Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Je treba určitú dávku fantázie, aby v predloženom návrhu zákona niekto videl trójskeho koňa, dračie vajce či iné mystické nebezpečenstvo, hroziace návratom k administratívnemu, direktívnemu systému plánovania. V posudzovanej predlohe sa predovšetkým neráta s priamymi prikazovacími nástrojmi presadzovania strategických koncepcií, s ich akoukoľvek adresnou záväznosťou. Sú pre vládu vlastne poznatkovým, informačným, koncepčným východiskom pre voľbu konkrétnych hospodársko - politických rozhodnutí. A ako už povedal pán predseda vlády sú veľmi dôležitou koncepčnou informáciou aj pre podnikateľskú sféru. V tejto súvislosti mi dovoľte, aby som povedal, že považujem za celkom neprijateľný a neprimeraný spôsob, ktorým boli v Občianskom denníku z 18. decembra uvedené zavádzajúce informácie o ministerstve strategického plánovania. Uvádza sa v nich, že toto "obrovské" ministerstvo s tisíckou pracovníkov nerobí nič iného, než že vymýšľa katastrofálne scenáre, aby zabránilo uskutočneniu ekonomickej reformy. Len tak na okraj by som uviedoi túto vec na pravú mieru. Ministerstvo má momentálne okolo 150 ľudí, čo pisateľovi asi nevadilo, zrejme pre neho diferencia medzi tisíc a 157 nie je vôbec závažná. Ako viete, dail sme vám k dispozícii vypracovanú syntetickú verziu stratégie. Iste ste si všimli, že jej základným motivom je vlastne to, ako presadiť ekonomickú reformu aj cez najnepriaznivejšie podmienky, ktoré by v našej ekonomike mohli nastať.

Na záver mi dovoľte zaujať stanovisko ešte k dvom otázkam, ktoré zazneli v diskusii, a ktoré považujem za dôležité.

Nemyslíme si, že prakticky akceptovateľná koncepcia zveriť činnosť upravovanú predloženým návrhom zákona do výlučnej gescie odborným výskumným ústavom. Vláda by predovšetkým nemohla priamo usmerňovať prácu týchto ústavov v súlade s obsahom a hlavne systémom uskutočňovania svojich základných funkcií. V žiadnom prípade by od nich nemohla požadovať permanentné hodnotenie bežnej rozhodovacej agendy vlády z pozície súhrnných a dlhodobých strategických hľádísk. To je totiž jedna zo základných funkcií nášho ministerstva - aby sme sa pozerali na bežné rozhodovacie akty vlády práve z pozície dlhodobých zámerov a potrieb.

O niečo závažnejšia je druhá otázka - či posudzovaná zákonná úprava je skutočne prakticky potrebná. Ako som už pripomenul, túto činnosť bude musiet vláda robiť, nech už bude alebo nebude zákonom upravená.

Podľa nášho názoru prvá z týchto alternatív je vo všetkých smeroch výhodnejšia a priaznivejšia.

Vytvára predovšetkým pevnú právnu základňu racionálnej súčinnosti výkonných a legisiatívnych orgánov a ďalších spoločenských subjektov pri formovaní perspektívnej rozvojovej stratégie štátu. Dáva vlastne - a to by som chcel zvlášť zdôrazniť - parlamentu do ruky nástroj, ktorý rovnako zavázuje vládu, aby systematicky a zodpovedne obracala svoju pozornosť aj za bezprostredný horizont svojich bežných pragmatických povinností, rovnako umožňuje parlamentu pravidelne hodnotiť a ovplyvňovať dľhodobé strategické zámery a koncepcie pripravované vládnymi orgánmi.

Určite nezanedbateľným momentom je aj fakt, že posudzovaný návrh dôsledne nadvazuje na schválenú novelu ústavného zákona o čs. federácii, jasne vymedzuje úlohy federácie a republík pri tvorbe hospodárskej a sociálnej stratégie celého štátu. Pri kompetenčných rokovaniach bola táto oblasť jednou z mála takých, kde nedochádzalo medzi federáciou a republikami k zásadnejším názorovým rozdielom. Všetky strany totiž od začiatku prijali a dôsledne dodržovaii princíp permanentnej súčinnosti, všeobecne akceptovateľného konsenzu, formulovania spoločných východísk a cieľov.

Preto sa domnievam, vážené poslankyne a poslanci, že všetky argumenty, ktoré uviedol pán predseda vlády, i ja vo svojom krátkom vystúpení hovorím zreteľne pre to, aby ste predložený návrh zákona o strategickom plánovaní schválili. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Hoffmannovi. V rozprave chcú eště ďalej výstúpiť pán poslanec Macek a pán poslanec Štern. Prosím pán poslanec Macek.

Poslanec SN M.Macek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pranic nejsem proti strategickému plánování a vážím si ctihodných společností na tomto poli, které zde minule vypočítával kolega Komárek. Jsem však vehementně proti tomu, že by naše future work-shops, jak tyto instituce nazval kolega Zeman, mělo představovat ministerstvo pro strategické plánování.Ocituji vám část paragrafu 4 odst. 4 návrhu zákona o strategickém plánování a bedlivé poslouchejte: "strategii vypracovávají federální ministerstvo pro strategické plánovaní, ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvo pro hospodářskou strategii Slovenské republiky, dále jen ústředn íorgány pro strategii. Přitom koordinační úlohu plní federální ministerstvo pro strategické plánování". Pan Jurček, představitel ministerstva strategického plánování, nám tu minule vysvětloval, že úlohou ministerstva bude pouze zadávání studií a pod., tedy pouze role koordinační. To by bylo asi v pořádku. Ale zároveň jsem slyšel, že toto ministerstvo má mít l57 lidí, postupně snad až 300, ale jako co? Jako zadavač studií, jako koordinátory?. To jsem se nedozvěděl. Kolega Wagner minule prohlásil, že výsledky ministerstva už tady jsou. A opravdu, dostali jsme studii, nepodepsanou, anonymní, nevím, jestli ji vypracovalo ministerstvo nebo ji někomu zadalo, nebo čí je to práce, ze které jsem se dozvěděl to, co jsem v minulých měsících četl asi 100x v denním tisku.

Další materiál jsme dostali dnes - zas nevím od koho, od ministerstva? Od soukromníků?-Francouzský originál a český překlad zákona z roku l982 o reformě plánování. Nevím, jestli jsme v politické a ekonomické situaci jako Francie v roce1982, silně o tom pochybuji. O čem ale osobně nepochybuji, je to, že zákon o strategickém plánování by legalisoval mrhání státními financemi na studie, zadavané federální byrokracií - obávám se, že mnohdy kamarádům a známým. Přikláním se spíše k urychlenému vytvoření takového ekonomického klimatu, kdy zákonitě vzniknou soukromé instituce a i tady by se měla uplatnit zahraniční konkurence a mnohé příklady z ciziny tady minule uváděl kolega Komárek, i na tomto poli.Tedy i v tomto případě platí, že soukromé vždy pracuje efektivněji a lépe, než státní. Doporučuji vám proto návrh zákona o strategickém plánování zamítnout. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, ďalej vystúpí pan poslanec Štern.

Poslanec SN J. Štern: Pan předsedající, dámy a pánové, asi je nepochybné, že stát pod vedením své vlády potřebuje jednu základní koncepci pro svoji hospodářskou, sociální, ekonomickou a vědeckotechnickou politiku, podle níž bude slaďovat činnost svých jednotlivých orgánů. Tuto koncepci si musí nejen vytvořit, ale také se jí řídit a kontrolovat i to, jak jednotlivé státní orgány tuto koncepci realizují. Současně musí tuto svoji koncepci transparentně sdělit ostatní společnosti, zejména podnikatelské sféře, pro níž je to mnohdy životně důležitá informace. Toto a nic jiného je obsahem předloženého návrhu zákona. Domnívám se, že pokud nemáme nic proti tomu. aby stát vystupoval a jednal v rámci jedné koncepce, a žádnou jinou tento stát mít nebude, pak bychom měli tento zákon přijmout. Ale nakonec, pokud ho nepřijmeme, patrně se zas tak moc nestane, protože vláda stejně bude jednat tak, jak tento zákon předpokládá.

Závěrem mi dovolte jenom krátkou poznámku. Já jsem také četl ten produkt ministerstva pro strategické plánování, o kterém hovořil kolega Macek a považuji ho za velmi cenný, pro mě informativně nový, neboť tam jsou kvantifikovány budoucí skutečnosti v různých ekonomických ukazatelích, které jsem rozhodně v žádném tisku v minulosti nečetl. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslanci Šternovi, ďalej se do rozpravy prihlásil poslanec Schneider.

Poslanec SL J. Schneider: Pane předsedající, dámy a pánové, z minulé diskuse vznikl dojem, že někteří z poslanců se bojí plánování jako čert kříže a zpochybňují oprávněnost plánování nejen státu, nýbrž i ostatních subjektů, třeba podniků, i dokonce na úrovni plánování individuálního. Domnívám se, že nemáme tak horentní poslanecké platy, abycbom si mohli dovolit neplánovat, jaké výdaje budeme činit. Ještě se nestalo, aby někdo dal řečníkům, kteří tu vystupovali v minulé diskusi, do úst tezi Leninovu, že i ta nejodvážnější předpověď je překonána tvůrčím potenciálem mas. Domnívám se, že to snad nikdo ani dnes neučiní. Nikdo z nás, alespoň většina z nás, nezpochybňuje potřebu a oprávněnost osobního plánování. Většina z nás nezpochybňuje právoplatnost a oprávněnost vědeckých oborů, jako je prognostika a futuro1ogie, málo kdo z nás je podezírá ze šarlatánství. Vyřčené, možná ne zcela správně a srozumitelně, obavy pramení z procedury, kterou nám předpokládaný návrh zákona nabízí, procedury schvalování a co je důležité, závaznosti strategického plánu. Jisté je, a o tom jsme se již v naší parlamentní práci přesvědčili, že nutně potřebujeme alternativní výhledy do budoucnosti, potřebujeme perspektivy, potřebujeme se zastavit a zamyslet, kam chceme dospět. Věřím i tomu, že určité prognózy a výhledy do budoucnosti nebudou zapracovávány úřednickým aparátem ministerstva a že budou zadávány různým nezávislým institucím. Bojím se však toho, že ministerstvo pro strategické plánování může být jakýmsi monopolním filtrem.

A jisté je, a také to tady zaznělo, že nikdo z nás ani žádná instituce nemá monopol na pravdu a takový monopolní filtr různých výhledů a perspektiv je poměrné nebezpečný.

Abych nebyl podezírán z nekonstruktivnosti, rád bych obrátil vaši pozornost k návrhu zákona, k § 6. Dokládá se tu závaznost, o které jsem mluvil, a sice v odstavci 1. Vláda je povinna přihlížet ke schválené strategii. V odstavci 2 se říká, že vláda je povinna usilovat o získání podpory různých na státu nezávislých subjektů. Pokud budeme vládu brát k odpovědnosti za plnění tohoto zákona, bude-li v této podobě přijat, mohli bychom se ptát, jestli vláda použila všech prostředků, které má, jestli neměla použít pro získání podpory např. armádu.

Jsem velmi vděčný za materiál, který byl dnes rozdán do lavic, i když není podepsán a není řečeno, kým je předkládán, to je francouzský zákon o reformě plánování. Jsem vděčný z prostého důvodu: je zřetelnější, jasnější a propracovanější než zákon, který je nám předkládán. Za první proto, že předkládané strategie přejímá ve Francii parlament ve formě zákona. Ve verzi, kterou máme předloženu, se jedná o předkládání něčeho podobného, jako je scénář ekonomické reformy. Pokládám za jasnější tu francouzskou verzi, kde se mluví přímo o zákonu.

Za druhou a důležitější věc pokládám tu část tohoto zákona - myslím, že jde o článek 11 - kde se hovoří o tom, že stát může uzavírat za účelem uplatňování a zajištění tohoto zákona o plánu plánovací smlouvy s nezávislými subjekty, kde jsou vymezeny vzájemné závazky státu a těchto nezávislých subjektů. Není vágní formulace, že vláda je povinna usilovat o získání podpory nezávislých subjektů a aniž bylo řečeno, jakými prostředky, i když je zřejmé, že armáda nepřipadá v úvahu, protože se v § 2 hovoří o tom, že se to má řešit pomocí nástrojů vlastních demokratické společnosti.

Z těchto důvodů si vám dovoluji předložit několik pozměňovacích návrhů, které spolu vnitřně souvisejí. Za prvé v § 3 odstavec 3 h) navrhuji vyškrtnout slova "a způsobu života". Bylo to už v diskusi naznačeno, nedomnívám se, že by měl parlament projednávat perspektivu způsobu našeho života.

V písmenu ch) naopak navrhuji doplnit na začátek slovo "koncepci". Znělo by to "koncepci formování ekonomických podmínek obranyschopnosti státu...". To jsou drobné změny.

Dále navrhuji v několika paragrafech nahradit slovo "schválení" slovem "projednání", ať už jde o vládu nebo parlament, kde už to ve znění je. Je to § 5 odstavec 1, § 7 odstavec 1a) a c), § 8 odstavec 1. V § 8 odstavec 2 navrhuji vypustit slova "a schvalování".

Dále doporučuji v § 6, který pokládám za klíčový, vypustit původní odstavec 1 a nahradit ho tímto zněním: "Příslušné vlády uskutečňují projednané strategie". Odstavec druhý by zněl v podstatě modifikovaně "strategie projednané příslušnými vládami mají..." a druhou větu "federálnf vláda a vlády republik jsou povinny usilovat o získání jejich podpory...", navrhuji vypustit. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Prosím, odovzdajte písemne návrhy. Slovo má poslanec Černý, pripraví sa poslanec Bratinka. Vážené kolegyne a kolegovia, doporučujem, aby sme neopakovali rozpravu z pred týždňa, pretože myslím, že rozhodujúce veci už boli povedané a nikto sa minule do rozpravy už nehlásil.

Poslanec SL J. Čemý: Vážený pane předsedající, předem se omlouvám, ale mé vystoupení je způsobeno tím, že jsem nemohl být na první části rozpravy přítomen, takže ani nevím, co tady zaznělo. Proto jen velmi krátce.

Považuji návrh za jistý druh úsilí o konzervaci staré zásady, že plánování a plán je zákon, která platila v uplynulých letech, se kterou jsem nikdy aspoň vnitřně nesouhlasil a považuji ji za vysloveně škodlivou. Domnívám se, že strategické plánování je metoda práce, kterou musí používat vláda a výkonné orgány vůbec, a domnívám se, že tady Federální shromáždění není od toho, aby formou zákonů přijímalo nebo stanovilo něco, co je v podstatě pracovní metoda. Myslím, že je to pokus o vytvoření určitého vztahu mezi Federálním shromážděním jako zákonodárným sborem a vládou, vztahu velmi škodlivého. Proto vám všem navrhuji, abychom nehlasovati pro přijetí tohoto zákona a pokud se rozhodnete jinak, já tak rozhodně hlasovat budu, tedy budu proti tomuto návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Černému. O slovo sa prihlásil prvný podpredseda FZ prof. Jičínský, po ňom poslanec Bratinka.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, poslanec Schneider tady mluvil o tom, že jde o nějaké závazné plánování, které by bylo v rukou tohoto ministerstva, ale čteme-li pozornč paragrafy 5 a 6, říká se tam podle mého názoru něco jiného, že toto ministerstvo předkládá návrhy strategií, které přirozené schvalují vlády a vlády potom předkládají tyto své představy Federálnímu shromáždění, resp. národním radám. Z tohoto hlediska v těchto formulacícb zákonů něco, co by z tohoto ministerstva činilo tak nebezpečný orgán, jak se v některých formulacích tady jeví, nevidím.

Kromě toho si lze jistě představit jako budoucí modelový stav to, že tady budeme mít x fungujících soukromých institucí, které na požádání a za slušný honorář odpovídající úrovni jejich práce předloží kvalifikované expertízy. Ale jsem proti tomu, abychom argumentovali demagogicky, protože to, co je např. stavem, který si přejeme, který by měl být cílový, tak to není stav, který je dnes. Než se k cílovému stavu dostaneme, je třeba jistých přechodných opatření. Lze samozřejmě diskutovat o tom, zda toto je vhodnou cestou nebo ne, nikomu toto právo neupírám. Přesto bycb byl proti tomu, aby v našich diskusích, které v poslední době získávají věcnější a odbornější charakter nebo kvalifikovanější charakter, převládala demagogie, která zazněla podle mého názoru velmi silně, ve vystoupení kolegy Macka. Nemyslím, že jsem odborník v této věci, ale rozhodně jsem přesvědčen o tom, že moje původní profese je bližší než původní profese kolegy Macka tomu, co je předmětem nejen tohoto zákona, ale i té analýzy, o které s takovým despektem mluvil. Už se o tom zmínil kolega Štern. Rozhodně výhled, který ministerstvo strategického plánování dělá, včetné variant řešení a možností, které se skýtají, jsem v žádném denním tisku nečetl, a proto se tady objevit přirozeně nemohl.

Tato práce ministerstva pro strategické plánování zaslouží ocenění, nemyslím si, že je to práce, kterou musíme přijmout beze zbytku, že s ní musíme ve všem souhlasit, ale rozhodně je to seriozní podklad, který ukazuje, jaká je situace, výhledy a možnosti a dáva to tedy seriózní podklad k diskusím a hledání úspěšných cest k řešení těch problémů, které před sebou máme.

Vzhledem k tomu si myslím že tento zákon můžeme přijmout, aniž jakkoli ztížíme cestu k tomu, co je pro nás představou dalšího hospodářského vývoje. Naopak, myslím si, že pomocí této cesty by se měly věci ulehčit.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpi poslanec Bratinka.

Poslanec SN P. Bratinka: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, chtěl bych se nejprve ohradit proti tomu, co uváděl můj před- řečník, protože považuji za velmi nešťastné, aby nám, poslancům, bylo stále připomínáno v projevech, co jsme dčlali dříve...Klub demokratické pravice této zbraně nepoužívá. Považovali bychom za velké neštěstí, kdybycbom byli donuceni k tomu, abycbom ji používali. (Potlesk.)

Nyní několik technických poznámek k zákonu. Dostali jsme anonymně francouzský zákon. Chtěl bych srovnat dvě země - Francii a Anglii. Tento zákon je ve Francii produktem volebního vítězství francouzských socialistů, kteří se ještě ani tehdy nebyli sto zbavit různých iluzí o plánovaní. Od té doby se posunuli dosti významně. Francie zaznamenala četné ekonomické neúspěchy, které byly napraveny teprve po roce l986, po jejich volební porážce a po jejich opětovném vítězství, kdy však přijali zcela jiná pravidla hry. Naproti tomu Anglie nic takového (pokud jde o strategické plánování) nezná a v osmdesátých letech byl anglický růst podstatně větší než japonský a západoněmecký.

Socialistická idea spočívá v tom, že hospodářství má být řízeno politickou mocí, která dospívá k určitým závěrům na základě různého rozhodování, a pak toto rozhodování prosazuje. Kapitalismus spočívá na idei tržních sil, pro které politická moc vytváří institucionální rámec a řídí ekonomiku v podstatě formou daní a úrokových měr. Dovoluji si upozornit, že kdybychom tento zákon schválili, budeme odsouzeni k tomu, abychom každý rok schvalovali návrh strategie federace, který vám bude předkládán. Přijde ministr, bude vybaven příslušnými čísly, bude vás strašit tím, co je nutno přijmout, jinak se může rozpadnout hospodářství... Většina z vás nejsou ekonomové a nemáte potřebné znalosti k tomu, abyste zpochybňovali jeho výhody.

Země musí mít nějaký strategický plán, jak jste sami, vážení poslanci, rozhodli při schvalování tohoto zákona. Taková bude argumentace, vaše hlasování bude naprosto formální a vláda bude mít naprostou plnou moc a volnou ruku. Tak totiž začíná každý socialismus, že politická moc začíná zabředávat do ekonomických problémů. Aby je mohla řešit, musí mít stále větší pravomoc a stále volnější ruku.