Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Chce pán minister odpovedať?
Ministr financí ČSFR V.Klaus: Nevím, zda
je to interpelace na mne nebo spíše interpelace na
ČST. Podívejte, měl jsem dohodnutý
program s vedením ČST před dvěma týdny,
že Studio dialog včerejší večer
bude využito k tomu, že několik odborníků
z mého ministerstva a některých dalších
ministerstev byli pečlivě vybráni lidé
na jednotlivé specializované oblasti - že mají
touto formou poskytnout tzv. definitivní informace pro
podnikovou sféru o ekonomických podmínkách
roku 1991. Je to stejnojmenný název materálu,
který pod gescí Federální ministerstvo
financí se v těchto hodinách a minutách
dokončuje a připravuje se k publikaci. Bylo rozhodnuto,
že nejenom písemnou formou budou základní
myšlenky sděleny. Byli vybráni speciální
odborníci přes ceny, daně, úvěrování,
a to nejenom z ministerstva financí, ale i z komerční
banky, centrální a podobně.
V odpoledních hodinách jsme k tomu ještě
měli poradu, 3 hodiny trvající, kde jsme
se domlouvali s čím začneme, kdo řekne
první větu, jak se bude pokračovat atd. Ve
zbývajících odpoledních hodinách
jsem měl přednášku na Karlově
univerzitě a nebyl jsem tedy na svém pracovišti.
Poté jsem odjel do budovy ČST. Přišel
jsem do příslušné místnosti a
k mému překvapení jsem tam místo připravené
skupinky lidí uviděl pana ministra Grégra,
pana poslance Komárka a pana poslance Zemana. V odpoledních
hodinách, zdá se, někdo v ČST odvolal
připravenou skupinu odborníků, kteří
měli nikoliv formou sporu o scénář
ekonomické reformy, nýbrž pozitivní
formou informovat o tom, co podniky stále chtějí
vědět, co jsme v podstatě uzavřeli
a s čím mohou definitivně od 1. ledna 1991
počítat. Místo toho jsem tam uviděl
zcela jinou sestavu. Měl jsem v ruce papíry, kde
jsem měl připraveno co budu říkat...
V této situaci jsem řekl, že nemám důvod,
abych se zúčastnil nějaké globální
problematiky o scénáři ekonomické
reformy. Z nastávajícího sporu jsem tedy
odstoupil já, nikoliv ti, kteří tam zůstali.
Proto jsem se dále nezúčastnil.
Pokud to byla interpelace na mne, mohu to vysvětlit pouze
takto. Považoval bych spíše za potřebné,
aby to byla interpelace na někoho jiného. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. S technickou poznámkou sa prihlásil
pán poslanec Zeman. Ďalej sa hlási pán
poslanec Jurečka.
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
když už o tom hovoříme, bývá
dobrým zvykem, že je vyslyšena i druhá
strana, i když si nejsem jist, zda v tomto případě
onou druhou stranou jsem.
V odpoledních hodinách jsem obdržel od sekretářky
našeho výboru telefonát, že je velice
nutné, abych byl na Studiu diaiog v ČST. Přijel
jsem tam rovnou z parlamentu a dostalo se mi informace, že
ČST v rámci Studia dialog chce uspořádat
dialog... Je to možná podivné, ale je to koneckonců
jejich právo. Viděl jsem tam své dva kolegy
a samozřejmě, byl jsem ochoten se tohoto dialogu
zúčastnit. Stejně tak jsem byl ochoten se
ho nezúčastnit.
Domnívám se, že z tohoto hlediska je záležitostí
ČST, koho si pozve, a je také záležitostí,
když už si pozve protivné skupiny, zda se některá
z těchto skupin ozve, či zda se nebude chtít
zúčastnit.
Dovolte mi říci, možná trochu na rozdíl
od pana ministra, protože se domnívám, že
televizní tribuny jsou určeny nejenom ke sdělování,
ale také k diskusi, názorovým sporům,
že Studio dialog by mělo být především
dialogem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Prihlásil sa pán poslanec Jurečka
s technickou poznámkou.
Poslanec SL J. Jurečka: Pane předsedo, kolegové,
kolegyně, nejde o technickou, spíše faktickou
připomínku. V této souvislosti mi dovolte
vyjádřit překvapení, že sestřih
pořadu, který ČST natočila v pondělí
při semináři v parlamentu, je zařazen
na absurdně nevhodnou dobu - jakou je sobota odpoledne.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Hlásil sa pán poslanec Kvačkaj.
Poslanec SL P. Kvačkaj: Chcel by som využiť prítomnosti
pána ministra Klausa k interpelácii, kterú
sme pripravili spolu s pánom poslancom Zukalom a Chýlkom.
Musím vopred povedať, že včerajší
televízny Dialog sme nepozerali (na Opatove v našej
ubytovni takú vymoženosť ani nemáme...),
dopredu sa ospravedlňujem, ak by sa naša interpelácia
týkala vecí, o ktorých sa už včera
v televízii hovorilo.
Ide nám totiž o nasledujúcu vec: v súčasnej
dobe sa narastajúcim spôsobom rozširuje počet
podnikov, ktoré nie sú schopné plniť
svoje finančné záväzky. Sú insolventné.
Väčšinou ide o tzv. platobnú neschopnosť
druhotnú. Do tejto situácie sa dostávajú
aj podniky s perspektívnym výrobným programom
a dostatočnou mierou rentability. Vzájomné
sankcionovanie medzi podnikmi problém vyriešiť
nemôže. Pritom banky v Čechách a na Slovensku
buď nemajú dostatok prostriedkov na úverovanie
týchto podnikov, alebo ich úverovanie odmietajú,
i keď ide o podniky výhľadovo schopné
ďalšej existencie. Taktiež ich úverová
politika spôsobuje, že pri ďalšom stupňovaní
úrokovej miery z úverov sa stále viac podnikov
dostáva do neriešiteľnej situácie. Finančná
a úverová politika vlády začína
pôsobiť proti zámerom hospodárskej reformy,
tj. nepôsobí selektívne a nevytrieďuje
a nelikviduje stratové a neschopné podniky, ale
pôsobí plošne, čiže lavínovite,
dochádza k rastu podnikov odsúdených na bankrot.
Ak sa v dohľadnom čase situácia v úverovaní
rentabilných podnikov nezlepší, hrozí
krach celého priemyslu. Niektoré odhady hovoria,
že sa tak stane v I. polovici mesiaca januára.
Chcel by som pánovi ministrovi položiť dve otázky:
Otázka prvá znie: Čo sa zmenilo v činnosti
banky oproti minulosti na zvýšenie jej podnikateľskej
činnosti?
Otázka druhá: Čo pripravuje vláda
na predídenie prípadného kolapsu priemyslovej
sféry? Boli by sme neradi, keby táto interpelácia
vyznievala poplašne, ale zas na druhej strane si myslím,
že by sme tento problém obchádzať nemali.
Odporúčam tento problém vyhlásiť
za naliehavý a žiadať pána ministra o
odpoveď do 9. januára 199l.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ešte raz opakujem, že tento bod programu
sa volá "odpovede na interpelácie". Využili
sme, pravda, prítomnosť pana ministra. Chce odpovedať
v tejto chvíli na interpeláciu?
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Podobnou otázku
jsem dostal na předvčerejším semináři
o státním rozpočtu. Chtěl bych říci
několik stručných poznámek: a) slovo
platební neschopnost a insolventnost se dostalo dnes do
vašeho povědomí a do našeho ekonomického
slovníku. Dostalo se do našeho povědomí
a do diskusí ve veřejných sdělovacích
prostředcích. Není to jev, který by
byl nový pro listopad či prosinec roku 1990. Je
v platební neschopnosti, existoval v Československu
dávno před tím, byl průvodním
jevem celého našeho minulého období.
Platební neschopnost jen v 80. letech měla tři
vrcholy: první vrchol byl v letech l981 - 1982, kdy platební
neschopnost dosáhla - říkám z hlavy
číslo - řádu 27 - 28 mld. Kčs
v tehdejších cenách. Druhého vrcholu
dosáhla platební neschopnost v období 1986
- 1987, kdy na přelomu září a října
r. 1987 se přiblížila úroveň
platební neschopnosti těsně pod hranici 70
miliard Kčs.
Poslední definitivní měsíční
cifra o platební neschopnosti, kterou mám k dispozici,
byla u nás 35,9 mld Kčs za říjen;
z předběžných informací mám
zprávu, že se zvýšila nad 40 mld. Kčs.
Nejedná se o nějaký diametrálnč
odlišný jev, než jaký existoval v minulosti.
To je první teze, kterou bych chtěl říci,
abychom snížili míru poplašnosti tohoto
jevu jen proto, že tento jev zrovna konkrétně
osobně ten či onen z nás objevili, protože
ho objevili naši novináři.
Druhá věc: čím je toto všechno
vyvoláno. Samozřejmě je to vyvoláno
chováním podniků, které tolerují,
promíjejí, neplatí i navzájem, preferují
jiné platby, neplatí určité faktury
a pod., a to vede k platební neschopnosti prvotní,
druhotné i jiné. Tento jev se nedá v žádném
případě vyřešit tím, že
- jak bylo zde nabídnuto - se "zlepší"
úvěrování podniků. Zlepšit
úvěrování podniků není
nic jiného, než že dáme do naší
ekonomiky další peníze a umožníme
podnikům, aby snadno přežívaly do budoucna.
Čili v žádném přfpadě
nejde o otázku zlepšeného úvěrování
našich podniků.
Třetí věc: nárůst platební
neschopnosti má v poslední době nepochybně
své přičiny objektivní. Je to důsledkem
jistého zauzlení ekonomického koloběhu,
ale významným prvkem nárůstu platební
neschopnosti je rychlý růst zásob, ke kterému
v poslední době došlo. Tento růst zásob
není tím klasickým růstem zásob,
kdy se hromadí odbytové problémy, ale tento
růst zásob je v daném případě
způsoben především spekulativním
chováním podniků, které se předzásobují
před 1. 1. 1991, které se pokoušejí
získat maximum reálných statků na
úkor jak svých vlastních statků finančnfch,
tak na úkor platební neschopnosti, na úkor
svého zadlužení.
Významná část těchto nadměrných
zásob jsou zásoby připravené na to,
že budou k dispozici po 1. 1., kdy hrozí různé
cenové pohyby a podniky se tím kryjí a za
každou cenu preferují nárůst zásob
před problémem, který jim vyplývá
z platební neschopnosti. Tento jev je mnohodimenzionální,
má mnoho příčin, mnoho důsledků.
V žádném případě není
důsledkem toho, že by se naše komerční
banky začaly chovat méně racionálně.
Spíše naopak. V žádném přfpadě
není důsledkem toho, že by byla prováděna
neracionální finanční politika vlády.
Nikdy jsme neřekli, nikdy jsme neslíbili, že
bude prováděna selektivní finanční
politika. Nikdy v tomto parlamentě, ani v parlamentě
předchozím nebyla základem v žádných
našich projevech, vystoupeních, selektivnost finanční
politiky vlády. Opravdu jsme to neříkali.
Budeme schvalovat státní rozpočet. Dobře
víte, že na jakoukoliv selektivnost máme velmi
minimální prostředky. Nicméně
s těmi minimálními prostředky samozřejmě
budeme zacházet jako se šafránem a budeme se
snažit ty podniky, které se krátkodobě
dostávají do určitých potíží,
případně podržet, aby se mohly nadechnout
a fungovat dál.
Připravují se některá dílčí
opatření, podobně jako v konci roku 1987
se připravuje technický zápočet platební
neschopnosti navzájem, což znamená, že
pomoci počítačových programů
se provede pasivní započtení vzájemné
platební neschopnosti, čímž předpokládáme,
že tuto platební neschopnost bude možné
srazit o nezanedbatelnou část, možná
blížící se jedné čtvrtině
nebo jedné třetině.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu ministrovi. Je pán poslanec Kvačkaj
spokojený s takouto odpoveďou, alebo si želá
odpoveď ešte písomne?
Poslanec SL P. Kvačkaj: Ja som sa zúčastnil
aj seminára s pánom ministrom, ktorý sme
mali pred 2 dňami. Niektoré jeho argumenty, ktoré
tu hovorí, mi vcelku vyhovujú, ale v podstate si
myslím, že keďže ten problém je predsa
len zložitejší, požadujem písomnú
odpoveď, v termíne, ako som navrhol.
Předsedající předseda SN M.Šútovec:
Ďakujem. V tomto zmysle budeme ďalej pokračovať.
Teraz by sme prešli k odpovediam na interpelácie.
S technickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec
Moric.
Poslanec SN V. Moric: Chcel som len povedať, že je nenormálne
a nemorálne, proti ľúdskej a poslaneckej etike,
postaviť tu proti sebe nejakým spôsobom ministra
a poslanca a pýtať sa ich, prečo sa nezúčastnili
toho- ktorého dialógu. Minister je zodpovedný
svojmu predsedovi vlády a poslanci sú zodpovední
len sebe samým. Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem aj ja za túto krátku moralitu.
Teraz požiadam pána predsedu vlády, aby bol
pripravený odpovedať na event. pochybnosti poslancov.
Poslanec Stanislav Devátý adresoval ústnu
interpeláciu, odpoveď, na ňu dostal v tlači
353. Bola to interpelácia adresovaná ministerskému
predsedovi. Poslanec Devátý, ako vidím, nie
je prítomný.
Ďalšia interpelácia bola adresovaná ministerskému
predsedovi v tlači 160, bola to interpelácia skupiny
poslancov Snemovne národov pána Svobodu, Grebeníčka
a poslancov Snemovne ľudu Jaroslava Kosa a Jiřího
Sedláka. Odpoveď je obsiahnutá v tlači
370. Pýtam sa interpelantov, či sú spokojní
s touto odpoveďou?
Poslanec SN J. Grebeníček: Napovídá
mi kolega Sedlák, že je spokojen. V podstatě
mohu konstatovat totéž. Omlouvám Jiřího
Svobodu, který je ve Francii. Pravděpodobně
bychom to uzavřeli po jeho návratě.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Konštatujem, že obidve interpelácie,
ktoré obdržal pán ministerský predseda
Čalfa, sú týmto vybavené.
Teraz prídu na rad interpelácie adresované
pánu ministrovi vnútra Langošovi. Začnem
od ústnej interpelácie poslanca Lisa z 24. 10. Pýtam
sa, či odpoveď v tlači 361 je preňho
uspokojivá? (Ano.) Pán poslanec Lis berie odpoveď
na vedomie.
Pán poslanec Devátý podal ústnu interpeláciu
24. 10., odpoveď je v tlači 362. Pán poslanec
Devátý nie je prítomný.
Pani poslankyňa Samková interpelovala ministra vnútra
v tlači 183. Odpoveď je obsiahnutá v tlači
375. Pýtam sa pani poslankyne Samkovej, či je spokojná
s odpoveďou pána ministra? (Ano.) Ďakujem.
Pán poslanec Hubálek interpeloval ministra vnútra
v tlači 178. Dostal odpoveď v tlači 376. Pýtam
sa, či je spokojný s odpoveďou pána
ministra Langoša?
(Posl. Hubálek: O detailech se domluvím s panem
ministrem, ale vcelku ano.) Ďakujem.
Je tu ešte interpelácia pána poslanca Mikuleho
v tlači 201. Pán poslanec je v budove, ovšem
v tejto chvíli tu nie je.
Konštatujem, že tým sme, žiaľbohu,
nie dosť produktívne pána ministra Langoša
využili. Ja mu ďakujem. Ak ho chce niekto interpelovať,
využime túto možnosť.
Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, dámy
a páni, dozvedel som sa, že keď som na chvíľu
opustil sálu, že bol som hľadaný. Pokiaľ
ide o pána ministra Klausa, nie sme a ani nemôžme
byť s jeho odpoveďou spokojní, ale to sme mu
už oznámili písomne s pani Novákovou.
Dnes bola zložená komisia pod vedením pána
Wagnera, takže verím, že v tejto veci sa bude
ďalej pokračovať.
Pokiaľ ide o interpeláciu, využijem prítomnosť
pána ministra Langoša. Keď som bol teraz v nedeľu
doma, obrátil sa na mňa pán Paul Gyula, bytom
Moyzesova 22, Košice, s touto sťažnosťou.
Vo štvrtok 13. decembra 1990 pred odpoludňajšou
svätou omšou, to znamená pred 15,30 hod., vošiel
do kostola františkánov v Košiciach na Hlavnej
ulici nadoporučík bezpečnosti, vypytoval
sa, aká bohoslužba tu bude a koľko ľudí
maďarskej národnosti je prítomných.
Odôvodňoval to tým, že je náčelníkom
okrsku.
Po prvé: musím protestovať proti tomu, aby
bezpečnosť snorila v kostoloch, aby sa miešala
do cirkevných záležitostí. A po druhé,
aby sa z toho vyvodzovali národnostné otázky.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ako znie otázka na pána ministra Langoša?
Poslanec SL F. Magyar: Žiadam vyšetriť toho nadporučíka
a aby sa takéto veci nevyskytovali.
Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající,
dámy a pánové, pane ministře, mám
spíše prosbu. Dne 6. 9. na veřejném
jednání branných a bezpečnostních
výborů jsem upozorňoval na to, že v
tomto státě se zřizují soukromé
detektivní kanceláře. Upozorňoval
jsem na nutnost novelizace zákona o zbraních a střelivu.
Na tu samou skutečnost jsem upozorňoval zhruba po
měsíci před tímto plénem. Žádal
jsem, jak legislativce vlády, konkrétně legislativce
vnitra, tak i kolegy poslance, zda by nepomohli s tolik potřebnou
novelizací těchto dvou zákonů. Doposud
se tak nestalo. Připomínám páteční
vysílání Československé televize,
kde byla veřejnost seznámena s tím, že
soukromá detektivní kancelář, které
šéfuje bývalý neprověřený
příslušník StB, obdržela, respektive
jí byl vydán hromadný zbrojní pas.
Současnou situaci považuji za značně
znepokojivou, protože soukromých detektivních
kanceláří je v republice asi 118. Z tohoto
místa prosím pana ministra a jeho podřízené
a kolegy poslance, zejména právníky nebo
legislativce, aby s touto záležitostí něco
urychleně udělali a formou iniciativního
návrhu skupiny poslanců s konečnou platností
se mohly tyto věci ukončit. Děkuji.