Středa 19. prosince 1990

Tento vývoj rozpočtového hospodaření zesiloval inflační tlaky v národním hospodářství, přispíval ke zvýšení celkové poptávky a tedy i k prohlubování nerovnováhy v ekonomice. V rámci rozpočtové soustavy se již v tomto roce snížil podíl příjmů a výdajů federálního rozpočtu, který potom pokračoval v roce letošním a ještč daleko více se zesílí v roce příštím, mírně se již tehdy zvýšila finanční soběstačnost republikových rozpočtů i rozpočtů místních. Stále však přetrvávaly rozsáhlé redistribuční procesy z rozpočtu federace do rozpočtů republik, kde podíl dotací v republikových rozpočtech na celkových výdajích činil v ČR 34,7 % a ve SR 44,5 %. Když vezmeme jednotlivé rozpočty, tak přesto, že došlo k omezení vlastních rozpočtových výdajů federace, v důsledku překročení účelových dotací do státních rozpočtů republik, na bytovou výstavbu, do agrokomplexu skončilo hospodaření federálního rozpočtu schodkem ve výši 800 mil. Kčs. Tento schodek navrhujeme krýt ze státních finančních aktiv federace.

Značné problémy se koncentrovaly do státních rozpočtů republik vlivem nesplnění vlastních příjmů i vlivem vyšších dotací do místních rozpočtů. Ještě před finančním zúčtováním s federálním rozpočtem využily republiky vlastní zdroje a prostředky státních finančních aktiv ve výši zhruba 2 mld. Kčs. Bez provedení těchto operací by činil schodek státních rozpočtů 5,5 mil. Kčs. Zbývající schodek státního rozpočtu po využití vlastních zdrojů a prostředků státních finančních aktiv republik navrhujeme dnes krýt ze státních finančních aktiv federace formou mimořádné dotace ve výši 1,25 mld. Kčs do státního rozpočtu ČR a ve výši 1,42 mld. Kčs do státního rozpočtu Slovenské republiky. Relativně i absolutně vyšší částka směřující do rozpočtu Slovenské republiky byla vyvolána skutečností, že Slovenská republika již neměla dostatečné státnf finanční rezervy.

Značný rozsah přesunu mimořádných prostředků z republikových rozpočtů do rozpočtů národních výborů podstatně zhoršil transparentnost výsledků finančního hospodaření národních výborů a omezil účinnost opatření rozpočtové politiky. Zvýšené prostředky u státních rozpočtů republik směřující především do rychle rostoucích výdajů ve prospčch obyvatelstva nebyly kryty ani rezervami ani vyššími příjmy republikových rozpočtů.

Mohli bychom jednotlivé položky velmi dlouze analyzovat. Myslfm, že proto tady dostatek prostoru není, je to popsáno ve zprávě, kterou jste dostali. Největší problémy se koncentrovaly do vývoje odvodů z hospodářských organizací, kde se ani v jedné položce nepodařilo splnit stanovené úkoly. Vlivem cenové přestavby, ke které došlo k 1. 1. 1989, se výrazně změnila struktura státních příjmů ve srovnání s předcházejícím rokem. Zvyšil se podíl z odvodů mezd na úkor odvodů z hospodařského výsledku. V souvislosti s rozhodnutím o ponechání odpisů k dispozici převážné části podniků se značně snížil jejich odvod do státního rozpočtu. Je třeba zmínit ještě to, že zvýšení velkoobchodních a nákupních cen k 1. 1. 1989 se při neměnnosti maloobchodních cen promítlo do výnosu daně z obratu formou drastického nárůstu záporné daně z obratu, která se ve srovnaní s předcházejícím rokem zvýšila o 65 %. Tento vývoj ukázal na míru disproporcí v naší cenové soustavě a při přechodu k tržní ekonomice si vyžádal neodkladné řešení, které již částečně bylo provedeno k 9. 7. letošního roku a které bude ještě vyžadovat navazující v následující době.

Nechtěl bych zde rozebírat podrobně jednotlivé položky výdajů. Chtěl bych říci jenom toto: v roce 1989 se nepodařilo účinně regulovat vývoj rozpočtu výdajů, které se zvyšovaly v podstatě nezávisle na vývoji rozpočtových příjmů. Projevovala se v tom i nadále přetrvávající faktická podřízenost státního rozpočtu státnímu plánu a tedy i priorita hmotných úkolů plánu a převážně pasivní úloha finanční soustavy. Hlavním úkolem státního rozpočtu bylo profinancovávat úkoly státního plánu a k tomu byly přizpůsobeny i vztahy v hierarchicky uspořádané rozpočtové soustavě. Nadměrná centralizace finančních zdrojů vedla k rozsáhlým přerozdělovacím procesům i k tzv. požadavkovému chování nižších článků rozpočtové soustavy i podniků. Dlouhodobě rostoucí napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji vyústilo ve značný rozpočtový deficit, který nepříznivě působil na rovnováhu v ekonomice, který umožňoval i nadále nehospodárně využívat finanční zdroje v podnikové sféře, v rozpočtových organizacích i v hospodaření národních výborů. Proto přepracovaný státní rozpočet na rok 1990 usilovat o zlom v dosavadních vývojových tendencích zejména z hlediska protiinflačního působení. Byla výrazně omezena dynamika růstu rozpočtových výdajů a tím i snížena dynamika poptávky v ekonomice rozpočtem vyvolávané. Místo původně schodkového rozpočtu byl schválen rozpočet s přebytkem příjmu nad výdaji ve výši 5,4 mld. Kčs. Plnění státních rozpočtů v letošním roce probíhá v rychle se měnících vnitřních a zejména vnějších podmínkách. Proto bylo nezbytné v rozpočtech provést řadu změn, ale těmito opatřeními nebyl snížen původně předpokládaný rozpočtový přebytek jako výraz restriktivní rozpočtové politiky státu. Přes řadu problémů, které se projevovaly v průběhu roku, se podle předběžných výsledků za 11 měsíců letošního roku, podařilo přebytek státních rozpočtů stabilizovat, takže k 3O. listopadu dosáhl výše 5,9 mld. korun. Dosažení celoročního úkolu však zůstává i nadále napjaté, nejisté, protože v průběhu prosince se každoročně stupňují požadavky na rozpočet, ale o tom budeme podrobněji hovořit již zítra při debatě o státním rozpočtu na rok 1991.

Tím bych chtěl zakončit. Jménem vlády ČSFR vám navrhuji, aby Federální shromáždění předložený návrh státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1989 schválilo. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánovi ministrovi Klausovi. Návrh prerokovali výbory pre plán a rozpočet a výbory ústavnoprávne. Prosím teraz spoločného spravodajcu výboru Snemovne ľudu pána poslanca Borguľu, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Borguľa: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, v tomto nezvyklom termíne prerokúvame štátny záverečný účet za rok 1989. Neobvyklé je aj to, že od doby jeho prijatia cez realizáciu až do dnešného dňa, kedy ho hodnotíme, sa vystriedali v podstate štyri vlády.

Pravdepodobne tieto skutočnosti ovplyvnili prístup poslancov z jednotlivých výborov k jeho prerokovaniu. Štátny záverečný účet za rok 1989 je neživým tvorom, je posledným dieťáťom direktívno-administratívneho riadenia nášho hospodárstva a celej spoločnosti. Dominantným znakom tohto záverečného účtu je skutočnosť, že hospodárenie skončilo schodkom aj napriek tomu, že vlastne už jeho návrh uvažovai s využitím 6,5 miliardy zo štátnych aktív.

S rozpočtom sa nepodarilo reagovať na vývoj v ekonomike najmä v posledných mesiacoch roka, a preto pri raste príjmov o 2,9 % a výdajov o 3,4 % sa hospodárenie skončilo schodkom. Jednotlivé kapitoly rozpočtu boli prerokované vo výboroch, ktorým bolo ich prerokovanie prikázané. Záverečný účet ako celok bol predmetom rokovania vo výboroch pre plán a rozpočet, v ústavno-právnych výborov. Na rokovaní výborov bolo konštatované, že rast národného dôchodku bol založený na extenzívnych činiteľoch. Napríklad v organizáciách Federálneho ministerstva hutníctva, strojárstva a elektrotechniky v rozhodujúcich ukazovateľoch úlohy splnili a dosiahli vyššiu dynamiku ako ukladal plán, ale napriek tomu sa nepodarilo zvýšiť úroveň konkurencieschopnosti strojárstva a zabezpečiť štrukturálne zmeny. Obdobne poľnohospodárstvo a výživa dosiahii zvýšenie o 2,1 %, ale situácia na trhu, zvlášť u potravín živočišného pôvodu nebola vyrovnaná. Kriticky sa vyjadrovali poslanci k tomu, že sa nezmenila najmä výrobná spotreba.

V roku 1989 sa zároveň nezmenila relatívna vysoká úroveň spoločenskej spotreby, i keď osobná spotreba rástla pomalšie.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, napriek týmto kritickým pripomienkam, ktoré odzneli vo výboroch, hrajme vzhľadom na veľký časový odstup, ale najmä na to, že politicky sme za rok prešli nesmierny kus cesty, odporúčajú výbory urobiť za rokom 1989 a tým aj byrokratickým a administratívnym systémom riadenia hospodárstva, jej riadením užitia definitívnu bodku a štátny záverečný účet schváliť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Borguľa. Slovo má teraz spoločný spravodajca výborov Snemovne národov, pán poslanec Zeman.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, pokusím se tentokrát vyjímečně o rekord ve stručnosti zpravodajské zprávy. Vzhledem k tomu, že by bylo pouze verbalní rétorikou podrobněji se zabývat problémy, které už díky bohu vymizely, domnívám se, že ve shodě se závěry všech výborů, které státní závěrečný účet projednávaly, se mohu připojit k mému kolegovi, zpravodaji za Sněmovnu lidu, a doporučuji vám schválení tohoto závěrečnébo účtu. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Konštatujem, že sa nikto do rozpravy neprihlásil. Chcem konštatovať, že Slovenská národná rada včera svoj problém so štátnym záverečným účtom za rok 1989 vyriešila bez rozpravy. Ponúkam vám tiež túto možnosť, ovšem je potrebné, aby sa ďálší členovia Snemovne ľudu a Snemovne národov, ktorí sa nachádzajú v priľahlých priestoroch, dostavili do rokovacej siene. Je tu technická poznámka.

Poslanec SL O. Huml: Mám dotaz, proč se státní závěrečný účet federace za rok 1989 musí schvalovat? Když si uvědomíme, že v tomto účtě jsou obsaženy takové položky, jako jsou platy ústředního výboru a účty za hasičské vozy na Václavském náměstí, nechce se mi to schvalovat, protože tím to v podstatč legalizuji. Raději bych to vzal jen na vědomí. To je jediné, co nám zbývá.

Předsedajícf předseda SN M. Šútovec: Chce pán minister povedať, prečo je potrebné štátny záverečný účet schvaľovať?

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Každá organizace a instituce musí uzavřít své finanční hospodaření za určité časové období. Jinak to nemůže být ani za náš společný stát. Tím nijak neschvalujete, že se 12. 2. 1989 vyplatila ta či ona položka, která sa vám líbí nebo nelíbí, ale schvalujete metodu uzavření toho účtu, metodu, jak se doúčtova1y zbytky, co se udělalo se schodkem, jak se s ním naložilo, jak se vyřešil, jak je možné, aby se i nadále vycházelo jakoby s nulou v našem hospodaření. Teoreticky byste mohli schválit, že to bude ne ze státních finančních aktiv, ale že to bude propláceno z výdajů letošního roku a je řada jiných věcí. Uzavření finančního hospodaření je nutnost, kterou musí udělat každý společenský orgán, každý sportovní klub, každé JZD, každá organizace, která má finanční hospodaření.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu ministrovi. Osobne pokladám toto vysvetlenie za naprosto dostačujúce. Má ešte niekto pochybnosti o zmysle aktu, ktorý nás očakáva? Pan poslanec Horník.

Poslanec SN J. Horník: Chcel by som sa opýtať, čo by sa stalo, keby sme tento záverečný účet schválili?

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Predpokladám, že je to rečnícka otázka. Keď je faktická, znovu musí pán minister Klaus na ňu odpovedať, sám na ňu odpovedať neviem.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Tím bychom naprosto zpochybnili legitimitu našeho finančního hospodaření, tvářili bychom se, že nemáme kontinuitu, že náš stát nemá kontinuitu. Náš stát ji má. Koneckonců pokud někdo opravdu trvá na tom, že se mu nelíbí vydaná položka z loňského třeba června, tak nicméně součástí tohoto státního závěrečného účtu jsou položky, které se vyplácely v loňském prosinci. Teoreticky minulá vláda národního porozumění používala část těchto prostředků. I tyto prostředky musíte schválit nebo hypoteticky neschválit. Samozřejmě jsme měli spoustu práce s finančním vyúčtováním. To, že se 31. prosince něco uzavře, trvá řadu týdnů i měsíců, to státní závěrečné doúčtování, řešení vzniklých mezer, ztrát a zisků, doplácení něčeho a nedoplácení jiného. Odehrála se řada věcí, které jsem prováděl já jako ministr financí. To není jen schvalování nějakých výdajů, které byly provedeny v loňském roce. Uzavřením do státního závěrečného účtu schvalujete činnost, kterou jsem prováděl i já.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem ešte raz. Je pán poslanec Horník spokojný s touto odpoveďou? (Ano.) Ďakujem. Hlási sa ešte niekto do diskusie? (Ne) Nie. Vyhlasujem rozpravu za uzatvorenú. Chcem upozorniť, že pri schvaľovaní tohto zákona, podľa článku 42 odst. 2 písm. e) platí zákaz majorizácie, to znamená, že v Snemovni národov hlasujú oddelene poslanci zvolení v Českej republike a oddelene poslanci zvolení v Slovenskej republike. Ku schváleniu zákona v obidvoch subkomorách je potrebných minimálne 38 hlasov. V zasadacej sieni je prítomných 43 poslancov Snemovnc národov zvolených v Českej republike a 47 poslancov zvolených v Slovenskej republike. Ďalej 89 poslancov Snemovne ľudu, znamená to, že obe snemovne sú schopné uznášať sa. Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu. Kto z nich súhlasí s návrhom záverečného účtu federácie za rok 1989 podľa výkladu pána ministra Klausa a odporúčania spoločného spravodajcu výboru SĽ, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se) 83. Ďakujem.

Kto je proti? (Jeden.) Jeden.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtyři.) Štyria.

Konštatujem, že Snemovňa ľudu štátny záverečný účet za rok 1989 schválila.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej republike. Pýtam sa, kto z nich súhlasí so znením štátneho záverečného účtu na rok 1989? (Hlasuje se.) 42. Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.

Hlasovať sa bude v Snemovni národov v časti poslancov zvolených v Slovenskej republike. Kto je za to, aby sa schválil štátny záverečný účet, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.) Traja.

Konštatujem, že Snemovňa národov predložený návrh schválila. S ohľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSFR schválilo štátny záverečný účet federácie za rok 1989.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 86, SL č. 134, SN č. 134)

Tým sme legislatívny program dnešného dňa vyčerpaii a na rade budú

7

odpovede na interpelácie poslancov.

Najväčší balík otázok smeroval na pána ministra Klausa, a preto začneme, s vašim dovolením, u neho. Dodávám, že k odpovedi sa môže konať rozprava a snemovňa zaujíma stanovisko uznesením. Budeme postupovať podľa písomnej informácie, ktorú ste dostali do lavíc.

Na pána ministra Klausa bola adresovaná interpelácia Snemovne národov - pána poslanca Šolca. Jeho, tlač 254, odpoveď pána ministra tlač 354.

Pán poslanec Šolc nie je prítomný. Pýtam sa poslancov, či sú spokojní s odpoveďou, ktorá je v tlači 354? Nikto nemá námietky? (Nikto.)

Budeme teda pokračovať. Bola adresovaná interpelácia pána poslanca SĽ O. Humla. Bola to ústna interpelácia z 24. 10. Odpoveď bola poskytnutá v tlači 377. Je pán poslanec spokojný s odpoveďou? (Ano.) Ďakujem.

Ďalej interpelácia pána poslanca Magyara. Bola tiež ústna. Bola adresovaná pánu ministrovi Klausovi 27. 11. Odpoveď je obsiahnutá v tlači 378. Pán poslanec nie je prítomný v zasadacej miestnosti.

Interpelácia pána poslanca SĽ J. Wagnera a ďalej pána poslanca Magyara -išlo o ústne interpelácie z 27. 11. Odpoveď na ne je obsiahnutá v tlači 379. Pýtam sa oboch poslancov, či sú spokojní s odpoveďou? (Nie sú prítomní.)

Pani poslankyňa E. Nováková interpelovala pána ministra v tiači 319. Odpoveď obsahuje tlač 384. Je poslankyňa Nováková prítomná? (Nie je.)

Interpelácia pána poslanca Vrchovského (SĽ) a poslanca J. Kloknera (SN) - boli ústne, odozneli 27. 11. Odpoveď je obsiahnutá v tlači 387. (Posl. Klokner: Som spokojný, neviem, ako je spokojný kolega, ešte som sa s ním nestretol.) Kolega zrejme nie je prítomný v snemovni.

Konštatujem, že pán minister Klaus nemusel ďalej vysvetľovať to, čo vysvetlil v príslušných písomných dopovediach. Ďakujem mu tedy za účasť na tomto rokovaní.

Pán poslanec Němec si dovolil využiť prítomnosť pána ministra a dať mu otázku. Pokladáme to za interpeláciu. Prosím.

Poslanec SN I.Němec: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, omluvte mne, ale možná, že jste včera večer sledovali pořad v ČST- Studio dialog. Pořadu se zúčastnil pan ministr Grégr, poslanec Komárek a poslanec Zeman.

Nebýt fyzické přítomnosti poslance Zemana, myslel bych si, že se díváme na pořad o přestavbě z roku 1986.

Rád bych se vás, pane ministře zeptal, proč jste nevyužil možnosti zúčastnit se tohoto dialogu, když jste se měl podle pana redaktora zúčastnit, abyste mohl veřejnosti věc vysvětlit?

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP