Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: S technickou připomínkou se hlásí poslanec Sokol.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážení kolegové, vystupuji jen proto, že jsem byl citován. Děkuji panu poslanci za slova uznání. Chtěl bych upřesnit, že rozhodně nejsem zastáncem toho, aby po přijetí tohoto kompetenčního zákona následovaly další a další...

Poslanec SL I. Mynář: Pane předsedo, pane místopředsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte, abych se na celou záležitost podíval ještě z jednoho úhlu. Domnívám se, že v celé kalvárii, kterou tady řešíme, můžeme vypozorovat dvě roviny. Jednak je to rovina psychologická a jednak je to rovina politická.

V rovině psychologické, podle mého názoru nejde o nic víc a o nic méně, než o konflikt rozumu a citu. Jedna strana se chová jako starší dáma, která si dokáže všechno dobře spočítat, ale nechtějte po ní, aby nerozumně investovala do jakýchsi podivných citových záležitostí. Druhá strana se tváří jako mladé, vrtošivé děvče, kterou více než nějaká ta ekonomická ztráta zajímá vlastní pohled do zrcadla s tradiční otázkou zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě atd.

V rovině politické však jde o ekonomickou reformu, která je na jedné straně chápána jako očišťující chirurgický řez - padni kam a komu padni. Na druhé straně stojí však jakási malá vyděšenost z možných sociálních důsledků při uvědomování si vlastní nepřipravenosti nebo ne zcela připravenosti, případně nedostatečnosti.

Myslím, že bychom se neměli mýlit tím, že se toto nedorozumění tváří především jako nedorozumění národnostní. Myslím, že jde především o problém politický. Co z toho plyne?

Plyne z toho následující. Tento problém, nedorozumění či konflikt je neřešitelný, pokud budeme chtít rozhodnout, na čí straně je absolutní pravda. Na ničí. Pochopme, prosím vás, zejména proto, že je to problém politický - pravdu jako výsledek dohody a dohodněme se co možná nejrychleji. Pokud možno s rozumem, bez absence citu. Nenechme se deprimovat situací, kdy jednotlivé pozměňovací návrhy třeba neprojdou z tzv. národnostních důvodů a přistupme k závěrečnému hlasování potom s veselou myslí a klidnou, chladnou hlavou. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Kučera. Připraví se poslanec Tomis.

Poslanec SL P. Kučera: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážení kolegové, hosté, budování nového federativního státu, a o skutečné budování státu se jedná, vidím jako proces. Proces od méně dokonalého k dokonalejšímu. Není to však pohyb přímočarý. To všichni víme. Stará federace či to, co se za federaci vydávalo, nemá mnoho obhájců. Není divu, protože toto uspořádání vztahů jen zastíralo centralistický, vpravdě unitární model řízení společnosti.

Nikdo nechce uchovat stávající stav - řekl poslanec Vladimír Dlouhý. Ani já to nechci. Předpokládaný návrh kompetenčního zákona není dokonalý. Nezabrání, a nemůže ostatně jako žádný zákon zabránit, všem nadcházejícím problémům. Ty budou muset řešit v nadcházejícím období. Musíme si zachovat to podstatné - dobrou vůli. Rámcově však předkládaný zákon řeší, a řeší pozitivně celou řadu otázek. Výrazně posiluje mimo jiné proces decentralizace ve sféře rozhodování a výkonu moci.

Z průběhu všech jednání, týkajících se rozdělení kompetencí mezi republiky a federaci dedukuji, že oproti dosavadnímu stavu je kompetenční zákon přínosem a právě z tohoto prostého důvodu jej budu podporovat a pro něj hlasovat. (Potlesk.)

Přesedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dovolte mi několik připomínek. Schvalujeme další ústavní zákon, a opět na návrh slovenské reprezentace. Víme všichni, jakou odezvu ve světě má nový název našeho státu. Vždyť i jméno a příjmení občana je podle platného zákona možno měnit jen tehdy, jsou-li pro to zvláštního zřetele hodné, tj., je-li jméno směšné nebo hanlivé, a ještě ne v dospělosti. My jsme změnili název státu také pod patrným nátlakem, protože je to nutné, protože je to světoborné. Nyní schvalujeme další zákon. Za náš klub jsem vystoupil, že chceme, aby tento zákon byl projednán. Také pro tento zákon budu hlasovat, a to z toho důvodu, že věci, které mi zpočátku bránily, jsou ze zákona venku a dále - to znamená ropovod, plynovod a další sítě - že je tu řada protinávrhů, se kterými souhlasím.

Především bylo zlé to, že strany slovenské reprezentace byly vydány ultimativní nároky na to, aby Federální shromáždění tento vládní návrh zákona schválilo, tak jak jsme to slyšeli v televizi a rozhlase. Sám jsem se zúčastnil manifestace zde u sv. Václava, kde vystoupilo 12 řečníků za půlhodinu, co jsem tam byl. Všichni řekli: dneska už tedy ať se raději odtrhnou, jestliže máme slyšet stále nové a nové ultimativní požadavky. Také mi to řekla řada mých voličů, nejenom doma přes sobotu a neděli, ale i zde telefonicky a faxem.

Chtěl bych říci to, co zde bylo už řečeno: aby to byl poslední ústavní zákon, který měníme do nové ústavy. Neustále musím mít takové brnění v těle, že se tady jedná o tom, aby se nová ústava krok za krokem tady předjímala, připravovala, aby byla udělána tak, jak si to mnozí představují. Čili, abychom zde nehovořili o nové nepojmenované ústavě, ale stále o té staré, jenom nějak oprášené a očištěné.

Jsem velice rád, že pan prezident předložil návrh na referendum. Je velmi důležité, že tu bude, aby státníci a naši představitelé si uvědomovali, že kdykoliv budou něco prohlašovat, měli aby bezpečně znát názory lidí - a ne, že oni se tak rozhodli, oni to tak budou chtít. Jestliže tu bude zákon o referendu, pak vždycky, když nějaký politik vystoupí a bude bojovat o nějaké své vymoženosti pro jednu část naší republiky, bude se moci udělat referendum, aby lid jednoznačně řekl, co si přeje, a jestliže si přál něco konkrétní politik v rozporu s lidem, aby pak tento politik dokázal včas odejít.

Vím, že budeme možná před stejným problémem za týden při rozpočtu, o němž víme, že je to stejný problém. Budeme mít další důležité, závažné rozhodování před sebou, federální rozpočet, který bychom měli v letošním roce schválit. Jde o to aby jej předkladatelé dokázali zprůhlednit. (Předsedající Z. Jičínský: Pane poslanče, budete mít příležitost při rozpočtu.)

Předkládám zde 2 pozměňující návrhy, aby přehled z toho důvodu, kompetenční zákon nepotřeboval arbitra, například na straně 14, kde se říká, "že pokud to vyžaduje jednota právního řádu, uskutečňuje FS zákonnou úpravu ve věcech péče o zdraví lidu..." Navrhuji, aby se tato pasáž vyškrtla a bylo tam pouze: "FS uskutečňuje zákonnou úpravu ve věcech péče o zdraví lidu." Protože těžko bude někdo dělat arbitra mezi ČNR, SNR a FS a posuzovat, co vyžaduje jednota právního řádu.

Dále u strany 2, článek 4, zejména u odstavce 5 až 6, které se vzájemně vylučují. Nedovedu si představit, jak by o jedné a téže věci mohlo podle odstavce 5 FS stanovit, že něco smí být jen ve vlastnictví federace a podle článku 6 by totéž mohly říci i ČNR nebo SNR - že je to majetek, který může být jen ve vlastnictví republiky. Je nutné, aby se jednoznačně řeklo: po vzájemné dohodě. Není správné, aby více orgánů mělo právo rozhodovat o jedné a téže věci.

Mám faktickou poznámku k poslanci Tomisovi. Za předpokladu, že tento ústavní zákon schválíme, v což doufám, z hlediska jeho přání asi nemůžeme splnit, jestliže jako parlament máme splnit svůj úkol.

Abychom nevyvolávali velké iluze o referendu. Referendum je velmi složitá záležitost a stojí bratru půl mld. korun.

Poslanec SL I. Rynda: Pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, už druhý den zde jednáme ne o jedné, ale o dvou věcech. O způsobu projednávání tohoto zákona a o tomto zákonu samotném. Chtěl bych se stručně vyjádřit k obojímu.

Ke způsobu projednávání: nepokládám v legislativní praxi za nezvyklé, že jsou to vlády, kdo připraví návrh zákona. Myslím, že je to skutečně běžná legislativní praxe. Nemyslím si ani, že by se vlády na návrhu zákona neměly dohodnout. Právě naopak. Mnohokrát už jsme byli svědky stížností např. ze strany našich ústavně právních výborů, že předlohy zákonů nebyly dostatečně připraveny. Chyba je v něčem jiném.

Není to poprvé, co je toto FS postaveno před dohodu několika stran, kdy je mu sděleno, že tuto dohodu je zavázáno dodržovat a kdy je dokonce varováno před různými protiopatřeními. Už jsem na tomto místě varoval i před situacemi, kdy nám je předložen návrh zákona jako jediná možná varianta. Myslím, že nemusím ty situace připomínat.

Jsem velmi rád, že tento parlament se konečně důrazně postavil proti této praxi a dal jasně najevo, že je skutečně nejvyšším zákonodárným orgánem v této zemi.

Druhá věc je znění návrhu zákona. Všichni víme, kolik variant bylo zpracováno, víme i to, že některé byly pro toto řádně zvolené FS zcela neprůchodné. Víme však i to, že předložená verze je ústupem od extrémních variant k rozumnému kompromisu. Jestliže však podle sociologických průzkumů 70 % občanů Slovenska podporuje jednoznačné udržení federace a chtějí žít ve společném státě, neměli by být především slovenští poslanci vázáni různými prohlášeními své politické reprezentace. Především naši slovenští přátelé v tomto parlamentu musí mít svobodnou vůli nevázanou žádnými předchozími prohlášeními, abychom se mohli my, kteří jsme byli jako reprezentanti svých voličů zvolení k tomu účelu, rozumně dohodnout.

Já osobně budu z přednesených pozměňovacích návrhů podporovat dva, protože jsou, podle mého názoru, skutečně věcné správné a odpovídají praxi vyspělých zemí. Je to návrh o federálních pravomocech, ve věcech národnostních a návrh o jednotné informační soustavě. Musím však zdůraznit jedno. Ať budou tyto návrhy přijaty nebo ne, budu hlasovat pro tento zákon, protože věřím, že se v budoucnu, až opadnou, a to zdůrazňuji, běžné porevoluční emoce, a my jsme byli v historii svědky toho, že tyto emoce vypukly skutečně ve všech státech, kde došlo k rozbití totalitního systému - až tedy tyto emoce opadnou, věřím, že se v budoucnu vždycky dohodneme. Budu hlasovat pro tento zákon protože bych se stejně jako mnoho Čechů cítil bytostně ochuzen, kdybych měl žít ve státě, jehož kultura, tradice, příroda, přátelské svazky a mnoho dalšího byly ochuzeny o Slovensko. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Rynda byl poslední přihlášený do diskuse. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do diskuse. Technickou poznámku má poslanec Kováč. Má slovo.

Poslanec SN M. Kováč: Ja by som si len dovolil trochu oponovať pánu poslanci Ryndovi v tom, že sme nejako vedení našimi slovenskými predstaviteľmi. Ja by som len povedal, čo ma vedie v tejto veci a ako budem hlasovať. Myslím si, že pred viac ako rokom nám študenti a starší poslanci by mohli povedať - vlastne naše deti vybojovali politickú slobodu. A pokračovaním politickej slobody je, myslím si, ekonomická sloboda. A toto je práve ten problém, ktorý dnes riešime. Tak preto budem hlasovať za tento zákon a nie za názory nejakej našej reprezentácie. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Prosím, poslanec Kapusta má technickou poznámku.

Poslanec SL M. Kapusta: Chcel by som upozorniť môjho predrečníka poslanca Ryndu, ale i ostatných, dnes aj včera tu zazneli odkazy na štatistiku. Keď 70 % obyvateľov Slovenska je za federáciu, to ešte neznamená, že sú za zachovanie tej federácie, aká tu bola v doterajšej podobe. To je treba si uvedomiť. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Černý má slovo.

Poslanec SL J. Černý: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající. Aby kdokoliv se mohl rozhodnout, že se svých pravomocí a kompetencí vzdá ve prospěch celku, musí je nejdříve mít. Přesto, že jsem z vážných důvodů pro unitární stát, budu bez licitace o jednotlivostech vzhledem k uvedenému principu hlasovat pro navržený zákon. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Mohu považovat rozpravu za ukončenou. Vystoupilo v ní 73 řečníků. Je to, myslím, nejrozsáhlejší diskuse v tomto Federálním shromáždění. Předtím než dám slovo navrhovatelům, prosím poslance, kteří se zdržují v kuloárech, aby zaujali své místo v jednací síni, aby mohli vyslechnout stanoviska navrhovatelů, zpravodajů, tak aby měli podklad pro vážné odpovědné rozhodování včetně stanoviska k svým pozměňujícím návrhům.

Já doporučuji prosím vás, abychom toto dokončili, pak bychom udělali přestávku. Když nyní uděláme přestávku, tak se odpolední pořad schůze velmi roztříští. Takže nemějte mi za zlé, že jednáme bez přestávky, já myslím že při jiné organizaci práce bychom dnes tento zákon neprojednali.

Jako první vystoupí předsedkyně České národní rady paní JUDr. Burešová.

Předsedkyně ČNR D. Burešová: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění. Podle jednacího řádu je nyní mou povinností, abych přednesla závěrečné stanovisko předkladatele. Předkladatelem legislativního návrhu kompetenčního zákona je Česká národní rada jako celek. Nemohu proto jménem předkladatele zaujmout zásadní stanovisko ke změnám navrhovaným ve zprávě výborů a k pozměňovacím návrhům. K tomu by bylo nutné svolat národní rady, a to jak chápete jsem včera o půlnoci nemohla udělat. Nemohu tedy jménem předkladatele zaujímat stanoviska, ráda bych vám však řekla, že jsem s velkým zájmem a uznáním vyslechla fundované a zasvěcené příspěvky k hospodářské problematice, příspěvky usilující o racionální a funkční řešení, příspěvky, které hledají zajištění demokratických principů, příspěvky, které se zásadně přihlašují k federativnímu uspořádání našeho státu. Zazněly však i jiné hlasy a i jiné tóny. I když na ně již jiní poslanci a členové federální vlády odpověděli, nemohu vám nesdělit, jak zneklidňující dojem ve mně vyvolaly. Zdá se mi, že začínáme být unaveni lavinou změn, v níž se neustále pohybujeme. Z řady příspěvků zazněla touha vyřešit jednou pro vždy neustalé spory o kompetence. Chápu tyto hlasy, ale zároveň si myslím, že musíme přijmout složitost života v demokracii. Že si musíme uvědomit, že spory a konflikty budou vždy průvodními jevy hledání dohody. Musíme si uvědomit, že kompetenční zákon je jen novelou ústavního zákona o československé federaci. Jde o úpravu pouze dočasnou, která bude platit pouze do přijetí ústav. Jeho obrovský pozitivní smysl však spočívá v tom, že jeho přijetím se stanou závaznými dohody, z nichž tento zákon vychází. To myslím je jeho hlavní a důležitý význam.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v příštích chvílích budete hlasovat o zákonu, který je významným krokem při budování našeho ústavního systému. Dovolte mi, abych vyjádřila naději, že v těchto chvílích projevíte svou moudrost, svou uvážlivost a zejména svou odpovědnost k občanům, kteří vám dali svou důvěru. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji paní předsedkyni České národní rady JUDr. Burešové a nyní má slovo pan předseda Slovenské národní rady František Mikloško.

Předseda SNR F. Mikloško: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci. V priebehu tých 73 vystúpení bolo povedané veľa, tak ja by som sa pokúsil celkom jednoducho ešte raz zopakovať akési vnútorné východisko, ktoré slovenskú stranu viedlo k tomu, že bola akýmsi motorom týchto kompetenčných zákonov. To východisko, myslím si, sa dá celkom ľahko popísať. Slovensko sa akýmsi historickým a politickým vývinom dostalo do situácie, v ktorej cíti potrebu vziať veci do svojich rúk, niesť za ne zodpovednosť a spravovať ich.

V takejto atmosfére cíti, že na Slovensku môžu vyrasť zodpovedné kádre, pretože iba tam, kde je zodpovednosť, vyrastá aj úroveň. Je treba, aby sme tiež skončili s často zbytočnými diskusiami kto na koho dopláca. Nech je to jasným spôsobom definované.

Sú to celkom obyčajné východiská, ktoré nás viedli k tomu, že sme dospeli tam, kam sme dospeli. Ak som na začiatku svojho prejavu povedal, že by sme si mali podať ruky, mal som na mysli dve veci. Po prvé to, že všetky tieto zmeny chceme uskutočňovať spoluprácou, ktorú sme nakoniec dokumentovali počas rokovaní vlád, ČNR a SNR a ktorú stále dokumentujeme pri tvorbe spoločnej ústavy a ktorú chceme dokumentovať aj v budúcnosti.

Po druhé som tým mal na mysli to, že podľa nás končí čas diskusií a cítime potrebu začať skutočne pracovať. Už sme unavení z politíckych zápasov a vzájomných invektív.

Ako povedala pani predsedníčka ČNR, že nemá mandát čosi meniť, ani ja ho nemám. Verím však, že po skončení tohto plenárneho zasadnutia odtiaľto všetci budeme odchádzať spokojní.

Celkom na záver by som chcel povedať jednu vec. Vy všeci poznáte slovenské bryndzové halušky. Nechcem vás nijako ovplyvňovať pred hlasovaním, ale ak by ste náhodou odhlasovali tento kompetenčný zákon, tak vás všetkých pozývam na bryndzové halušky na Slovensko a uvidíte, aký veľký rozdiel je medzi bryndzovými haluškami varenými vo federácii a medzi bryndzovými haluškami varenými v autentickej federácii. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu předsedovi Slovenské národní rady. Nyní má slovo pan místopředseda federální vlády dr. Rychetský.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, federální vláda není předkladatelkou zákona, nepřísluší mi tudíž se vyjadřovat ani k průběhu rozpravy, ani podávat závazná stanoviska vlády k pozměňovacím nebo doplňujícím návrhům. Navíc v rozpravě, která zde už druhý den probíhá, zaznělo tolik myšlenek, názorů a někdy i velice kontroverzních stanovisek, že mám pocit, že bylo řečeno vše. Chtěl bych jen vyslovit přesvědčení, že bylo řečeno vše z těch nejlepších úmyslů, že nezazněla v žádném vystoupení zlolajnost, zlomyslnost, nesnášenlivost nebo dokonce zlá vůle.