznání o pravděpodobných směrech ekonomického vývoje v roce 1991 a vychází i z ocenění vnitřních a vnějších faktorů, které budou tento vývoj ovlivňovat.

Základem pro zpracování tohoto návrhu byla reformní strategie vlády zaměřená na tržní transformaci ekonomiky. Předložený návrh má proti minulosti také svůj nový vnější rozměr a velmi úzce se váže na naše jednání, která jsme v uplynulých týdnech a měsících měli, zejména s Mezinárodním měnovým fondem, ale i se Světovou bankou a dalšími institucemi. Tato jednání měla náročný průběh a samotný fakt, že se podařilo dosáhnout konsensu i o otázkách finančních a rozpočtové politiky, je výrazem důvěry, které tyto mezinárodní instituce mají v náš ekonomický program a v akceschopnost naší vlády. Ekonomická situace roku 1990 nebyla jednoduchá. Zasáhl nás zvláště překotný vývoj vnějších podmínek, zejména problémy RVHP, ztráta značné časti východoněmeckého trhu a v neposlední řadě i propad dodávek ropy ze SSSR a zvýšení její ceny. V těchto podmínkách začala vláda uplatňovat řadu opatření ve směru tržní transformace ekonomiky. Chtěl bych jen připomenout rozsáhlé institucionální změny směřující k odstranění nositelů administrativně příkazového hospodářského mechanismu, jako byla Státní plánovací komise. Chtěl bych připomenout rozdělení bankovní soustavy a zavedení dvoustupňového bankovnictví, vytvoření právních základů soukromého podnikání, přípravu rozsáhlé privatizace, zahájení procesu odstraňování netransparentnosti cen a záporné daně z obratu, přiblížení měnového kursu jeho rovnovážné hladině, rozsáhlé omezování státního dirigismu ve vztahu k podnikové sféře, spojené s omezováním poskytovaných dotací.

Významnou událostí letošního roku byl i vstup Československa do Mezinárodního měnového fondu a navazujících institucí. Vedle zmíněných opatření přistoupila vláda i k některým krokům řešícím z minulosti nezrálé i nově se objevující problémy v ekonomice. Šlo o druhou devalvaci koruny ve vztahu k směnitelným měnám v říjnu tohoto roku, šlo o dvojí zvýšení maloobchodních cen benzínu a nafty a o pozastavení státních půjček na bytovou výstavbu.

Významným kritériem pro hodnocení těchto kroků vlády i pro hodnocení účinnosti finanční politiky v letošním roce jsou očekávané výsledky hospodářského rozvoje, které budou přibližně následující:

Národní důchod poklesne zhruba o 3 až 3,5 %. Inflace v oblasti maloobchodních cen - zdůrazňuji maloobchodních cen, protože v oblasti velkoobchodních bude výrazně nižší - se bude pohybovat v průměru za celý rok zhruba na hranici 10 % a počet nezaměstnaných lze koncem roku odhadovat na zhruba 60 000 osob. Přes složité vnější podmínky nedojde k výraznému zhoršení stavu naší zahraniční zadluženosti. Čili to jsou ty 4 základní, nejvýznamnější cíle naší hospodářské politiky.

Ve vazbě na to v návrhu státního rozpočtu na rok 1991 předkládá vláda k posouzení své hlavní ekonomické cíle právě pro rok 1991. Ústředním záměrem hospodářské politiky vlády v roce 1991 bude tržní transformace ekonomiky. Vláda bude usilovat o stabilizaci ekonomiky, o maximální omezovaní inflačního vývoje a o vybudování sociální záchranné sítě. Vycházíme z představy, že za předpokladu důsledného dodržení záměrů hospodářské politiky vlády a rychlého postupu tržní transformace, která uvolní některé dosud zadržované síly naší ekonomiky, nebude v příštím roce nevyhnutelný více než 5 % pokles národního důchodu.

Analýza vlivů přechodu na světové ceny v celém sortimentu našeho zahraničního obchodu spolu s dopadem jeho liberalizace, s dopadem liberalizace vnitřních cen v podmínkách stále ještě nedokonalého trhu nás vede k závěru o zrychlení inflačního vývoje v příštím roce až k hranici řádově 30 %.

Tržní transformace ekonomiky nevyhnutelně přinese i určitý další nárůst nezaměstnanosti, která by však neměla překročit hranici 5 až 7 % aktivního obyvatelstva. Vytvořili jsme pro řešení tohoto problému ochrannou sociální síť a vyčlenili na její financování ve státním rozpočtu značné prostředky.

Ve vnějších hospodářských vztazích dochází příští rok ke kumulativnímu působení řady negativních skutečností. Rozpadl se trh RVHP, hlubokou hospodářskou krizí prochází náš donedávna největší obchodní partner, Sovětský svaz, značný náraz představuje i ztráta velké části východoněmeckého trhu a v neposlední řadě na nás tvrdě dopadne přechod celého zahraničního obchodu na účtování ve světových cenách a v konvertibilních měnách.

V důsledku všech těchto vlivů se v příštím roce nevyhneme růstu našeho zadlužení řádu 2,5 - 3 mld. Kčs. Už tento fakt nás zavazuje důsledně pokračovat v přechodu k tržní ekonomice, protože kompromisy by v této konstelaci vnějších okolností znamenaly vystavit Československo nebezpečí, že se ocitne ve stejné dlužnické krizi jako řada jiných zemí. To si nechceme a nemůžeme dovolit.

Ze všech těchto předpokladů vychází návrh státního rozpočtu, který uvedený vývoj anticipuje a současně dává základy pro překonání současného složitého období.

Stanní rozpočet na rok 1991 má tři základní úkoly: je transformační, je protiinflační a je sociální. Vláda bude pokračovat v nastoupené linii řešit hospodářské problémy a tlumit náraz měnících se vnějších i vnitřních podmínek opatřeními zapadajícími do logiky tržní transformace ekonomiky. Vláda vychází z přesvědčení, že nakupené hospodářské problémy i problémy nově vznikající lze řešit podstatně efektivněji přirozenou tržní cestou než dosavadními administrativními metodami a přístupy. Součástí této transformace ekonomiky je snížení podílu státních rozpočtů na národním důchodu, další omezování dotací podnikové sféře, snižování daňového zatížení podniků a omezování přerozdělovacích procesů zejména mezi státními rozpočty a podnikovým sektorem, ale i mezi jednotlivými úrovněmi rozpočtového hospodaření.

V roce 1991 lze očekávat - jak jsem se již zmínil - výrazné rozkmitání hospodářských čísel. Politika vlády proto musí mít výrazně protiinflační charakter. Úsilí vlády o překlenutí tohoto složitého období bude zabezpečováno v prvé řadě fiskální, tedy rozpočtovou politikou, která bude založena na dosažení přebytku státních rozpočtů. Chceme tím společně s restriktivní měnovou politikou učinit důležité kroky k tomu, aby si podniky i občané začali koruny vážit, vydávali ji s maximální uvážlivostí a aby jim peníze co nejdříve poskytovaly potřebný pocit jistoty nejen pro dnešek, ale i pro budoucnost.

Nechceme restriktivní finanční politikou vytvářet zbytečné ekonomické i sociální tvrdosti.A proto bude státní rozpočet plnit významné sociální funkce. Stát bude pomáhat především těm, kteří nemají možnost svou pracovní činností bezprostředně ovlivnit svůj životní standard, svou životní úroveň. Známkou toho je prudký růst transferových výdajů obyvatelstvu ze státního rozpočtu.

Politika v oblasti zaměstnanosti bude aktivní. Nepůjde jen o to poskytovat podporu těm, kteří dočasně ztratili zaměstnání, ale také usnadnit a urychlit jejich opětovné zařazení do pracovního procesu, zejména cestou rekvalifikací. Rychlé změny v hospodářském vývoji budou vyžadovat průběžné hodnocení vývoje rozpočtového hospodaření. V tomto směru bude třeba se ke státnímu rozpočtu a finanční politice vracet pravidelněji, než tomu bylo v minulosti. Odpovídá to i našim závazkům vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, pro který bude směrodatným čtvrtletní plnění vybraných ukazatelů, na kterých jsme se s nimi dohodli, a do toho samozřejmě na velevýznamném předním místě patří i plnění různých ukazatelů rozpočtu.

Základní cíle finanční politiky pro příští rok se proto odrážejí v návrzích vývojů rozpočtových příjmů i výdajů na toto období. Chtěl bych říci zejména toto: celkové příjmy státních a místních rozpočtů ve svém souhrnu se zvyšují o 6,7 % ve srovnání s upraveným rozpočtem na rok 1990 a měly by dosáhnout zhruba 472 mld. Kčs. Celkové rozpočtové výdaje porostou pouze o 6,2 %, tedy pomaleji, a jejich objem by měl v příštím roce dosáhnout přibližně 464 mld. Kčs. Z rozdílu příjmů a výdajů vyplývá přebytek 8 mld Kčs, přičemž ve federálním rozpočtu činí přebytek 6,2 mld. Kčs, v rozpočtu České republiky 1,1 mld. a v rozpočtu Slovenské republiky 0,7 mld. Kčs.

Navrhovaný přebytek představuje necelé 2 % objemu rozpočtových výdajů. Nepodařilo se nám tedy naplnit původní záměr finanční a rozpočtové politiky, aby míra restriktivnosti v rozpočtových výdajích byla vyšší - předpokládali jsem 3 % - a současné, abychom měli větší rezervu pro případ neplnění rizikových příjmů, nepředvídaných zvratů apod. Svou roli zde sehrály i důsledky kompetenčních sporů, které se právě v rozpočtu projevovaly v diskusích o dělení jeho příjmů a výdajů mezi rozpočty federace a rozpočty národních republik, a které zatlačovaly do pozadí pozornost věnovanou nezbytné racionalizaci rozpočtových výdajů v jednotlivých sférách.

Růst celkových rozpočtových příjmů se opírá především o výnos daně z obratu, která by měla dosáhnout objemu 154 mld. Kčs, což představuje třetinu všech rozpočtových příjmů. Oproti minulosti je nejvýraznější změnou odstranění záporné daně z obratu, tj. převýšení velkoobchodních nad maloobchodními cenami, které ještě v roce 1989 představovalo téměř 50 mld. Kčs.

Objem odvodů z hospodářského výsledku podnikové sféry se snižuje proti letošnímu roku téměř o 16 %, přičemž rozhodující vliv zde má všeobecné snížení sazeb odvodů ze zisku ze 65 % na jednotnou sazbu 55 %. Tím se posilují vlastní zdroje podnikové sféry a ve spojení s omezováním dotací podnikům klesá úloha státu v hospodářství, výrazně se snižuje jeho všezahrnující paternalistický přístup a rozšiřuje se prostor pro rozhodování podniků, pro jejich skutečné podnikání. Tento trend má značný význam v procesu transformace naší ekonomiky na podmínky ekonomiky tržní.

Obdobný význam má i zrušení obligatorního fondového hospodaření podniků s jedinou výjimkou, s výjimkou rezervního fondu, což znamená další významné rozšíření pravomocí a zodpovědnosti podniků v celé oblasti finančního hospodaření. Odvody z objemu mezd, jejichž podíl na mzdách zůstává stejný, jsou navrhovány zhruba na úrovni letošního roku.

V uvažovaném objemu daní a odvodů organizacím, podnikům pro příští rok se koncentrují největší rizika, vyplývající z celkové nejistoty hospodářského vývoje. Týká se to především prognózovaně tvorby zisku a z ní odvozených odvodů, kde se bude střetávat celá řada protichůdně působících vlivů.

Pro politiku v oblasti rozpočtových výdajů je charakteristický výrazně diferencovaný přístup. Posiluje se sociální orientace státních rozpočtů ve vazbě na očekávanou míru inflace a na očekávanou míru nezaměstnanosti, což se projevuje v růstu podílu transferu a ostatních výdajů pro obyvatelstvo, které by měly dosáhnout 57,2 - výrazně více než polovinu celkových výdajů. Naopak, v souvislosti s klesající úlohou státu v ekonomice se snižuje podíl dotací podnikovému sektoru o 6,7 bodu na 11,6. Klesá i podíl tzv. veřejných výdajů státu - tj. výdajů na obranu, bezpečnost, státní správu a ostatní účely - celkem o 2,5 bodu.

Položkou, která je v návrhu státních rozpočtů omezována ve srovnání s letošním rokem - jsou dotace poskytované podnikům. Snižují se o třetinu. O 32,7 %. Celkem o 26 mld. Kčs, což je výrazný krok oproti tomu, o kolik se nám podařilo dotace snížit v novém rozpočtu na rok 1990, kde to bylo pouze 8,5 mld. Nyní jde řádově o trojnásobný počet.

Nejde však pouze o kvantitativní změny, ale především o jinou kvalitu poskytovaných dotací. Zatímco dosud hlavním úkolem rozpočtových dotací bylo nahrazovat nedostatky v cenové soustavě, včetně krytí rozdílů vnitřních a zahraničních cen, pro příští rok jsou jejich funkce v souvislosti s liberalizací cen, úpravami měnového kursu i zásadními změnami v oblasti agrokomplexu jiné. Zdůrazňuje se v dotacích jejich zaměření na účelovou podporu vybraných důležitých činností. To však neznamená, že i v budoucnu nebudeme usilovat o další minimalizaci dotací a o jejich omezení na skutečně nezbytnou míru. V dotacích poskytovaných podnikům zůstává zhruba zachován objem investičních dotací na úrovni letošního rozpočtu. Tyto dotace jsou poskytovány především na železniční infrastrukturu, lesní a vodní hospodářství a další organizace s přímým vztahem ke státnímu rozpočtu, působícím ve veřejném zájmu.

V rozpočtech republik je zabezpečeno zhruba 2,5 mld. Kčs na financování různých ekologických programů. Výrazně se naopak snižuje objem dotací neinvestičních. Ruší se celá řada dosavadních příplatků a intervenčních dotací apod. V neinvestičních dotacích zůstávají jako výjimka výrazně omezené dotace na těžbu rud, na nájemné a k tržbám osobní dopravy, MHD a ČSAD, kde dosud nejsou uplatněny ekonomické ceny.

Od roku 1990, tedy od roku letošního, už probíhá financování vládních úvěrů poskytovaných do zahraničí přes státní rozpočet. Pro příští rok počítáme s rozpočtovým financováním těchto úvěrů jen v rámci dosud uzavřených mezistátních dohod. Proto limit výdajů rozpočtu federace na tyto účely stagnuje na dosavadní úrovni.

Rozhodující část celkových rozpočtových výdajů je orientována ve prospěch obyvatelstva, a to jak v přímé formě peněžních transferů, kam patří dávky sociálního zabezpečení, kompenzace cenových změn a finanční náklady zmírňující dopady opatření přijatých v jiných sférách hospodářské politiky státu, tak ve formě výdajů na odvětví poskytující služby obyvatelstvu -

jako je školství, zdravotnictví a kultura.

Celkový objem výdajů na společenské služby a činnosti bezprostředně ve prospěch obyvatelstva by měl dosáhnout částky téměř 270 mld Kčs. Představuje to oproti letošnímu roku růst o jednu čtvrtinu - o 25 %. Je tam celá řada vám známých poplatků, vyrovnávacích příspěvků apod., které zde nebudu rozvíjet. Některé byly zahájeny už v letošním roce, některé vzniknou jako nové v roce příštím.

Dávky sociálního zabezpečení se zvyšují primárně o 4,7 %. Daleko rychleji rostou výdaje na školství, jejich růst o 21,4 %, tedy více než o pětinu odráží požadavky vyplývající ze schváleného zákona o vysokých školách a školského zákona.

Výdaje na zdravotnictví rostou o 12,7 %. K zásadní změně dochází v oblasti rozpočtových výdajů na bytovou výstavbu, které budou postupně nahrazeny systémem tržních vztahů. Proto se celkové výdaje na tuto sféru snižují ve srovnání s rozpočtem na rok 1990 o 13 mld. Kčs, ale i nadále zůstávají na úrovni 14 mld. Kčs.

Výrazně se snižují státní příspěvky na družstevní a individuální bytovou výstavbu v souladu s připravovanými změnami celého systému. Pokračuje tlak na omezování veřejných výdajů státu. Také zde byly stanoveny okruhy výdajů, které je nezbytné snižovat, brzdit nebo v případě naléhavé potřeby zvyšovat.

Výdaje na obranu se snižují v našem návrhu zhruba o 10 %. Naopak, výdaje na bezpečnost se oproti minulému roku zvyšují, čímž rozpočet reaguje na nezbytnost posílení počtu pracovníků v této sféře a na potřebu jejich lepšího technického vybavení.