Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V těch zemích, kde strategické plánování není, vznikají problémy z toho, že politická moc ovlivňuje nebo rozhoduje o úrokové míře, co může být méně přímým zásahem do hospodářství, co může být rámcovým zásahem... Přesto, když porovnáte země, inflace různých zemí, zjistíte, že je zde přímá závislost s tím, jak je spojena centrální banka s politickou mocí. (Největší inflaci měla před nástupem paní Thatcherové Anglie, protože tam o úrokové míře rozhodoval přímo člen vlády.) Menší inflace byla ve Spojených státech, protože je tam zaručena určitá nezávislost federálního rezervního systému na centrální vládě. Nejmenší inflaci měla SRN, kde centrální německá banka vůbec nesouvisí s politickou mocí. Žádný německý parlament neschvaluje nic o tom, jakou bude mít banka úrokovou míru, a my budeme schvalovat nejenom úrokové míry, ale daleko hlubší zásahy do hospodářství.

Proto navrhuji tento zákon neschválit. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Kobylka. Ďalej sa prihlásil do rozpravy pán poslanec Komárek.

Poslanec SN J. Kobylka: Pane předsedající, dámy a pánové. Nejdříve několik slov k tomuto celkovému nedorozumění. Mám dojem, že vypracovat nějakou celistvější koncepci by bylo rozumné. Určitým způsobem by přispívala k orientaci. Nevadí tedy to, že by měla být tvořena koncepce. Spíše nám vadí, že by ji mělo dělat samo ministerstvo, z toho by mohly vyplývat mnohé věci.

Chtěl bych dát na zvážení - kdo by se měl podílet na tvorbě, kdo měl dělat filtr. Pokud by to bylo samo ministerstvo, toho bych se skutečně bál. Pokud by se na tvorbě koncepce podíleli nejenom úředníci z ministerstva, nejen ekonomové a prognostici, ale pokud by se na ni podíleli i jiní, jiné obory, bylo by to dobré, předpokládám, že by toto ministerstvo "nakupovalo" v jistém smyslu tyto "práce" zvenčí, tím by tito odbomíci získali svůj podíl. Pak by to bylo v pořádku. Ale přesto mě děsí představa, že by tím konečným "filtrem" a redaktorem mělo být ministerstvo.

Domnfvám se, že by to měla být jakási relativně nezávislá skupina složená z pracovníků z akademie věd, z oblasti umění a z dalších oblastí.

Jde o relativní nezávislost takovýchto týmů, měly by být více oborové. Takový materiál by se asi neměl předkládat nejprve vládě, je to výkonná moc. Zde se rozhoduje o dlouhodobé orientaci společnosti i státu, mělo by se předkládat jako určitý vstupní materiál parlamentu a pak teprve vládě.

Znamená to, že bychom se měli jako parlament daleko více podílet na celkové orientaci dalšího vývoje.

Poslední poznámku. Ptal jsem se v Radě Evropy ve Štrasburku, resp. vznesl jsem takový dotaz, zda by mě mohli seznámit s lidmi, kteří vytváří novou Evropu, resp. koncepci nové Evropy. Trochu byli udiveni. Zjistil jsem, že žádný takový tým neexistuje. Mám pocit, že se řada věcí vytváří tzv. za pochodu, a vše dělají politikové, kteří mají ohromné starosti s bezprostředním řízením státu, a díku tomu nemají dost času a volných kapacit na to, aby mohli něco takového dělat.

Bojím se - pokud by se tvorba koncepce spojila s výkonnou mocí, - že jsou příliš ponořeni do zátěže praktického řízení a že by to díky tomu nedělali s dostatečnou kvalifikací.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. V rozprave ďalej vystúpi poslanec Komárek. Pripraví sa poslanec Fišera.

Poslanec SL V. Komárek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, domnívám se, že jistě těžiště naší diskuse není v nějaké teoretické úvaze nebo v našich individuálnfch zamyšleních nad obecnými otázkami tržní ekonomiky, kapitalismu a podobně.

Proto bych chtěl pouze na okraj poznamenat, že pro mne třeba interpretace kapitalismu jako ničím neovlivňovaného spontáního rozvoje ekonomiky kolegou Bratinkou, je poněkud překvapující. Nejenom já, ale celá řada zcela konkrétně diskutujících minule ukázala, že je strategicky ovlivňována ekonomika např. v Japonsku, Holandsku, ve Francii.

Nechtěl jsem dál hromadit fakta o strukturálních prognózach rakouské vlády a řadě ministerstev rakouské vlády, o finských prognózách, o švédských. Bylo by asi dobré dát toto k dispozici. Jsou tam také velmi konkrétní strukturální změny. Myslím, že představa, že je to tedy "laisser fair" a či nejvýše regulace úrokovou mírou a pod., je neudržitelná, ale samozřejmě je to věc diskuse. Já jenom chci připomenout své zkušenosti a zkušenosti jiných, že věci se nám zdají být daleko složitější, bohatší ve svém obsahu a že taková jednoduchá, krystalicky čistá učebnicová představa je velice ojedinělá i mezi západními ekonomy. Ale znovu chci říci a podtrhnout, že nejde, myslím, o tuto diskusi. Tady jde o něco daleko vážnějšího, a to by si tento parlament měl uvědomit. Tady byl totiž mj. předložen nejen návrh zákona, ale i analytický materiál ministerstva strategického plánování. Myslím, že by bylo třeba se zamyslet nad základním obsahem tohoto materiálu. I v tom zde uváděném nejpříznivějším scénáři, kromě katastrofického, se předpokládá v nejbližších mésících příštího roku cenový náraz řádu 50 % cenového růstu potravinářského a spotřebního zboží jako průvodní jev a důsledek devalvace. Z propočtů, které mám, se domnívám spíš, že z devalvace lze očekávat růst 60 % i více. V materiálu se dále předpokládá v příštím roce růst nezaměstnanosti jako minimální 6 - 7 %, to znamená 500 - 600 tisíc lidí. Předpokládá se také výrazné snížení osobní spotřeby obyvatelstva. Velmi složitá situace se vytváří v zahraničněekonomických vztazích ohrožené platební bilance až řádu několika miliard dolarů. A já myslím, že především poslanci jsou povinni si uvědomit, do jaké asi situace ekonomika české a slovenské federace jde. Tady přestává, myslím, už nějaká obecná diskuse o tom, cbceme-li reformu, nechceme-li, chceme-li radikální nebo méně radikální, tady se formuje určitá konkrétní situace této ekonomiky, velmi konkrétní, velmi složitá, velké sociální napětí; a v této situaci myslím, že každý realisticky uvažující poslanec musí být pro to, že nelze vyslovovat jen soudy, představy, ale že je třeba stále myslet na politickou odpovědnost, kterou máme. A je třeba uznat, že tato vláda musí mít v rukou nějaké nástroje, aby vůbec byla schopna obyvatelstvu této země garantovat nějaký přijatelný a nějaký aspoň v zásadě vyvážený ekonomický rozvoj. Jinak se přece může stát, že výkyvy budou tak veliké, že lidé ztratí loajalitu, že vzniknou sociální bouře, že tato země bude otřásána ekonomickým, ale i politickým chaosem. A my přece musíme vládu nechat, aby měla aspoň elementární právo, má-li vládnout, aby si podle své úvahy ministerstvo strategického plánování zformovala nebo ne. Proč do toho pleteme své subjektivní odborné názory, co kdo z nás si myslí, či ví o strategickém plánování a podobně? Vždyť to je irelevantní. Kdybychom stokrát měli v jednotlivostech pravdu, tady je právo vlády, aby zajišťovala s tím, co má po ruce - ona toho moc po ruce nemá, má tady jakousi kostru a základ tohoto ministerstva, má tam některé odborníky, kterých je dnes jako šafránu - aby to využila, aby byla aspoň schopna toto hospodářství orientovat tak, aby nedošlo k jeho rozpadu. A já, i když bych si také mobl říci, že je celá řada problémů kolem těchto otázek, že bych si také mohl představit něco jiného než ministerstvo, myslím, že je třeba nechat vládu, ať si tyto věci pragmaticky řeší podle těchto možností, které má, tedy chovat se racionálně, rozumně a nevyvyšovat naše osobní soudy nad tuto evidentní pragmatickou potřebu, která je dána ve všech strukturovaných systémech současné moderní politiky. Myslím, že pak budou spíš velké otázky, zda je vláda schopna tyto procesy uřídit - to musí říci ona - ale o takovém detailu, aby vůbec mohla mít elementární aparát k tomu, aby se pokusila orientovat a zvládnout tyto procesy - o tom, myslím, by nebylo zapotřebí při určité politické zkušenosti a zodpovědnosti široce diskutovat. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J.Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Ivan Fišera, pripraví sa poslanec Kavan.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající, dámy a pánové, v první řadě bych chtěl říci, že si myslím, že bychom opravdu si nemuseli připomínat, co kdo napsal nebo nenapsal, zda publikoval nebo nepublikoval v té či oné oblasti, protože to opravdu nepovažuji za podstatné, a když někdo v nějaké oblasti publikoval, neznamená to, že tu oblast bude dobře vykonávat.

Já bych chtěl teď obrátit vaši pozornost k věcem velmi konkrétním, které v tomto zákoně jsou, a které by mčly vést ke shodě spíš než k rozdílným diskusím o filozofii řízení společnosti nebo jejího vývoje.

Chtěl bych upozornit, že v § 2 odst. 2 hovoří o tom, že strategické plánování má poznávací, informativní, harmonizující, o tom je možné diskutovat, ale nevadí mi to - ale hlavně programově orientační funkci. Programově orientační funkce v jazyce prognostiky v podstatě znamená, že jsou stanoveny určité cíle a tyto cíle že jsou orientační. Nechci teď vyprávět o různých systémech plánování, programování, které byly třeba vyvinuty ve Spojených státech, které se velmi uplatnily, byly velmi cenné, byly vyvinuty třeba právě kdysi při strategickém plánování, dokonce i v oblasti plánování vojenských akcí, ale chci říci, že to má opravdu velmi slabý význam z hlediska těch obav, které zde byly, pokud jde o plánování, vysloveny. Je to svým způsobem terminus technicus a když řeknu programově orientační, je to opravdu velmi slabé.

Dále zde byl v § 3 předložen návrh, aby v odst. 3 v bodu h) byla vyškrtnuta slova "způsob života". Tento termín se kdysi hojně používal a měl své oprávnění. Smyslem toho, proč zde byl uveden, není to, že by měl někdo ovlivňovat nebo výrazně zasahovat do způsobu života kohokoliv z nás, ale jeho smyslem patrně bylo, že by se měl zvažovat způsob našeho života nebo hodnotit způsob našeho života ve vztahu k ostatním změnám ve společnosti, které probíhají.

Já nechci rozebírat dlouho problémy ve světě, které vznikly po té, co se ukázalo, že jsou nějaké ekologické problémy, že pojetí kvantitativního růstu ve společnosti není jediným hlediskem, a chtěl bych říci, že by se zde mělo dát slovo modernější, tj. "kvalita života".

Doporučuji nahradit v tomto bodě "způsob života" - "kvalitou života". Je to termín, který je v západní literatuře velmi silně používán, při strategickém plánování velmi silně používán a je velmi důležitý, protože je jakousi protiváhou proti jenom kvantitativním přístupům při strategickém plánování.

Dále bych se chtěl podívat na § 5, kde byl předložen návrh poslancem Schneiderem, který měl námitky proti termínu "schválení" v odstavci 1. V tomto paragrafu chápu schválení jako čistě vnitřní akt, ve kterém vláda přistupuje k návrhu, který předkládá jedno z jejích ministerstev. Nejde zde tedy o nic jiného, takto to chápu, ale nevidím z dikce toho, co je zde řečeno, zda má o variantní navrhy strategie nebo o návrhy strategie, které jsou předkládány postupně za sebou. To vyplývá z 1. odstavce.

Doporučoval bych vložit v § 5 do odst. 1 před slovo "návrhy" "variantní návrhy strategie federace", abychom zde nutili do určité míry toto ministerstvo k varianním návrhům strategie. Myslím si, že by to bylo účelné a v řadě případů by nás to zbavilo zbytečných diskusí o tom, zda toto ministerstvo bude postupovat rozumně nebo ne.

Dále bych doporučoval, aby v § 6 bylo v 1. odstavci vyškrtnuto slovo "federální vláda je povinna přihlížet", ale prostě se konstatovalo "přihlíží". Je to z toho důvodu, aby opravdu měla možnost pružné reakce za situace, kdy se něco výrazně změní a je nutné rychle zasáhnout. Od toho zde exekutiva je a je to její povinnost.

Ještě mi dovolte jednu poznámku. Zde nevydiskutujeme na základě tohoto zákona, jakými metodami bude tento orgán pracovat, jak bude postupovat, protože to zatím nejsme schopni. Metodologie strategického plánování je poměrně komplikovaná a složitá, obsahuje v sobě mnoho tvořivosti, vyžaduje velký počet subjektů, které se na věci podílejí. V situaci, ve které jsme, opravdu rychie - zdůrazňuji rychle - a velmi pragmaticky potřebujeme, aby takový orgán kvalifikovaně fungoval.

Dalšími diskusemi jenom oddalujeme efektivní práci tohoto orgánu. Mimo jiné proto, že oddalujeme to, abychom si prodiskutovali jeho výsledky a začali se zabývat sami tím, jak naše státní správa opravdu funguje. Pak bychom mohli dosáhnout leccos z toho, co kolegové z pravicového demokratického klubu doporučovali. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Fišerovi. S faktickou pripomienkou k vystúpeniu poslanca Bratinku sa prihlásil poslanec Kavan.

Poslanec SL J. Kavan: Pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, budu stručný. Nepovažuji se za ekonoma, i když jsem vystudoval londýnskou vysokou ekonomickou školu, ale naučil jsem se tam alespoň jisté úcty ke statistikám a nutnost ověřovat si zdroje informací.

Pan poslanec Bratinka, pokud jsem všechno zachytil, zdůraznil, že před nástupem M. Thatcherové - to znamená před rokem 1979 - byla nejvyšší inflace v Angiii a že od té doby byl ekonomický růst v Anglii vyšší dokonce než japonský apod. Chtěl bych zdůraznit, že například i zde, ve Federálním shromáždění, jsou v prodejně k dispozici anglické noviny např. Financial Times. Doporučoval bych poslancům, kteří chtějí mít dobrý zdroj informací, aby si je občas přečetli. Dozvíte se, že Británie má dnes, a měla již i v době vlády paní Thatcherové, nejvyšší inflaci na celém evropském kontinentě - 10,6 až 11% - což je dvojnásobek evropského průměru. Ekonomický růst nejen, že není vyšší než japonský, ale v podstatě se zastavil, a to především díky úrokovým sazbám, které jsou 14 až 15 %, to znamená nejvyšší úrokové sazby na evropském kontinentě. O pomčrnč vysoké úrovni nezaměstnanosti ani nemluvě.

Nedávno, během římského summitu Evropského společenství v rámci diskuse o jednotné evropské měně britští ekonomové konstatovali, že v současné době jednou z nejnestabilnějších měn v Evropském společenství je právě britská libra. Byl to právě neúspěch britské ekonomiky, který vede některé britské ekonomy dnes k diskusi o potřebě či nutnosti zavedení jistého strategického plánování. Z diskusí je naprosto jasné, že není možné regulovat ekonomii čistě jen úrokovými sazbami, jak se o to pokoušela vláda Thatcherové.

Skončil bych tím, že souhlasím s profesorem Komárkem, že by si vláda měla nechat právo orientovat hospodářství tak, aby nedošlo k jeho rozpadu. Takováto práva si nechávají vlády všech úspěšných západoevropských zemí, a to nejen v hospodářstvích tak úspčšných jako jsou ekonomie severských států a Spolkové republiky Německo, ale i těch méně úspěšných, jako je např. ekonomie Spojeného království Velké Británie. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Do rozpravy sa ďalej prihlásil poslanec Honner, potom pán poslanec Bratinka.

Poslanec SL K. Honner: Vážený pán predseda, kolegyne a kolegovia, milí hostia, môj osobný názor na negativistické výroky k predloženému návrhu zákona predchádzajúcich kolegov je, že v ich prípadoch ide o svojim spôsobom nešťastný názor. Predkládaný návrh nie je zakonzervovanou formou plánovania, nemá s ním nič spoločného. Každá domácnosť, keď chceme ciaľavedome žiť do budúcnosti, a to je štát, musí sledovať trendy techniky, vedy, ekonomiky vo svete, aby sa nešlo neracionálnym vývojom, založeným na mýlnom návrhu žiť zo dňa na deň.

Prikláňam sa a podporujem myšlienky a závery pána Jičínského, Fišeru, Komárka. Budem hlasovať za prijatie predloženého návrhu zákona o strategickom plánování. Dávam návrh na ukončenie diskusie, čas je v tejto dobe obzvlašť drahý. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J.Stank: Ďakujem poslancovi Honnerovi. Ďalej sa s technickou poznámkou prihlásil poslanec Bratinka, ďálej pán poslanec Senjuk.

PoslanecSN P.Hratinka: Také sleduji pravidelně britský tisk asi 20 let. Když jsem srovnával anglický a francouzský růst, hovořil jsem o růstu za celou dekádu. Ten je opravdu vyšší než v případě západního Německa a Japonska.

Inflace je dnes v Anglii vysoká, ale vznikla přesně na základě vládního strategického plánování v oblasti devizových kursů. V roce 1988 se totiž rozhodl britský ministr financí, že napojí britskou libru na západoněmeckou marku bez toho, že by byla uzavřena formální dohoda se západoněmeckou bankou, aby obě banky spolupracovaly. Jelikož byla učiněna počáteční chyba v tom smyslu, že marka začala v daném momentu vůči libře klesat, britský ministr vázan svým rozhcdnutím, začal nakupovat na britském trhu marku, aby udržel její kurs v librách, a začal tak vrhat na britský trh velké množství liber, což vedlo k nynější inflaci.

Strategické plánování britského ministra financí v oblasti devizových kursů je odpovědné za současnou inflaci v Anglii.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Hlási sa poslanci Senjuk a Černý s technickými pripomienkami.

Poslanec SN R. Senjuk: Vážený pane předsedající, omlouvámse, že to není technická poznámka, ale faktická.

Chtěl jsem připomenout, že některým kolegům, kteří tu pronášejí ohnivé filipiky proti názorům na odmítnutí nebo schválení toho zákona, že v tomto zákoně se nejedná o zrušení ministerstva strategického plánování, protože, i když tento zákon nepříjmeme, tak myslím, že ministerstvo strategického plánování bude mít ještě širší prostor na základě zákona č. 297/1990. Považuji veškeré tyto připomínky za irelevantní.

Poslanec SL J. Černý: Já mám rovněž faktickou poznámku. Domnívám se, že situace se značně mlží celou diskusí. Mvslím, že vůbec nejde o to, jestli strategické plánování ano nebo ne. Jsem přesvědčen o tom, že vláda jako taková bude jistě volit při používání metod své práce, při řešení problémů této země dobře a pokud zjistí, že strategické plánování je nezbytné, tak ho určitě použije. Nechápu, z jakého důvodu bychom této metodě měli dávat formu zákona. Nevím, jestli to tady zaznělo při předchozí diskusi, ale dnes rozhodně ne, opravdu mě neni jasné, proč by metoda práce, jak řešit určité problémy, měla mít formu zákona. Připadá mně to určitým způsobem i alibistické, že v případě určitého neúspěchu může někdo prohlásit, že byl vázán zákonem o strategickém plánování. Domnívám se, že to je naprosto nemístné. (Potlesk.)