Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omezím se proto po dohodě s oběma společnými zpravodaji jen na věcné připomínky k některým pozměňovacím návrhům. Věcné proto, že je třeba, abychom skutečně věcně posoudili, zda je možné, únosné a z ústavního hlediska přijatelné je všechny akceptovat.

Jménem Klubu křesťansko-demokratických poslanců poslanec Benda vznesl návrh, aby byl vypuštěn článek 9. Připomínám, že to, co jsem řekl o rozpravě, platí podle mého názoru i o pozměňovacích návrzích. Věřím tomu, že všechny pozměňovací návrhy byly předneseny s těmi nejlepšími úmysly. Chtěl bych vás ubezpečit o tom, že předložená osnova by neunesla vypuštění článku 9, neboť celá koncepce ústavního zákona vyplývá z pozitivního vymezení pravomocí federace, kterému nutně musí odpovídat princip zakotvený v článku 9, to je princip, že co není pozitivně vymezeno, co není svěřeno ústavním zákonem do působnosti federace, je v působnosti republiky. Vskutku, vypuštění článku 9 by vyžadovalo předložení jiného ústavního zákona.

Další návrh zazněl na vypuštění bodu 49 společné zprávy, jinými slovy na zachování článku 85 a) dosavadního zákona o československé federaci v platném znění. O co v uvedeném ustanovení jde? Je to ustanovení, které nebylo v původním zákoně o československé federaci z roku 1968. Je to ustanovení, které sem bylo zakotveno až při normalizační novelizaci z roku 1970. Je to ustanovení, které nebylo nikdy použito a jeho obsah je jediný: federální vláda má právo zrušit opatření vlády republiky, pokud odporuje opatření vlády federální. Chtěl bych říci, že toto ustanovení odporuje celému zákonu o československé federaci, neboť vlády jsou si rovny. Není možné vycházet z principu, že jedna vláda je nadřízena vládám ostatním. Navíc krok, který máte učinit projednáním tohoto kompetenčního zákona je krokem, který ruší společné působnosti vlád, takže již nebude oblast, ve které by bylo možné, aby se překrývala opatření vlády federální a opatření vlád republik. Posléze je dobré si uvědomit, že vlády republik jsou ze své činnosti odpovědny svým zákonodárným sborům a nikoliv vládě federální.

V důvodové zprávě se hovoří o tom, že event. problematiku řešenou v citovaném článku bude možné řešit za pomoci Ústavního soudu a návrh ústavního zákona o zřízení Ústavního soudu sem byl předložen. Chtěl bych říci, že tuto problematiku lze řešit i dnes za platného právního řádu, za pomoci zákona o prokuratuře, který generálnímu prokurátorovi umožňuje zjednat nápravu takových prováděcích opatření vlád, která by odporovala platnému právnímu řádu vyšší právní síly. Domnívám se proto, že ani tento návrh by neměl být předmětem velkých sporů a věřím, že mé vysvětlení uznáte za vhodné.

Pan poslanec Senjuk dnes navrhl, aby článek 21 pojednávající o životním prostředí byl doplněn o zákonnou úpravu koncepce provozu a výkon státního dozoru v oblasti energetiky. V předloženém návrhu zákona o československé federaci je však větší část jeho návrhu již obsažena, a to v článku 17, kde je orgánům federace, ale nikoliv orgánům životního prostředí, nýbrž orgánům hospodářství svěřena odpovědnost za tvorbu společných zásad palivoenergetické politiky a vám jako zákonodárnému sboru je v písmenu c) svěřena úplná zákonná úprava výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny, plynu a tepla. Z návrhu pana poslance Senjuka je tedy jediná věc, která není v předložené osnově zahrnuta, a to je státní dozor v oblasti energetiky. Věřte mi, že bude-li jednotná právní úprava území celé federace, není potřeba, aby státní dozor podle této úpravy prováděl úředník z Prahy. To vskutku není podstatné, kde bude pobírat plat.

Z těchto důvodů se domnívám, že ani tento pozměňovací návrh by se neměl stát příčinou eventuálních konfliktů mezi sněmovnami tohoto váženého zákonodárného sboru.

Z podstatných návrhů, ke kterým se hodlám vyjádřit, zbývá jediný. Je to totiž návrh, který je velice racionální, návrh poslance Suchánka na doplnění článku 20, a to o tři nové kompetence federace.

Kompetence na zákonnou úpravu ve věcech informačních systémů, kompetence na určování jednotných pravidel provozu informační sítě a kompetence spočívající v organizování a řízení provozu informačních sítí. Nepochybuji nejen o racionalitě, ale naprosté nezbytnosti jisté unifikace v oblasti přenosu dat, a to nikoliv v rámci federace, ale v rámci samozřejmě celé Evropy.

Přesto se nedomnívám, že by bylo nejšťastnější řešení předložené návrhy zapracovat do této osnovy. Jednak proto, že náš právní řád vůbec nezná termín "informační systém" a termín "informační síť", které se v návrhu objevují. Dále proto, že předložená úprava koresponduje samozřejmě s platným zákonem o telekomunikacích, který už zabezpečuje svou platnou úpravu jednoty telekomunikační sítě i přenos informací všeho druhu. Dnes se telekomunikace považují za přenos informací všeho druhu, tj. samozřejmě i datové základny. A navíc, jak dobře víte, ve velmi krátké době vám bude muset být předložen nový návrh zákona o telekomunikacích, a to v souvislosti se známými problémy ohledně hromadných sdělovacích prostředků, hospodaření s frekvencemi atd. Takže budeme mít příležitost - abych tak řekl - odpovědně zpracovat problematiku přenosu dat a zapracovat ji do této normy.

Říkám to zejména proto, že vláda si je nejen vědoma významu oblasti informatiky, ale především je plně rozhodnuta považovat tuto působnost ve znění ústavního zákona, který platí, i ústavního zákona, který vám bude předložen, za svoji kompetenci, za kompetenci ministerstva pro strategické plánování. A při vládě již byla v tomto smyslu - mimochodem minulý týden - na federální úrovni zřízena speciální komise, která řeší tuto problematiku. Byla vytvořena tzv. mezirezortní rada o informatizaci materiálem předloženým a projednaným v prosinci tohoto roku ve federální vládě. Takže to je oblast, kterou samozřejmě řešíme.

Nemohu z tohoto místa vyjadřovat stanoviska, která nejsou, tak jak jsem zde naznačil, ryze formálně právní, ale týkají se věcného vymezení kompetencí. Tak jako všichni ostatní členové vlády, jsem vázán usnesením vlády, proto se nemohu vyjádřit ani k otázce církví a národností, ani k ostatním otázkám, ale věřím, že vy svým naprosto samostatným a svéprávným rozhodováním posoudíte předložené návrhy zcela odpovědně. Ale především bych vám všem chtěl popřát, abyste tak, jak zde mnohokrát zaznělo, projednali a k hlasování přistoupili co nejodpovědněji, s vědomím toho, že skutečně jste před jedním z nejzávaznějších kroků svého života. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Než dám slovo zpravodajům, přece jenom bych připomněl, že pan místopředseda klade důraz na formální stránku věci, že federální vláda není předkladatelem. To je pravda, ale je samozřejmě jedním z tvůrců návrhu zákona, protože za její řídící role, protože nikdo v tomto ohledu řídící roli mít nemohl, neboť jde o úpravu federálního zákona, byla jedním z těch subjektů, které tento návrh zákona vypracovaly.

Pan poslanec Valko jako zpravodaj.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážený pán predseda, vážené kolegyne, vážení kolegovia, dovoľte, aby som stručne odôvodnil jednotlivé pozmeňujúce návrhy a zaujal k nim stanovisko.

Prvý pozmeňovací návrh podal pán poslanec Benda, aby do bodu 35 článok 37 odsek 3 bolo vložené za slovo "vo veciach" slová "národnostných a etnických skupín".

Vážené dámy, vážení páni, pokúsim sa objasniť túto skutočnosť. Ide podľa môjho názoru o určité nedorozumenie pri formulácii tohto ustanovenia. Totiž v každom prípade v súčasnom období platí ústavný zákon 144/1968 Zb., kde v článku 3 sú uvedené práva národnostných menšín a etnických skupín. Námietka, týkajúca sa toho, že v článku 37 odsek 1 to tam nie je pokryté, nie je celkom opodstatnená, pretože príslušný zákon - ide o Listinu základných práv a slobôd - ešte len prijímame. Totiž táto súčasná právna úprava existuje a nie je na mieste opodstatnená obava, že v prípade vypustenia práv menšín by v podstate neplatila žiadna právna úprava. Naopak, platný právny súčasný stav. Pri prerokúvaní Ústavy, resp. ústavného zákona, v prípade, ak by došlo k vypusteniu, samozrejme, požadovať zrušenie ústavného zákona 144/1968 Zb.

Ešte na jednu dôležitú vec by som upozornil. V prípade inkorporácie tohoto ustanovenia do článku 3 nám vzniká z ústavného hľadiska zaujímavý moment. Totiž, aj keď budú proti tomu námietky, v uvádzacom ústavnom zákone k Listine práv a slobôd - a ja pevne verím, že to tak prejde - v § 2 odsek 2 je uvedené: "V Ústave Českej republiky a v Ústave Slovenskej republiky môžu byť základné práva a slobody rozšírené". To znamená, že by tu existovali vedľa seba dva ústavné zákony rovnakej právnej sily. Nechcel by som byť v koži sudcu Ústavného súdu, ktorý by mal rozhodovať, kedy je otázka, týkajúca sa prípadne národností, v kompetencii federácie a kedy republík. Domnievam sa, že aj prípadným nezaradením tohto slova "vo veciach národnostných a etnických skupín" tá obava je neopodstatnená. Samozrejme, je to čisto moje pragmatické právne hľadisko. Ako sa rozhodnete, je to na vás.

Ďalší bod poslanca Bendu je návrh, aby bol článok 9 vypustený, podpredseda federálnej vlády jednoznačne odôvodnil, nebudeme sa vracať.

Pán poslanec Benda mal ďalšiu pripomienku k bodu 12 článku 14 odst. 2, vypustiť poslednú vety a tak isto v tejto súvislosti pán poslanec Zeman navrhoval správu v tomto článku 14 odsek 2 tak, ako je to v českom znení. K tomuto bolo rozsiahle extempore. Domnievam sa - a potvrdil to aj pán minister Klaus, že aj keď ide o určitý konsenzus, nevyhnutný, ku ktorému pristúpil v záujme zachovania existencie jednotnej emisnej banky a na strane druhej je latinské príslovie "Pacta sunt servandta", prosím, dovoľte, je to otázka vyslovene praktická, nie ústavná, či má ostať tak, alebo či prijímate pozmeňujúce návrhy. Tiež som jednoznačne toho názoru, že prvoradou otázkou obsadenia tejto funkcie je otázka kvalifikácie; to je nesporné, o tom nie je treba debatovať.

Ďalší, posledný pozmeňujúci návrh poslanca Zemana k článku 11 odsek 1 - na konci pripojiť túto vetu "medzi jednotlivými štátnymi rozpočtami nemôže dochádzať k prerozdeľovaniu finančných prostriedkov". v tejto súvislosti chcem predovšetkým poukázať na nasledujúce skutočnosti. V článku 11 odsek 2 a 3 je uvedené, že ide o samostatný rozpočet federácie, o samostatné rozpočty republík, ktoré sú suverénne a na sebe nezávislé. To im priznávame predovšetkým v odseku 3 článku 11. Čiže, keby sme uviedli do odseku 1, že nemôže dochádzať k prerozdeľovaniu finančných prostriedkov, obmedzili by sme ich v ich suverenite a rozhodovacej právomoci. Preto sa neprikláňam k prijatiu tohto pozmeňovacieho návrhu.

Pokiaľ ide o pozmeňovací návrh poslanca Kudláčka, všade tam, kde sa hovorí o zverení do pôsobnosti ústavnými zákonmi, navrhuje vložiť slová "Federálneho zhromaždenia". Je treba si uvedomiť, že iný výklad, než navrhuje poslanec Kudláček, nie je možný. V tomto ústavnom zákone môžeme meniť len "...zverené právomoci ústavným zákonom FZ". Prikláňam sa v záujme akéhosi konsenzu, i keď to považujem za nadbytočné, k tomu, aby do týchto ustanovení boli inkorporované slová "Federálneho zhromaždenia".

Pokiaľ ide o článok 18, poslanec Houška - je to otázka vecná, odôvodnil to poslanec Dlouhý. Tiež sa neprikláňam k prijatiu tohto pozmeňovacieho návrhu.

K pozmeňovaciemu návrhu poslanca Lacinu vypustiť bod 49: odôvodnil to pán podpredseda Rychetský. Všimnite si § 4 odsek 1 vládneho návrhu ústavného zákona o Ústavnom súde, kde je uvedené, že Ústavný súd bude riešiť spory vzniknuté v kompetenciách medzi orgánmi republík a orgánmi federácie. Keby zostalo toto znenie, došlo by k paradoxu, že jedna zo strán by mala oprávnenie. Preto neodporúčam prijať tento pozmeňovací návrh.

Pokiaľ ide o pozmeňovací návrh poslanca Suchánka, prikláňam sa k záveru a názoru pána podpredsedu Rychetského a tiež neodporúčam prijať pozmeňovací návrh.

Pozmeňovacie návrhy pána poslanca Uhla dosť korešpondujú s návrhmi poslanca Kudláčka, s ktorými som sa stotožnil. Prosím pána poslanca Uhla, aby sa prípadne zúčastnil prerokúvania, pretože toto sú len legislatívno-technické zmeny, a to konkrétne vypustiť "tento". Je to zužujúce a bránilo by to tomu, aby ďalšie ústavné zákony zverili zákon orgánom federácie.

Pán poslanec Pohanka mal pozmeňavacie návrhy síce nad rámec, týkali sa občianstva. Upozorňujem, že jeden zo základných ústavných atribútov, okrem tých, ktoré uviedol poslanec Stome, je i dvojaké štátne občianstvo, to je štátne občianstvo republík a štátne občianstvo federácie. Prijatie tohto pozmeňovacieho návrhu by znamenalo, že je len jedno štátne občianstvo. V konfederácii existuje len štátne občianstvo príslušného štátu, ale nie konfederácie ako celku. Preto to neodporúčam prijať, bolo by to popretie princípu federálneho štátu.

Tiež doplniť odsek 5 takéhoto znenia: "Nadobudnutie a stratu štátneho občianstva republiky upravujú zákony národných rád." Obe národné rady už v roku 1968 alebo 1969 vydali svoje zákony. V SNR to bol zákon č. 206/1968 a ČNR vydala zákon č. 39/1969 v znení zákonného opatrenia Predsedníctva ČNR. Neodporúčam prijatie tohto pozmeňovacieho návrhu.

K pozmeňovaciemu návrhu poslanca Macka: Týka sa tiež vypustenia alebo určitej úpravy článku 85. Z už spomenutých príčin to neodporúčam prijať.

Pokiaľ ide o návrhy poslanca Kopřivu vložiť v článku 37 odseku 3 slová: "...a ve věcech církví a náboženských společností", je to čiste vecná otázka, o ktorej sa momentálne diskutuje. Poviem úprimne, že z vecného hľadiska by sa k tomu mala vyjadriť predovšetkým vláda. Treba si uvedomiť, že existujú určité špecifiká. V prípade, že by sa toto ustanovenie zakomponovalo, je napísané "pokud to vyžaduje jednota právního řádu", museli by byť jednotne upravené vzťahy na celom území federácie ústavným zákonom a pritom by nedošlo k rešpektovaniu určitých špecifík. Je síce pravda, že zákon FZ by mohol splnomocniť zákony ČNR alebo SNR k bližšej úprave tohto špecifika, ale nechávam to na uváženie. Vecne sa k tomu nemôžem vyjadriť.

Pokiaľ ide o ďalšie pripomienky, bol tu pozmeňovací návrh poslanca Vosčeka vypustiť bod 1, článok 4, odsek 4. Je to bod 1 dodatku. Okolo toho už bolo dosť debát. I keď ide len o odklad problému, že z hľadiska legislatívneho dávať do ústavy toto ustanovenie je určitý unikát, ale vzhľadom na to, že to vyrieši situáciu a až ďalším zákonom FZ a vyrieši otázka vlastníctva, tak ako spravodajca odporúčam neprijať tento pozmeňovací návrh na vypustenie.

Pán poslanec Valtr mal rovnakú pripomienku ako poslanec Kopřiva k článku 37 odsek 3, pokiaľ ide o cirkvi. To som už odôvodnil.

K pripomienke poslanca Novosáda: Úzko korešponduje s pozmeňovacím návrhom poslanca Suchánka a jednoznačne to odôvodnil podpredseda vlády pán Rychetský. Nepripájam sa k prijatiu tohto pozmeňovacieho návrhu z dôvodov, ktoré uviedol pán podpredseda vlády Rychetský.

Pozmeňovací návrh poslanca Konečného tykajúci sa banského zákona bol stiahnutý späť, rovnako ako pozmeňovací návrh poslanca Kříža po objasnení určitých skutočností a hlavne právnych nadväzností.

K pozmeňovaciemu návrhu poslanca Senjuka sa vyjadril pán podpredseda Rychetský, z rovnakých dôvodov sa nepripájam k prijatiu tohto pozmeňovacieho návrhu.

Posledné pozmeňovacie návrhy mal poslanec Tomis, ktorý požadoval v čl. 37 odsek 3 vypustiť slová "pokiaľ to vyžaduje jednota právneho poriadku." Ako spravodajca sa nepripájam k tomuto pozmeňovaciemu návrhu z toho dôvodu, že pokiaľ by to tam nebolo, podstatne to zužuje celý obsah tohto ustanovenia a nepripúšťal by v tých istých veciach, aby sa nevyžadovala povaha jednoty, pokiaľ danú problematiku upravili vlastnými zákonmi národné rady. Obava pána poslanca Tomisa - keď bude zriadený Ústavný súd, dajme mu príležitosť k tomu, aby mal za čo poberať mzdu. Aspoň bude mať nejakú prácu.

Pokiaľ ide o článok 4 - vypustenie pozmeňovacieho návrhu odsek 5, 6 - takisto sa s týmto návrhom nestotožňujem. Keď si všimneme, tak článok 4, bod 3 a 4 jednoznačne hovorí o tom, že existujú vlastníctva federácie, vlastníctva republík. Nezdá sa mi, nie som toho názoru, že by robila problém otázka výkladu. Upozorňujem zároveň, že v článku 10 ústavného zákona som zistil legislatívno-technickú chybu (prosil by som vypustiť odsek 1a. Myslím, že ďalšie pozmeňovacie návrhy neboli.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má společný zpravodaj poslanec Mečl.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Mečl: Vážení kolegové, vážené kolegyně, budu velmi stručný, protože kolega Valko nepochybně vyčerpal všechny návrhy.

Podle mého názoru je zajímavé, že ve srovnání s často vzrušenou diskusí, všechny pozměňovací návrhy byly víceméně klidné a vyrovnaně, pragmatické. Myslím si, že se všemi se dá pracovat, o všech se dá uvažovat. Ne všechny nepochybně sněmovny přijmou. Snad žádný z nich nebo ve svém souhrnu všechny, nenarušily celkovou koncepci předloženého návrhu.

Chtěl bych doporučit přece jen, abyste zvážili ještě jednou úpravu práv národností. Chtěl bych vás požádat, abyste přemýšleli, zda pokládáte vyjádření federální úpravy práv národností za dostatečné v čl. 37 odst. 1, kde je to upraveno v rámci všeobecného pojetí individuálních a kolektivních či skupinových práv a svobod, zda to pokládáte za dostatečné s vysvětlením kolegy Valka. Jde o věc, kterou je třeba pečlivě zvážit. Federální zákonná úprava by samozřejmě nevylučovala, aby si republiky vlastním zákonodárstvím upravovaly některé věci nad standard ochrany a úpravy.

Myslím, že stejně tak stojí za úvahu i kompetence federace - pokud jde o úpravu církví, která opět nevylučuje, aby zvláštní záležitosti si řešily republiky.

Chtěl bych se přimluvit za návrh, aby horní právo zůstalo v kompetenci federace. Nejsem odborník v této věci, nechci komplikovat hlasování, ani rozmnožování působnosti federace, ale přece jen horní právo je záležitost celostátní, měla by být v tomto smyslu asi upravena. Sám to navrhuji. To je všechno.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. S technickou poznámkou se hlásí poslanec Roman.

Poslanec SN L. Roman: Chtěl bych zdůraznit, že protinávrh poslance Vosčeka není třeba brát jako protinávrh, protože bod jedna nebyl v ústavněprávním výboru SN přijat.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Sněmovna přijala to stanovisko, které přijala včera usnesením, že bere za základ společnou zprávu včetně dodatku, který je součástí této společné zprávy a nemáme důvod na tomto stanovisku nic měnit. Dnes při zahájení schůze bylo toto stanovisko obou sněmoven potvrzeno. Hlásí se poslanec Gandalovič.

Poslanec SN P. Gandalovič: Omlouvám se, že to komplikuji, ale rád bych se zpravodajů zeptal, jak se to má s důvodovou zprávou, o které jsem hovořil. Považuji to za poměrně závažné. Děkuji.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Mečl: Tady důvodová zpráva, podle mého názoru, nebude. Důvodová zpráva byla u obou iniciativních návrhů. Ty části, které odpovídají příslušnému stavu, budou platit. Je možné využívat jako interpretační pravidlo při výkladu. Samostatná další třetí důvodová zpráva být nemůže.