Písomne sa do rozpravy prihlásil pán poslanec
Tomis a pán poslanec Pernica. Prosím pána
poslanca Tomisa.
Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedo, pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, i
když tento návrh zákona byl projednáván
v našem hospodářském výboru,
bohužel tam však nebyly ony poměry 35 : 40 :
25, ale přesto tam odezněla celá řada
připomínek, které nebyly přijaty a
také nejsou součástí společné
zprávy. Považuji proto za vhodné se zde o některých
zmínit, a to z toho důvodu, že v celkovém
pohledu na předkládaný návrh nemohu
s ním souhlasit. Plně chápu to, že jde
o nové pojetí vztahů mezi státním
rozpočtem federace a státními rozpočty
republik, čímž se odstraňuje dosavadní
faktická nadřazenost státního rozpočtu
federace, která odpovídala dříve poměrům
centrálního direktivního řízení
ekonomiky a navenek se projevovala především
velkým objemem federálních dotací
republikám. Chápu i to, že nová úprava
rozpočtových pravidel je v podstatě jen provizorním
řešením, než bude nová ústava
a provedena radikální reforma daňového
systému. Přes tato odůvodnění
stále mi zní v uších slova náměstka
ministra financí pana Kočárníka, že
stanovení podílu 30 % na výnosu daní
z obratu a spotřebních daní a 30 % na výnosu
odvodu ze zisku a zemědělské daně
ze zisku, že toto nezabezpečuje rozpočet federace.
Tento rozpočet podle pana náměstka vyžaduje
přibližně 120. mld. Kčs, ale zajištěno
má federace pouze 92 mil. Kčs. To znamená,
že federace dostane méně než 14%, vezmeme-li
to z celkové sumy 470 mld. Kčs, přičemž
takové Švýcarsko takto dostává
do federace 22 %. S poukazem na to, co jsem uvedl, doporučuji,
aby tato situace byla řešena ještě v této
fázi podle návrhu předkladatelů. Jsem
přesvědčen, že federace má mít
rezervní i rizikový fond pro případy
nevyhnutelných a nepředvídaných okolností,
např. sucha, havárie a jiných negativních
vlivů ve společnosti, což by jistě za
navrhované situace neměla.
Dále nemohu souhlasit já, ani moji voliči
z Ostravska a z Moravy s dělenými příjmy
v poměru 35 : 40 : 25. Vzpomínám si, že
v roce 1989 pan premiér Adamec řekl, že jsme
se Slovenskem vyrovnáni. Vzpomínám si i na
slova pana ministra Klause při zdůvodňování
minulého rozpočtu - jak řekl - Slovensko
dostane o 1 mld. méně, ale hned nato řekl,
kolik dostane %. Toto vůbec nekorespondovalo s tím,
jak Slovensko přispívalo na národní
důchod federace a kolik by mělo odvádět
a kolik dostávalo. Bylo to vždycky o několik,
až bych řekl, desítek miliard více.
To prý již v dalších letech nebude.
Dneska mám předkládány tyto poměry,
které skutečně nejsou spravedlivé
a jsou poplatné minulosti. Jestliže se podíváme
na situaci - vlastní příjmy republik v miliardách
Kčs: 206 - Česko 141, Slovensko 65. Dělené
příjmy 157, Česko 105, Slovensko 52. Příjmy
celkem 363, Česko 246, Slovensko 117, ale výdaje
361 celkem, 237 Česko a 124 Slovensko.
Saldo tedy v rámci obou republik plus 2 mld. Kčs
v rámci Čech plus 9, Slovensko mínus 7. Je
nutno poukázat, že systém veřejných
rozpočtů obsahuje přerozdělení
ve prospěch Slovenska. Toto si nemusíme nadále
zakrývat. Je však zbytečné, aby česká
a federální vláda tyto věci zamlčovaly
a vzájemné vztahy se tím nezlepšily.
Při tomto schvalování bychom ještě
měli znát, kolik která republika přispívá
do národního důchodu, a to vždy při
schvalování rozpočtu. Pokud je mi známo,
že Slovenská republika údajně by měla
přispívat 33 %, může mne každý
opravit, nejsem státní ekonom, přispívá
28 % a přijímá nad 33 %. I toto by se mělo
zprůhlednit a očekával jsem, jistě
nejen já, že právě během tohoto
roku udělá federální vláda
všechno, aby zprůhlednila všechny tyto věci,
které dělají vlastně mlhu mezi našimi
republikami, zbytečně se potom na sebe díváme
přes prsty. Češi říkají,
že Slovensko žije na úkor Čechů,
Slováci zase opačně a myslím si, že
kdyby jak statistické orgány, tak ministerstvo financí
všechno zprůhlednily, daly všechno jednoznačně
na vědomí občanům, i nám, že
by k tomu nemuselo docházet. Pokud nebude provedena patřičná
úprava v tomto návrhu, nebudu moci pro tento návrh
hlasovat.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu Tomisovi. Ďalej vystúpi pán
poslanec František Pernica.
Poslanec SN F. Pernica: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, kolegyně, kolegové.
To, co se děje dnes na Moravě, je dost nebezpečná
věc. Lidé telefonují, že jsme včera
schválili kompetence a dneska již zapomínáme
počítat. Už můj předřečník
zde uvedl to, co jsem chtěl říci - nebudu
zde házet čísly - ale lidé říkají:
"Prosím vás, dopláceli jsme, nedopláceli,
ale chceme konečně spravedlnost." Včera
se zde hovořilo o konverzi. Na té Moravě
se také budou zavírat doly, konverze nás
také postihne.
Proto vás prosím, zamysleme se. Prosím i
pana ministra Klause, protože na náměstích
se v listopadu hovořilo jinak.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Pernicovi. Ďalej sa do
rozpravy prihlásil pán poslanec Jiří
Kincl. Dávam mu slovo.
Poslanec SL J. Kincl: Vážené předsednictvo,
vážení poslanci, předložený
zákon o rozpočtových pravidlech federace
si od nás žádá zvláštního
zřetele, neboť sama důvodová zpráva
k němu přiznává, že u tohoto
zákona je ještě plno otevřených
otázek hlavně ve vazbě na připravovaný
daňový systém. Z těchto důvodů
vás žádám, abyste takto zákon
i posuzovali.
Vaši pozornost chci upřít k § 4 odst.
3 zákona, jímž se stanoví úhrada
finančních potřeb federace. Jak stanoví
zákon, může být provedena mimořádně
se souhlasem federace, přičemž může
být použito prostředků federace z minulých
let, popřípadě - a teď pozor - z prostředků
získaných prodejem státních cenných
papírů. Takže, vážení poslanci,
budou-li prostředky - chcete-li přebytky - z minulých
let, bude vše v pořádku. Nebudou-li prostředky
z minulých let a bude-li federace potřebovat uspokojovat
své potřeby, bude provedena emise cenných
papírů a ty rozprodáme. V této části
se chová zákon podle mne velice prozíravě,
neboť zde uvádí, že k vydání
je zapotřebí souhlasu Federálního
shromáždění. Činí tak
tento sbor poslanců odpovědným za emisi cenných
papírů. Předpokládám, že
si tuto odpovědnost všichni uvědomujeme a že
tak učiníme vždy po vyjádření
banky a posouzení všech vlivů a dopadů
emise na ekonomiku federace. Protože emise cenných
papírů bude vlastně státním
dluhem a jak každý jistě dobře ví,
každý dluh státu zhoršuje jeho ekonomické
postavení. V současné době se stále
zdůrazňuje, že jsme žili na úkor
budoucnosti. Bude proto i potřeba vždy našeho
zodpovědného rozhodnutí nepřipustit
jakýkoliv nárůst státního dluhu.
Dále žádám pana ministra o vyjádření
k § 5 odstavec c. Jde o problematiku dotací a návratné
finanční výpomoci. Tedy se táži:
Kdo bude rozhodovat o výši a zaměření
do jaké sféry podnikání se prostředky
umístí? Sice v zákoně je uvedeno "dotace
dohodnuté s vládami", ale mně chybí
kontrola. Bude ji dělat federální ministerstvo
financí, anebo vlády?
Další otázka. Je toto ustanovení provázané
na tzv. materiál, který se nazývá
"Návrh zaměření státní
strukturální politiky v rozvoji ekonomiky ČSFR
z období 1991 - 1992", které vydalo federální
ministerstvo hospodářství?
Vážení poslanci, dovolte mi poznámku
k § 5 písm. e). Cituji: "Výdaje spojené
se státním dluhem federace, jakož i výdaje
na nákup cenných papírů...",
takže výdaje spojené se státním
dluhem při přebytku prostředků bude
chtít federace snížit a rychle zaplatit. Ale
může to také znamenat, že bude ze svých
výdajů kupovat cenné papíry z jiných
subjektů. V tomto případě to bude
znamenat, že nakoupením cenných papírů
poskytne stát prostředky pro toho, kdo je vydal.
Bude to vlastně určitá forma podpory, dotace
či subvence. V takovémto případě
by federace měla zdůvodňovat, proč
cenné papíry nakupuje a proč právě
od tohoto subjektu a ne jiného, a hlavně vědět,
že onen subjekt je opravdu subjektem prosperujícím.
A vůbec by federace měla vědět, zda
má zájem na jeho dalším rozvoji. Z toho
plyne, že federace, resp. federální ministerstvo
financí musí vždy prioritně usilovat
o snížení státního dluhu a pak
teprve někoho podporovat.
Dovolte ještě jednu otázku na pana ministra
a sice k důvodové zprávě na straně
5 § 4. Cituji: "Aby bylo možno dosáhnout
principielní finanční soběstačnosti
jak státního rozpočtu federace, tak státního
rozpočtu republik". otázka zní - činím
tak pod dojmem ze včerejška - bude připuštění
či nepřipuštění přerozdělování
mezi rozpočty výhodou či nevýhodou?
Vážení poslanci, já předpokládám,
že federální ministerstvo financí bude
dobře počítat, komu který výnos
připadne a jestli ne, tak má vždycky k dispozici
§ 4 odstavec 2, kde bude podle potřeby administrativně
měnit výnosy. Já si myslím, že
to bude nevyhnutelné.
A nakonec mi dovolte pozměňující návrh
§ 21 druhé věty. Cituji: "Prostředků
z dalších finančních operací
federace lze použít pouze se souhlasem vlády
ČSFR" a já navrhuji doplnit: "po předchozím
schválení Federálním shromážděním".
Děkuji vám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Kincl, ďalej je pripravený
poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající,
vážení hosté, dámy a pánové,
máme zpracovat rozpočtová pravidla, která
jsou uvozena snahou po samostatnosti hospodaření
republik i federace, a tato snaha nám umožňuje
splnit zčásti již dříve požadovaný
požadavek průhlednosti. Já jsem se zaměřil
pouze na tu část, kterou zpracovává
§ 4 v odstavci prvém a shledávám, že
tohoto požadavku je dosahováno jednak výčtem
zdrojů, to znamená subjekty pod federací,
což jsou litery a), b), c), d), i) a j), jednak metodou pevného
podílu, kde shledáváme písmena g)
a h) a dále do výčtu zdrojů patří
ještě subjekty v cizině nebo ve vztahu k cizině
- písmena e) a f). Nebudu hovořit o pojistkovém
ustanovení, to je to poslední, kde se říká:
"...a další příjmy podle zákona".
Formálně jsem nucen k tomu, aby onen rozdíl
mezi 30 - 35 % v písmenech g) a h) - to je výnos
daně ze zisku a daně zemědělské
- byl upraven a navržen.
O co v podstatě jde? V době zpracování
návrhu nebyly známy ještě některé
další výdaje. Jde o rezervu na financování
strukturálních změn a kompenzací cen
za teplo a energii, v podstatě určitý příplatek
pro případ zdražení a posléze
rezervu na mimořádné výdaje, která
by měla činit asi 3,4 v miliardách, což
všechno bylo zpracováno do dohody vlád. Domnívám
se, že tím bude také splněn požadavek
přebytkovostí tohoto rozpočtu. Činím
tedy formální pozměňovací návrh,
jehož obsahem je, že v § 4 odstavec 1 pod písmenem
g) a h) se změní cifra 30 % na 35 % v obou těchto
písmenech.
Vede mne k tomu stanovisko garančního výboru,
výboru pro plán a rozpočet, který,
když projednával tuto záležitost, uvažoval
o vsunutí slova "nejméně 30 %"
před ony cifry, které se dostaly do předlohy.
Já, prosím pěkně, respektuji názor
odborníků a když jsem si dal dohromady to,
co dohodly vlády a co garanční výbor
považoval již tehdy za nejnižší mez,
zřejmě předjímaje to, že v průběhu
doby bude možno požadovat ještě vyšší
výdaje, tak jsem dospěl k tomu, že částka
35 %, jak o ní bylo hovořeno předkladatelem,
je naprosto po právu. Navrhuji proto, abychom takto hlasovali.
Já vám děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Stome, prosím, pán
poslanec Šlápota.
Poslanec SL J. Šlápota: Pane předsedo, pane
předsedající, dámy a pánové,
dovolte, abych využil této příležitosti,
kdy mezi námi je pan ministr Klaus. Dovolil bych se ho
zeptat, kdy bude naplněno usnesení vlády
ČSFR ze dne 11. října 1990 číslo
688, kde v druhém odstavci je ukládáno ministru
financí vypracovat samostatnou informaci o změnách
státního rozpočtu federace na rok 1990 pro
orgány Federálního shromáždění.
I když přímo tato věc nesouvisí
s předmětem dnešního jednání,
myslím si, že by nás to všechny zajímalo.
Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Konštatujem, že nikto ďalší písomne
do rozpravy prihlásený nie je. Pýtam sa,
kto si želá vystúpiť v rozprave? Nech
sa páči, pán poslanec Vosček.
Poslanec SN J. Vosček: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
mám tu pozmeňovací návrh k §
16 odsek 5 prerokúvaného návrhu zákona
o rozpočtových pravidlách. Toto ustanovenie
pojednáva o lehotách, v ktorých možno
penále vymáhať.
Túto lehotu stanovuje na 10 rokov, počítaných
od konca kalendárneho roku, v ktorom došlo k porušeniu
rozpočtovej disciplíny podľa odst. 1. Upozorňujem,
že ide o denné penále, počítané
denne. Môj pozmeňovací návrh je tento:
Penále podľa odst. 1 a 3 nemožno vymáhať
po uplynutí jedného roka počítaného
od konca kalendárneho roku, keď sa orgán podľa
odseku 2 o porušení rozpočtovej disciplíny
dozvedel, najneskôr však po uplynutí troch rokov,
počítaných od konca kalendárneho roka,
v ktorom k porušeniu rozpočtovej disciplíny
podľa ods. 1 došlo.
Ja som s týmto pozmeňovacím návrhom
vystúpil už v ústavnoprávnych výboroch,
žiaľ, nezískal potrebnú väčšinu
hlasov. Som toho názoru, že navrhovaná doba
10 rokov je veľmi dlhá a nie je ničím
opodstatnená. Ide o denné penále, ktoré
s odstupom dlhšej doby by nebolo možné ani riadne
preukázať. Dlhá doba vymáhateľnosti
by neprispievala k právnej istote občanov a organizácií.
Treba poukázať i na korešpondujúce ustanovenie
§ 99 colného zákona, ktorý sme prerokúvali
už tento mesiac a má rovnaké znenie premlčacej
lehoty, ako navrhujem vo svojom pozmeňovacom návrhu.
Podobne i nedávno prijatý devízový
zákon v ustanovení § 39 obsahuje tiež
dve lehoty. Lehotu subjektívnu pre vymáhateľnosť,
stanovenú na dobu dvoch rokov od zistenia porušenia
právnych povinností, a rovnako objektívnu
lehotu.
Preto nevidím dôvod stanovovať v prerokúvanom
zákone iné lehoty pre vymáhateľnosť
týchto majetkových sankcií. Preto prosím,
aby ste môj pozmeňovací návrh zvážili
a prijali.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Vosčekovi. Ďalej
sa do rozpravy prihlásil poslanec Vild.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
budu mluvit stručně. Měl bych pouze jeden
dotaz na pana ministra Klause. Když rozpočtový
zákon přijmeme tak, jak je nyní onen poměr,
o němž se tolik diskutuje - 35 : 40 : 25 - k tomu
se nebudu vyjadřovat, protože se mi to nelíbí,
ale nebudu to zdůvodňovat.
Pokud se republiky nedohodnou, nebo když to neschválí
Česká národní rada a rozhodne se,
že poměr bude 1 : 2, zajímalo by mne, jakým
způsobem se to bude řešit?
Podle mého názoru by v nějakém zákonu
mělo být, že například Federální
shromáždění stanoví poměr
mezi jednotlivými republikami. Když se nedohodnou,
tak co se bude dít? Federace si může určit,
že bude mít 35 %, a když se každá
z republik dohodne jinak, jak se to bude řešit? Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. V rozprave sa ďalej prihlásil poslanec
Schneider.
Poslanec SL J. Schneider: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolil bych si obrátit
vaši pozornost k § 2. Bylo už společným
zpravodajem Sněmovny národů navrženo
nové znění § 2 odst. 2., které
v podstatě odpovídá znění kompetenčního
zákona čl. 11 odst. 1. Pokud toto znění
srovnám s původním zněním návrhu,
chybí mi tam koordinace dohodnutých zásad
finanční a rozpočtové politiky s měnovou
politikou ústřední banky.
Jelikož se domnívám, že role ústřední
banky v nastávajících letech bude stále
důležitější, myslím, že
ve znění by měla být doplněna
druhá věta, která by roli Státní
banky zohlednila.
Navrhuji, aby ke znění, které navrhl pan
zpravodaj, byla do § 2 odst. 2 připojena tato věta:
"Tyto zásady (rozumí se zásady finanční
a rozpočtové politiky) musí být koordinovány
s měnovou politikou SBČS". To je jeden můj
pozměňovací návrh.
Druhý v podstatě vychází ze stanoviska,
z minoritního stanoviska garančního výboru,
jehož jsem členem. Týká se § 4
písm. g) a h) v odst. 1. Navrhuji, v souladu s minoritním
votem garančního výboru, aby před
číslo před procentuální podíl
- po změně těch 35 %, bylo vsunuto slůvko
"nejméně". Jako důsledek, protože
tady umožňujeme pohyblivost ve směru nahoru,
doporučuji konsekventně vyškrtnout odst. 2
téhož paragrafu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ako ďalší sa do rozpravy prihlásil
poslanec Roman.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci,
dovoľte mi, aby som aj ja zaujal stanovisko k predloženému
návrhu zákona o rozpočtových pravidlách
federácie a zároveň navrhol niektoré
pozmeňujúce návrhy.
Pokiaľ ide o moje stanovisko, chcel by som sa dotknúť
§ 12 odst. 2. Bol som spravodajcom v ústavnoprávnom
výbore Snemovne národov a pokiaľ viem, uzniesli
sme sa, že slovo "účelového použitia
rozpočtových pravidiel" navrhujeme odtiaľ
vypustiť.
A teraz k mojim návrhom. V § 4 odst. 1 navrhujem v
písmene g) a h) slová "tridsať percent"
alebo, ako tu bolo spomínané, tridsaťpäť
percent, vypustiť "podiel federácie na príjmoch
republík". Nemalo by to byť určené
v zákone, ktorý určuje základné
pravidlá hospodárenia štátneho rozpočtu
federácie.
Tento podiel má byť každoročne určený
v zákone o štátnom rozpočte federácie
podľa predpokladaných ekonomických podmienok
budúceho roka.
Zároveň je potrebné upraviť odsek 2
tak, že podiely federácie na výnosoch vybraných
daní podľa odseku 1 písm. g) a h) budú
určené rozpočtovým zákonom
po dohode s výkonnými a zákonnými
orgánmi republík.
V § 3 odst. 3 v znení spoločnej správy
navrhujem doplniť toto znenie "...so špecifikáciou
podstatných a významných položiek štátneho
rozpočtu". Myslím, že sa tým získa
prehľadnosť záväznosti jednotlivých
položiek.
Vrátim sa ešte k § 12, odst. 2. Tento odsek navrhujem
vypustiť alebo doplniť o toto znenie: "...ktoré
však musí byť schválené Federálnym
zhromaždením po predchádzajúcom prerokovaní
s vládou Českej republiky a s vládou Slovenskej
republiky." Je to právne nelogické. Štátny
rozpočet federácie sa prijíma zákonom.
Podľa citovaného ustanovenia odseku 2 § 12 môže
byť menený časovo i účelovo vykonávacím
predpisom, to jest normou nižšej právnej sily
a štátny záverečný účet
sa schvaľuje uznesením Federálneho zhromaždenia.
Pýtam sa, akú hodnotu má tento zákon,
ktorým sa prijíma štátny rozpočet,
a čo zostáva z princípu rozpočtovej
suverenity parlamentu?